Názory a argumenty

Někdy jsou i dva měsíce celá věčnost. Přesně tak to teď zažívají ukrajinští vojáci na frontě. Kvůli zoufalému nedostatku dělostřelecké munice se před útoky ruského vojska nemohou adekvátně bránit už teď. A to mají na první dodávku dělostřeleckých granátů, zprostředkovávaných Českem na světovém trhu, čekat až do června.

Lídři 27 členských zemí Evropské unie vyzvali „sami sebe“, aby Ukrajině „naléhavě dodali“ prostředky protivzdušné obrany a aby „urychlili a zintenzívnili“ poskytování další vojenské podpory včetně dělostřelecké munice a raket.

Diplomacie je velmi jemné umění a vojenské údery, míněné jako součást diplomatické komunikace, musejí také mít tuto kvalitu. Týká se to i izraelského úderu na íránském území z pátečního brzkého rána.

Levné potraviny. Smí se to vůbec říkat? ANO prý má plán, jak vyřešit důchody, ale tají ho. EU pokračuje ve slibování pomoci Ukrajině, ale nic konkrétního nenabízí. Neplněním slibů Ukrajině hazarduje Evropa sama se sebou. Má se Putin bát Julie Navalné?

Jedním z nepalčivějších problémů Česka jsou důchody. Hnutí ANO ale odmítá sdělit svoji verzi důchodové reformy. Neustále útočí na vládu Petra Fialy, obviňuje ji z neschopnosti, ale ANO samo žádný ucelený recept nenabízí.

Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton nedávno vítězoslavně ohlásil, že se v rámci EU a jejích klíčových institucí podařilo najít shodu na znění regulace týkající se umělé inteligence. Jde o první regulaci svého druhu na světě, zdůraznil.

Zelené šílenství musí přestat, shodne se evropský lídr SPD Petr Mach s lídryní ANO Klárou Dostálovou a s tahounem evropské kandidátky Spolu Sašou Vondrou. Green Deal spojuje na evropské scéně strany a hnutí, které by se na té české nesešly. Tedy zatím. Až bude klima skutečně hlavní téma české politiky, může se evidentně stát cokoliv.

Nedávno se konaly mimořádné schůze sněmovny, které vyvolalo hnutí ANO. Je to typický nástroj politického boje v tomto volebním období. Opozice má dost hlasů, aby se téma nadneslo, byť navržený program většinou není schválen. Poslanci s přednostním právem si ale řeknou své a zaplaví sociální sítě úryvky z vystoupení plných kritiky, žluče a osočování. Cíl splní, protože do myslí svých voličů napumpují další dávku frustrace a znechucení ze současné vládní sestavy.

Teoreticky by měl být senát sborem starších, životně zkušených a tedy snad moudrých osob. A původního antického vzoru se dnešní horní komora parlamentu vzdáleně drží v tom, že má věkovou hranici pro vstup od čtyřiceti let. Což ale samozřejmě není zárukou moudrosti.

Jak reálná je vláda ANO s ODS? Senátní „zlaté mlčení“. Babišův rohlík a Fialův Reagan. České politické klima aneb Lidé nejsou hloupí. V rozvoji umělé inteligence Evropa pokulhává, regulovat ji ale bude jako první.

Ministr financí a první místopředseda Občanské demokratické strany Zbyněk Stanjura prohlásil, že ODS nepočítá s koalicí s hnutím ANO po příštích volbách. Chce prý volby vyhrát a spolupracovat se stranami, s nimiž je v současné vládní koalici. Jejím cílem je opět získat post premiéra.

Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová představila poslední německou statistiku kriminality. V roce 2023 vzrostla o bezmála 6 procent. Významný podíl na ní mají obyvatelé neněmeckého původu. Jejich podíl oproti předchozímu roku stoupl o 14,5 procenta. Uprchlíci se tak na celkovém počtu spáchaných trestných činů souhrnně podílejí 42 procenty. Započítávají se i ilegální přechody hranice a ilegální pobyt v zemi, které představují více než třetinu všech jimi spáchaných činů.

