Agenda

Začíná hokejový šampionát. Šéf O2 areny Robert Schaffer čeká rekordní návštěvnost a říká: „Klidně bychom mohli mít arénu pro 40 000 a bylo by stejně vyprodáno.“

Třetí šampionát během dvaceti let. Vysočanská O2 arena se poprvé otevřela v roce 2004. Tehdy se stavěla právě kvůli hokejovému mistrovství, další proběhlo v roce 2015 a už tento pátek začne třetí domácí šampionát. Jak se vlastně O2 arena za těch 20 let změnila?

„Samotná aréna se myslím moc nezměnila. Samozřejmě, je o 20 let starší. Změnilo se spíš to okolí. V roce 2019 jsme O2 arenu obohatili o její mladší sestru O2 universum. Zároveň jsme přidali hotel. To jsou asi ty hlavní změny, jinak aréna má pořád stejně velkou kapacitu, moc se nemění,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Robert Schaffer, šéf společnosti Bestsport, která je provozovatelem haly.

Litrový šampon a stejně velký sprchový gel. Češi šetří a pochopili, že jim velká balení přináší úsporu. Výrobci tak zvětšují podstatnou část sortimentu.

Rostoucí ceny zboží změnily chování Čechů v obchodech. Konečně se naučili počítat – nebo spíš přepočítávat.

„Vidíme různé strategie šetření. Jednou z nich je nákup větších balení a šetření takzvaně přes jednotku,“ říká v pořadu Agenda SZ Byznys Zdeněk Řiháček, ředitel Procter & Gamble pro Česko, Slovensko, Chorvatsko, Slovinsko a Baltské země.

Upozorňuje, že zatímco dříve byla velká balení doménou zejména pracích prášků, nově se přesouvají i do jiných kategorií.

„Určitě si na policích začnete nově všímat litrových šamponů nebo litrových sprchových gelů s pumpou, které dříve nebyly,“ vysvětluje. U takového zboží je sice celková cena větší, ale cena za jednotku praní, případně mililitr šamponu jde naopak níž než u balení klasického.

„Na cenovkách máte samozřejmě cenu i za jeden mililitr, což pomáhá. Zároveň však jde o položky, které nejsou v řádu tisíců korun, tím pádem tam není bariéra toho, že si větší balení nemůžu koupit, protože je to velmi drahé,“ dodává.

Pavel Tykač dokončuje přestavbu svého impéria. Začátkem roku oddělil všechny obchodní aktivity od svého hlavního holdingu Sev.en.

Začátkem roku vznikla pod kontrolou miliardáře Pavla Tykače nová skupina firem pod značkou Powertica. Tykač do ní zařadil své tuzemské i zahraniční obchodní společnosti a zcela je oddělil od své energetické nadnárodní skupiny Sev.en.

Hlavou nového uskupení Powertica je stejnojmenná lichtenštejnská matka, kterou Tykač kontroluje tak jako svůj další majetek přes lichtenštejnskou nadaci. 

Důvody změn vysvětluje v podcastu Agenda SZ Byznys manažer několika firem skupiny Powertica Michal Skalka. „Skupina Sev.en se rozrostla do nebývalých rozměrů, rostla hlavně v zahraničí a celá struktura začala být globálně rozkročená. Několik let jsme přemýšleli, jak ji strukturovat, aby nedocházelo ke křížení různých jurisdikcí, regulací a daňových režimů,“ líčí. 

„Umělá inteligence bude postupně lepší než člověk možná úplně ve všech kognitivních činnostech. Tedy činnostech, které děláme hlavou,“ říká v pořadu Inside Talks kybernetik Jan Romportl v pořadu Inside Talks.

„Jakmile se umělá inteligence zakoření do našich běžných životů, bude to pro lidstvo stejně zásadní zlom, jako když Homo sapiens objevil přirozenou řeč. Přirovnat to k vynálezu knihtisku či parního stroje, by bylo málo. Takhle zásadní věc umělá inteligence bude,“ říká kybernetik Jan Romportl, šéf Elin.ai a Deep tech partner v Presto Ventures. Právě s ním se nově budeme v pořadu Inside Talks bavit o umělé inteligenci.

Zlom, o kterém mluví, podle něj nastane za 10 až 15 let. „Skutečně se dočkáme velmi zásadních transformací kolem AI. Já bych se vsadil, že do konce tohoto desetiletí budeme mít první prototyp takzvané obecné umělé inteligence, tedy nebiologického systému schopného dosahovat libovolného cíle. To je na jednu stranu slibné, na druhou docela strašidelné,“ říká Romportl.

Kakao je nový bitcoin. Jeho cena za rok vyrostla o 500 procent. Z čokolády by se tak mohla stát „exkluzivní záležitost“, varuje její výrobce.

Ceny kakaa extrémně vyletěly nahoru. a i když šly v posledních dnech zase o něco dolů, roční srovnání pořád ukazuje, jak vypadá raketový růst. Zatímco ještě před rokem vyšla jedna tuna na necelé tři tisíce dolarů, tento rok se v maximech dostala až na 12 tisíc a ve středu se pohybovala kolem devíti tisíc. Důvod? Špatná úroda v západní Africe a vysoká poptávka.

Podle majitele Čokoládovny Janek Václava Durďáka jsou však ceny přestřelené a pro takto vysoké zdražení není fundamentální důvod.

„Dvanáct tisíc dolarů za tunu je za mě nesmysl. Samozřejmě rozumím tomu, že je neúroda a boby zdraží. Dobře, ať stojí třeba čtyři pět tisíc dolarů za tunu, ale nemyslím si, že cena 12 tisíc dolarů za tunu je ospravedlnitelná,“ říká v pořadu Agenda SZ Byznys Durďák. Cenu podle něj žene nahoru panika a s ní spojené spekulace. 

Městům začínají vadit výdejní boxy doručovacích firem. První samosprávy z nich začaly vybírat daň. V Česku plechových krabic, kde si lze vyzvednout balíček ve dne v noci, rychle přibývá. Jen DPD letos rozmístí 600 nových schránek.

Česko je velmoc výdejních boxů. Síť různobarevných skříněk, kde si můžete vyzvednout balík kdykoli ve dne v noci, čítá už přes 7000 plechových krabic. Nejvíc jich má Zásilkovna, následovaná Alzou a PPL.

Podle Miloše Malaníka, ředitele DPD ČR, nebude už brzy boxy kam dávat. Firmy bojují prakticky o každý volný metr půdy. „Balíkové firmy mají týmy, které hledají ty dva tři metry čtvereční po ulicích, kam by se samoobslužný box dal umístit. Směřuje to k tomu, že tady všude budou schránky na balíky, ale ty balíky do nich chodit nebudou,“ naráží ředitel na slabší výkon českého e-commerce v loňském roce.

Dnešní dukovanské bloky mohou sloužit až do poloviny 40. let. Nové reaktory budou jejich náhradou, říká energetický matador Vladimír Hlavinka.

V úterý, v poslední dubnový den, se uzavírá příjem nabídek zájemců o jaderný tendr. Vláda chce během léta rozhodnout, zda si u vítěze objedná jeden, dva nebo rovnou čtyři nové reaktory. „Rozhoduje se, z čeho se bude vyrábět elektřina dalších 80 až 100 let,“ podotýká jeden z nejzkušenějších domácích energetických expertů Vladimír Hlavinka v pořadu Agenda.

Hlavinka dnes vede vlastní poradenskou skupinu Orgrez Group a je místopředsedou Svazu moderní energetiky. Během kariéry pracoval na manažerských postech v ČEZ, mimo jiné jako člen představenstva zodpovídal za jaderné elektrárny Temelín a Dukovany.

Nový jaderný blok či bloky, o jejichž dodávku soupeří francouzská EdF a korejská KHNP, mají být náhradou dnes fungujících reaktorů. Uhelné elektrárny, které jsou pilířem dnešní české energetiky a které budou končit v příštích letech, musí podle Hlavinky nahradit obnovitelné zdroje a plyn.

Evropa ztrácí konkurenceschopnost. Zatímco Čína dnes vyrábí za stejné ceny jako před covidem v roce 2019, v Evropě je index výrobních cen o 25 procent výše, varuje šéf Linetu Tomáš Kolář.

Evropští průmyslníci bojují proti drtivým dopadům Green Dealu. Sedmdesát z nich podepsalo takzvanou Antverpskou deklaraci, která po Evropské unii požaduje, aby ke Green Dealu postavila ještě druhou nohu – v podobě evropské průmyslové dohody.

A výzva má poměrně velký ohlas. Z původní sedmdesátky signatářů narostl počet podpisů velkých firem a průmyslových asociací na více než 900.

„Svaz průmyslu a dopravy tuto výzvu podepsal také. Antverpská deklarace řeší budoucnost evropského průmyslu, kterému se nedaří dobře. Potýkáme se s nerůstem a vzhledem k tomu, že evropská prosperita je z velké části postavena na prosperitě průmyslu, je to velmi důležitá aktivita,“ říká v pořadu Inside Talks Tomáš Kolář, šéf společnosti Linet, která je světovým výrobcem zdravotnických lůžek.

Více letních zájezdů Čechům letos nabídnou zahraniční cestovní kanceláře. Růst konkurence by mohl přispět ke kultivaci trhu. Turistům jejich růst může zařídit levnější dovolenou.

Na letní dovolenou se v Česku jen pár týdnů před vypuknutím hlavní cestovní sezony nepřipravují jen klienti, ale také cestovní kanceláře a agentury. Řada z nich po dvou letech rekordních prodejů rozšířila nabídku.

„Od začátku letošního roku vidíme meziroční růst počtu klientů, kteří mají zájem odcestovat na letní dovolenou. Stejnou informaci nám potvrzují také cestovní kanceláře, se kterými spolupracujeme. Řada z nich proto navýšila dostupné kapacity. V průměru většinou o pět až deset procent oproti loňské sezoně,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Jan Foret, ředitel největší cestovní agentury v Česku Invia.

Kromě většího počtu nabídek u stávajících a zavedených cestovních kanceláří portfolio dostupných zájezdů v letošním roce podle jeho slov rozšiřují také noví hráči. „Sledujeme, že přibývají kapacity nových cestovních kanceláří, které vstoupily na český trh. Příkladem je polská Coral Travel nebo původně německá cestovní kancelář Tui,“ říká v pořadu Agenda Foret.

Na pražském trhu s novými byty po dvou letech roztály ledy. Prodeje v prvních měsících letošního roku podle developera připomínají rekordní rok 2021. Bydlení začne opět zdražovat.

Realitní trh s novými byty v hlavním městě se vrací k rekordům. V prvním kvartálu letošního roku se prodalo 1600 bytů – násobně více než ve stejných obdobích posledních dvou let.

„V roce 2023 bylo na pražském trhu touto dobou prodáno zhruba 650 bytů, letos to je minimálně 1600 nových bytů. Toto období se podobá výsledkům z roku 2021, který byl rekordní,“ komentuje vývoj na pražském trhu novostaveb v rozhovoru pro Agendu SZ Byznys Petr Michálek, generální ředitel Skanska Residential.

Významně rostoucí poptávce podle jeho slov napomohl pokles míry inflace a také úrokových sazeb, které se aktuálně pohybují na nejnižší úrovni od června 2022.

Obchody Electro World se přejmenují na Datart. A ze slovenských Datartů se stane Nay. Takto má vypadat spojení dvou silných hráčů na trhu s elektronikou. Českého HP Tronic a slovenského Nay.

Před necelým rokem podepsal HP Tronic, pod který spadá výrobce elektroniky Datart, dohodu o spojení se slovenským Nay, který naopak v Česku vlastní prodejny Electroworld. V Česku už transakce dostala zelenou.

„Věřím, že ve výhledu několika málo týdnů se rozhodne i na Slovensku,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys předseda představenstva HP Tronic Daniel Večera, který zároveň nastínil i další plány.

O přestup roku v tuzemské e-commerce se postaral Tomáš Braverman, dlouholetý šéf skupiny Heureka, který od července povede portál Slevomat. Heurece ale pomáhá dál vést právní bitvu s americkým Googlem.

Jedna z nejvýraznějších postav tuzemské e-commerce Tomáš Braverman po deseti letech v čele skupiny nákupních webů Heureka Group začne od července řídit zážitkový portál Slevomat. Heurece ale nadále pomáhá v právních sporech s americkým Googlem. S ním se Heureka soudí kvůli údajnému zneužívání jeho dominantní pozice na trhu.

Braverman skončil v Heurece loni v září. Tedy v době, kdy se tuzemští internetoví obchodníci stále ještě vyrovnávali s historicky prvním propadem své branže. A to po raketovém růstu během covidové pandemie, kdy mnozí předpovídali, že se lidé do kamenných obchodů z online světa již nevrátí.

 
„Lidé se do offlinového světa vrátili, chybělo jim to. Dva roky po covidu byly těžké časy. Ale na druhou stranu se s tím e-commerce sektor vypořádal bravurně. Samozřejmě se ale škrtalo, trochu vyhazovalo a nestěhovalo. Ale e-commerce je poměrně adaptabilní a zvládla to velmi dobře,“ řekl Tomáš Braverman v Agendě SZ Byznys.

Česká firma s trdelníky prorazila ve světě. Letos plánuje otevřít více než 200 nových poboček, a to ve Španělsku, Kataru i americkém Los Angeles. Zájem ze zahraničí pomůže společnosti konečně dosáhnout na miliardový obrat.

„Začalo to experimentem na vánočních trzích, kde jsme prodávali trdelníky. Skončilo to neúspěchem, zákazníci do stánku nechodili,“ popisuje začátky byznysu české sítě poboček Trdlokafe její zakladatel Radek Klein. Dnes, po téměř deseti letech, má společnost pobočky v osmi zemích a chystá se na další expanzi.

„Každý rok se více než zdvojnásobíme. V roce 2022 jsme měli zhruba 70 prodejen, v loňském roce to bylo přibližně 150 a letos plánujeme rozšířit síť poboček zhruba na 400,“ říká v pořadu Agenda Klein.

Rozšířit českou síť prodejen s trdelníky se podnikatel v letošním roce chystá zejména ve Španělsku, na Kanárských ostrovech, v Dubaji nebo v Kataru.

Český výrobce dortů Marlenka bude v nabídce největších řetězců světa. Do portfolia ho chtějí americké Costco i Walmart. Firma je však už teď do konce roku vyprodaná a musí navýšit výrobu.

