Seriál Radiožurnálu

Po osmi letech od zahájení stavby se Pražanům v roce 1974 otevírá desetikilometrová trať s devíti stanicemi linky C. Podzemka město změnila i navenek, za oběť jí padly domy v Nuslích či sady před hlavním nádražím. Na páteřní lince brzy vznikají přestupní uzly, o 4 roky později navazuje „áčko“, za další tři se metro rozrůstá po trase B. „Okrajové části tras většinou vycházely z postupu výstavby sídlišť nebo z koncentrace průmyslu,“ říká archivář dopravního podniku Robert Mara.

Pozdějším mistrům světa na domácím šampionátu v roce 1985 hrozilo, že se neprobojují ani do finálové čtveřice. „Z Průhonic jsme jeli v autobuse, tam bylo hrobové ticho. Potom v šatně to starší hráči trochu rozdmýchali, už tam byly nějaké vtipy,“ vzpomíná Pavel Richter na atmosféru před vysokou výhrou nad Švédy. Ve finálové skupině pak Čechoslováci zničili Američany 11:2, do paměti fanoušků se vepsala i branka Vladimíra Růžičky po uklouznutí brankáře Sovětského svazu Miškina.

Moc nechybělo a mohli jsme v Praze místo metrem jezdit podzemní tramvají. Dodnes to cestující poznají ve stanici Hlavní nádraží. Jaká tedy byla cesta k současné podobě pražského metra, které slaví padesát let?

Psal se rok 1978 a českoslovenští hokejisté útočili na zlatý hattrick. A to navíc na domácím mistrovství světa. Jejich cestu za zlatem nakonec rozhodl poslední zápas, a to proti nenáviděným Sovětům. Turnaj přitom rozehráli skvěle, když v základní skupině porazili všech sedm soupeřů. Na šampionátu ale nakonec získali stříbrné medaile.

Dnes je to přesně 20 let, kdy Česká republika spolu s dalšími devíti zeměmi vstoupila do Evropské unii. Bylo to největší rozšíření v jejich dějinách. Byla za těch 20 letech nějaká zásadní příležitost, kterou Česko v Unii nedokázalo využít? „Možná, že jsme nedokázali využít šanci přijmout euro v době, kdy ho přijímalo Slovensko. Je to jeden z největších dluhů, který v integraci máme,“ říká ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák z hnutí STAN.

Československý hokej získal v roce 1972 v Praze historicky třetí titul mistrů světa a podruhé to bylo na domácím šampionátu. Nejlepším obráncem na turnaji byl kapitán František Pospíšil. „Publikum bylo fantastické. Při každém zápase nás hnali dopředu,“ přiznala opora československého celku. Jak se v tehdejší dobře skládala hvězdná sestava, kde zářili obránce Pospíšil, Holeček, Bubla, Dzurilla, bratři Holíkové, Nedomanský nebo Farda. Poslechněte si další díl seriálu.

I díky reportážím slavného Gaba Zelenaye se lze vrátit do roku 1959, kdy Čechoslováci vybojovali před vlastními fanoušky bronzové medaile. Turnaj v Československu ozvláštnilo to, že se na rozdíl od mistrovství v roce 1947 nehrál pouze v Praze, ale po celé zemi. Například reprezentace nastupovala v Bratislavě a na čerstvě zastřešenou arénu na Štvanici se přesunula až na boje o medaili. Zápasy ale viděli i fanoušci v Brně, Ostravě, Kladně, Kolíně, Mladé Boleslavi a Plzni.

Šampionát v roce 1947 vešel do dějin. Nejen díky zlaté radosti Československa, ale i velkou popularitou rozhlasových přenosů. „Rozhlas pomohl k rozvoji nejen vysílání, ale i samotného hokeje ve společnosti,“ vypráví historik František Kolář. Zábrodský zaznamenal na šampionátu 29 gólů a vytvořil rekord, který dosud nikdo nepřekonal. Jak dopadl zápas Belgie, když místo brankářů nastoupil fanoušek? Poslechněte si o specifickém turnaji.

1. 5. to bude přesně dvacet let, kdy Česko vstoupilo do Evropské unie. Ten den se českým firmám otevřely obchodní trhy, přestalo se platit clo na zboží uvnitř Unie a postupně se otevřel i pracovní trh. Nejviditelnější byly změny na hranicích, ze kterých zmizeli celníci, zůstali jen policisté. Snáz se tak přes hranice jezdilo i tisícům pendlerů včetně Jana Mosingera z Plzně. Jeho život se postupně změnil tak, že v Německu bydlí a dokonce je obecním zastupitelem Bavorské Rudy.