Příslušníci americké pravice se neshodnou s levicí na spoustě věcí. Jenže různé konzervativní osobnosti se v poslední době opakovaně dostávaly do střetu i mezi sebou, a dokonce i o otázkách zahraniční politiky.

Už už to vypadalo, že se na trhy na delší dobu vrátil optimismus, že nižší úrokové sazby podpoří globální ekonomiku a do světa se vrátí chuť riskovat. A zase ne, aspoň tedy aktuálně to tak nevypadá. Stratégové velkých fondů a centrálních bank i bohatí lidé evidentně přisuzují současnému konfliktu na Blízkém východě a souvisejícímu prohloubení geopolitického napětí velkou váhu.

Teprve po mohutném íránském dronovém a raketovém útoku na Izrael se ukázalo, jaký byl důvod poslední návštěvy Benjamina Netanjahua v Moskvě – mimochodem už čtrnácté za posledních deset let: Izraelský premiér přijel tentokrát ruskému prezidentovi sdělit, že pokud Írán bude dál zvyšovat svoji vojenskou přítomnost, je další velká válka na Blízkém východě nevyhnutelná.

Když už budete v Bílém domě, stavte se u nás v CIA. Takto s nadsázkou by se dalo charakterizovat užitečně strávené dopoledne českého premiéra Petra Fialy ve Washingtonu.

Proč je dobré míti zaručenou mzdu? V Babišových stopách aneb Petr Fiala v sídle CIA. Vztahy Ruska a Íránu. Geopolitické napětí stoupá, cena zlata roste. Rozchod Candace a Bena aneb Americkou pravici štěpí Izrael a Ukrajina. Rostoucí podíl uprchlíků na kriminalitě.

Člověk se až někdy diví, že těm odborářům pořád něco vadí. Naposled to je vládní novela zákoníku práce, která navrhuje zrušit zaručenou mzdu. Kdo se přitom s problémem, na který odbory upozorňují, seznámí trochu detailněji, tak přece musí pochopit, že to vláda se zaměstnanci myslí dobře. Odbory v čele s Josefem Středulou si tedy stěžují zbytečně.

V Polsku mají jedny z nejdrastičtějších interrupčních zákonů. A ty stále platí, bez ohledu na novou vládu. Už krátce po pádu komunismu tam v roce 1993 odhlasovali prakticky naprostý zákaz interrupcí. Tehdy šlo o úlitbu katolické církvi za to, že nebude bránit ve vstupu země do EU a do NATO. Od té doby Polky jezdí na interrupce do zahraničí, často i do Čech a na Moravu.

Po nějakém čase se ozval ministr spravedlnosti za ODS a blízký muž premiéra Pavel Blažek. Těsně po slovenských prezidentských volbách napsal na síť X toto: „Většina pražských redakcí Slovensku nikdy nerozuměla, nerozumí, a protože se o to ani nesnaží, rozumět asi nebude. Pro dobré vztahy se Slovenskem však něco udělat mohou – nechat si své povýšenecké ‚postřehy‘ a rady v teple svých kanceláří pro sebe.“

Východoslovenské Michalovce, které leží jen pár desítek kilometrů od hranice s Ukrajinou, se staly dějištěm společného zasedání vlád Slovenska a Ukrajiny. Není to poprvé, co se kabinety obou států takto sešly od chvíle, kdy se loni na podzim stal Robert Fico premiérem. V tomto formátu se potkaly už před časem, v ukrajinském Užhorodu.

Salva stovek střel a dronů z Íránu na Izrael vyvolala obavy z nové války na Blízkém východě. Jenže jak by válčily státy, které spolu ani nesousedí, a vlastně ani není jasné, o co by bojovaly?

V sociálních a daňových tématech si koalice přestává rozumět. Írán proti Izraeli, nejpodivnější ze všech nepřátelství. Ficova politika na všechny čtyři světové strany. Blažek školí média. Škodí ale vládě i ODS. Polský Sejm hlasoval v prvním čtení o interrupcích.

V sobotu na kongresu ODS byli ještě koaliční lídři samý vtípek. Statečně nesli i návrhy občanských demokratů na rušení či slučování resortů – nahnuté by to podle nich mohl mít zejména místní rozvoj. Se začínající volební sezónou však úsměvy na koaličních tvářích zamrznou.