873 milionů korun tržby, 250 milionů zisk před zdaněním. Společnost Marlenka měla za loňský rok rekordní výsledky a řeší problém, který by jí mohly některé firmy závidět. Už teď má do konce roku své produkty vyprodané, a tak musela spoustu plánů zatím odložit.

Právě kvůli potřebě navýšení výroby Marlenka před nedávnem vydražila za sto milionů korun „historický skvost“, Lembergerovu textilní továrnu, kde plánuje v první etapě hned čtyři výrobní linky, které zdvojnásobí výrobu dortů.

Hotovo má být v optimistické variantě do dvou let, v pesimistické variantě za čtyři roky, celkový účet by měl být 1,5 miliardy korun. Už teď je však jasné, že ještě předtím musí firma minimálně jednu výrobní továrnu koupit nebo pronajmout.

Pohonné hmoty jsou nejdražší od loňského října. Cena benzinu vyrostla letos poprvé nad 40 korun za litr a půjde ještě výš. Téměř všechny hlavní vstupy mluví pro další zdražení, říká Petr Zajíc z Amundi.

Od začátku roku benzin zdražil už o čtyři koruny a nafta zhruba o tři. Zdražování benzinu bude podle Petra Zajíce, senior portfolio manažera společnosti Amundi, pokračovat. 

„U benzinu ještě nemáme strop úplně za sebou, tam nějaký prostor pořád je,“ řekl v pořadu Agenda SZ Byznys.

Nejprodávanější Natural 95 se podle společnosti CCS v pondělí prodával v průměru za 39,98 koruny za litr a nafta stála v průměru 39,16 Kč. U ní není růst ceny podle Petra Zajíce opodstatněný.

„Když se podíváme na ceny nafty na světových trzích, tak by to spíš odpovídalo nějaké jedné dvěma korunám, ne těm třem,“ uvádí Zajíc a má za to, že si čerpací stanice na naftě kompenzují naopak nedostatečné marže na benzinu.

„Na mě to malinko působí tak, že si čerpací stanice vyššími maržemi na naftě kompenzují menší marže na benzinu, protože tam nechtěly jít s tou cenou tak razantně nahoru.“

Českému průmyslu se stále nedaří. „Nevidím ten moment startu. Nevím, co bude tím oživením. Chybí tu šém, který bychom dali Golemovi, aby se rozsvítil,“ říká v rozhovoru pro SZ Jan Lát, spolumajitel firmy Beneš a Lát.

Výroba téměř o třetinu nižší než před krizí a také méně zaměstnanců. Průmyslové firmy v Česku se i po konci covidové krize stále potýkají s problémy. Některým se ale teď blýská na lepší časy – daří se jim totiž získat zakázky po konkurenci, která se dostala do fatálních problémů. 

„Máme zákazníky, které před dvěma lety získali naši konkurenti, ale protože jsme byli druzí na pásce, tak tyto zakázky dá nyní zákazník z konkurenční slévárny nám. To je stav posledních měsíců. Řekl bych, že od Nového roku se s tím roztrhl pytel,“ říká v pořadu Agenda SZ Byznys Jan Lát, spolumajitel společnosti Beneš a Lát, s tím, že tyto nové zakázky tak mají hořkosladkou příchuť. 

Česká firma Koma Modular staví už druhé letiště v africkém Senegalu. Je jako z lega, nevyužívá totiž cihly, ale modulární kostky.

Bez cihel i betonu, ale o polovinu rychleji a ekologicky. Společnost Koma Modular vsadila na modulární stavby a vychází jí to. Zatímco většina firem si v loňském roce připsala sice vyšší tržby, ale klesající zisk, Koma Modular to má obráceně. Tržby lehce zaostaly za loňskou miliardou, zisk šel ale nahoru a překonal 50 milionů.

„Modulární výstavba je stále sofistikovanější. Dělají se složitější moduly, takže my toho modulu vlastně děláme méně, ale za vyšší cenu,“ vysvětluje v rozhovoru pro pořad Agenda SZ Byznys majitel společnosti Stanislav Martinec.

Dlouho se zdálo, že rok 2035 bude definitivní tečkou za výrobou spalovacích motorů v Evropě. Nyní ale možná „spalovákům“ svitla naděje.  „Vidíme daleko větší diskuzi a víc názorů na toto téma,“ říká Petr Novák, šéf JTEKT.

Přeregulovanost a s ní spojená nejistota, to je největší problém evropského automobilového průmyslu.

„Automobilový průmysl je druhý nejvíce regulovaný obor – hned po tom farmaceutickém. Valí se na nás jedna regulace za druhou, to vše samozřejmě zdražuje auta a ztěžuje podnikání v Evropě. A také to způsobuje, že některé firmy nejsou až tak konkurenceschopné,“ říká v pořadu Inside Talks IT expert na automobilový průmyslu Petr Novák – nově provozní ředitel společnosti JTEKT, dodávající díly a součástky pro světové automobilky. Právě on je zodpovědný za závody firmy ve střední a východní Evropě a Británii. 

Obří regulace ale začínají i v Evropě vadit čím dál víc. V poslední době tak přibývá hlasů a názorů, že rok 2035 by nemusel znamenat definitivní tečku za spalovacími motory, protože elektromobily nemusí být tak úplně uhlíkově neutrální.

Pokud skončí uhelné elektrárny kvůli ztrátám ještě před koncem této dekády, skončí i těžba hnědého uhlí. Do problémů to dostane teplárny, protože jejich přestavba na náhradní paliva vázne kvůli neschválené investiční podpoře.

Všechny tři domácí hnědouhelné firmy upozorňují, že se jim přestává vyplácet výroba elektřiny z uhlí. Největší hráč ČEZ označuje za zlomový bod rok 2027, skupina Sev.En Energy zvažuje zavření svých elektráren Počerady a Chvaletice už v příštím roce.

Pokud firmy zavřou elektrárny, nevyplatí se jim držet ani provoz uhelných dolů a v takovém případě by došlo hnědé uhlí i pro teplárny dalších vlastníků.

Zdražování vyřešila část Čechů po svém, hlásí jednatel prodejen drogerie Rossmann Karol Jakubek. Počet krádeží u samoobslužných prodejen podle něj roste, ale protože jde o drobné krádeže, je zákon na pachatele krátký.

Inflace a drahé energie ukrádají z úspor Čechů a projevuje se to i nárůstem počtů krádeží v obchodech.Zatímco v roce 2022 evidovala Policie 9 092 krádeží v obchodech, loni už jich bylo 10692 a nárůst krádeží i pokusů o ně potvrzují i obchodníci. 

„Určitě v kontextu celkové ekonomické situace zaznamenáváme větší nárůst krádeží. Nechtěl bych to detailně rozvíjet, je to určitější rychlejší růst než nárůst našich tržeb Snažíme se dělat opatření, která tolik nenarušují komfort zákazníka,“ říká Agendě SZ Byznys Karol Jakubek, jednatel Rossmann.

Konkrétní čísla, ani opatření specifikovat nechce, firma však proti zlodějům u samoobslužných pokladen využívá například i umělou inteligenci. Upozorňuje přitom na legislativu, podle které drobná kriminalita není tak silně řešena a často jde o opakující se recidivisty, které systém není schopen napravit.

Co se týče tržeb, připsala si loni drogerie Rossmann svůj nejlepší rok – tržby se zvedly o pětinu na 6,5 miliardy. Ziskovost však poklesla.

Státní exportní pojišťovně EGAP se loni dařilo vymáhat pohledávky z pojistných případů. Díky tomu zvýšila zisk na 1,8 miliardy korun. Instituci pomohl i pokles rizikových případů a škrty nákladů, popsal její šéf David Havlíček.

Státní exportní pojišťovně EGAP se minulý rok dařilo. Instituce meziročně více než zdvojnásobila zisk na 1,8 miliardy korun. Za celou dobu své existence pojišťovna EGAP lepší výsledek neměl. Organizaci se rovněž daří vytrvale snižovat objem svých pohledávek vůči Rusku a Bělorusku a naopak posilovat pomoc vývozu na Ukrajinu.

„Je vidět, že českému exportu se daří. Je to vidět nejen na celkových číslech, ale i na našich obchodních a finančních výsledcích. Za loňský rok jsme zaznamenali rekordní zisk 1,8 miliardy korun. To jsme za 32 let existence EGAP ještě neměli,“ řekl v Agendě SZ Byznys předseda představenstva vývozní pojišťovny David Havlíček.

„Je to skvělá zpráva nejen pro zisk samotný, ale zejména pro český export. Zisk bude moci krýt další obchodní případy, které budeme moci podpořit,“ dodal. 

Skupina RSJ má novou podobu realitního projektu na Praze 1 u Vltavy. Původní vize architektky Evy Jiřičné kvůli odporu části veřejnosti neprošla. Kromě toho chystá RSJ další investice, hotelový rezort v Africe naopak prodává.

Developerský projekt na nároží ulic Revoluční a Lannova získal za posledních patnáct let již třetí podobu. Tu druhou navrhla slavná česká architektka Eva Jiřičná. Kvůli odporu části veřejnosti i některých instituci ale nakonec z jejího návrhu sešlo. Vlastníkem a developerem projektu je investiční skupina RSJ.

Původní projekt Evy Jiřičné byl založený na souznění s protějším funkcionalistickým palácem Merkur prvorepublikového architektka Jaroslava Fragnera.

 „Myslím, že minimálně v Praze se neúsporné kanceláře už nestaví, protože vám na to banka nepůjčí peníze,“ říká šéf realitní divize Penty Petr Palička. Většina developerů pracuje s bankovním financováním a musí tak plnit kritéria.

Český realitní trh si může připsat jedno velké plus – i když se loni výrazně propadl, stále určitým způsobem fungoval.

„Jsou země jako třeba Švédsko, Finsko, kde se neprodal pomalu jediný byt. Tam byl dopad daleko větší. V Německu a Rakousku je řada developerů v potížích, což se tady naštěstí nestalo. Dopad na český trh vlastně nebyl tak tvrdý,“ říká v pořadu Inside Talks šéf realitní divize Penty Petr Palička.

Přesto i u nás došlo, zejména kvůli vysokým úrokovým sazbám, k obřímu propadu. Například výstavba bytů (zahájení) meziročně poklesla o 16,5 procenta a od druhé poloviny roku 2022 nebyla zahájena výstavba žádné nové kancelářské budovy.

„Teď bylo období, kdy se nevyplatilo postavit administrativní budovu – pakliže nebyla skutečně výjimečná jako třeba Masaryčka, kde je potom i to nájemné výjimečné. Ta úroková sazba byla tak vysoká, že to prostě nevycházelo,“ vysvětluje Palička z Penty, která pražskou „Masaryčku“ staví.

S rokem 2024 přichází obrat, sazby jdou dolů a jen v únoru si lidé vzali dvojnásobek hypoték oproti loňsku.

Obyvatel družstevních bytů mělo kvůli špatné dostupnosti vlastního bydlení přibývat. Družstva ale trápí vymahatelnost milionových dluhů, říká v rozhovoru Jan Vysloužil, předseda Svazu českých a moravských bytových družstev.

Dostupnost vlastnického bydlení se v roce 2021 dostala na historicky nejhorší úroveň. Přes loňské velmi mírné zlepšení, zůstává situace na rezidenčním trhu s nemovitostmi stále kritická. Podle předsedy Svazu českých a moravských bytových družstev Jana Vysloužila je současný stav s dostupností vlastnického bydlení příležitostí pro družstevní výstavbu bytů.

„Bytová družstva se po revoluci dostala do takového útlumu, kdy jsme se všichni zhlédli ve vlastnickém bydlení. Kdo neměl byt v osobním vlastnictví, jako by nebyl. Přitom v dobách největší slávy bytových družstev dokázala bytová družstva v průměru ročně generovat 20 000 bytů. Jsem přesvědčený o tom, že nyní se znovu skutečně otvírá velká příležitost pro bytová družstva,“ uvedl v podcastu Agenda.

Oproti komerční výstavbě totiž bytová družstva nejsou zakládána primárně za účelem podnikání, ale za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů.

E-shopy si pod dojmem rozmachu z pandemie pronajaly velké sklady, které ale nyní kvůli poklesu e-commerce nemají čím naplnit. Ochlazení je cítit hlavně v regionech, říká šéf realitní skupiny P3 pro Česko a Slovensko Peter Jánoši.

Na trhu se skladovými a průmyslovými halami je po letech růstu cítit ochlazení. Pokles poptávky přichází hlavně ze strany internetových obchodů, které měly pod dojmem silného růstu během covidové pandemie velké oči.

„Rok 2024 bude stabilizačním rokem. Předpokládáme, že poptávka trochu ochladne, protože firmy saturovaly svoje potřeby v minulosti. Expanze a rozvoj stávajících nájemců nebudou tolik dynamické jako v minulosti,“ řekl v Agendě SZ Byznys Peter Jánoši, šéf realitní skupiny P3 pro Česko a Slovensko, která se zabývá výstavbou a správou logistických hal.

Green Deal bude muset zvolnit tempo, jinak ho nezaplatíme. Dotace křiví trh a vyvolávají „šílené ceny“. Čistší energetika se prosadí, zaplatíme za ni ale určitou částí svého komfortu, soudí energetický expert Michal Macenauer.

Česká energetika prochází zásadní změnou. Na jedné straně rychle přibývá obnovitelných zdrojů, jejich produkce ale stále pokrývá jen jednotky procent spotřeby elektřiny. Zároveň se blíží konec uhelných elektráren, jež u nás zajišťují kolem 40 procent spotřeby. Výroba elektřiny se decentralizuje, přenos a distribuce se mění. To vše si žádá obří investice.

Podle energetického experta Michala Macenauera, strategického ředitele poradenské společnosti EGÚ Brno, by ozelenění energetiky mělo přejít na volnější tempo. Trh, spotřebitelé i investoři musí dostat čas, aby se s náklady na dekarbonizaci a se změnami systému vypořádali. Právě proto čeká Macenauer zpomalení zeleného boomu.

Česká zbrojovka Colt během půl roku spolkne výrobce střeliva Sellier & Bellot. Míří mezi top trojku největších producentů ručních palných zbraní na světě. Pustí se do vývoje nového typu střeliva, které doletí dál a cílí přesněji. 

Český zbrojní průmysl byl pojem už za první republiky. Teď opět zažívá boom, a to nejen kvůli válce na Ukrajině. A čeští zbrojaři Michal Strnad a René Holeček svižně skupují zahraniční konkurenci.  

