Hodina dějepisu

V dnešním díle budeme mluvit o československém zahraničním odboji. Z koho se zahraniční odboj skládal a kdo ho organizoval? Proč se vytvořila dvě centra odboje — Londýn a Moskva? A čeho se podařilo zahraničnímu odboji dosáhnout? O tom všem v dnešním díle podcastu Hodina dějepisu.

V dnešním díle budeme mluvit o tom, jak se Češi postavili k nacistické okupaci za protektorátu a za druhé světové války. Bojoval celý český národ statečně za svobodu, jak to někdy vykreslovala propaganda? Nebo byli Češi národem kolaborantů a udavačů? Jak český odboj probíhal a co bylo jeho cílem? O tom všem v dnešní Hodině dějepisu.

V dnešním díle se zaměříme na české území poté, co na něm byl ustanoven Protektorát Čechy a Morava pod nacistickou správou. Jak takový protektorát vlastně fungoval? Co nacisté s českým územím zamýšleli? A můžeme říct, že všichni čeští představitelé kolaborovali? Tím vším se budeme zabývat v dnešní Hodině dějepisu.

V dnešním díle budeme mluvit o tom, co se s Československem stalo potom, co bylo Mnichovskou dohodou připraveno o své pohraniční oblasti. Jak ztráta těchto oblastí ovlivnila fungování Československa? Co na to Edvard Beneš? A proč Slováci přikročili k vyhlášení samostatnosti? O tom všem v dnešním díle podcastu Hodina dějepisu.

V tomto díle podcastu se podíváme na to, jaká jednání světových velmocí ovlivnila průběh 2. světové války i to, jak měl vypadat poválečný svět. Která jednání velmocí byla nejdůležitější? Co se na konferencích rozhodlo? A jaké důsledky to mělo v tom, co přišlo po válce? O tom všem v dnešním díle Hodiny dějepisu.

V tomto díle podcastu se dostaneme k smutnému tématu — k tématu holocaustu, k takzvanému konečnému řešení židovské otázky. Proč se Hitler rozhodl vyhladit zrovna židovský národ? Co ke konečnému řešení vedlo? A jak je možné, že někteří lidé dnes holocaust popírají? O tom všem v dnešní hodině dějepisu.

Dnes si budeme povídat o tom, jak probíhal samotný konec druhé světové války — zaměříme se tedy na události v roce 1944. Co zlomilo odpor fašistických států? Co to byl Den D? A jak ke konci války přispělo svržení atomových bomb? O tom všem v dnešní Hodině dějepisu.

V minulých dílech jsme si do podrobností povídali o tom, jak probíhala druhá světová válka na jednotlivých frontách: nejdříve jsme mluvili o bojích na západní frontě v Evropě, poté o východní frontě a nakonec v minulém díle o zbytku válečných front — o jihovýchodní Evropě, o Africe a o bojích v Tichomoří. V dnešním díle si ve stručném přehledu shrneme všechny nejdůležitější události druhé světové války.

V minulých dílech podcastu jsme mluvili o tom, jak druhá světová válka probíhala na západní a východní frontě v Evropě. Bojovalo se ale i jinde. Kde vlastně všude? Co se odehrávalo ve zbytku světa? A jakým způsobem to ovlivnilo výsledek druhé světové války? O tom všem v dnešní Hodině dějepisu.

V dnešním díle budeme mluvit o tom, co se stalo, když Německo otevřelo východní frontu a zaútočilo na Sovětský svaz. Proč nebyli Stalin a Sovětský svaz na útok Německa připravení? Kam až došli nacisté a co jejich postup zastavilo? A co způsobilo na východní frontě obrat ve prospěch Sovětského svazu? To všechno si vysvětlíme v dnešní Hodině dějepisu.

V dnešním díle budeme pokračovat v událostech druhé světové války. Popíšeme si, co se stalo po útoku Německa na Polsko na západní straně Evropy a to až do začátku roku 1944. Kde všude se na západní frontě bojovalo? Proč se Hitlerovi nepodařilo dobýt Anglii? A jakou roli hráli v bitvě o Británii českoslovenští letci? O tom všem v dnešní Hodině dějepisu.

