Reflex podcast

Slovenský premiér Robert Fico zůstává po atentátu v nemocnici. Byl operován a jeho stav je prý stabilizovaný, ale stále vážný. Ihned po atentátu vystoupili někteří slovenští vládní politici s projevy proti opozici a médiím, které z atentátu obvinili. Proč je slovenská společnost rozdělená? Kdo je atentátník a co ho k činu nejspíš vedlo? A má něco takového vůbec v Evropě obdoby? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

Pražské metro slaví padesát let provozu. Reportér Reflexu Martin Bryś při této příležitosti projel všechny jeho linky a prozkoumal každou stanici. Z těchto zkušeností vzešlo několik zjištěných fenoménů, které pražským metrem prostupují a dohromady tvoří obrázek, který si o něm cestující udělají.

Hanu Trojánkovou Biriczovou můžete znát z textů v Reflexu, Šimona Holého pak jako režiséra několika celovečerních filmů či jako autora filmové hudby. Oba pak skoro deset let moderovali podcast Kompot na Radiu Wave. Ten ale na konci letošního dubna skončil. Posluchači však nemusí smutnit. Pod hlavičkou Reflexu rozjíždějí nový projekt, který se jmenuje Poprask. Jde o popkulturní podcast, ve kterém se potkává Marek Eben s Kim Kardashianovou, Britney Spearsová se dělí o stejné pódium jako Iveta Bartošová a výkony soutěžících ze StarDance jsou konfrontovány s finalisty Ru Paul’s Drag Race.

Manželé Babišovi oznámili, že se rozcházejí. Zpráva proletěla českými médii, ale žádná zvláštní událost to není. V polistopadové historii naopak rozvody a avantýry patří k vysoké politice a premiérům osobně možná víc než klidná rodinná selanka. S Viliamem Buchertem jsme si připomněli ty případy, kdy měl osobní život premiérů zásadní vliv na českou politiku.

Seriál stanice Disney+ Šogun dospěl do svého finále. To byla ideální záminka pro to, aby se Martin Bartkovský opět potkal s odborníky na historické Japonsko - Romanem Kodetem a Jakubem Zemanem. Společně probrali nejen ikonické scény druhé poloviny seriálu, ale především je srovnali s historickými reáliemi a zasadili do dobového kontextu. Pokračování má opět přes půl hodiny a navazuje ve stejném duchu tam, kde skončil první informačně velmi nabitý podcast. Pusťte si video v úvodu článku, ve kterém zjistíte, jak to kolem roku 1600 bylo v Japonsku doopravdy.

Sýrie je od roku 2011 sužována občanskou válkou, která uvrhla zemi do absolutního rozvratu. Dříve prosperující a turisticky zajímavý stát je dnes zcela zapomenutou destinací. Spolupracovnice Reflexu Michaela Nováčková se tam přesto vydala. Jak se dá do Sýrie dostat a jak se tam žije obyčejným lidem? A jak to vypadá v bunkrech Islámského státu?

Ve speciální debatě na festivalu Comic-Con Prague 2024 před živým publikem debatoval šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský s „českým samurajem“ Jakubem Zemanem. Téma debaty bylo předem jasné. Hodnotila se hra pro Playstation 5 s názvem Rise of the Ronin, která se odehrává v druhé polovině 19. století v Japonsku. Videoherní svět byl ale jako obvykle spíše záminkou a téměř hodinové povídání je spíše záminkou pro historickou přednášku, která je doslova nabita zajímavými fakty o životě samurajů a roninů na samém konci jejich nejslavnější éry. Podívejte se na video v úvodu článku.

Problém tří těles je literární fenomén, který se dočkal i filmové adaptace. Stejnojmenný seriál se na streamovací platformě Netflix pohybuje mezi nejsledovanějšími pořady již několik týdnů. A jak to tak bývá, najde si své fanoušky i kritiky. S kulturním publicistou Janem Škodou jsme se podívali na to, co se nám na něm líbí a co se nepovedlo.

Aktuální politické přestřelky mezi českou a slovenskou vládou vybízí k zamyšlení, jaké jsou vlastně vztahy našich dvou národů. Se Slováky toho máme mnoho společného, ale v současné debatě je kladen důraz především na rozdíly. Jak se vyvíjel náš vztah? Kdy bylo jasné, že projekt Československo nebude fungovat? A v čem si spolu nerozumíme? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert, který má ke Slovensku silný osobní vztah.