„Zbrojařská velmoc je možná velké slovo. Ale zbrojní průmysl je nepochybně jedno z mála odvětví české ekonomiky, kde si Česká republika drží finální výrobek, není pouze subdodavatelem jako častokrát v automotive,“ pojmenovává v rozhovoru pro SZ Byznys jeden z důvodů českého úspěchu Jan Drahota, šéf a předseda představenstva  Colt CZ Group.

Hned několik produktů české provenience mají ve svém arzenálu americká, kanadská i některé evropské armády. „Palné zbraně, malokalibrová munice v režii Sellier & Bellot. A nemusíme se stydět ani za to, co předvádí kolegové z STV, respektive Czechoslovak Group, ve velkorážové munici a rádiových systémech,“ vypočítává Drahota vlajkové produkty českých zbrojovek a muniček.

Až o milion korun dražší. Češi, kteří se chystají na pořízení vlastní nemovitosti, čekají, až sazby hypoték klesnou pod čtyři procenta. Levnější úvěrové financování odstartuje novou realitní jízdu.

Realitní trh má za sebou dva roky ovládané drahým financováním. Vysoké úrokové sazby v kombinaci s pravidly České národní banky pro získání úvěru na bydlení velkou část kupujících donutily investici více rozvažovat a počítat, zda se skutečně vyplatí.

Celkově trh z pohledu poptávky klesal ve srovnání s rekordním rokem 2021 o desítky procent.

Letošek bude podle Františka Kroupy, realitního makléře ze společnosti Archer Reality, probíhat ve znamená razantního růstu, a to nejen z pohledu kupujícího.

„Významný nárůst čeká realitní trh z pohledu poptávky, ale také z pohledu prodávajících. V posledních dvou letech bylo realizováno obecně méně zakázek. Bylo vidět, že také prodávající vyčkávali na příznivější období,“ říká František Kroupa v Agendě SZ Byznys. Právě zmenšení celého trhu značně přispělo k tomu, že cena bydlení klesla za toto období v průměru jen velmi málo.

Ačkoliv už nyní je rostoucí zájem uzavírat nové transakce podle jeho zkušeností dobře cítit, investoři ještě vyčkávají.

Nový úřad a nová položka na účtu za elektřinu. Už letos pocítí tyto novinky každý spotřebitel. Sdílet elektřinu bude podle šéfa Elektroenergetického datového centra možné od srpna.

O sdílení elektřiny se v Česku mluví více než rok. Díky novele energetického zákona se komunitní energetika rozjede už letos. K tomu ale bude potřeba nový úřad, který bude sledovat veškeré informace o sdílené elektřině. Podle nového předsedy představenstva  Elektroenergetického datového centra Petra Kusého bude sdílení elektřiny reálné od srpna 2024. „Počítáme, že od tohoto termínu bude sdílení umožněno, respektive, že se všichni účastníci budou moci zaregistrovat a začne probíhat výměna dat,“ říká v rozhovoru pro pořad Agenda SZ Byznys.

Zároveň kvůli startu komunitní energetiky přibude spotřebitelům už letos na účtech za energie nová položka. Právě z ní se totiž bude chod datového centra financovat. Podle Kusého, který je v úřadu od března, ale není důvod k vášním, neboť půjde o jednotky korun měsíčně.

Zálohový systém může zdražit nejen nápoje, ale i další zboží. Šéf nezávislých obchodů Pavel Březina upozorňuje, že příjmy které vypadnou ze systému EKO-KOM budou chybět a kvůli tomu vyrostou poplatky i producentům jiných obalů.

Nezávislé obchody jsou už léta pod tlakem konkurence a po zrušení EET mu přibyl další problém – šedá ekonomika.

„Ta část malých obchodů, která plní všechny povinnosti v rámci placení daní a poplatků naráží na to, že v rámci nezávislého obchodu se velice často potkáváme s obchodníky, kteří spadají do té šedé ekonomiky, která nám vytváří velmi nerovné podnikatelské prostředí,“ říká v rozhovoru pro pořad Agenda SZ Byznys Pavel Březina šéf Asociace českého tradičního obchodu a předseda představenstva skupiny COOP.  

Malé prodejny – zejména na vesnicích- tak hledají cesty, jak se vůbec udržet, což není  jednoduché.

Velikonoce představují hrozbu pro energetickou soustavu. Loni sáhl ČEPS k odpojování solárních elektráren a letos posiluje služby.

Spotové ceny elektřiny v Česku loni strávily v záporu celých 134 hodin. Proti minulým letům jde o absolutní rekord – v roce 2022 totiž bylo takových hodin jen osm.

„Je to jednoduché. Pokud nemáte bateriové nebo úložné systémy, do kterých by se elektřina uložila na pozdější dobu, v určitou chvíli je maximální výroba, ale proti ní není spotřeba,“ vysvětluje šéf společnosti ČEPS Martin Durčák. S nárůstem obnovitelných zdrojů se podle něj počet hodin s nulovými či zápornými cenami bude rozšiřovat.

Přesně k tomu došlo i před rokem na Velikonoce – spotřeba byla nízká, průmysl nejel. „Nedej bože, když do toho začne svítit sluníčko a foukat. Pak máme nadbytek. V rámci toho nadbytku se ceny nejdříve posunou k nule. A obchodník se, pokud tu elektřinu nezobchoduje, dostává do rizika odchylky a musí reagovat – ta elektrárna by neměla vyrábět,“ říká Durčák.

Loni ale situace došla tak daleko, že ČEPS musel poprvé sáhnout k tomu, že dal impulz k vypnutí stovky solárních elektráren, které tak po určitou dobu nesměly do sítě dodávat.

Restaurační byznys se změnil a cenou už není možné bojovat. „Restaurace se nedá dělat levně. Je to jízda na tygrovi – my se snažíme dát cenu tam, aby náš profit zůstal zdravý,“ říká šéfkuchař Zdeněk Pohlreich.

Během covidu prošel byznys obtížným obdobím a podle šéfkuchaře a podnikatele Zdeňka Pohlreicha to stále neskončilo. „Teď je samozřejmě největší téma razantní zvyšování cen veškerých vstupů a samozřejmě nedostatek personálu, takže o zábavu máme postaráno,“ říká v rozhovoru pro Agendu SZ Byznys.

Hotelový startup Mews získal od investorů dalších sto milionů dolarů. Hodnota firmy přeskočila miliardu dolarů, a stala se tak třetím českým „jednorožcem“.  Loni utržila 2,5 miliardy korun, zkraje roku pohltila už osmou firmu.

Na začátku byla pohodlnost zakladatele firmy Richarda Valtra. Jako mladík brigádničil na recepci pražského hotelu svého otce a neustálé přepisování údajů z papírů do počítače mu vadilo natolik, že vymyslel systém, který obsluhu hotelu zjednoduší.

Dnes jeho software používá už 5000 hotelů po celém světě, mezi nimi skandinávská hotelová síť Strawberry. Další klienti přibývají. „Růst je plánován vysoký, minulý rok jsme vyrostli o 60 % a tenhle rok máme plán pokračovat v podobných číslech,“ říká Josef Starýchfojtů, produktový a technický ředitel Mews, v pořadu Agenda SZ Byznys.

Dvouciferný růst je ale, jak to u startupů bývá, na úkor zisku. Ani po 12 letech na trhu není firma zisková a veškeré peníze investuje zpátky do vývoje. Podle Josefa Starýchfojtů jsou ale zisky už na dohled. „Určitě. Investoři taky chtějí vidět, že se byznysu daří a že je to zdravý byznys. Kdybychom si řekli, že nechceme dál růst, tak se do zisku můžeme jednoduše dostat.“

Loni se ekonomika dostávala z přehřátého období do slábnoucí poptávky. Rok nebyl špatný, ale byl první, kdy firma nerostla ziskově, nebo obratově. Tak popsal rok 2023 šéf největšího výrobce vinylů na světě GZ Media Michal Štěrba.

Po roce 2010 najel výrobce gramofonových desek GZ Media na vítěznou vlnu. Každý rok oznamoval rekordní tržby, rekordní výrobu, zvyšoval zisk. Až do loňska, kdy čísla poprvé nevyrostla.

„Pocítili jsme zpomalení ekonomiky. Řekl bych, že po dlouhých letech, kdy se odehrávalo něco mimořádného, to byl takový rok normalizace. Rok, ve kterém bylo vidět, že se ekonomika z přehřátých období dostává do období slábnoucí poptávky. Pro nás ten loňský rok nebyl špatný, ale je to první rok možná po deseti letech, kdy jsme nerostli jako firma a to ziskově, nebo obratově,“ říká v rozhovoru pro pořad Agenda SZ Byznys generální ředitel GZ Media Michal Štěrba.

Český Dermacol bude prodávat kosmetiku v Japonsku. „Vystačíme si s třemi nejsvětlejšími odstíny make-upu. Všichni chtějí mít porcelánovou pleť. V Americe musíte mít 40 i více odstínů,“ říká spolumajitelka firmy Věra Komárová.

Český Dermacol připravuje expanzi do Asie, své kosmetické produkty chce nově prodávat také v Japonsku.

„Pracujeme na tom. Je to intenzivní proces, protože všechno je tam jinak. Například musíme všechny naše výrobky nově registrovat,“ říká v pořadu Agenda SZ Byznys spolumajitelka Dermacol Věra Komárová a dodává, že v rámci půlročních příprav už jednají s prvními japonskými partnery.

Zboží značky, která v Česku funguje už šestou dekádu, nebude na asijském trhu úplnou novinkou. Dermacol už prodává kosmetiku také v Koreji, Číně, Malajsii nebo na Tchaj-wanu.

Právě asijský trh je podle spolumajitelky společnosti Věry Komárové pro tuzemskou značku velkou příležitostí.

„Japonsko, podobně jako další asijské země, ve kterých už své produkty prodáváme, je v oblasti kosmetiky klasická konzervativní země, která se velmi ráda líčí a tamní obyvatelé za make-up i pleťovou kosmetiku každý rok utrácejí vysoké částky,“ říká podnikatelka pro SZ Byznys.

„Dnes nikdo nekoupí krkovici za 99,90 za kilo. Nikdo nedokáže koupit kýtu za 80 korun za kilo za kterou ji oni prodávají. To se prostě nedá,“ říká šéf ČSZM Karel Pilčík o cenách řetězců. Ty reálné ceny jsou prý  o 25 korun vyšší.

Maso v Evropě chybí a tomu odpovídá jeho cena. “Aktuálně je jedna z nejvyšších v historii Československa i České republiky. A bude hůř. Statistiky ukazují, že letos Evropa klesne se stavem zvířat o dvě procenta dolů. To vyžene ceny ještě výš, “ říká v rozhovoru pro Inside Talks šéf Českého svazu zpracovatelů masa Karel Pilčík.

Ceny masa určují burzy - v Německu, kde se aktuálně kilogram vepřové půlky pohybuje okolo 2,25 euro, nebo ve Španělsku, kde je ještě o deset eurocentů dražší. Jen pro srovnání. Ještě před rokem a půl cena nepřesahovala 1,7 eura.

Na pultech českých obchodních řetězců se ale obří nárůsty cen masa spíš neprojevují. „Prodávají maso se ztrátou. Obchodníky dnes nezajímá kvalita, ale jenom ceny. Marketing pracuje jenom s cenami,“ vysvětluje Pilčík s tím, že právě levnější maso funguje jako „lákadlo“ pro zákazníky, kteří pak tuto slevu zaplatí v jiném zboží.

Česká Tatra chce vyrábět autonomní vozidlo. „Máme před sebou ještě homologaci. Myslím ale, že je otázka roku, dvou, kdy bychom mohli začít zkoušet speciální využití pro konkrétní zákazníky,“ říká Denisa Materová z Promet Group.

Denisa Materová stojí ve vedení  firmy s třicetiletou historií, tržbami přes deset miliard a čtyřmi tisíci zaměstnanci. „Nejtěžší je určitě ta zodpovědnost. Nejenom k firmě jako takové, ale hlavně vůči lidem,“ říká v pořadu Agenda SZ Byznys členka představenstva  Promet Group.

Jak sama říká, její přístup, je trochu jiný, než byl jejího otce Reného, který Promet Group založil. „Táta byl taková trojkombinace. Srdce obchodníka, v hlavě ekonom a velký vizionář. To je nepřenositelná zkušenost. Já mám asi nejblíž k tomu obchodníkovi,“ dodává.

Promet Group stojí na třech nohách – strojírenství, metalurgii a inženýrství. „My se ale charakterizujeme především jako strojírenská firma - 80 procent našich zaměstnanců působí právě v divizi strojírenství,“ dodává Materová. Do portfolia skupiny patří společnosti jako Tawesco, Tatra Trucks, Duro Dakovič nebo Stecomtra, a i když tuzemský průmysl padá, Promet Group za loňský rok hlásí dobré výsledky.

Green Deal je impulzem pro modernizaci českého průmyslu. Měl by ale zvolnit tempo, jinak si pod sebou řežeme větev. Politická prohlášení jsou jedna věc, druhá je ale reálný byznys, říká brněnský průmyslník a investor Igor Fait.

Skupina Jet Investment brněnského miliardáře Igora Faita na domácí kapitálový trh vstoupila v roce 1997, od té doby jí prošly více než tři desítky firem. V posledních letech se soustředí na inovativní průmysl. Tedy na firmy, které se dokážou vyrovnat s růstem cen energií a prorazit na globálním trhu s novými technologiemi. 

Igor Fait ale zároveň přiznává, že inovativní projekty na výrobu vodíku a syntetických paliv, zachycování uhlíku či na zpracování odpadu, kterých se účastní i firmy ze skupiny Jet Investment, stojí na dotacích. Nové nízkouhlíkové technologie jsou totiž nákladné a bez podpory se zatím realizovat nedají. Je v tom riziko.

Volkswagen zaskočil mladoboleslavskou Škodovku zlevněním. „Zlobili jsme se, že nám to nikdo neřekl. My jsme v tom zůstali trochu viset, takže teď připravujeme úpravy cen,“ říká šéf škodováckých odborářů Jaroslav Povšík.

Škoda Auto chce letos vyrobit 900 tisíc aut, tedy víc než loni. Budoucnost je však stále v řešení. Jak říká odborový šéf a člen dozorčí rady automobilky Jaroslav Povšík, Škoda potřebuje pět elektromodelů a jasné má zatím tři. „Kapacitu bychom měli na sedm, ale dnes je v koncernu hodně natažených rukou a každý by chtěl, protože ví, že budoucnost je pouze v e-modelech,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Jaroslav Povšík.

