Názory a argumenty

Ač máme za sebou superúspěšných 20 let, všechny dosavadní politické příběhy o naší roli v EU postupně zkrachovaly – federalistický, reformní a naštěstí i ten extremistický.

Před 20 lety provedla Evropská unie historický krok, když se rozšířila o deset nových zemí, tedy provedla takzvaný velký třesk. Nováčkové se ale nestali plnokrevnými členy EU okamžitě. Některým to trvalo chvíli, jiným déle, a někteří mají problém dodnes. Také Česko našlo své místo v evropském klubu teprve nedávno, přestože mu členství po celou dobu prospívalo.

Před dvěma týdny prošel prvním čtením v gruzínském parlamentu nový zákon o zahraničním vlivu. Kritici přirovnávají předlohu k obdobnému ruskému zákonu, který slouží Kremlu k umlčení opozice a nezávislých médií. Proti návrhu vládní strany Gruzínský sen se před sídlem parlamentu prakticky soustavě demonstruje.

Málokterý otec dokáže vypustit své politické dítě do světa a stoicky snášet jeho dospívání a zralý věk. Vidí všechny chybné kroky, omyly, slepé uličky, nevhodné partnery a osekávání základních ideových kamenů. Buď zatne zuby a nechá ratolest svému osudu, nebo ji nemilosrdně kritizuje, či dokonce zavrhne.

Carpe diem. V zemi se šíří nová nálada. Kalouskova kritika netrefila terč. Gruzie přebírá ruský zákon proti nezávislým médiím. Když jsme po 20 letech konečně pochopili evropskou integraci, musíme se zasadit o její budoucnost. Tři příběhy o našich 20 letech v EU. Dějiny se sice neopakují, ale nějaké podobnosti tu jsou.

Dobrá zpráva není žádná zpráva, říká stará novinářská moudrost a média se podle ní také řídí. Něco takového potkalo hlášení Českého statistického úřadu, podle kterého ekonomika vyrostla v prvním čtvrtletí o půl procentního bodu. Co je na tom vlastně zajímavého?

Od vstupu České republiky do Evropské unie uplynulo 20 let. Přinesla nám výhody politického ukotvení, volného cestování nebo ekonomického rozmachu. Současné mladé generace už mnohdy vnímají své evropanství jako automatické. Mnohé otázky, zejména ty týkající se budoucnosti bloku, se ale opět otevírají v souvislosti s blížícími se volbami do Evropského parlamentu.

Pár palestinských vlaječek vyvěšených na pražské UMPRUM „na podporu civilního obyvatelstva v Gaze“ se v nesouhlasných reakcích stává jasnou podporou palestinského terorismu, i kdyby studenti říkali tisíckrát něco jiného.

V praxi to zatím vypadalo na Slovensku tak, že Robert Fico přestal komunikovat s oběma televizemi: s veřejnoprávní RTVS a privátní Markízou, označil je za nepřátelské. Podle nového zákona, který schválila ve středu 24. dubna 2024 jeho vláda a který začne platit hned po zveřejnění ve Sbírce zákonů, to má vypadat tak, že Rozhlas a televize Slovenska se má změnit na Slovenskou televizi a rozhlas.

Jsem zvědav, jestli prezident Petr Pavel udělí všechny vládou navrhované generálské hodnosti. Zajímavé bude, jestli se generálem stane bývalý šéf vojenské tajné služby a později civilní kontrarozvědky (BIS) Jiří Růžek.

Bývala by to vrcholná bláhovost. Tedy očekávat, že na českou žádost pokorně přicestují příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU Miškin a Čepiga a nechají se vyšetřovat jako podezřelí z vrbětických explozí.

Vrbětice odložené, ale rozlousknuté. Lidovci chtěli zazářit, místo toho si ale koledují o izolaci. Vláda prezidentovi navrhla nové generály. Jiří Růžek a Vít Hendrych by se jimi stát neměli. Fico vyhlásil válku médiím. UMPRUM, další oběť ve válce propagand.

Přes dva roky drželi bobříka mlčení a byli loajální součástí Fialovy koalice, teď už je však lidovců, zvlášť těch, kteří na podzim zabojují o předsednické křeslo, zase všude plno. Ministr Hladík iniciuje vyloučení názorově se lišícího bývalého šéfa diplomacie Svobody ze strany, ministr Výborný se bije v prsa za ovocnáře (a pochopitelně také za vinaře), kterým jarní mrazy pokazily úrodu, ovšem nejvíc pozornosti přitahuje lidovecký lídr Marian Jurečka.