Dnes si budeme povídat o tom, jak se nacistické Německo chystalo na válku. Proč proti tomu zbytek Evropy nezakročil? Jak se německo zmocnilo Rakouska a posléze i Československé republiky? A jaké mělo Německo spojence? O tom všem i o tom, jak druhá světová válka začala, v dnešní Hodině dějepisu.

V dnešním podcastu uzavřeme téma o vzestupu diktatur v meziválečné Evropě. Mluvili jsme o nástupu komunismu, povídali jsme si o fašismu a jeho velmi specifické podobě v nacistickém Německu. Dnes se podíváme ještě na dva zajímavé státy v Evropě, a to na Španělsko a Polsko. Proč stojí právě Španělsko a Polsko za pozornost? Proč vypukla ve Španělsku občanská válka a jak dopadla? Zůstalo Polsko před drouhou světovou válkou demokratické? O tom všem v dnešním díle podcastu Hodina dějepisu.

Tentokrát si budeme povídat o tom, jak se ve 30. letech 20. století dostal v Německu k moci Adolf Hitler. Kdo to vlastně byli nacisté a co prosazovali? Proč byl program Hitlera a nacistů tak úspěšný? A jaké hrůzy přišly po tom, co se tato strana chopila moci? O tom všem v dnešním díle Hodiny dějepisu.

V předchozích dílech jsme mluvili o takzvaně levicové ideologii — povídali jsme si o komunismu. Dnes se podíváme na úplně opačnou stranu — na takzvaně pravicový extremismus a to konkrétně na fašismus. Proč se vlastně mluví o pravicových nebo levicových myšlenkách? S čím přesně přicházel fašismus? A kde se fašismus zrodil? O tom všem v dnešní Hodině dějepisu.

V dnešním povídání si zopakujeme hlavní myšlenky komunismu a hlavně se pak podíváme na první stát, ve kterém se komunistům podařilo převzít moc — podíváme se na Rusko. Proč právě v Rusku vypukla první komunistická revoluce? Jak samotná revoluce probíhala? A kdy se z Ruska stal Sovětský svaz? O tom všem se dozvíte v dnešní Hodině dějepisu.

V dnešním díle si vysvětlíme, co to byl komunismus, s jakými myšlenkami přicházel a proč byl — a někdy ještě je — pro lidi tak přitažlivý. Kdo myšlenky komunismu jako první formuloval? Proč tak radikální myšlenky vznikly? A proč tak zdánlivě krásné myšlenky o rovnosti všech lidí nikdy nefungovaly? O tom všem v dnešní Hodině dějepisu.

Otevíráme úplně nové téma — a to téma totalit a diktatur, které se mezi první a druhou světovou válkou objevily v Evropě. Totality, které byly z velké časti příčinou rozpoutání druhé světové války. Postupně si tak budeme povídat o tom, jak vypadala meziválečná Evropa a hlavně si vysvětlíme, s čím totalitní ideologie jako byl komunismus, fašismus nebo nacismus přicházely a proč se lidem líbily. Ukážeme si to na příkladech jednotlivých zemí, ve kterých se ujímaly vlády totalitní režimy. Celé téma si shrneme tím, jak situace vypadala v celé Evropě.

A o čím nové období otevřeme? Podíváme se podrobněji na důsledky první světové války a hlavně na dohody, které byly mezi vítěznými a poraženými státy dojednané. Jaké smlouvy vlastně byly uzavřeny? Jak moc ovlivnily podobu meziválečné Evropy? A jaké byly háčky a skryté problémy v dohodách? Pojďme si o tom popovídat v dnešní Hodině dějepisu.

V minulém díle jsme mluvili o tom, jak se ve 30. letech začala zhoršovat situace ve světě. A že za to mohla hospodářská krize. Dnes si budeme povídat o tom, jak Československo zaniklo. Kdo za to mohl? Proč se Československa nikdo nezastal? A proč Češi nebojovali? O tom všem a ještě mnohem víc v dnešní Hodině dějepisu.