RegioJet Radima Jančury má za sebou rekordní rok a před sebou velké plány. Do deseti let chce mít na železnici zhruba třetinový podíl. 

Nové vlaky za miliardy korun. RegioJet Radima Jančury změnil strategii a na české železnici chce mít nové soupravy. „Nemám tátu, který by mi koupil vlaky, abych rozjel nový byznys, ani stát, který by mi peníze dával. Na první vlaky tedy musely vydělat žluté autobusy. Na autobusy předtím vydělávaly letenky a ještě předtím na letenky vydělaly zase aupairky.  Abychom rozjeli železnici, nezbývalo mi než koupit opravdu staré vlaky. Ve chvíli, kdy se firma dala do kupy, byl jasný plán, že půjdeme do nových vlaků. Bohužel přišel covid a ten byl pro dopravu bez dotací úplně devastující. Předminulý rok jsme se z toho rozdýchávali, minulý už byl standardní, tak jsme si jednoznačně řekli, že další vlaky už musí být nové,“ říká v rozhovoru pro pořad Agenda SZ Byznys majitel RegioJetu Radim Jančura.

„To, že všechny možné regulace mají extrémní vliv na výkonnost a akceschopnost daných firem je  nesporné. Brzdí nás to v ekonomickém rozvoji a je to vidět na tom, jak jsou Asiaté rychlí a my těžkopádní,“ říká Ondřej Fryc.

Kvóty, nařízení, regulace. Slova, která Evropa skloňuje stále častěji. Nejnověji v souvislosti se zaměstnáváním žen. Do července 2026 mají mít velké české firmy kótované na burze  například vedení alespoň z třetiny obsazené ženami. Jsou ale Češi na kvóty připraveni ?

 „Rozdělil bych to na dvě části : firmy, které ženy nemají ve vedení jsou sami proti sobě. Ženský a mužský svět se nádherně doplňují - zatímco ženy mají obrovskou šířku vidění, muži mají vidění tunelové. Ale zase snáze dokáží ulovit toho mamuta, “ říká v rozhovoru pro SZ Byznys investor Ondřej Fryc, podle kterého se tyto dva světy mají kombinovat i ve vedení firem. Ale né pomocí kvót. 

Pokud Pavel Tykač ukončí na jaře příštího roku na Mostecku těžbu uhlí a výrobu elektřiny, nahradí jeho produkci ČEZ a Sokolovská uhelná. V rozhovoru pro SZ Byznys popisuje probíhající změny v domácí energetice Petr Paukner.

Šéfové energetické skupiny Sev.en miliardáře Pavla Tykače připravují zavření uhelných lomů Vršany a ČSA i elektráren Počerady a Chvaletice už na jaře příštího roku. Podle Petra Pauknera, vlastníka skupiny Carbounion Bohemia a minoritního akcionáře Sokolovské uhelné, je Tykačovo uhlí na domácím trhu nahraditelné.

„Teoreticky by jen Severočeské doly skupiny ČEZ dokázaly nahradit nejen uhlí ze Sev.en, ale i z naší Sokolovské uhelné. Už proto, že spotřeba uhlí u nás klesá a dál bude postupně klesat,“ říká Paukner. 

Útlum v Tykačově skupině Sev.en by podle Pauknera neměl zásadně ohrozit teplárenství, problém zato může nastat se zajištěním takzvaných systémových služeb. Tedy s nákupem elektřiny, s jejíž pomocí státní firma ČEPS vyrovnává výkyvy v přenosové soustavě a udržuje ji tak v chodu. I na tomto trhu ale dodávky z uhelných bloků postupně nahrazují jiné zdroje. 

Pandemie poslala český hotelový trh do druhé ligy a zpět se zatím nedostal. „Bohužel nám tam ještě hodně chybí,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys šéf sítě Czech Inn Hotels Jaroslav Svoboda a dokládá to statistikami roku 2023.

Podle dat za loňský rok sice přijelo do Česka stejně turistů jako v roce 2019, ale to neplatí pro Prahu. „Proč jsme v té druhé lize? Stále chybí turisté z Ameriky a Číny,“ říká šéf Czech Inn Hotels Jaroslav Svoboda. Jeho síť je hojně navštěvovaná Čechy, Slováky a Poláky. Místo letadly ale přijíždějí na pobyty vlaky a auty a zůstávají kratší dobu.

„Počet přenocování je kratší. Zahraniční turisté zůstávali déle,“ dodává Svoboda. Nezměnilo se ale jen složení turistů, jiné je i jejich chování, které nutí hotely se daleko víc snažit.

„Zákazník dnes mnohem častěji přijede kvůli konkrétní příležitosti. Zatímco dříve se Američan přijel podívat do Prahy, protože je hezká, prošel si muzea, Hrad, něco snědl a pak odjel. Dneska Čech, Slovák nebo Polák přijede za konkrétním zážitkem – na koncert, výstavu, konkrétní akci, “ říká Svoboda. I hotely tak musí připravovat akce, které turisty nalákají – ať už jde o šachový turnaj nebo kulinářské večery.

Passerinvest Group chystá další kroky ve svém celoživotním projektu Brumlovka. Společnost plánuje ke kancelářím postavit také bydlení.

Trh s komerčními nemovitostmi vzhledem k nepříznivým ekonomickým podmínkám, kterým investoři čelí, už prakticky dva roky stagnuje. Podle Radima Passera, zakladatele jedné z největších developerských firem v Česku, společnosti Passerinvest Group, na trhu nevycházejí čísla.

„Úrokové sazby a valuace se dostaly na takové úrovně, že stavba nových projektů nevychází. Současný stav nepochybně bude přetrvávat celý tento rok a možná i nemalou část roku příštího,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys podnikatel Radim Passer.

Navzdory situaci na trhu v hlavním městě se za hranice metropole zatím nechystá. I když připouští, že obchodům nepřejí jak aktuální úrokové sazby tak i zdlouhavé stavební řízení, které některé etapy jeho projektů protahuje i o patnáct let.

Stát komunikuje jasně, akcie ČEZ u nás zůstanou a stahovat se nebudou, ten nápad je nadobro pohřbený, věří šéf pražské burzy Petr Koblic. Naopak by radil další porci akcií zprivatizovat.

Úvahy o stažení akcií ČEZ – nejdůležitějšího titulu pražské burzy – jsou podle jejího šéfa mrtvé a nikdo se jimi už ve vládě nezabývá.

„Za poslední půlrok je úplně jasná komunikace, že akcie ČEZ stát stáhnout nechce. Myslím, že ta story je úplně over. ČEZ prostě na pražské burze zůstane,“ říká šéf pražské burzy Petr Koblic v rozhovoru v pořadu Agenda pro SZ Byznys k vládní debatě o transformaci zdejší energetiky.

Plán na zestátnění elektráren vyhlásil premiér Petr Fiala v létě 2022 v reakci na stoupající ceny energií. Poté od tohoto záměru postupně couval, loni v září už mluvil obecně jen o tom, že státu stačí kontrola nad energetickou infrastrukturou. 

Znovu se o zestátnění začalo mluvit letos v souvislosti s rozšířením jaderného tendru. Výkup svých podílů požadují někteří minoritní akcionáři ČEZ tak, aby je stát coby 70procentní vlastník nevtahoval do rizika dlouhodobých a nejistých investic do nových reaktorů. Tuto variantu v lednu zmínil v debatě s občany ministr vnitra Vít Rakušan, vzápětí ale svůj výrok dementoval. 

„Poslední dva roky ujedla inflace z každé koruny 37 haléřů. Teď to jsou jenom dva haléře a my tleskáme, jaké je to velké vítězství. Myslím, že to vítězství není, mně je z toho do pláče,“ říká bankéř Tomáš Spurný.

Úroky u hypotéky by mohly spadnout níž, než se čekalo. Podle šéfa Moneta Money Bank Tomáše Spurného by se letos mohly dostat pod čtyři procenta.

„Myslím si, že pokud se reposazba dostane na tři procenta ke konci tohoto roku, tak si myslím, že se můžeme dostat pod čtyři procenta na konci roku. Má to však mnoho ale,“ říká Spurný v pořadu Inside Talks. 

Centrální banka podle něj velmi rychle zareagovala na nízkou inflaci. „Delší sazby spadly zhruba o jeden procentní bod napříč spektrem a zdá se, že v posledních týdnech na ty nižší sazby bankovní trh reaguje,“ dodává Spurný.

Klesající úroky jdou pak ruku v ruce s nárůstem objemu hypoték. „V lednu 2023 bylo na českém trhu poskytnuto 6,5 miliardy hypoték. Když se podíváme na leden 2024, je to více než dvojnásobek,“ dodává Spurný. Loňský objem 150 miliard se podle něj letos vyhoupne zhruba na 200 miliard. Velkou část však budou tvořit refinancované hypotéky.

Po loňském propadu začíná trh fúzí a akvizic pomalu ožívat. K mání budou nové nabídky, firmy chtějí nakupovat. Podle odborníka dominuje oblast IT, telekomunikací, ale i obnovitelných zdrojů či strojírenství.

Kofola a její nákup Pivovarů, boj o Packetu, který vyhrálo konsorcium firem CVC, Emma Capital a R2G nebo třeba prodej společnosti Meopta Optika. Trh fúzí a akvizic v loňském roce sice přinesl pár exkluzivních kousků, celkově ale výrazně propadl. Například podle společnosti RSM se v Česku uskutečnilo pouze 80 transakcí v hodnotě desítek milionů, což je nejméně za posledních pět let a meziroční sešup o čtyřicet procent. Společnost Deloitte zase upozorňuje na téměř čtvrtinový propad v celé Evropě.

Podle Jana Freye, experta na fúze a akvizice ze společnosti Rowan Legal, se sice mohou metriky a propočty jednotlivých organizací lišit, na velkém poklesu se ale shodují všichni na trhu. „Vezmeme-li v úvahu, že od roku 2012 přímka realizovaných fúzí a akvizic rostla, k poklesu jednoho dne dojít muselo,“ říká Frey s tím, že pokles je důsledkem covidové a postcovidové doby.

Správa českých rezerv se mění. Nově si u obchodníků chce rezervovat kapacity, nakupuje armádní potravinové balíčky a připravuje se na miliardovou výměnu dvou milionů tun ruské ropy a nafty za neruskou.

Správu státních hmotných rezerv (SSHR) čeká letos změna fungování – poprvé ve své historii vyzkouší systém takzvaných rezervací. Zásoby pro případ nouze totiž nově nemusí pouze vlastnit, ale může si je rezervovat u soukromníků.

„Od letošního ledna máme možnost vypisovat tendry na rezervace státních hmotných rezerv. V tuto chvíli připravujeme smluvní podklady,“ vysvětluje v rozhovoru pro SZ Byznys šéf SSHR Pavel Švagr.

V praxi to bude fungovat tak, že například v případě tendru na maso už nemusí SSHR skladovat maso mražené, ale u soukromníka si zarezervuje živé stádo. „A teprve když přijde krizový stav, tak se z rezervace přepneme do klasického nákupního stavu,“ dodává Švagr. Takové rezervace lze použít nejenom u potravin, ale zejména i při tendrech pro Ministerstvo zdravotnictví a při rezervaci léků.

Podle Švagra povede novinka k velkým úsporám. „Například udržovat mražené maso je energeticky poměrně náročné,“ dodává. Pilotní projekt na rezervace chce SSHR spustit už během prvního pololetí.

Do čela realitní skupiny Redstone nedávno nastoupila jedna z nejzkušenějších tuzemských manažerek Romana Benešová. Navzdory ne zcela příznivé situaci na realitním trhu připravuje holding rozsáhlé developerské projekty.

Skupina Redstone realitního magnáta Richarda Morávka prochází obdobím výrazných změn. Jejich výrazem je mimo jiné nedávný nástup přední tuzemské manažerky Romany Benešové na pozici generální ředitelky skupiny. Olomoucký patriot Morávek si tím uvolnil ruce pro vyhledávání nového byznysu a strategické řízení holdingu.

Romana Benešová působila přes dvacet let v nejužším vedení tuzemské části poradensko-auditorské společnosti KPMG. Od roku 2017 do loňska šéfovala skupině Kaprain miliardáře Karla Pražáka.

Hrozí výstavě Expo v Japonsku fiasko, protože Česko nestihne včas postavit pavilon? Komisař Ondřej Soška to v rozhovoru pro Agendu SZ Byznys rázně odmítá a tvrdí, že v době zahájení výstavy 13. dubna 2025 bude český pavilon stát.

Skleněná spirála z dílny studia Apropos architects má jako český národní pavilon ohromit návštěvníky světové výstavy Expo 2025 v japonské Ósace. Návrh zvítězil v konkurenci čtyřicítky dalších a jeho výstavba má vyjít na 180 milionů korun.

Expo startuje už 13. dubna 2025, ale objevují se zprávy, že oceňovaný návrh českého pavilonu s názvem Talent a Kreativita nemusí stát včas. 

Generální komisař české účasti na Expo 2025 Ondřej Soška to ale odmítá. 

„Příprava české účasti na světové výstavě Expo je opravdu velice náročný projekt, nicméně děláme všechno pro to, abychom stihli postavit a otevřít pavilon včas. Věřím, že se to stihne,“ říká Soška v pořadu Agenda SZ Byznys s tím, že v tuto chvíli se nepočítá s pozdějším otevřením pavilonu. V jiném případě prý položí svou funkci.

Česko kvůli vysokým cenám energií stále častěji přichází o nové zakázky, které jsou klíčové pro existenci i budoucnost dodavatelů automobilek, říká Petr Novák z koncernu JTEKT.

Český průmysl táhne zejména automotive a nejaktuálnější data to jen potvrzují. „V lednu se výroba v České republice zvedla oproti lednu roku 2023 zvedla o 17 procent. Začali jsme nový rok na velice pozitivní notě,“ říká v pořadu Inside Talks Petr Novák z koncernu JTEKT s tím, že pozitivní jsou i očekávání za celý rok. Podle posledních odhadů by měl být objem výroby automobilů mírně vyšší než za rok 2023 a mohla by atakovat i rekordní čísla předcovidového roku 2019, kdy bylo vyrobeno 1, 45 milionů vozů.

Většímu optimismu brání pokles růstu ekonomikyv Unii a krize v Německu. „Na druhé straně oznámená nízká inflace 2,3% za leden 2024 může pomoci v optimismu a nastartování spotřebitelské důvěry,“ dodává Novák. Výrobu aut v Česku přitom už netáhnou hlavně „resty“ z předchozí éry, ale i nové objednávky.