Ještě pár let zpátky se zdálo, že se českému fundamentalistickému a ultrakonzervativnímu spolku Hnutí Pro život podařilo oklamat veřejnost i některé zástupce z řad odborníků a odbornic. Přesně po vzoru podobných zahraničních hnutí se i Hnutí Pro život místo kontroverzního vystupování snažilo působit jako bohulibý spolek, pomáhající ženám v nouzi.

Ekonomiku je potřeba založit na úsporách, nikoliv na dluzích, a proto je podle guvernéra České národní banky Aleše Michla nutné vytrvat v přísné měnové politice. Inflace sice v meziročním srovnání klesla na dvě procenta, úrokové sazby ČNB ale ze současných 5,75 procent proto nemusí dál výrazněji klesat.

Jen co pominula hlavní fáze protestů zemědělců v ulicích měst, máme tu nestabilní počasí, které je zaskočilo. V obou případech jsou slyšet hlavně apely na stát, aby pomohl. Některé jsou racionální, s omezováním rozbujelé byrokracie souhlasí i aktuální vláda a týká se to nejen farmářů. Jejím úkolem je udržet prosperující ekonomiku, a protože je to vláda liberální a pravicová, měla by užívat recepty hlavně tržní.

Máme platit zemědělcům kompenzace za zmrzlou úrodu? ČNB, očekávané snižování sazeb a trh s bydlením. Miliardy z eurofondů pro Slovensko neohrožuje Jourová, ale Fico. Překvapení se nekoná. Hnutí pro život skutečně chce omezovat autonomii žen a fantazíruje o zpřísnění potratů.

Pár dní před návštěvou Věry Jourové na Slovensku prohlásil premiér Robert Fico, že místopředsedkyně Evropské komise původem z Česka „slovenskou vládu nenávidí“. A dodal: „Ta nás miluje jako koza nůž.“

Letní olympijské hry se blíží. V Paříži se v červenci a srpnu setkají ti nejlepší sportovci z celého světa a na konci srpna a na začátku září se tu utkají ti nejlepší sportovci s handicapem. Do Paříže se v létě chystá 15 milionů turistů a sportovních fanoušků.

Pokud existuje pro nějakou politickou stranu něco jako nejhorší možný scénář, tak je to asi ten, když uzavře svou kandidátku a zjistí, že jeden z jejích kandidátů je zapleten do pořádného skandálu. Nejraději by ho stáhla, ale kvůli nejrůznějším úředním lhůtám to už nejde. Přesně to se stalo protimigrační Alternativě pro Německo (AfD).

Politik, který si může říci, že na jeho slova došlo, by měl být spokojen, ale v případě nejnovějšího projevu francouzského prezidenta na téma Evropa to tak úplně neplatí. Když Emmanuel Macron přednášel svou řeč v roce 2017 na půdě jedné z nejstarších evropských univerzit, pařížské Sorbonny, razil tezi, že politická Evropa ztělesněná v Evropské unii, může obstát, jen když vnitřně posílí.

Pojem „konstruktivní opozice“ zní lehce utopisticky, jako přání otcem myšlenky, nebo čirý protimluv. A v praxi lze pozorovat loajální chování opozice vůči vládě spíš jen v obecně vypjatých situacích.

Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové bylo důvodem rezignace ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové to, že ministryně věnovala více úsilí obsahové části práce než její prezentaci navenek. A sama Langšádlová tvrdila, že končí kvůli tomu, že svou práci neuměla lépe prodat a neměla „lajky“.

Pokud k sobě chtěla politická strana TOP 09 přitáhnout pozornost poté, co se v průzkumech pohybuje na minimu zisku voličských hlasů, jistě se jí to podařilo. Ministryně vlády pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, do této chvíle opravdu spíše neviditelná, je po své ohlášené demisi na vrcholu zájmu médií.