Za 20 let členství v Evropské unii Česko vydělalo už přes bilion korun. Peníze směřovaly hlavně do oprav a výstavby silnic, škol, zdravotnických a sociálních zařízení a taky památek. Například Zruč nad Sázavou díky evropským dotacím opravila chátrající zámecký areál. Vzniklo v něm hned několik muzeí, třeba i vodácké.

Bulharsko se může kromě písečných pláží chlubit taky překrásnými horami nebo raně středověkými kláštery a chrámy. Zároveň je ale nejchudší zemí Evropské unie, která se dlouhodobě potýká s politickou nestabilitou. Už se proto stává tradicí, že Bulhaři vycházejí z šetření evropského statistického úřadu jako nejméně šťastný národ Evropské unie.

Na Kypr měsíčně přijíždí asi tisícovka žadatelů o azyl. Většinou se jedná o uprchlíky ze Sýrie, kteří už nechtějí pobývat v uprchlických táborech v Libanonu a vydají se tak na riskantní cestu Středozemním mořem. Kapacity záchytných zařízení milionového Kypru ale podle úřadů přestávají stačit, a země požaduje celoevropské řešení. Téma migrace dominuje i kampani v nadcházejících evropských volbách. Na Kypr se vydal reportér Marcel Faltys.

Rumuni na letištích nemusí od začátku dubna procházet při cestách do dalších unijních zemí pasovými kontrolami. Třináct let po původním zamítnutí se země z jihovýchodní Evropy konečně dočkala. Stala se součástí vnitroevropského Schengenského prostoru, ve kterém už hraniční kontroly nehrají takovou roli. Vítězství vyhlašované rumunskými lídry je ale jen částečné. Jak se to v Rumunsku projevuje před červnovými evropskými volbami?

Řecko předčasně splácí půjčky, nezaměstnanost klesá a ratingové agentury začínají tamní ekonomice opět věřit. I přesto ale zůstává stát nejzadluženější zemí v Evropské unii a životní standard Řeků se lepší jenom pomalu. Ekonomická situace země je tak v Řecku klíčovým tématem nadcházejících voleb do Evropského parlamentu. Jak se žije Řekům, jejichž životní úroveň se po finanční krizi prudce propadla, zjišťoval reportér Marcel Faltys.

V Chorvatsku se letos sešly hned troje volby. Parlamentní už mají za sebou a před sebou ještě prezidentské a evropské. Hlasování o novém složení europarlamentu je tak v Chorvatsku kvůli vnitrostátním volbám trochu upozaděné. Při natáčení našeho seriálu k eurovolbám to zjistil náš reportér Jiří Klečka. A všiml si také, že podobně jako další země na jihu Evropy, i Chorvatsko v současnosti trpí odlivem mladých lidí do zahraničí.

Malta dlouhodobě patří mezi unijní země s nejpřísnějšími interrupčními zákony. Necelé dva měsíce před volbami do Evropského parlamentu maltské protipotratové organizace vyzvaly premiéra Roberta Abelu, aby se postavil proti zápisu práva na umělé přerušení těhotenství do Listiny základních práv Evropské unie. Reagovaly tak na rozhodnutí europoslanců, kteří takový krok v hlasování podpořili. Martin Balucha přináší příběh ženy, která na Maltě podstoupila ilegální potrat.

Kokořínsko a také tamní tramping by mohlo do budoucna chránit UNESCO. Navrhují to někteří vědci z Akademie věd, podle kterých jde o naprosto unikátní spojení krásné přírody a člověka. Jedinečnost území chce zachovat i vedení Chráněné krajinné oblasti, které teď společně s ochránci přírody odstraňují tamní nelegální chaty a velká tábořiště.

Italská premiérka Giorgia Meloniová před dvěma lety vyhrála parlamentní volby se slibem, že sníží migraci. Tento slib ale nedodržela. Loni do Itálie přicestovalo skoro 156 tisíc lidí – tedy zhruba o 50 tisíc víc než předcházející rok. Meloniová před eurovolbami mění strategii a místo migračních kvót, které prosazovaly dřívější italské vlády, podporuje dohody se zeměmi, odkud přistěhovalci přicházejí.