Traktory patří na pole, ne na demonstrace. To si o zemědělských protestech myslí farmář z Mělnicka Milan Hanč. Zemědělství ale podle něj dnes čelí řadě těžkostí, které způsobují „českou drahotu“ a brání potravinové soběstačnosti.

Když bratři Milan a Radek Hančovi v roce 1998 zakládali ve Vraňanech na Mělnicku ovocnářskou farmu, šlo jim hlavně o zachování rodinné tradice. „Náš rod hospodařil už od roku 1730, jsme devátá generace, která se stará o půdu. Začínali jsme s 20 ary, zděděnými po babičce,“ líčí Milan Hanč v rozhovoru, který poskytl SZ Byznys spolu s manželkou Dagmar. Ta má v rodinném podniku na starosti obchod.

Prodejnou, zahradnictvím, moštárnou, krouhárnou zelí či výrobou marmelád či restaurací si podle svých slov manželé Hančovi vylepšují výsledky. „Abychom přežili. Pěstovat třeba jen obilí nebo řepku je dnes velký problém, rodinná farma se z toho nedá uživit,“ vysvětlují.

Každý druhý sýr prodaný  na českých pultech pochází ze zahraničí. Stejně tak je ze zahraničí téměř každé druhé máslo. To bývá navíc často zmražené a pak znovu rozmražené, říká prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Na pultech českých obchodů nás nahrazuje zahraniční konkurence! Tuzemští výrobci potravin si stěžují, že řetězce místo nich raději volí levné zboží z Polska. Podle Potravinářské komory je to nejvíce patrné u mléčných výrobků.

V obchodě platí, že dokud v určité kategorii dovážíte 25 procent výrobků, je to v pořádku. Pokud číslo přeleze 30 procent, začíná problém pro domácí výrobce, vysvětluje Večeřová. Dovozy v mléčné kategorii se podle odhadů Potravinářské komory ale dostaly už na 40 procent. 

„Nám to vadí, protože se toho dováží zbytečně mnoho a rozhodně to nejsou jen ty výrobky, které se u nás nevyrábí. Jsou často z Polska, ale dovážíme i mléčné výrobky z Německa, vyrobené přitom z českého mléka. To jsou věci, kterým bychom chtěli do budoucna předejít,“ říká v rozhovoru pro pořad Agenda SZ Byznys prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová, podle které se jedná zejména o sýry, jogurty, ale i máslo. 

„Právě máslo mi moc smysl nedává. Naše máslo je kvalitní, navíc je čerstvé, kdežto ze zahraničí k nám dost často putuje takzvané máslo stolní. Přemražené, které bylo někde skladováno a pak může být levnější,“ dodává. 

Čínská auta už se prodávají i v českých bazarech a na inzertních portálech. Celkem už české silnice brázdí tisíce čínských aut a jejich podíl bude stále více narůstat. Jsou totiž až o 20 procent levnější než konkurence.

Nová Fabia Combi se ještě v roce 2021 prodávala za 373 979 korun, loni už byla její cena více než 464 tisíc. A podobně Hyundai i30, nový stál v roce 2021 stál 386 tisíc a loni už 464 tisíc.

A úměrně tomu, jak roste cena nových automobilů, zdražují i vozy ojeté.

Jen mezi lety 2022 a 2023 stoupla podle webu TipCars průměrná cena inzerovaného automobilu ze 473 0000 korun na 504 tisíc. Stále jde přitom o sedm až osm let staré auto, které má najeto 125 tisíc kilometrů. Zdá se však, že se zdražováním je konec.

„Celkově se poptávka zmírnila. Nabídka teď převyšuje poptávku a dochází k tomu, že se musí zlevňovat. Už se objevují reklamy na nové vozy, kde ten tlak na cenu je. Jsou tam různé pobídky a různé pakety, které jsou v ceně,“ říká v Agendě SZ Byznys šéf TipCars Marek Knieža a dodává, že bude záležet na každé značce, jak moc půjde v boji o zákazníka s cenou dolů.

Digitalizace poboček, snaha bavit zákazníka i společný vývoj v mezinárodní skupině Allwyn, má pomoci Sazce. „Plánujeme společné portfolio a společný vývoj některých her, například rozšířené reality,“ říká šéf Sazky Aleš Veselý.

Pokles reálných mezd, drahé energie a vysoká inflace. Jaký zájem je v takové době o sázení a platí pravidlo, že právě v době, kdy se ekonomice nedaří, mají sázkovky žně? 

„Tohle je mýtus. Určitě platí, že když se ekonomice nedaří, naši sázející sázejí o to méně,“ vysvětluje v rozhovoru pro pořad Agenda SZ Byznys šéf Sazky Aleš Veselý s tím, že ubývají zejména příležitostní zákazníci. A v takové době musí jít kanceláře svým klientům daleko víc naproti – nabídkou i cenou. 

„Sazka už dávno není společností, která nabízí jednu hru jménem Sportka. V době, kdy zákazníci více zvažují, za co své peníze utratí, jsme rozšiřovali portfolio a nabízeli dostupnější loterie, třeba již od deseti korun,“ říká Veselý. V letošním roce se pak firma zaměří na to, aby se při sázení zákazník „nenudil“.

„Dnes jsme paradoxně v situaci, kdy je průmysl ve stagnaci a přesto máme nedostatek pracovní síly. Teď si představte, co se bude dít v konjunktuře,“ říká Tomáš Kolář, šéf společnosti vyrábějící zdravotnickou techniku Linet. 

„Děje se to, co jsme předpokládali. Ta čísla nevypadají tak dramaticky, ale kdybychom to očistili od automobilového průmyslu, uvidíme podstatně silnější pokles. Automotiv ta čísla výrazně zlepšuje, pořád pokrývá tu postcovidovou poptávku,“ popisuje pád českého průmyslu v pořadu Inside Talks Tomáš Kolář s tím, že lepší vyhlídky nepřináší ani rok letošní.

Celý český průmysl loni klesl o 0,4 procent a vykázal tak nejhorší výsledek od covidového roku 2020. A letošek na výraznou změnu k lepšímu nevypadá.

„Vidíme to v praxi, potvrzují to firmy ze Svazu průmyslu. Máme obrovskou řadu dodavatelů a tam, kde jsme před dvěma lety – v postcovidovém období – museli vyloženě žebrat, aby nám někdo něco vyrobil a dal nám něco nad plán, tak všude tam je dnes hodně volných kapacit. Klasický průmysl, lehký průmysl, zpracování, všichni mají podstatně menší poptávku,“ říká šéf Linetu Kolář.

Wall Street je prestiž a důkaz kvality, proto mířím rovnou tam, říká Pavel Riegger, šéf české softwarové firmy Trask Solutions. V New Yorku chce prorazit jako „řešitel problémů“. 

Na seznamu českých firem, které chtějí nabídnout veřejnosti vlastní akcie a místo pražské burzy obhlížejí rovnou světový trh, přibyla jedna další.

„Časový harmonogram je nějakých pět šest let. To je ten výhled, kdy bychom rádi vstoupili na americkou burzu, ať už na Nasdaq nebo New York Stock Exchange,“ popisuje plány v pořadu Agenda Byznys SZ  ředitel a spoluvlastník softwarové firmy Trask Solutions Pavel Riegger.

Trask je na trhu 30 let. Z garážového startupu vyrostl díky úspěšně zvládnuté zakázce pro Českou spořitelnu, když v 90. letech potřebovala propojit svůj někdejší informační systém s Windows ve stolních počítačích na pobočkách. Dnes má Trask tři stovky klientů a tržby stabilně zvedá v průměru o 30 procent každý rok. Letos by měly překročit 1,5 miliardy korun. Trask je také na 97. místě v žebříčku Česká elita, kam redakce SZ Byznys vybrala stovku nejhodnotnějších domácích firem.

Evropou se šíří protesty zemědělců, přidávají se k nim už i Češi. Na příští pondělí je svolaná velká demonstrace farmářů v Praze. Profesní svazy se od ní však distancují, dávají přednost přímému jednání s vládou.

Zemědělcům v Evropě došla trpělivost s politikou. V různých zemích mají na své vlády různé vlastní požadavky, společně jim však vadí evropská regulace, která má přispět ke snižování emisí, vyšší ochraně přírody a větší pohodě zvířat.

Kvůli ní mají vyšší náklady a ztrácejí konkurenceschopnost proti dovozcům zemědělských plodin či masa, kteří nejsou podobnými povinnostmi svazováni.

Po vypuknutí války na Ukrajině se k tradičním potížím přidaly nové problémy – do Evropy proudí přebytky zemědělských komodit z Ukrajiny, která kvůli válce přišla o tradiční trhy, proto ceny zemědělské produkce klesají. K tomu proti předválečným letům zdražily energie, pohonné hmoty a hnojiva.

„Do výzkumu jde spousta peněz, ale nejsou efektivně využívány. Sedím v několika hodnoticích komisích a vidím, jak to funguje. To, co někdo odevzdá, bych já u nás ve firmě nepřijal,“ říká šéf Contipra Vladimír Velebný. 

Dnes patří mezi nejúspěšnější výrobce kyseliny hyaluronové na světě a řídí firmu s tržbami přes miliardu. Původem je však Vladimír Velebný vědec a možná i proto ví, jak je propojení vědecké sféry a byznysu náročné.

„Mé začátky nebyly jednoduché. Stále tam byl přístup z pohledu té vědy. Byznys ale vyžaduje přístup zcela jiný. To je ten základní rozpor mezi akademickou sférou a průmyslem,“ popisuje v Agendě SZ Byznys šéf společnosti Contipro Vladimír Velebný.

Přesně tento rozpor vidí i v oblasti vědy a výzkumu na úrovni státu. A v momentě, kdy Česko hledá další směr svého ekonomického fungování, by měl radu.

„Určitě bych byl pro, aby se akademická sféra dostávala na určitou dobu do byznysu. Lidé, kteří chtějí dělat výrobky, nejenom ten základní výzkum, by měli být určitou dobu v úzkém spojení s manažery, výrobci a obchodníky, protože obchodník vidí věci úplně jinak než akademik,“ říká Velebný, podle kterého dnes nejsou tím největším problémem finance.

Kdy budou české vlaky jezdit rychlostí 320 kilometrů v hodině? „Myslím, že zlomový by mohl být rok 2033–35“ říká v rozhovoru šéf Správy Železnic Jiří Svoboda.

V tomto desetiletí se začnou rychlodráhy stavět, v příštím desetiletí se na nich cestující už svezou. Šéf Správy železnic Jiří Svoboda je co se týče výstavby vysokorychlostních tratí optimistický. Slibuje rychlost vlaků 320 kilometrů v hodině a propojení Česka s evropskými metropolemi.

Česká firma šetří kamionovým přepravcům miliardy. Díky chytré platformě od společnosti Eurowag Martina Vohánky najedou méně kilometrů a cestují mnohem méně „s prázdnou“. Loni firmě vyrostly tržby o třetinu.

Čtvrt milionu kamionů, které brázdí dálnice Evropy, s sebou vozí krabičku české provenience. Speciální systém z dílny společnosti Eurowag monitoruje veškerý pohyb kamionů a snaží se ho zefektivnit. Třeba aby ani kilometr nejely prázdné. Zároveň jim nabízí jednotný platební systém za pohonné hmoty, mýtné či vracení DPH. Jako vedlejší efekt „krabička“ vidí, co se v ekonomice děje.

Loňská data ukázala, že na dálnicích bylo méně živo než obvykle. „Viděli jsme, že kamiony najely menší počet kilometrů. A kolik toho kamiony najezdí, je takový lakmusový papírek, jak se ekonomice daří. Protože cokoliv v této místnosti, u vás doma, u mě doma, nám v určité fázi přiveze kamion,“ vysvětluje Martin Vohánka, který WAG Payment Solutions neboli Eurowag skoro před 30 lety založil.

Cílem platformy z dílny dnes už nadnárodní firmy kotované na burzách v Londýně a Praze, je šetřit přepravním firmám čas a peníze. 

Evropou zmítají protesty zemědělců, které se postupně rozšířily z východní části Unie na západ. Vadí drahé úvěry, tlak na ceny, levný dovoz, ale i regulace a požadavky Green Dealu. V Česku je ale zatím relativní klid. „Dřímá to tu, ale dřív, nebo později se tyto protesty přenesou i k nám,“ varuje v pořadu Inside Talks expert na potravinářství Karel Pilčík s tím, že tady ale neočekává přílišnou radikalizaci.

„Pamatuji, že kdysi se tu mléko rozlévalo před Ministerstvem zemědělství, ale že by někdo byl teď tak odvážný, aby tam vysypal vlečku s hnojem, to si nemyslím,“ dodává.

Realitní trh v letošním roce chytne dech. Lidé opět začnou nakupovat nemovitosti. Investici budou ale daleko více rozvažovat. Na rekordy z roku 2021 se proto prodeje letos určitě nedostanou, predikuje šéf velké realitní sítě.

Loňský rok byl z pohledu trhu s nemovitostmi plný očekávání. Kupující čekali na pokles úrokových sazeb i cen nemovitostí. Prodejci naopak čekali na příliv klientů. Obě skupiny si podle generálního ředitele Jana Hrubého alespoň částečně přišly na své.

„Viděli jsme v podstatě rok dvou různých polovin, ta první navazovala na rok 2022. V tomto období prodávající ještě nebyli ochotni zlevňovat své nemovitosti a trh procházel stagnací. S tím, jak začalo být pořízení vlastního bydlení složitější pro kupující, ale prodávající začali pomalu ustupovat a nemovitosti začaly zlevňovat. V druhé polovině roku začala poptávka znovu postupně růst,“ shrnul loňský rok v rozhovoru pro SZ Byznys Jan Hrubý.

Plošně cena nemovitostí v Česku podle jeho slov v loňském roce klesla až o patnáct procent.

Zpracovat ročně 70 tun zvěřiny, maso nachystat do chlazených a mražených balíčků, ale i uzenářských výrobků, jako jsou třeba paštiky. Ze společnosti Lesy České republiky se stává potravinářská firma. 

Lesy České republiky chtějí prodávat více zvěřiny. V Klínech v Krušných horách už firma má svůj první masný závod na zvěřinu, který ročně zvládne zpracovat 70 tun masa. Na ostrý provoz najíždí tento měsíc. Druhý podnik, který by měl být dokončený ještě letos, pak právě vzniká při lesním závodu Židlochovice.