Až příliš viditelný konec neviditelné ministryně. To sladké slovo komunikace. Nekonstruktivní opozice. Macronova Evropa může padnout u něj doma. Nejnovější aféry AfD odvádějí pozornost od skutečnosti, že strana chce Německo odstřihnout od Západu. Radost z olympijských her

Když zůstáváme zrakem připoutáni k Zemi, moc radosti dnes nemáme. Jedna obava střídá druhou, pochybujeme o vlastních schopnostech. Když ale zvedeme hlavu ke hvězdám, můžeme získat jiný obraz reality, nadějnější.

Spojené státy konečně poskytly Ukrajině balistické rakety dlouhého doletu ATACMS – navíc tajně, ještě před definitivním rozhodnutím Kongresu. Ukrajina už je, jak se zdá, i poprvé použila.

Většina poslanců Evropského parlamentu schválila ve čtvrtek rezoluci, ve které odsoudila pokusy Ruska vměšovat se do „evropských demokratických procesů“. Je tím míněno počínání, jako byla vlivová operace proruského serveru Voice of Europe, kterou odhalila česká rozvědka a potvrdila ta belgická.

Mrazy zničily v Čechách celou letošní úrodu jablek i dalšího ovoce, hodně špatné je to i v okolních zemích, Rusko vetovalo v radě bezpečnosti OSN rezoluci proti jadernému zbrojení ve vesmíru a podle německého ministra obrany Pistoriuse vyrábí už více zbraní, než potřebuje pro svou agresi na Ukrajině, a v centru Londýna se splašilo 5 koní královské kavalerie.

Ve všech možných vyhrocených situacích a krizích platí zlaté pravidlo: „Dokud se jedná, tak se nestřílí.“ Takže je dobré jednat, dokud to jen trochu jde. Protože když jednání zkrachují, bývá to špatně pro všechny. Nyní hnutí ANO ohlásilo, že už nebude s vládou pokračovat „v jednáních strategického charakteru v hospodářské a sociální oblasti, a to ani za účasti prezidenta“.

Fallout po Česku. Europarlament ukončil práci před volbami poslední salvou stovky rozhodnutí. Bude obnovená pomoc západu Ukrajině účinná? NASA už zase přijímá data z Voyageru-1. Člověk, to zní hrdě, někdy. Koaliční strany teď kazí vládnutí malichernými spory. TikTok má v Americe skončit a pod tlak se dostává i v Evropě

Helena Langšádlová končí ve funkci ministryně pro vědu, výzkum a inovace. Bývalá místopředsedkyně TOP 09, zastupitelka Středočeského kraje a starostka Černošic podala demisi. A uvedla, že za svou prací si stojí – jen prý neměla lajky a dostatečnou podporu vlastní strany, vládní TOP 09. Může to být pravda, ale otázkou zůstává, jestli si za to paní Langšádlová nemůže částečně i trochu sama.

Evropský parlament zavřel ve čtvrtek své dveře a europoslanci skončili své pětileté období, které bylo v mnohém mimořádné a nabité událostmi. Pět let byla v tomto případě opravdu dlouhá doba. Stačí jen připomenout, že na počátku tohoto Evropského parlamentu byly v jeho řadách ještě europoslanci z Velké Británie. A vydrželi tam až do roku 2020, kdy Británie definitivně z Evropské unie odešla a její europoslanci s ní.

Po 20 letech členství v Evropské unii předstihla Česká republika v životní úrovni Portugalsko, Řecko a Španělsko, mírně zaostává za Itálii a je na tom nejlíp z Visegrádské čtyřky. Ve srovnání s ostatními členskými státy má dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost a z bruselské pokladny dostává pořád ještě víc peněz než tam odvádí.

Nelze popřít, že Eurostat nám Čechům pokazil radost – i když moc radosti tady nebylo ani předtím. Začalo to tím, že Český statistický úřad zveřejnil výpočet, podle kterého se stát loni zadlužil částkou 240 miliard korun, a to i po započtení přebytků, které na svých účtech tradičně vykázaly obce a kraje.

Putin si může mnout ruce nad střety svých odpůrců. Dokud nám ještě někdo půjčí. 20 let v EU? Pro Čechy žádná velká sláva. Demise ministryně Langšádlové. Brexit, covid, Green Deal, plyn, Ukrajina. Pět nabitých let europarlamentu.