Klidné místo do neklidné doby, tak označují českobudějovickou trampskou osadu Zlatý zbuch její zakladatelé. Parta kamarádů je zároveň důkazem, že tramping stále oslovuje i mladé lidi. Většina osadníků se totiž původně dala dohromady při skateboardingu.

Slovinsko ochromila řada stávek. Pracovníci ve zdravotnictví, ve veřejném sektoru, ale i soudci a státní zástupci si stěžují na malé platy, příval práce a narůstající odpovědnost. Stávky jsou jedním z hlavních témat nadcházejících evropských voleb.

Jen málokterá věc spojuje Rakušany tak silně jako láska k přírodnímu bohatství. Jeho ochrana se do velké míry opírá o peníze z Evropské unie a v rakouské politice je před eurovolbami shoda, že tyto programy výrazně pomohly. Rakouští politici proto chtějí, aby pokračovaly také v budoucnu. Upevňují totiž i sousedské vztahy mezi Českem a Rakouskem.

Viktor Orbán má po čtrnácti letech v úřadu maďarského premiéra nového vyzyvatele. Přišel z jeho vlastní strany a prominentních vládních kruhů. Konzervativec Péter Magyar se během dvou měsíců stal jednou z hlavních figur maďarské politiky. Teprve před několika dny založil politickou stranu, slibuje konec Orbánova režimu a první úspěch si chce připsat už v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu.

U Štěchovické přehrady, v místech Svatojánských proudů, založili trampové před více než 100 lety svou vůbec první osadu s názvem Ztracenka. Ta má svého šerifa i osadní hospodu a v rámci trampské komunity se pyšní mnoha prvenstvími.

V letošních evropských volbách podle průzkumů výrazně posílí konzervativní a obecně pravicové síly. Od červnového hlasování si hodně slibuje také krajně pravicová Alternativa pro Německo. Oba lídři její kandidátky jsou podle magazínu Der Spiegel sice v hledáčku tajných služeb, strana se ale opírá o věrné voliče hlavně na východě země. Právě tam se vydáme v dalším dílu seriálu Radiožurnálu k nadcházejícím evropským volbám.

Slovenští Progresivci se na plakátech pro eurovolby přejmenovali na Proevropské Slovensko. Chtějí porazit stranu Směr premiéra Roberta Fica a ukázat, že současná vláda nereprezentuje celé Slovensko. Hned několik stran v kampani slibuje, že zastaví takzvaný diktát Bruselu. Hlavním tématem evropských voleb na Slovensku tak bude jeho zahraničně-politická orientace. Výsledek mohou v budoucích letech pocítit například obyvatelé východní části země.

Tramping u nás žije i v 21. století, jen výrazně ubylo mužů a žen v zelených vojenských maskáčích se lžící zastrčenou v kanadách, se širákem či stetsonem na hlavě. Není snadné je najít ani v údolí Úterského potoka v západních Čechách, kde to kdysi vypadalo jako na Divokém západě a kde se proslulé potlachy konaly každý víkend. Reportér Radiožurnálu Ľubomír Smatana tam za celý den potkal jenom jediného trampa.

Dodnes prakticky u každého táboráku zní trampské hity bratrů Wabiho a Mikiho Ryvoly ze skupiny Hoboes. Ta je neodmyslitelně spjatá s jižními Čechami a osadou Zlatý klíč, která má sídlo nedaleko Kaplice na Českokrumlovsku. Poslechněte si první díl seriálu o trampingu.

Vztahy mezi Polskem a Evropskou unií v posledních osmi letech nebyly nejlepší. Právo a spravedlnost a jí věrná média společenství vykreslovala jako autokratický, cenzorský svazek, který krade Polsku suverenitu. Cílem nové proevropské vlády je vztahy napravit a tím získat větší vliv na unijní agendu. Podle polských politologů se ale koaličním stranám nedaří ovládnout ta nejvážnější témata a to je oslabuje před červnovými evropskými volbami.

Nizozemsko v Evropské unii nedrží prvenství jen v pěstování tulipánů a těžbě zemního plynu. Je ale také nechvalně známou drogovou velmocí. Každý rok policie a celníci zabaví desítky tisíc tun kokainu a dalších drog, které do země připlouvají na nákladních lodích z Jižní Ameriky. Odtud pak drogy proudí dál do celé Evropy.