„V Židlochovicích bude i vzhledem k tradici tvořit významný podíl bažantí zvěř. Chceme touto formou zákazníkům nabídnout nové výrobky a nové produkty. Snažíme se ten trh trochu rozšířit a zpestřit a nabídnout zákazníkům něco nového,“ říká v rozhovoru pro Agendu SZ Byznys generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík s tím, že v případě závodu v Krušných horách je už naplánovaný je i online prodej.

„Není to čistý e-shop, ale kombinace elektronických objednávek a zavážení případně vyzvednutí v místě. Další plány na takovéto zpracovny a prodejny nebudu vylučovat, záleží na poptávce v regionu, ale i na tom, zda nalezneme vhodné projekty, kde takové provozovny můžeme vybudovat,“ dodává Šafařík a říká, že vybudovat závod je náročné i z hlediska povolovacích procesů.

Postavit víc školek, dostat lidi z exekucí nebo přispět chudším dětem na univerzitu? Česku by to pomohlo, ale stát se naučil šetřit na nevhodných místech, varuje spoluautor nového ekonomického manuálu NERV.

Nový balíček od Národní ekonomické rady vlády (NERV) obsahující 37 tipů k trvalejší prosperitě Česka poslouží spíš jako inspirace pro psaní stranických programů do dalších voleb. Současná vláda už z něj nejspíš moc čerpat nestihne, odhaduje jeden z autorů dokumentu Daniel Münich.

Podle něj už nejde o rychlé změny v paragrafech, jako tomu bylo v případě loňského konsolidačního balíčku, ale o „systémová strukturální opatření, která nejsou jednoduchá“. O řadě z nich se mluví už dlouho, narážejí však na slabý výkon veřejné správy, nedostatek financí nebo slabou vůli politiků při otvírání komplikovaných a dlouhodobých záměrů.

„Je to takový začarovaný kruh. A ten náš pokus je dát nejen této vládě, ale i do voleb, do politické a veřejné debaty, něco racionálnějšího,“ shrnuje ambice Münich, vedle členství v NERV také šéf ekonomického institutu IDEA a uznávaný odborník na oblast vzdělávání a trhu práce.

České zdravotnictví je sice v lepší finanční kondici než slovenské či polské, změny v něm ale probíhají pomalu. „Na stárnutí populace nejsme připraveni,“ varuje šéfka soukromé skupiny Penta Hospitals Barbora Vaculíková.

Loni v říjnu varoval Svaz zdravotních pojišťoven, že v českém zdravotnictví hrozí už koncem letošního roku kolaps. Na drahou léčbu pro těžce nemocné dítě se často skládá veřejnost a rodiny mají problém se zajištěním péče o své seniory. Před koncem roku otřásla zemí stávka lékařů, která vyvolala debatu o potřebě strukturální reformy.  

Barbora Vaculíková, ředitelka skupiny Penta Hospitals CZ, v pořadu Byznys SZ uvedla, že český systém veřejného zdravotnictví je v lepší kondici než polský či slovenský a potřebné změny se v něm dějí, byť příliš pomalu  a jen v postupných krocích. Ale na problém se stárnutím populace nejsme připraveni, soudí manažerka.

Povolit v Česku stavbu trvá sedm let a někdy i déle. Situaci má vyřešit nový stavební zákon, který má lhůty zkrátit a celý proces zjednodušit. Podle šéfa realitní divize Penty Petra Paličky se ale nezmění nic.

Zásadním způsobem transformovat a zefektivnit proces povolování staveb – cíl, který si klade nový stavební zákon. Účinnosti nabyl 1. ledna – zatím platí jen pro některé stavby, jako jsou třeba dálnice, od července ale bude platit pro všechny druhy. Stavební povolení i další podobné úkony se také budou vyřizovat elektronicky na novém Portálu stavebníka a proces se má výrazně zrychlit a zlevnit.

„Záměr samozřejmě byl, aby se řízení zrychlilo. Uvidíme, jestli se to podaří, protože proti tomu jde zásadní personální nouze státních úřadů, které stavby povolují. Trochu se bojím, že to může naopak působit opačným způsobem,“ říká v pořadu Inside Talks šéf realitní divize Penty Petr Palička s tím, že na těchto úřadech je velká fluktuace a s ní jde ruku v ruce také klesající odbornost lidí na mnoha místech. Důvodem jsou podle něj peníze.

Je jedno, kdo ve vrcholícím českém jaderném tendru zvítězí. Důležitější je, aby soutěž byla transparentní a nezpochybnitelná, soudí jaderný fyzik Vladimír Wagner. Podle něj čeká svět jaderná renesance.

Podle analýzy německé nadace Heinrich Böll Stiftung klesl ke konci roku 2022 podíl jaderných elektráren na globální výrobě elektřiny na 9,8 procenta. Zato podíl solárů a větrníků převýšil 10 procent a dál rychle roste. „Jaderná energie se na globálním trhu elektroenergetických technologií stala irelevantní,“ tvrdí autor zprávy Mycle Schneider.

Úplně jinak ale vidí jádro Vladimír Wagner, šéf Ústavu jaderné fyziky Akademie věd. Podle něj naopak sledujeme jadernou renesanci. Česko by časem mělo postavit čtyři nové jaderné bloky, jak o tom uvažuje vláda. Teď je ale nejdůležitější nepokazit tendr na dodávku prvního bloku v Dukovanech, který je už projednaný s Evropskou komisí, soudí Wagner v podcastu Agenda SZ Byznys.

Loňský rok byl pro firmu Umbrella Mobility nejlepší v historii. Zatímco účet za covid Pavel Steiner vyčíslil na více než miliardu, rok 2023 přinesl tržby přes tři miliardy. Jeho společnost nyní čeká investice za 900 milionů korun.

V devadesátých letech se živil fotbalem, dnes jsou jeho svět autobusy. Pavel Steiner má ve své společnosti Umbrella mobility 370 vozů, zaměstnává 1300 lidí v celé Evropě a patří mezi největší partnery zeleného dopravce FlixBus. A kromě Česka vyhrává zakázky také v Německu.

„Princip hromadné dopravy v obou zemích je víceméně stejný, ale podmínky výběru už jsou jiné. V Česku je vše vypsané jenom na cenu, v Německu je to více na kvalitu. Tam je to opravdu hodně obšírné a nemůže se stát, že zakázku dostane někdo s dumpingovou cenou,“ říká Pavel Steiner s tím, že v Česku je jediný klíč, a to je cena z bodu A do bodu B.

„V Česku je to takový mlýnek na maso, kam se všechno hodí a vypadne z toho ten, kdo pojede za co nejmenší peníze. Je jedno, jakým vozovým parkem pojede i jestli má lidi,“ dodává a říká, že to se pak projevuje i v platových podmínkách českých řidičů.

Rozdílná je pak samozřejmě i cena, kterou platí cestující tady a v Německu.

Daňové úniky, šedá zóna i zneužívání dotací. Tak podle šéfa největší bezpečnostní agentury v zemi vypadá současný trh bezpečnostních agentur. Pomoci by mohl zákon, který české vlády už 30 let slibují.

Už 30 let čeká Česko na zákon o soukromých bezpečnostních službách. A to má samozřejmě i své důsledky. 

„Dnes nejsou žádné základní kvalitativní parametry pro vstup do našeho oboru. Tu činnost může vykonávat téměř kdokoliv. Pokud by byly nastaveny jasné parametry, úroveň bezpečnostních služeb by se zvedla,“ říká  v rozhovoru pro pořad Agenda SZ Byznys Pavel Adamovský, šéf Securitas ČR, největší bezpečnostní agentury v zemi. V roce  2022 vykázala celkové tržby  ve výši 1,614 miliardy korun. Zisk byl téměř 50 milionů korun.

Drahé potraviny, drahé bydlení, drahé energie řeší Češi už několik měsíců až let. Účty za mobil už je ale podle Českého telekomunikačního úřadu tolik nestraší. Našli dvě cesty, jak si je zlevnit.

Vysoké účty za datové služby i volání z mobilů stály kariéru nejednoho politika. Podle předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu Marka Eberta ale ceny, zejména neomezených balíčků, klesly. „To neznamená, že by byly účty za telefon úplně v pořádku. V poslední době ale situace trošku směřuje k lepší pozici,“ uvedl pro pořad Agenda SZ Byznys.

Zlevnily zejména balíčky s velkým objemem dat, řekl Ebert. „Neomezené nabídky, neomezené hlasové služby, neomezená data a esemesky v balíčku. V tomto typu nabídek se podle posledních dat z mezinárodního srovnání výsledků za třetí kvartál loňského roku Česká republika pohybuje někde na průměru srovnávaných zemí. Není tam dramatický problém,“ prezentuje Ebert výsledky průzkumu společnosti TechInsights.

„Datový traffic v České republice meziročně roste téměř o 50 %. I v mobilních sítích je za předloňský rok spotřeba na jednu simku na měsíc v průměru více než 7 GB přenesených dat,“ říká Ebert.

Banky v Česku platební morálku svých klientů chválily. Až dosud. První finanční instituce hlásí, že počet lidí, kteří nezvládají splácet své závazky, náhle roste.

„Na konci roku jsme jako banka zaznamenali zhruba desetiprocentní nárůst klientů, kteří jsou po splatnosti. Teď je otázka, jak se to bude vyvíjet v prvním čtvrtletí tohoto roku,“ říká v pořadu Inside Talks šéf Moneta Money Bank Tomáš Spurný.

„Z čísel nám vyplývá, že klienti se dostávají do problémů, a ze zpětné vazby od klientů vidíme, že roli hraje často takzvaná druhotná platební neschopnost. Tedy že lidé nejsou placeni včas, což je případ zejména OSVČ. Dále vidíme zvýšenou poptávku, taktéž zhruba 10 %, po restrukturalizaci úvěrů či o dočasné odpuštění splátek na hypotékách. Zajímavé je, že se to týká zejména hypotekárních produktů,“ dodává Spurný.

Podle něho se ke konci roku sešlo hned několik faktorů – na straně klienta došlo kvůli inflaci ke zvýšení životních nákladů, které se potkaly s vyšší splátkou po refixaci hypoték. „V průběhu roku se ukáže, zda se tento problém bude nadále prohlubovat. Samozřejmě, že pokud neporoste HDP a ekonomika se nenastartuje nižšími sazbami, může se ta situace zhoršit. Teď ale nepochybně vidíme, že určitá část rodin se dostává do složitější situace,“ říká.

Psychické zdraví je prioritou pro stále více lidí. Dnes už nemusí čekat týdny na odbornou pomoc, ale získají ji online za pár kliků a za pár minut. A platformy nabízející online terapie raketově rostou.

Podle odhadů trpí v Evropě psychickými problémy až 40 procent lidí. Jen třetina z nich pomoc ale opravdu vyhledá. „Duševní zdraví je problém, který stále není skvěle řešený. A potřeba své duševní zdraví řešit neustále stoupá,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Lukáš Krčil, zakladatel online platformy Hedepy, která se právě na duševní zdraví zaměřuje. 

Na svých stránkách nabízí online terapie a jen loni jich v 11 zemích proběhlo více než sto tisíc. A zájem stále roste, proto obor také láká i investory. Hedepy díky tomu v posledním investičním kole získala hned sto milionů korun. První část poslali investoři už v uplynulém roce. Druhou v uplynulém týdnu. „Čerstvě jsme uzavřeli další investici v hodnotě 1,75 milionu eur, celkově to v tomto kole bylo dohromady sto milionů korun,“ říká Krčil s tím, že bez finanční injekce by nebyl možný rychlý růst.

„Mám osobní dvacetiletý plán. Před námi je teď 5–7 let, kde vidíme prostor v Česku. Jestliže chceme růst i po této periodě, nezbyde nic jiného než jít do zahraničí,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys spolumajitel DEK Vít Kutnar.

IPO STAR – tedy firmou, která by nejvíce slušela pražské burze, se v žebříčku SZ Česká Elita stala společnost DEK Víta a Petry Kutnarových. „Burza je téma, které se prolíná od určité chvíle celou naší historií. Pořád o tom přemýšlíme, že by to mohl být pro nás ten další krok k dalšímu rozvoji,“ říká v rozhovoru Vít Kutnar s tím, že firma má hodně plánů a s tím se pojí i potřeba kapitálu. Zatím si ale myslí, že není ta správná chvíle.

Kdy bude správná chvíle pro vstup na burzu? A pro jaké z vašich plánů by byl potřeba?

Například pro rozvoj pobočkové sítě, rozvoj dalších výrob a možná postupně i expanze do zahraničí. Trochu si ale myslím, že to nezávisí na nás. Přemýšleli jsme nad tím už asi před rokem a v tuto chvíli vidím tři faktory, které to ovlivňují. První je nálada na trhu – dokud budou vysoké sazby a nebude jasné, jak se vyvine krize, nebude vstupů na burzu tolik. To je vidět v posledních dvou letech.

Specifická pro pražskou burzu je pak otázka, co bude s ČEZ. To je téma, které všichni probírají. Ve chvíli, kdyby část ČEZ odcházela, tak se trochu to prostředí změní a je asi rozumné počkat, až bude jasné, jak to dopadá. A třetí faktor – a to diskutuji i s dalšími velkými firmami kolem nás – je, že ta pražská burza se z nějakého důvodu v posledních letech spíše zmenšuje. Všichni mají představu, že člověk vstoupí na burzu, dostane peníze a hotovo, ale on je to naopak začátek nového příběhu. A já bych byl rád, kdyby DEK vstupoval na rostoucí trh, kde firmy přibývají, investoři také a objem peněz se zvyšuje.

Zelený vodík vyráběný z obnovitelné elektřiny se má stát hlavním nástrojem pro dekarbonizaci průmyslu i dopravy. Stát i firmy ho ale podceňují, soudí Martin Růžička z Unipetrolu.

Orlen Unipetrol je největší čistě chemická skupina v Česku. Vyrábí pohonné hmoty, hnojiva i plasty. Všechno produkty, bez nichž se dnešní společnost neobejde. 

Výchozí surovinou, s níž chemičky pracují, je ropa. Rafinérie ale potřebují také vodík, který se dnes vyrábí většinou ze zemního plynu. Unipetrol ho dělá hlavně z ropných zbytků, což je doprovázeno značnou emisní stopou. Skupina je tak zároveň symbolem domácího fosilního průmyslu, také se ale stává v Česku tahounem vznikajícího nového odvětví čistého „zeleného“ vodíku.