Předem bych chtěl vysvětlit, proč je téma dnešního zamyšlení důležité i pro nás. Na první pohled se totiž může zdát, že stav ruské protiputinovské opozice je vysoce odborná záležitost. Tak tomu i bylo, leč v mírových dobách. Nyní by měla vědět i širší veřejnost, co lze od agresivního Ruska očekávat.

Pokud si dobře pamatuji, o eutanázii se u nás diskutuje už déle než dvacet let. V Poslanecké sněmovně byly k tomuto tématu předloženy čtyři návrhy zákonů a zatím neprošel ani jeden. Není snadné k tak komplikované materii poslaneckou iniciativou připravit takový návrh, aby nevykazoval legislativní nedostatky.

Dva a půl roku slýcháme, čteme a leckteří také sami hloubáme nad tím, že kdesi ve voličském podzemí dřímá milionový drak. Při posledních volbách zůstal na ocet, vsadil na špatné koně, ale až se ze zachmuření příště probere, budeme se divit.

Původně čínskou sociální síť TikTok, plnou krátkých videí charakterizovaných touhou vyvolat prchavou pozornost veřejnosti, nečeká jednoduchá budoucnost. Americký Senát v úterý schválil zákon, který de facto ničí byznys Číňanů v Americe. Kromě toho se TikTok dostává i do hledáčku evropských úředníků.

Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách, otevřený v Letech na Písecku, bezesporu bude důstojným pietním prostorem pro uctívání obětí strašlivých zločinů nacismu. O to naléhavějším, že stojí právě tam, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy, řízený českými úřady a střežený českými četníky.

Na domácí scéně se aktuálně vede vzrušená debata o podobě důchodového systému. Apely odborníků zanikají ve vřavě politických půtek. Dohoda je v nedohlednu, takže pravděpodobně nastane to, co avizoval na kongresu občanských demokratů jejich předseda Petr Fiala: Reforma z pera Mariana Jurečky projde výhradně hlasy pětikoalice.

Spor o výpověď bez udání důvodu může potopit vládní koalici. Důchody i rovnost pohlaví vyžadují vyzrálost. Mystérium posledně propadlého milionu. TikTok má v Americe skončit, pod tlak se dostává i v Evropě. Památník v Letech. Proč nepodporuji eutanázii

Vládní koalice se rozštěpila v otázce, zda do plánované novely zákoníku práce zahrnout i možnost výpovědi bez udání důvodu. Občanská demokratická strana a TOP 09 tento krok podporují. Hnutí Starostů a nezávislých a Piráti váhají a chtějí dál jednat. Zato lidovci jsou jednoznačně proti.

Společnému zasedání ministrů zahraničí a obrany 27 členských států Evropské unie se říká v evropském žargonu „jumbo“. Od toho pondělního se čekala zásadní oznámení o navýšení vojenské pomoci Ukrajině, zejména systémů protivzdušné obrany. A to tím spíš, že političtí lídři stejných zemí se ve čtvrtek v Bruselu shodli na naléhavé potřebě takové pomoci. Ministři měli tento politický „pokyn“ přetavit v realitu. Nestalo se však nic. Hora porodila myš.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken je na návštěvě Číny. Se svým čínským protějškem a dalšími představiteli bude jednat o napětí na Blízkém východě, agresi Ruska na Ukrajině, situaci v Jihočínském moři i dalších tématech. Podle agentury Reuters Blinken zejména vyzve Peking, aby omezil podporu, kterou poskytuje ruskému vojenskému průmyslu.

Když premiér Petr Fiala oznámil, že Česko chce být prostředníkem při zajištění chybějící munice pro Ukrajinu, iniciativa se setkala ve světě s velkým a pozitivním ohlasem. K České republice se připojilo asi 20 zemí, včetně Kanady nebo Nizozemska.

Vojenské zpravodajství odvádí dobrou práci, nechal se slyšet na začátku loňského roku premiér Petr Fiala. Jeho slova tehdy doplnila ministryně obrany Jana Černochová výrokem, že slýchá chválu i v zahraničí.

Penze: Boj o reformu, která ještě není. Černochová chce změnu v čele Vojenského zpravodajství. Občanská sbírka zachraňuje pověst Slovenska. Strategická dvojakost Číny. Hora porodila myš: Evropané stále váhají se zásadním navýšením dodávek zbraní Ukrajině.