Aktuální vláda premiéra Petra Fialy je za polovinou svého mandátu a její popularita je na historickém minimu. Pánové, to nebylo dobrý, platí nadále věta z kontroverzního klipu předsedy STAN Víta Rakušana. Kabinet ale vládne celé své období, a pokud se mu nerozpadne poslanecká většina, není důvod podle aktuálních průzkumů vládu měnit.

Lidovecký předseda a vicepremiér Marian Jurečka je nesporně jedním z nejaktivnějších ministrů. Není skoro dne, kdy by nepřišel s novým návrhem v oblasti práce a sociální politiky, jež definují jeho resort.

Právě probíhající veřejná debata o proměně učiva, jeho provzdušnění a přiblížení životu vypadá jako pěkný příklad, že věci ve školství jdou nyní správným směrem. Bohužel, není tomu tak.

Více svobody a více kapitalismu, s tímto heslem prošel vítězným tažením na kongresu ODS první místopředseda a také ministr financí Zbyněk Stanjura. Nechybělo ani řečnické cvičení na oblíbené téma malého a ještě menšího státu a také návrat privatizace. Tedy to, co od pravicového politika a ochránce státní pokladny voliči čekají.

Íránský útok na Izrael. Stanjura, zdanění a rozpočet. Běží veřejná debata o novém učivu na základních školách, ale problém je jinde. Jurečkovy tresty za chudobu. Volby druhého řádu v první řadě pozornosti.

Íránský útok na Izrael byl vůbec prvním, který byl veden z íránského území na území Izraele. Jak už to u mnoha podobných událostí bývá, její skutečný význam budeme moci zhodnotit až při zpětném pohledu.

Už deset let se rod Lichtenštejnů soudí s českým státem o majetek, který mu Československo zkonfiskovalo na základě Benešových dekretů. Po řadě prohraných sporů lichtenštejnský stát už v roce 2020 zažaloval Česko u Evropského soudu pro lidská práva, který si s rozhodnutím dává načas.

Podle Donalda Trumpa by si o interrupčních zákonech měly rozhodovat samy jednotlivé státy americké federace. Na tom na první pohled není nic zas tak zvláštního. Od roku 1973 do roku 2022, kdy Spojeným státům vládl precedent v případě Roe versus Wade, to byla mantra všech protipotratových konzervativců: Nekecejte nám do toho a nechte to na státech!

Když se představitelé dvou zemí ujišťují o vzájemné podpoře, často je to součástí takříkajíc diplomatické rutiny. V případě poslední cesty japonského premiéra Fumia Kišidy za americkým prezidentem Joem Bidenem se o rutině mluvit nedá.

Volební kampaň je, jak se hezky říká, „jiný žánr“. Slibují se v ní často nesmysly, fabuluje se, ba se i lže o sto šest. Je to vcelku standard – nepříjemná, ale neodbouratelná součást politiky. Ovšem pokud se přitom významný politik dostane zcela mimo mantinely liberální demokracie, stojících na právech a svobodách osob a na zákonem omezené moci státu, je to hodně varující.

Životní rytmus politických stran bývá více méně neměnný. A tak se volební sjezdy, byť mají rozličná označení, konají pravidelně bez ohledu na to, co může přinést blízká budoucnost. A nač by případně bylo třeba pružně reagovat.

Výsledek slovenských parlamentních voleb, doprovázený siláckými výroky nového premiéra, i volba nového slovenského prezidenta vyvolaly u českých konzervativních politiků a politických komentátorů nezvykle příkré reakce.

Češi mohou Slováky brzy následovat; Kongres ODS podle pravítka; Babišova kampaň k eurovolbám; Japonsko a Spojené státy modernizují svou alianci; Republikáni si vymodlili interrupční zázrak. Teď z něho Tumpa bolí hlava; Návrh Lichtenštejnů na smír? Česko by ho mělo přijmout.

Žijeme v době, kdy především mladší generace už získává zprávy ne z webů a sociálních sítí, ale často pouze z titulků. Jenže zrovna v případě Polska a jeho velmi důležitých nedělních obecních a samosprávných voleb je titulek „Právo a spravedlnost vyhrálo další volby“ zcela protichůdný realitě.