Podle ředitele Unipetrolu pro dekarbonizaci Martina Růžičky je důležitou podmínkou pro přežití části českého průmyslu právě dostatek zeleného vodíku. Což znamená také dostatek bezemisní elektřiny pro jeho produkci. Česko však zaostává v budování obnovitelných zdrojů, a i kdyby prudce zrychlilo, těžko někdy dosáhne vodíkové soběstačnosti. Kromě budování vodíkové výrobní základny tak země musí podle Růžičky budovat také infrastrukturu a obchodní vazby pro jeho dovoz.

AirBank spustila nový způsob placení. Říká mu Cvak. Peníze pošle z banky do banky. Obchodník se obejde bez terminálů a lidé bez platebních karet. Přes Cvak půjde platit nejen v AirBank, ale ještě letos i v Monetě, Fio a mBank.

Loňskou dovolenou otrávily části Čechů podniky, které trvají na platbě v hotovosti a platební karty odmítají. „V Česku se  80 % malých podnikatelů vyhýbá placení kartou,“ cituje z průzkumu agentury McKinsey Jiří Suchý z AirBank. V bance stál u zrodu nového platebního řešení, které chce cash only obchody a poskytovatele služeb k akceptování bezhotovostních plateb podnítit.

Obchodníci samozřejmě mají právo vybrat si druh platby, který preferují. Motivací k přijímaní karet musí být to, že z toho podniky „něco“ budou mít. Například příliv zákazníků, kteří jsou na to zvyklí a nechtějí u sebe nosit hotovost. 

AirBank, patřící do skupiny PPF, ode dneška nabízí novou možnost, jak zaplatit mobilem. Bez platebního terminálu, s nižšími poplatky a bez složitého papírování.  Nové platební řešení nazvala Cvak s odkazem na lidový termín „zacvakat“. 

Pražská zoo chystá velký projekt – expozici pro lední medvědy a tuleně za 1,2 miliardy korun –, i když její ředitel Miroslav Bobek chápe, že návštěvníky momentálně více zajímá čerstvě narozená vnučka slavné gorily Moji.

Pražská zoo momentálně žije narozením malé gorilky – a už se ví, že to je holčička. „Je to pro nás velká radost a v jistém smyslu je to i úspěch, protože je to vnučka slavné Moji. Pro nás je důležitý i ten aspekt, že se zase upoutá pozornost na gorily, které se snažíme chránit,“ říká v rozhovoru pro SZ ředitel ZOO Praha Miroslav Bobek.

Kolik návštěvníků gorilka do zahrady přiláká, se odhaduje jen těžko. „Narodila se uprostřed zimy, navíc za nepříznivého počasí, takže si nemyslím, že to bezprostředně s návštěvností zahýbe. Ale pomůže to na jaře, až se lidé vypraví do zoo masově,“ dodává Bobek s tím, že návštěvnost je závislá na řadě faktorů a tím klíčovým je především počasí. 

„Takhle významná mláďata určitě hrají roli, ale menší než otevření nových pavilonů,“ dodává s tím, že to se ukázalo i loni, kdy zahradu celkem navštívilo 1 358 292 lidí, méně než v roce 2022. 

„Rozdíl mezi loňskou a předloňskou návštěvností přesně odpovídá období otevření rezervace Dja – nového pavilonu goril na konci roku 2022. Návštěvnost byla díky pavilonu vyšší,“ vysvětluje.

Rozvoj elektromobilů v Česku bude podle aktuálně nastavených dotací vypadat tak, že nové vozy výhodněji nakoupí firmy a teprve od nich se ojeté dostanou mezi fyzické osoby.

Rozhýbou se prodeje elektromobilů? Stát na jejich nákup uvolnil od ledna dotaci. Má to ale malý háček, dotace jsou jen pro firmy a podnikatele a jenom na úvěr.

„Co se týká konkrétních parametrů, tak firmy můžou získat až 200 000 korun nákup elektromobilu a bude to financováno z Národní rozvojové banky formou bankovní záruky,“ vysvětluje v pořadu Inside Talks expert na automotive Petr Novák.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Národní rozvojovou bankou vyhlásily program s názvem Elektromobilita, ve kterém je připraveno 1 950 000 000 korun. Většina je právě na pořízení vozů, 300 milionů pak na dobíjecí infrastrukturu.

Ceny energií se po loňském zdražení zklidní. Příští rok mohou jít dál dolů, pak se ale trend otočí. Další vývoj bude záležet hlavně na politicích, předpovídá marketingový ředitel Centropolu Jiří Matoušek.

Energetický trh se po dvou krizových letech vyvíjí příznivě. „Teď v lednu nakupujeme elektřinu pro zákazníky o 40 procent levněji než před rokem,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Jiří Matoušek, marketingový šéf největšího nezávislého obchodníka s energiemi, firmy Centropol.

Počátkem loňského roku stála megawatthodina elektřiny, kterou Centropol a další desítky obchodníků nakupují pro své klienty, 180 eur (4456 Kč). Celoroční průměr činil 142 eur (3515 Kč). Teď se nakupuje už za méně než 100 eur. Jak se to promítá do ceníků pro domácnosti? Před rokem jim nabízeli dodavatelé proud na úrovni vládního cenového stropu (5 Kč za kWh bez DPH), od té doby se průměrná cena silové elektřiny pro domácnosti dostala lehce nad čtyři koruny.

Český průmysl upadá, ale hlavní problém je, že se od něj odklánějí zákazníci, což může ohrozit jeho budoucnost. „Nové zakázky v českém průmyslu nepřibývají,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Pavel Juříček, majitel Brano Group.

„Evropské automobilky ponižují výrobu, drží nás Amerika a Čína,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Pavel Juříček s tím, že například automobilka Tesla ale chce, aby Brano přesunulo výrobu do Ameriky. V Česku je totiž kvůli cenám energií nekonkurenceschopná.

Mluvili jsme spolu naposledy začátkem září a tehdy jste průmysl charakterizoval slovy:Jednou nohou v blátě, druhou v louži.Už je lépe?

Podle prosincových čísel se průmysl propadl a automotiv není výjimkou. Řekl bych, že ta situace se naopak spíše zhoršuje. Nejde jen o měsíční výhledy, ale o dlouhodobý problém, protože od českého průmyslu se odklánějí zákazníci. To je asi ten největší problém i do budoucna. Nové zakázky v českém průmyslu nepřibývají. My jako Brano jsme na tom trošku lépe tím, že jsme rozkročení po všech kontinentech, od Číny po Ameriku. Právě v Číně a Americe máme nové zakázky, ale Evropa je v podstatě mrtvá.

Banky se obávají, že se s poklesem sazeb utrhne lavina refixací hypoték. Komerční banka tomu chce předejít. Za „přetažení“ klienta od konkurence, kterému ještě běží fixace, tak přestane finančním poradcům vyplácet provize.

Na letošek čeká řada majitelů nových, vysoko úročených hypoték s nadějí. S poklesem úrokových sazeb ČNB půjdou dolů i ceny hypotečních úvěrů. Až zlevní, zkusí se část domácností z vysokých úroků osvobodit únikem do jiné banky, a to třeba ještě před koncem fixačního období.

Toho se banky obávají. „Hypoteční turistiku“ považují za porušení smlouvy, říká v Agendě SZ Byznys Michael Pupala, ředitel stavební spořitelny Modrá pyramida, která je součástí skupiny Komerční banky. „Ta pravidla jsou bohužel nastavená tak, že pro banky to znamená významnou ztrátu v případě, kdy dojde k nedodržení smluvní dohody mezi bankou a klientem.“

Pravidla, za kterých je možné splatit hypotéku před koncem „fixu“, se od září letošního roku změní. Zatímco dosud stačilo za odchod před koncem fixačního období uhradit symbolický poplatek, nově půjde o „pokutu“ ve výši až jednoho procenta ze zbývající jistiny úvěru, maximálně až 50 tisíc korun. Podle bank jim ale ani taková „pokuta“ náklady dostatečně nepokryje.

Loňský počet připojených fotovoltaik byl rekordní. Enormní zájem o instalace bude podle šéfky solární společnosti Columbus Energy Simony Labudové pokračovat i letos, ale kromě domácností čeká růst hlavně firemní fotovoltaiky.

82 799 –⁠ tolik se loni podle Solární asociace v Česku postavilo solárních elektráren. To je více než v roce 2022, o kterém se tehdy mluvilo jako o rekordním.

Nárůst zájmu o výrobu elektřiny ze slunce pociťují hlavně firmy, které fotovoltaiku instalují. Mezi nimi je také společnost Columbus Energy, která na tuzemském trhu působí od roku 2022.

„Absolutně nejsilnější byl první kvartál roku 2023 a nejvíc rekordní byl pro nás březen. V průběhu druhého a třetího kvartálu poptávka klesala a byla to reakce na informace, které proudily ke klientům z hlediska klesajících cen elektrické energie,“ říká v pořadu Agenda SZ Byznys výkonná ředitelka firmy Simona Labudová.

Příležitosti k dalšímu rozvoji solární energetiky v Česku s sebou přinese i rok 2024.

Kolik by stála dnes elektřina, kdyby se Evropa nevydala zelenou cestou? Češi by platili zhruba o čtvrtinu méně, vyplývá z výpočtu šéfa ČEPS Martina Durčáka.

Co je důležitější? Levné energie, nebo životní prostředí? Evropa si zvolila druhou cestu. V roce 1997 se zavelelo k dekarbonizaci a v roce 2005 jako jeden z jejích nástrojů přišly takzvané povolenky.

Jejich cena však výrazně předběhla očekávání a v uplynulých letech se šplhala k hodnotě sto eur. „V prognózách, které měla Evropská komise, se cena kolem sta eur měla objevit až kolem roku 2030,“ říká v pořadu Inside Talks šéf ČEPS Martin Durčák.

A vysoká cena se pak samozřejmě odráží i v ceně energií. „Dokud nebude dostatek jiných zdrojů, bude tou poslední závěrnou elektrárnou, která určuje cenu pro všechny, v některých zemích elektrárny uhelné, popřípadě plynové. To v sobě nese povolenku,“ vysvětluje Durčák.

Počty jsou tedy podle něj jednoduché –⁠ v okamžiku, kdy žebříček zavírá uhelná elektrárna a cena povolenky je kolem 75 eur za vypuštěnou tunu oxidu uhličitého, projeví se efekt celých 75 eur ceny povolenky. Kdyby byl poslední závěrný zdroj elektrárna plynová, tak u ní bude efekt zhruba poloviční.

Podle bývalého šéfa ČNB Zdeňka Tůmy současné poměřování ekonomických pro a proti nikam nevede. „Buď chceme hlubší integraci do EU, nebo ne.“

Po vstupu do Evropské unie mělo Česko i termín pro přijetí eura, s jeho zavedením se počítalo v letech 2009 nebo 2010. „Dneska už mohu prozradit, že my jsme už přestávali tisknout korunové bankovky,“ vzpomíná tehdejší guvernér České národní banky (ČNB) Zdeněk Tůma.

„Musíte mít hodně velkou zásobu, děláte plán na několik let dopředu. My už jsme začali plánovat, že budeme snižovat ty stavy, aby nám pak nezůstaly v trezorech hromady  nepotřebných peněz,“ říká Tůma k dění zhruba před 15 lety v pořadu Agenda SZ Byznys. 

Dnes, kdy po oživení zájmu o euro volá prezident a část vlády, je ekonomika dál a  v eurozóně by podle Tůmy mohla být „úplně v pohodě“. Na současné debatě o euru mu vadí, že se diskuze „točí v kruhu“ kolem ekonomických otázek, které ale samy o sobě nejsou pro správnost rozhodnutí zas tak podstatné.

Tržby 598 milionů korun, šestkrát víc než loni. Výrobce bezpilotních letounů Primoco má za sebou extrémní rok a před sebou velkou výzvu – míří na hlavní trh pražské burzy.

Napjatá geopolitická situace nasměrovala obří investice do obrany celé Evropy a z toho profituje i česká společnost Primoco UAV SE, dodavatel bezpilotních systémů. Potvrzují to i její předběžné výsledky – firma meziročně šestkrát zvedla tržby a při provozní marži 40 procent hlásí nejlepší výsledky v historii.

„Je to dáno geopolitickou situací nebo obecně bezpečnostní situací ve světě. Primoco existuje devátým rokem, v roce 2022 jsme poprvé překročili tržby sto milionů a v roce 2023 byly na úrovni 600 milionů,“ říká v Agendě SZ Byznys generální ředitel Primoco Ladislav Semetkovský. A věří že letos by měla firma opět o další desítky procent vyrůst.

Teď má před sebou Primoco další milník. Z trhu Start se na pražské burze přesouvá na hlavní trh. Bude se tak obchodovat vedle firem jako ČEZ, Komerční banka, nebo Colt CZ. „V tento moment je v xté revizi prospekt na cenné papíry v České národní bance, na schvalování. Pakliže vše půjde podle plánu, věřím, že na hlavní trh vstoupíme v řádu jednotek týdnů,“ dodává Semetkovský.

Potraviny by už zásadně zdražovat neměly, říká v Agendě SZ Byznys šéf Košíku Ivan Utěšil. Dokonce je tu podle něj prostor ke zlevnění.

Více než polovina zboží se v Česku prodá v akcích a zdá se, že nový rok rotačky letáků a nápisů sleva či akce ještě víc roztočil.

Prodejce potravin Košík místo plošného snížení cen o tříprocentní slevu na DPH nechal zákazníky hlasovat o tom, které zboží kupují nejvíc, a tam pak spadly ceny víc.

„Chtěli jsme znát názor našich zákazníků, co je pro ně důležité. Jsou položky, u kterých tříprocentní snížení není z pohledu zákazníka nijak zásadní zlevnění, a naopak jsme to chtěli investovat do položek, které jsou pro zákazníky důležitější,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys šéf Košíku Ivan Utěšil. Vybrané zboží, jako třeba máslo či mléko, tak prý zlevnilo o více procent.

Rychlotrať chceme, ale ne tak, jak ji namalovali v Praze, zlobí se ústecký patriot Martin Hausenblas. V rozhovoru vysvětluje, proč platí vlastní projektanty a v čem by jeho trasa „Radobýl“ byla lepší.

Budou-li někdy v Česku jezdit rychlovlaky světových parametrů, trať z Prahy na Berlín je prvním vážným kandidátem. Přípravné práce jsou tu v nejpokročilejším stádiu, Německo stavbu podporuje a velký zájem má i veřejnost v Ústí nad Labem, které bude hlavní zastávkou.