Po delší přestávce se opět vracíme k naší speciální podcastové sérii o historickém Japonsku s názvem „Český samuraj“. Známého japanologa, překladatele a vyznavače bojových umění Jakuba Zemana doplnil pedagog a spisovatel Roman Kodet. Spolu s Martinem Bartkovským rozebrali aktuální seriálový hit stanice Disney+ s názvem Šógun. Jak moc odpovídá dobovým reáliím a jak věrný je knižní předloze? Nejen to se dozvíte ve videu v úvodu výše.

Podle nedávného průzkumu Kantaru stouply hnutí ANO voličské preference. Ačkoliv se dříve myslelo, že Andrej Babiš dosáhl svého maxima, což se potvrdilo například při prezidentské volbě, podle posledních čísel oslovil až 39 % voličů. Kdo jsou noví voliči Andreje Babiše? V čem spočívá jeho taktika, jak oslovit další lidi? A co nejvíce odrazuje voliče současné vlády? I na tyto otázky odpovídá ekonomická analytička Lenka Zlámalová.

Poslední dny se nesly ve znamení zvýšeného kulturního provozu. O víkendu se předávaly ceny Český lev i Oscar. Už to samotné přináší řadu témat k debatě, protože otázky vzbuzují nejen oceněné filmy a tvůrci, ale v případě Českých lvů i průběh slavnostního večera. K tomu mají premiéry nové filmy a seriály, zkrátka témat bylo mnoho a všechna jsme se je pokusili probrat s filmovým publicistou Vojtěchem Ryndou.

Je to rok od inaugurace Petra Pavla do prezidentského úřadu. Za tu dobu už se dá nějak hodnotit a je to celkem takový prezident, jakého jsme si představovali. Jeho výkon funkce není ničím výjimečný, a tak nevzbuzuje příliš otázek. Na co se veřejnost začíná ptát, je okolí prezidenta. Proč došlo na Hradě k personální rošádě? Jakou roli hraje přítel po boku Petr Kolář? I o tom si povídáme s Viliamem Buchertem, který s Kolářem pořídil pro Reflex velký rozhovor.

ODS je neodmyslitelně spjatá s českou porevoluční politikou. Provedla zemi ekonomickou a společenskou transformací devadesátých let, dosahovala úžasných volebních výsledků, měla premiéry i prezidenta. Jaká je její pozice dnes? Jak se strana vyvinula a jak to s ní bude do budoucna? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

Od ruské invaze na Ukrajinu uplynuly dva roky. Za tu dobu se proměnila nejen podoba konfliktu, ale i jeho vnímání jak u ukrajinské veřejnosti, tak na Západě. Jaké byly nejdůležitější momenty války? Jak se proměnila pozice Volodymira Zelenského? A co dává Ukrajincům sílu dál bojovat? I na tyto otázky odpovídá válečný reportér Tomáš Vlach.

V zemích Evropské unie se množí protesty zemědělců. Jeden se příští týden koná i v Praze. Příčiny jsou různorodé. Zemědělci se především snaží vymezit proti byrokratické zátěži, ale i dovozu levnějších potravin ze mimoevropských zemí. Proč Evropská unie zemědělství tak silně reguluje? Jakou roli v tom hraje Green deal? A jsou požadavky zemědělců realistické? I na tyto otázky odpovídá agrární analytik Petr Havel.

Kauza Vlasty Parkanové se táhla téměř deset let. Po několika zprošťujících rozsudcích odchází jako nevinná, leč s trvale zničeným zdravím, zničenou kariérou a mizerným odškodným. Jak je možné, že stát zničil kdysi velmi populární političku? Kdo za to nese zodpovědnost? A jaké má kauza politické souvislosti? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

Televize Nova slaví třicet let existence. Za tu dobu se stala neodmyslitelnou součástí zdejší mediální scény. V roce 1994 přišla jako zjevení a do jisté míry definovala kulturní obraz devadesátých let. Jaká byla Nova ve svých začátcích? Proč byla tak úspěšná? A v čem změnila český mediální prostor? I na tyto otázky odpovídá autorka knihy Devadesátky Johana Fundová.

Na Tchaj-wanu se odehrály prezidentské volby. V nich zvítězil Laj Čching-tea, což je pro pevninskou komunistickou Čínu nepříznivá zpráva. Ta totiž Tchaj-wan považuje za svou vzpurnou provincii a jednoznačně za součást svého území. Bude válka s Čínou? Jakou zahraniční politiku čínský komunistický režim uplatňuje? A jak na jejich mocenské choutky reaguje svět? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

Je bezpochyby jedním z nejúspěšnějších českých podnikatelů. Pavel Tykač na sebe v poslední době upozornil nákupem fotbalového klubu SK Slavia Praha, ale jeho přítomnost a vliv na český byznys je tu mnohem déle. Jaké byly jeho začátky? Proč patří mezi nejdémonizovanější české miliardáře? A jaký má vliv na politiku a školství? I na tyto otázky odpovídá ekonomický komentátor Pavel Páral.