Ještě před rokem 2016 byl evropským centrem nových technologických společností a zvláště těch finančních Londýn. Výsledky referenda o vystoupení z Evropské unie tím vším otřásly. Brexit znamenal pro mnohé komplikace, pro jiné ale taky příležitost. Využila ji například Litva, která se následně stala globální velmocí finančních technologií. Zajištění unijních podmínek pro jejich udržení je tak důležitým tématem pro Litevce před nadcházejícími evropskými volbami.

Chovatelé prasat a kuřat z vlámské části Belgie, majitelé mléčných farem a kukuřičných polí z valonského regionu. Ti všichni se v posledních měsících několikrát sešli na velkých zemědělských demonstracích v belgické metropoli Bruselu. Přístup Evropské unie k problémům farmářů bude v Belgii jedním z rozhodujících témat červnových voleb do Evropského parlamentu.

Celkový počet odložených dětí za 19 let fungování babyboxů v Česku? 262. Zakladatele Hesse to netěší. Když projekt chystal, čekal jedno odložené dítě za pět let.

Lotyšsko patří v rámci Evropské unie mezi země s nejstrmější emigrační křivkou. Vstup do společenství v roce 2004 vyvolal masivní vlnu odchodů obyvatel do zahraničí. Po 20 letech členství se ale zdá, že se situace začíná měnit a část diaspory se ze zahraničí do své domoviny vrací. Jak udržet Lotyše v zemi, případně dosáhnout, aby se vraceli ze zahraničí, zůstává jedním z hlavním úkolů lotyšských úřadů a také tématem před červnovými evropskými volbami.

Lucembursko má pověst jednoho z nejrozvinutějších a nejbohatších států na světě. Přesto státeček, který je menší než Liberecký kraj, sužuje obří bytová krize. Může za to mimo jiné rychlý nárůst populace způsobený zejména migrací lidí z dalších států Evropské unie. Právě bytová krize je nyní v Lucembursku politickým tématem číslo jedna, které se promítne i do blížících se voleb do Evropského parlamentu.

Třináctiletá Dominika a čtrnáctiletá Anežka se před tím nikdy neviděly, ale mají jedno společné: obě svoji rodinu našly až poté, co je původní rodina odložila do babyboxu. Mají tak mezi sebou zvláštní pouto a poté, co se v seriálu Radiožurnálu setkaly, spolu chtějí zůstat v kontaktu. „Na genetice tolik nezáleží. Záleží na tom, s kým člověk tráví svůj život,“ shodují se dívky.

Nejmladší prezident a premiér v historii Francie, přesto se jim nedaří přitáhnout mladé voliče. Dilema, které před červnovými volbami do Evropského parlamentu řeší Emmanuel Macron a Gabriel Attal. Jejich strana Obnova v oslovování mladých voličů výrazně zaostává za Národním sdružením Marine Le Penové, které do voleb vede europoslanec a lídr strany Jordan Bardella.

V roce 2007 se Estonsko stalo obětí masivního kybernetického útoku, který měl za cíl vyřadit z provozu většinu webů statních služeb, bank nebo mediálních společností. O 17 let později je Estonsko nejen evropským, ale celosvětovým lídrem v kyberbezpečnosti a digitalizaci státních služeb. Letos se Estonsko stane 20 let po vstupu do Evropské unie první zcela digitální společností v rámci společenství. Poslechněte si reportáž!

Start do života neměla Dominika jednoduchý. Do babyboxu ji odložili s pupečníkem zavázaným tkaničkou, ještě u sebe měla placentu a nebyla v dobrém zdravotním stavu, trpěla alkoholovým syndromem. Dnes je ale Dominika sebejistá třináctiletá dívka, která vítězí v tanečních soutěžích, miluje své nové rodiče a svůj původ neskrývá. „Má jasno, řeči ji nedokážou rozházet,“ přikyvuje nový táta Aleš a v seriálu Radiožurnálu přiznává, že je na dceru pyšný.

Finsko je pro Česko klíčovým spojencem v EU, pokud jde o jadernou energetiku. Pro elektřinu z jádra je ve Finsku i Strana Zelených a další rozvoj jádra v rámci sedmadvacítky tak pro budoucí finské europoslance bude prioritou. Voliči po svých zástupcích europarlamentu chtějí především pragmatický přístup, ať už jde o energetiku, migraci nebo klima. Poslechněte si reportáž Jakuba Luckého z Helsinek.

Španělsko je země plná národnostních menšin, které mívají vlastní politické strany a zájmy. Současná levicová vláda v Madridu je na poslancích právě těchto stran závislá. V dalším díle eurovolbního seriálu se zaměříme na to, jak španělské volby do Evropského parlamentu může ovlivnit regionální nacionalismus.