„Když nebudeme dělat nic, tak se můžeme stát periferií Polska a to by se nám určitě nevyplatilo,“ říká k průtahům všech vysokorychlostních tratí jejich dlouholetý propagátor Martin Hausenblas, ústecký podnikatel, bývalý zastupitel a nově i důležitý hráč v boji o to, jak dopadne pilotní expresní linka na Berlín.

Místo pasívního čekání, jak novou trať zakreslí do mapy někdo v Praze, zvolil Hausenblas jiný, aktivnější přístup. Zaplatil projektanty a zaskočil centrální orgány tím, že jim začal předkládat vlastní varianty, pro které si v kraji opatřil širší politickou podporu u komunálních politiků. 

Levnější a o půl kilogramu lehčí. Češi na objednaných dárcích letos šetří. Z přepraveného počtu zásilek má však šéf balíkového dopravce PPL radost, je jich více než loni. Přesto na svůj stanovený cíl firma letos nedosáhne.

Domácnostem v Česku už dva roky rychle rostou životní náklady. S ohledem na růst inflace, která se od obvyklých hodnot odrazila až k loňským 18 procentům, vzrostly výdaje na bydlení, služby i veškeré nákupy.

Podle Petra Horáka, generálního ředitele balíkového dopravce společnosti PPL, je tlak, kterému poslední měsíce tuzemské domácnosti čelí, cítit i na jejich vánočních nákupech.

„Zvýšení nákladů zasáhlo všechny, jak spotřebitele, tak také firmy. Preference spotřebitele se změnila. Lidé nyní nakupují levnější a lehčí zboží než dříve,“ říká v pořadu Agenda SZ Byznys šéf dopravce.

Podle dat společnosti PPL meziročně došlo v průměru k poklesu váhy doručované zásilky o půl kilogramu. „To je více než 20 procent,“ upřesňuje Horák.

I zdražit se musí umět. Kdo prodává příliš levně, prodělá. Kdo příliš draze, přijde o zákazníky. „Ale je vám to jedno, pokud bude stále dost zákazníků, kteří cenu akceptovat budou,“ vysvětluje expert na ceny Robert Le Veneur.

Robert Le Veneur se naceňování věnuje skoro 20 let. S cenovými strategiemi pomáhal Kauflandu, T-Mobile anebo Alze a došel k tomu, že Češi mají na vyšší ceny nižší citlivost než naši sousedé. I proto pořizují některé jídlo či drogerii dráž než „zámožnější“ Němci nebo Rakušané.

„Češi si rádi dopřávají. Chtějí ukázat jak sami sobě, tak ostatním, že si můžou něco dovolit, nechtějí si odpírat,“ řekl Le Veneur, zakladatel marketingové agentury RobertNemec.com pro SZ Byznys. Dokud na určité ceny lidé neřeknou ne, dolů podle něj nepůjdou.

„Dokud tady bude dostatečné množství lidí, kteří jsou ochotni dát za svařák 90 a za langoš 160 korun, tak by obchodníci byli hlupáci, aby je za ty ceny neprodávali. Češi musí být schopni říct: ‚Tuhle cenu já nebudu ochoten akceptovat,‘“ doporučuje Le Veneur.

Jak se bude dařit firmám v roce 2024? „Nějak mi není úplně jasné, odkud se má vzít ten pozitivní impuls,“ říká v rozhovoru Marek Španěl, zakladatel Bohemia Interactive. Obří změnou podle něj prochází i herní trh.

Uspět dnes na herním trhu s novinkou byl téměř zázrak. Současná doba totiž přeje těm starším a vyzkoušeným. „Mají velké uživatelské základny a zdá se, že si nacházejí nové a nové zákazníky. Není to jen u našich her,“ vysvětluje v rozhovoru pro Agendu SZ Byznys Marek Španěl s tím, že i Bohemia Interactive tak staví na minulém portfoliu, tedy titulech jako Arma 3, Day Z.

„To jsou hry, které slaví 10 let, ale zaznamenávají nejsilnější rok svých prodejů. V současné chvíli je těžké uvést nové hry na trh a jejich tržby nejsou tak silné. Dlouhodobě na to ale nejde spoléhat, proto stavíme kompletní novou technologii,“ dodává Španěl.

Celý herní trh pak letos zažil turbulentní vývoj. „Poměrně zajímavým způsobem se proměnil. Několik her dokázalo vygenerovat naprosto nepředstavitelné obraty, je tam velká konsolidace. Na druhou stranu těch her vychází podstatně víc než dřív – tisíce měsíčně. Pro společnosti uprostřed je to tak opravdu těžká situace,“ popisuje Španěl s tím, že některé herní firmy už proto začínají redukovat, další zastavily expanzi, jiné se snaží odprodávat aktiva a propouštějí zaměstnance.

Solární skupina Solek Zdeňka Sobotky prověřuje novou technologii na skladování elektřiny, pilotní projekt zvažuje v Česku. Holding se od začátku příštího roku rozdělí a majitel rozjíždí jednání o vstupu strategického partnera.

Globální energetika se už léta snaží vyřešit zásadní problém: jak skladovat přebytečnou energii, aby se dala využít v době, kdy je po ní poptávka. Po světě se testuje řada nových technologií, zatím se však nenašlo nic vhodnějšího než bateriová úložiště.

K experimentátorům s novými technologiemi se chce přidat i česká skupina Solek Holding.

Solek se specializuje na stavby a provoz solárních elektráren, většinu aktiv má v Chile, v Evropě působí v osmi státech. Letos firma podepsala smlouvu o spolupráci s italskou firmou EnergyDome, která vyvinula nový typ energetického úložiště. Má se stát alternativou velkokapacitních baterií či přečerpávacích elektráren. 

A Solek Holding zvažuje, že novátorské úložiště EnergyDome postaví v Česku.

„Je obrovská disproporce mezi společenským vnímáním psychedelik jako drogou a klinickými studiemi o tom, že si nezaslouží být ve stejné kategorii jako tvrdé drogy, ale mohou mít léčebný potenciál,“ říká Ondřej Fryc.

Psychedelika – téma, které nejen v Česku provází kontroverze. Oficiálně jsou zařazené mezi drogy. Stále častěji je o nich ale slyšet v souvislosti i s léčbou deprese. Jedním z těch, kdo patří mezi jejich podporovatele, je i podnikatel Ondřej Fryc.

„Je tam obrovská disproporce mezi společenským vnímáním psychedelik jako drog a klinickými studiemi a vědeckými důkazy o tom, že si nezaslouží být ve stejné kategorii jako tvrdé drogy, ale naopak mohou mít léčebný potenciál,“ vysvětluje Fryc, který  dlouhodobě podporuje Nadační fond pro výzkum psychedelik Psyres, kde je i členem správní rady. 

„Fond podporuje klinické studie lékařů na to, aby se pozitivní efekty psychedelik prokázaly a skrze ně mohla lidem v budoucnu pomoci. Existují už stovky až tisíce studií, které jednoznačně ukazují, že mají obrovský potenciál například v léčbě depresí,“ dodává. 

Psychedelika, kam spadá třeba psilocybin, LSD nebo DMT, patří ale v Česku mezi nelegální látky.

Do terénu v příštím roce vyrazí „prémioví pošťáci“. Kromě klasických doručovatelů listovních zásilek zavede Česká pošta nové, kteří budou klientům asistovat s nejrůznějšími službami. Třeba vás objednají k lékaři.

Do terénu posílá Česká pošta pravidelně čtyři tisíce lidí. Část z nich by mohla začít nabízet i jiné služby než pouhé doručování dopisů. „V terénu budou dva druhy pošťáků. Na poště máte taky člověka, který vám vydá balík, a člověka, který vás prémiově obslouží,“ řekl v Agendě SZ Byznys pověřený zástupce generálního ředitele České pošty Miroslav Štěpán.

„Hodláme vytvořit prémiovou kontaktní síť a v ní budeme dělat i jiné služby. O jejich vzniku jednáme,“ řekl Štěpán. O jaké služby a pro koho by měly být, Miroslav Štěpán upřesnit nechtěl. Jeden příklad však přesto uvedl.

Revoluce ve vyhledávání na internetu. Vedle nekonečného výčtu odkazů nabídne Seznam příští rok taky odpověď na míru. Box s výtahem nejrelevantnějších informací připraví umělá inteligence, říká Pavel Zima z vedení firmy.

Konkurovat Googlu ve vyhledávání není nic snadného. Na světě jsou jen čtyři vyhledávače, které se vedle amerického gigantu nestaly na svém trhu marginálními. Ruský Yandex, čínský Baidu, korejský Naver a český Seznam.

S nástupem umělé inteligence čeká ale vyhledávání revoluce, jak odhaduje Pavel Zima z představenstva Seznamu. „Já jsem obrovský optimista. S nástupem velkých jazykových modelů, které si můžou lidi představit třeba jako Chat GPT, se svět vyhledávání hodně změní,“ řekl v Agendě pro SZ Byznys.

Zatímco teď po napsání dotazu do vyhledávacího okénka dostane uživatel několik odkazů a sám si s nimi musí poradit, nově Seznam kromě linků nabídne i boxík, který nejdůležitější informace shrne. Víc než vyhledávat tak bude Seznam na dotazy uživatelů odpovídat.

„Dnes můžete s AI udělat levně útok, který byl ještě před pár lety vyhrazený profesionálním hackerským skupinám,“ říká Ondřej Vlček z GEN Digital. Jeho firma se proto chystá na odhalení podvodů speciální aplikaci.

Před rokem se z českého Avastu stal nadnárodní Gen Digital a z Ondřeje Vlčka prezident společnosti, která zaměstnává 3500 lidí a má tržby  3,85 miliardy dolarů. „Změnilo se toho docela dost. Celý koncept byl, že stavíme novou firmu, není to tak, že by jedna firma pohltila druhou. Změn je spousta ať už procesních, nebo týmových. Řekl bych, že jsme s integrací hotoví zhruba z 80 procent,“ říká v rozhovoru pro pořad Agenda SZ Byznys Ondřej Vlček.

Před firmou teď stojí velké výzvy. „Podle nejrůznějších předpokladů bude už kolem roku 2026 až 90 procent všeho obsahu na internetu generovaný. Jenom 10 procent negenerovaný. To je už za 3 roky, proto je potřeba mít mechanizmus, který prokáže původ autora. Umělá inteligence je totiž  schopna za pár minut udělat věrohodně vypadající video, které ale neodpovídá realitě,“ říká Vlček.

V žebříčku Česká elita se mladá firma FTMO dostala do TOP 20 a s hodnotou 21 miliard korun přeskočila i zavedené obry, jako jsou Metrostav, Čepro či TV Nova. 

Tak trošku americký sen, tenhle se však odehrává v Česku. Na jeho začátku jsou dva kamarádi z VŠE, které baví trading. Kvůli němu si ještě při škole založí malou firmičku FTMO a z té se během pár let stane světový lídr. A podnik, který svým růstem nemá v Evropě obdoby.

Majitelé Marek Vašíček a Otakar Šuffer však zůstávají stejní. Dál chodí ráno do práce na šestou hodinu a dál jeden druhého vyzvedává. I když teď zrovna limuzínou, jejíž zapůjčení dostali jako výhru v soutěži o nejlepší technologické podnikatele země.

Architektonická soutěž o budovu Hlavního nádraží, vítězný návrh a následné události vzbudily rozruch. Jak vlastně mezinárodní soutěže vyhlašují, kolik stojí a kdo rozhoduje, co se postaví, mluví šéf Penta Real Estate Petr Palička.

Připravit a vypsat mezinárodní architektonickou soutěž je běh na dlouhou trať a věnuje se jí řada odborníků.

„Neznám úplné detaily této soutěže, ale vím, že trvala zhruba dva a půl roku. V rámci přípravy do ní bylo zahrnuto vyhodnocování odborných stanovisek od zhruba 60 lidí. Samotná porota měla 11 lidí plus náhradníky,“ říká v pořadu Inside Talks šéf Penta Real Estate Petr Palička s tím, že jde o osobnosti s širokou odbornou znalostí.

Palička v pořadu komentuje nedávné události kolem soutěže na přestavbu budovy Hlavního nádraží. Sám má totiž s architektonickými soutěžemi bohaté zkušenosti.

„Konkrétně v této soutěži byli zapojeni dendrologové, historici, památkáři, sociologové, třeba lidé z Dopravního podniku a města,“ dodává Palička a upozorňuje, že jde vždy také o dost peněz. Jako příklad uvádí kratší mezinárodní soutěž, kterou jeho firma vypsala na území Florence – Florenc 21. Ta trvala rok a stála milion eur.

Největší český zápasnický promotér, organizace Oktagon, se rozpíná po Evropě a čeká tržby 400 milionů korun. Nejlepšímu zápasníkovi turnaje vyplatí 7 a půl milionu korun.

Oktagon proslul jako organizace bojového umění, ale je to i slušně šlapající firma. Loni utržila 260 milionů, letos cílí na 400 milionů a v příštím roce chce minimálně půl miliardy.

A k těmto číslům má pomoci i novinka - první turnaj konaný pod širým nebem. „Budeme pořádat turnaj na fotbalovém stadionu v Edenu,“ potvrdil v rozhovoru pro pořad Agenda SZ byznys šéf Oktagonu Petr Filipec s tím, že zápas by se měl uskutečnit v červnu a počítá s návštěvností do 25 tisíc lidí.

Realitní fond České spořitelny Reico se připravuje na vstup do zcela nového segmentu v podobě nájemního bydlení. Zároveň se fond dívá na investiční příležitosti v Německu, tedy na trhu, kde fond dosud nepůsobil.

Navzdory horší situaci na trhu plánuje realitní fond Reico ze skupiny České spořitelny rozšíření svého byznysu. A to z hlediska expanze do nových segmentů i pokrytí zahraničních trhů.

„Vidíme na trhu příležitosti, které tady v minulých letech nebyly. Máme v hledáčku dva směry. Prvním je, že bychom si chtěli vyzkoušet nájemní bydlení. Věříme, že koupit v tuto dobu kompletní developerský projekt může do budoucna přinést zajímavé zhodnocení,“ řekl v Agendě SZ Byznys Dušan Sýkora, generální ředitel Reico investiční společnosti České spořitelny.

Investice do nájemního bydlení bude mít podobu nákupu developerského projektu dodaného investorovi na klíč. V ideální podobě to bude projekt o 200 až 250 bytech umístěných v Praze.