Prezidentská kampaň skončila a před námi je mimořádných osmnáct měsíců bez jakýchkoliv voleb, což by měla být příležitost pro vládu konečně začít konsolidovat veřejné finance. Na tom se shodli oba diskutující pravidelného pořadu Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše. „Vláda by si měla konečně splnit dosud nesplněné domácí úkoly, ať už je to stabilizace veřejných rozpočtů, daňová a penzijní reforma, koneckonců i reforma zdravotního pojištění,“ říká Kalousek. „Kabinet Petra Fialy se sice obdivuhodně vypořádal s výzvami v souvislosti s válkou na Ukrajině, ale výsledky jeho hospodářské politiky jsou žalostné. Jsme nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie, máme jednu z nejvyšších inflací a jsme jednou z mála zemí, která je v technické recesi. To jsou strašlivé výsledky,“ říká Kalousek. Vláda se podle něj ani nemůže vymlouvat, že to není její vina, protože i ostatní země se musely vyrovnat s válkou na Ukrajině a vysokými cenami energií. „Je třeba udělat hluboké strukturální změny,“ vyzývá Kalousek. „Od vlády, kterou vede ODS, bych očekával ekonomickou kompetenci, ale žádná tam není,“ kritizuje dosavadní hospodářskou politiku Petra Fialy Kalousek. Marek Stoniš si myslí, že kabinet by měl revidovat své programové prohlášení a mělo by dojít k rekonstrukci vlády, protože zvláště dosavadní ekonomičtí ministři selhali a nelze věřit, že by u nich došlo k zázračnému obratu. „To si nemyslím, mohou to dělat stejní ministři, jen by měli poslouchat nebo číst doporučení odborných orgánů vlády, například Národní ekonomické rady vlády,“ myslí si Kalousek.

Česko si zvolilo nového prezidenta. Po pětiletém pyžámkovém mandátu Miloše Zemana přijde na Hrad generál ve výslužbě Petr Pavel. Jeho soupeř, Andrej Babiš, utrpěl výsledkový debakl a prohrál téměř o milion hlasů. Zároveň má prezident Pavel jeden z nejsilnějších mandátů v historii, protože ho volilo více než 3,3 milionu voličů. Jakou hlavou státu bude?

Jeden ze tří favoritů prezidentské volby generál Petr Pavel je přesvědčený, že podpora Ukrajiny se Česku stále vyplácí. „Kdyby Rusko uspělo, náklady by byly mnohem větší,“ říká Pavel v rozhovoru ze série Prezident X. Zároveň si však myslí, že západní státy Rusko přecenily, což potvrzuje válka na Ukrajině a ruské neúspěchy.

Tragický případ střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy znovu otevřel debatu, nakolik je Česko bezpečná země. Po něčem takovém logicky nastává ve společnosti atmosféra strachu a obavy o naše bezpečí. Máme se ale čeho bát? Změnila se Česká republika z hlediska bezpečnosti? A jak jsme na tom v mezinárodním srovnání? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

Restaurační byznys se v posledních letech proměnil. Pandemie koronaviru, vysoká inflace i nedostatek pracovních sil zásadně komplikovaly podnikání v pohostinství. To spěje k zavírání restaurací i velkému zdražování. Jaké je dnes nejoblíbenější hospodské jídlo? Čím je jedinečné české pivo? A jak se mění česká pivní kultura? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

Češi milují pohádky. Tu štědrovečerní každoročně sledují miliony diváků a patří tradičně k nejsledovanějším pořadům roku. Česká televize drží tradici štědrovečerních pohádek již třicet let a ani letošní rok nebude výjimkou. Proč tolik milujeme pohádky? A existuje osvědčený recept, jak natočit divácký hit? I na tyto otázky odpovídá kulturní redaktor Reflexu Vojtěch Rynda.

Chystáte se v červenci na Colours? Pak věnujte pozornost našemu videorozhovoru. Zlata Holušová, ředitelka a zakladatelka (nejen) hudebního festivalu Colours of Ostrava, a DJ a ostravský organizátor kulturního života Filip Košťálek navštívili studio Reflexu, aby nám jakožto spoludramaturgové Colours prozradili novinky o programu následujícího ročníku.