Tentokrát se přeneseme do 30. let 20. století a budeme si povídat hospodářské krizi a o tom, jak postihla Československo. Jak vlastně hospodářská krize vypukla? A proč k ní došlo? Čím události ve Spojených státech ovlivnily život v Československu? I o tom na dnešní hodině dějepisu.

V dnešním díle se podíváme na to, jak to bylo s náboženstvím v nově vzniklém Československu. Abychom pochopili, proč je toto téma důležité, musíme i udělat malý exkurz do hlubší minulosti — a to zhruba o třista let. Dozvíme se tak odpovědi na zajímavé otázky: Jaký byl postoj Čechoslováků k náboženství a církvím? Čím Masaryk naštval papeže? A jak souvisí Československá církev husitská se slavnými husity ze středověku? O tom všem a o mnohém dalším v dnešní hodině dějepisu.

Dnes si budeme povídat o tom, jak se Československo vypořádalo s národnostní otázkou. Podařilo se Masarykovi vytvořit stát Čechoslováků? Jaké byly vztahy s národnostními menšinami a kde to skřípalo? A v čem byl problém s početnou německou menšinou? O tom všem v dnešní Hodině dějepisu.

V minulém díle jsme si povídali o složité politické situaci v Československu. Dnes záludnosti politiky opustíme a podíváme se na život obyčejných lidí. Jak se jejich život změnil se vznikem republiky? Čím lidé trávili svůj volný čas? A co kultura první republiky? O tom všem v dnešním díle Podcastu Hodina dějepisu.

V tomto díle se blíže podíváme, jak fungovala první Československá republika. Jaké bylo státní zřízení nového státu a u kterých zemí se Čechoslováci inspirovali? Jaké politické strany byly v zemi nejlivnější? A co to byla takzvaná Pětka a skupina Hradu? O tom všem v novém díle podcastu Hodina dějepisu.

Dnes se podíváme na to, jaké bylo postavení Československé republiky krátce po jejím vzniku. Jaké mezinárodní dohody umožnily vznik Československa? Z jakých všech zemí se nový stát skládal? A hlavně — objevily se nějaké problémy a konflikty s okolními státy? O tom všem v dnešní hodině dějepisu.

 Jak se to vlastně stalo, že zaniklo Rakousko-Uhersko a vznikl stát Čechů a Slováků? Kdo na tom měl největší zásluhy? A byl to vůbec stát Čechoslováků, nebo to bylo složitější? K tomu všemu se dnes dostaneme a samozřejmě si povíme i o tom, jak vyhlášení samostatnosti probíhalo.

V dnešním díle budeme mluvit o tom, jak se Češi zapojili do první světové války. Bojovali vlastně za Rakousko-Uhersko, nebo proti němu? Jakou roli v tom sehrál Tomáš Garrigue Masaryk? A kdo byli legionáři a proč byli důležití pro vznik Československa?

Které vynálezy změnily způsob, jakým se válčilo? Jak naopak boje pomohly k novým objevům? A kdo s kterými zbraněmi přišel jako první a jak fungovaly? K tomu všemu se dostaneme v dnešním díle podcastu Hodina dějepisu.

Ocitáme se přímo uprostřed válečných let. Uprostřed války, která změnila tvář Evropy i tvář samotného lidstva. Jak vlastně první světová probíhala? Kdo nakonec získal převahu a díky čemu zvítězil? A jak vypadal samotný konec války? Právě o tom si budeme vyprávět na dnešní hodině dějepisu.

V dnešním díle se podíváme na to, kdo to byl František Ferdinand d'Este, proč jeho smrt vedla k rozpoutání celosvětového konfliktu a jak vlastně ona první světová válka začala.

Zodpovíme si otázky, jak vypadala situace v Evropě ke konci devatenáctého století, zamyslíme se nad tím, co vedlo ke zhoršování vztahů mezi velmocemi a řekneme si, kdo se spojil s kým a proti komu.