Možná má balkánské kořeny, myslí si Anna, která s manželem adoptovala před šesti lety dívku z babyboxu. Toho dne mrzlo a dítě nebylo přikryté dekou, nejspíš mu byla zima. Další rok a půl v noci proplakala. „Potřebovala kontakt, hodně lásky, hodně nošení,“ přiznává v seriálu Radiožurnálu její nová maminka Anna. Malá Jana už babybox viděla a ví, co se dělo poté. Neví ale, kdy má přesně narozeniny. Datum jí určil soud.

V dalším dílu seriálu věnovaného volbám do Evropského parlamentu z pohledu všech členských zemí EU se zaměříme na Portugalsko. Jihoevropská země se dlouhodobě potýká s vlnami horka, suchem nebo lesními požáry – projevy postupující klimatické změny, které jsou podle vědců stále častější a silnější. Extrémní počasí připravuje některé Portugalce o živobytí nebo domovy. I takové příběhy zřejmě ovlivní výsledek nadcházejících červnových evropských voleb.

Švédsko patří mezi výrazně přistěhovalecké země, každý třetí obyvatel má nejméně jednoho rodiče přistěhovalce. Imigrace je proto dlouhodobým tématem pro tamní politiky. Jedním z velkých cílů je integrace přistěhovalců. Poslechněte si reportáž Jakuba Luckého z o experimentu v Helsingborgu, který sestěhoval seniory, studenty a mladé přistěhovalce. Atmosféra je tam prý jako na příjemné rodinné sešlosti.

„Jsou rodiny, kde se odložením miminka vyřešil problém. A jsou rodiny, kam přišlo vytoužené miminko,“ říká Miroslav, který před víc než 14 lety díky babyboxu získal dceru Anežku. Ta už na to ale má svůj názor. „Cítím to tak,“ souhlasí Anežka. „Miluju je své nové rodiče za to, že mi dali tak krásný život. Ale ta genetická část tam bude chybět. To prostě nejde změnit,“ přiznává v seriálu Příběhy babyboxu.

Dlouhodobě vysoké podpoře se Evropská unie těší v Irsku, které dokázalo své členství využít k přilákání velkých zahraničních investorů. Kvůli nabízeným daňovým výhodám ovšem Irsko čelí v unii kritice a tlaku na jejich odstranění. Udržení těchto firem a zachování jejich úlev je tak v Irsku také tématem před červnovými evropskými volbami.

Za necelé dva měsíce si budeme vybírat nové zástupce v Evropském parlamentu. Energetika a nahrazování fosilních paliv bude jedním z velkých témat i dalších pěti let. Průkopníkem v některých oblastech je v tomto ohledu Dánsko. To už před několika lety umožnilo to, co nedávno schválila i Evropská unie, tedy zavádět takzvané energetické komunity. Do jedné z nich, na ostrov Samsø, se v rámci seriálu k evropským volbám vydal trajektem redaktor Jakub Lucký.

Bříšková máma, tak se zatím mluví o biologické matce v rodině malého Vítka. Narodil se před třemi lety a ještě ten den ho zdravotníci našli v babyboxu. Odtud mířil rovnou k adopci. Zatím si na pochopení svého příběhu musí počkat, hodně už ale ví z fotoknihy, kde jsou snímky z babyboxu i převoz záchrankou do nemocnice. „Přeji mu, aby opravdu věřil tomu, že je úžasný, milovaný, a že si to zaslouží,“ říká v seriálu Příběhy babyboxu jeho maminka.

Dopis se u dětí odložených do babyboxu najde naprosto výjimečně. Vzkaz u sebe měla sedmiletá Johanna. Její biologická máma v něm krátce popsala, že má holčička už víc sourozenců a že by rodina další dítě finančně nezvládla. Noví adoptivní rodiče Pavlína a Michal si Johannu přivezli domů na třetí výročí svatby a teď o svém příběhu promluvili pro seriál Radiožurnálu. Johanna o svém původu ví, téma se jí ale otevírá těžko.

Suzanne Vega, Lou Reed a samozřejmě Rolling Stones. Největší hudební idoly Václava Havla. Se všemi se seznámil a díky němu přijali pozvání do Prahy. Přestože měl prezident – jak říká Michael Kocáb – vlastní smysl pro rytmus, miloval muziku, hlavně tu undergroundovou. Trutnovský festival ho dokonce zvolil svým náčelníkem.