V Praze se staví málo, pomalu a jinak, než by bylo záhodno. Vzniká velmi málo nových pozoruhodných staveb a pokulhává i běžná provozní zástavba. Pohled na data, která ukazují ceny bydlení, tempo výstavby a strukturu města, je v evropském kontextu tristní. Proč se v tomto stavu nacházíme a jak z něho ven? I na tyto otázky odpovídá Martin Bryś.

Možná už jsme si na to zvykli a ani nám to nepřijde, ale Česká republika je ve světovém kontextu velmoc porna. Naše produkce i vliv na světové trendy je srovnatelný s mnohem většími zeměmi a trhy. A navíc tu sídlí některé z největších společností pornoprůmyslu, které mají světový význam. Jak se z Česka stala pornovelmoc a jakou má tento byznys budoucnost? I na tyto otázky odpovídá Jan Studnička.

Česká armáda se během téměř dvacetiletého nasazení v Afghánistánu neobešla bez místních tlumočníků, kteří jí po celou dobu účasti na mezinárodní operaci pomáhali plnit její úkoly. Po kvapném stažení západních armád z Afghánistánu v roce 2021 ale v zemi někteří z těchto lidí zůstali, ačkoliv měli přislíbenu evakuaci. Česká republika bere tuto kapitolu za uzavřenou záležitost. V jaké situaci jsou afghánští tlumočníci nyní? A jak důležitá byla jejich role při bojovém nasazení naší armády? I o tom si povídáme s reportérem Tomášem Vlachem.

V rybníčku antisystémových hnutí a dezinformačních skupin se začala čeřit voda. Policie dopadla Tomáše Čermáka, který se skrýval před nástupem trestu za podporu terorismu. Jindřichu Rajchlovi se začíná rozpadat jeho strana PRO a na scéně se objevila další štika, a sice Jiří Paroubek. Co se mezi těmito lidmi děje a kam to spěje, o tom jsme si povídali s Martinem Bartkovským.

V sobotu 11. listopadu zemřel Karel Schwarzenberg. Zapsal se velmi silně do moderních dějin České republiky. S humorem sobě vlastním říkal, že se zabývá politikou, protože se politika zabývala jím. Jaký ale byl politik a jaký to byl člověk? I na tyto otázky odpovídáme s šéfredaktorem Reflexu Viliamem Buchertem, který se s Karlem Schwarzenbergem v uplynulých třiceti letech nesčetněkrát setkal.

Blíží se jedenáctý listopad, den, na který připadá Mezinárodní den válečných veteránů. Den, který ve společnosti nikterak neprožíváme. Může to být tím, že o tématu příliš nevíme? Kdo jsou čeští vojáci? Čím si prošli a co pro obranu vlasti museli obětovat? I o tom si povídáme s bývalým leteckým návodčím štábním praporčíkem Danielem Dvořákem. Rozhovor vznikl i ve spolupráci s iniciativou Civilisté děkují.

Politici a sociální sítě, to je téma, které se nikdy nevyčerpá. Neschopnost správného úsudku a nedostatek zkušeností s novými médii často pomáhají vytvářet nebývalý bizár. Posledním případem tohoto druhu je přihlouplé německé nakupování Petra Fialy. Kdo udává tón na sociálních sítích? A co je na komunikaci vlády špatně? I tato témata rozebereme s Martinem Bartkovským.

Čerstvě eskalovaný konflikt mezi Izraelem a Palestinci z Pásma Gazy odklonil pozornost veřejnosti od Ukrajiny a východní Evropy. Tam se ale nadále válčí a v poslední době dochází k obnovování dříve zamrzlých konfliktů v dalších zemích. Nadále platí, že ruská agrese na Ukrajině znamená pro Evropu bezpečnostní riziko číslo jedna. V jakém stavu tamní válka je? Co se děje v Bělorusku? A jak mění poměr sil v regionu konflikt o Náhorní Karabach? I na tyto otázky odpovídáme s válečným reportérem Tomášem Vlachem.

Prezident Petr Pavel letos poprvé bude předávat státní vyznamenání. Každý prezident v minulosti tuto událost pojímal po svém. Někdy byly večírky divoké, jindy střídmější. Jaké bylo předávání státních vyznamenání za minulých prezidentů a jaké bude letos? I na tyto otázky odpovídáme s šéfredaktorem Reflexu Viliamem Buchertem.