Nejen američtí voliči jsou rozděleni ve svých preferencích vejpůl, ale také jejich představy o tom, co je pravdivé a co vylhané, se liší radikálně. Platí to i pro jejich expertní společenství.

Rusy mající v Estonsku trvalý pobyt hodlají potrestat za to, že zhruba 75 procent z nich volilo Putina. Cestou zákona jim úřady mají odebrat právo účastnit se komunálních voleb. Řeč je o Rusech sice s občanstvím ruským, ale s estonským trvalým pobytem. Mohou se spolu se sousedy podílet na výběru starosty a obecních zastupitelů tam, kde mají své trvalé bydliště.

Evropský parlament přijal migrační pakt, cena zlata dosáhla rekordní výše, odbory vyrukovaly při jednání u prezidenta s nápadem zkrátit školní docházku až o tři roky, zažili jsme první letošní den s tropickými teplotami, Slovensko si zvolilo nového prezidenta, houby začaly růst jarní, letní i podzimní, a stále rostou také zimní, aby to bylo komplet.

Přestože válka na Ukrajině trvá už třetí rok a ačkoli konce zatím není vidět, Ukrajinci neztrácejí dobrou víru a optimismus. Většina jich také schvaluje činnost prezidenta Volodymyra Zelenského, i když jeho podpora stále klesá. Obyvatelstvo země je ovšem dál přesvědčeno, že vítězství bude nakonec na straně Ukrajiny. Řada z nich by ovšem uvítala ráznější mobilizaci.

Piráti z Čech na vlnách podivna; Snad až překvapivě optimističtí Ukrajinci; Má Estonsko zakázat Rusům volit?; Pravda je lež; Polské Právo a spravedlnost prohrálo další volby. Ale z mocenských pozic ustupuje jen pomalu.

Sněmovna přijala změnu, o kterou v Česku usilovalo mnoho žen, mužů i organizací dlouhou dobu. Poslanci v trestním zákoníku změnili definici znásilnění. Až dosud platí, že jde o silou, násilím vynucený pohlavní styk. Pokud změna projde i Senátem a přijme ji prezident, půjde o pohlavní styk bez souhlasu.

Mají se během válečného tažení konat volby? Anebo právě kvůli němu? Tuto otázku si kladou Izraelci, zejména ti, kteří by rádi ukončili éru Benjamina Netanjahua. Ani volby, ani odstranění Netanjahua, však nejsou zaručeny.

V lednu 1939 Josef Stalin ve speciálním šifrovaném telegramu adresovaném sovětským stranickým orgánům a tajné službě NKVD, vyjádřil nespokojenost s tím, že se někteří činitelé snažili vyhýbat mučení jako metodě vyšetřování. „Použití fyzického působení v praxi NKVD bylo uvolněno počínaje rokem 1937 na základě povolení ÚV VKS(b),“ stálo v telegramu.

Green Deal není v pořádku, my ale máme recept, aby fungoval. S tímto programem pro eurovolby nepřišel nikdo jiný než čeští Piráti, kteří se tak s plnou vážností přihlásili k členství v evropské frakci Strany zelených. Zřejmě přehlédli, že se zelené hnutí v Evropě dostalo do krize.

Piráti z Čech na vlnách „podivna“. Jsou Evropané ochotni zbrojit? Ukáží až volby do europarlamentu. Putin vzkřísil mučení jako normu vyšetřování. Blíží se Izrael k volbám a Netanjahu k pádu? Obojí je bez záruky. Zázrak! Poslanci se jednomyslně shodli na pokroku, v sexu a „ne bude znamenat ne“.

„Chceš-li mír, připravuj se na válku“ – věděli už staří Římané. Neznamená to, že cílem je válčit. Naopak. Cílem je odstrašit agresora tak věrohodně, že se o rozpoutání války ani nepokusí. Podle této staletími prověřené vojenské poučky má Evropská unie, ukolébávaná v uplynulých třech desetiletích až samozřejmým klidem a mírem, toho času jediné štěstí v tom, že Ukrajinci svou zem proti ruské agresi tak hrdinně brání.