Aktuální dění na Blízkém východě i teroristické útoky v Evropě nám připomínají problémy, které nějakou dobu byly mimo hlavní pozornost. Nejsou to jen konflikty v zahraničí, ale i bezprostřední hrozby v Evropě, kterým musíme čelit a o kterých bude slyšet čím dál víc. Kde se bere islámský radikalismus? Jak se na Evropě podepisuje ilegální migrace? A jak bude náš kontinent vypadat za dvacet let? I o tom jsme si povídali s šéfredaktorem Reflexu Viliamem Buchertem.

Od nepaměti je součástí všech vojenských konfliktů i informační válka, kterou v dobách internetu pociťujeme víc než kdy dřív. Výměny názorů neprobíhají jen ve virtuálním prostoru, ale i na veřejnosti. Ani Česku se nevyhnuly propalestinské demonstrace. Jak tyto protesty probíhají? Kdo v informační válce vede? A jak to bylo s bombardováním nemocnice v Gaze? I na tyto otázky odpovídá Martin Bartkovský.

Nebývale rozsáhlý a brutální útok, který provedli palestinští radikálové minulý víkend na Izrael, zaskočil svět i Izraelce samotné. Řádění teroristů bylo zatím učiněno zadost, ale blízká budoucnost bude dozajista bohatá na události. Izrael mobilizuje armádu a chystá se k odvetné akci. Jak bude vypadat a jaké výzvy a ponaučení z nastalé situace plynou pro svět i Českou republiku? Téma probíráme s poradcem vlády pro národní bezpečnost a bývalým velvyslancem v Izraeli Tomášem Pojarem.

V sobotu proběhl nebývale násilný útok palestinských radikálů proti Státu Izrael. Při něm zahynulo minimálně sedm set lidí a teroristé unesli desítky rukojmí. Počty obětí dále rostou, izraelská vláda mluví o válce a chystá se k mohutné odvetné akci. Povolává do zbraně statisíce vojáků a do oblasti míří americké námořnictvo. Proč k útoku došlo a jaké bude mít dlouhodobé dopady? Hrozí v oblasti široký konflikt? Všechny související otázky jsme probrali s šéfredaktorem Reflexu Viliamem Buchertem.

V sobotu se na Slovensku konají parlamentní volby. Do poslední chvíle je, jak už to u voleb bývá, velmi nejasný výsledek. Co ale jasné je, že bude jen stěží pozitivní. Politická scéna na Slovensku je velmi roztříštěná a kromě hádavých politiků se o slovo hlásí i řada extremistů. O tom, jaké jsou scénáře voleb a následného vývoje, jsme si povídali s politologem Petrem Sokolem.

Historie pamatuje mnoho samovládců a diktátorů. Jejich odkaz je většinou vnímán výhradně negativně. Tomuto se vymyká chilský diktátor generál Augusto Pinochet. Od jeho převzetí moci počítáme padesát let. Jaký byl jeho režim a proč k němu byli někteří světoví politici i přes jeho zločiny shovívaví? Dozvíte se v podcastu.

Podzim je pro české televizní diváky ve znamení nových seriálů. První díly letošních novinek jsme již mohli zhlédnout a jak už to tak bývá, některé se povedly lépe než jiné. Co v televizi určitě nevynechat a čemu se raději obloukem vyhnout? A proč jsou Češi blázni do kriminálek? Dozvíte se v podcastu.

Sociální sítě se čím dál víc stávají součástí politiky. Nefungují už jen jako marketingový nástroj k popularizaci politiků či stran, ale i jako prostor, kde se rodí politické kauzy. Jak nakládají politici se sociálními sítěmi? Kdo je na nich závislý a kdo se bez nich obejde? I na tyto otázky jsme hledali odpověď s Martinem Bartkovským.

Co by kdyby? To je otázka, kterou historie nerada připouští. Přesto jsme se pustili do mírného fantazírování a s komentátorem Bohumilem Pečinkou jsme probrali možná alternativní východiska k srpnové invazi roku 1968. Muselo k ní dojít? A v čem udělala československá politická reprezentace chybu? Dozvíte se ve videu.

Sex k politice patří stejně jako k životu. A podobně jako má velký vliv na soukromé životy lidí, když se týká politiků, často zasahuje i do věcí veřejných. Své o tom ví nemálo českých politiků a sexuální aféry se nevyhnuly ani nejvyšším představitelům státu.

Nešlo tomu uniknout. Nový film Barbie na vás poslední týdny vykoukne opravdu na každém kroku, a tak jsme se mu neubránili ani v Reflexu. Není divu, že se takto exponovaný film, který navíc dostal do vínku i ambice promlouvat ke společenským otázkám, dočkal často i protichůdných reakcí. I proto jsme jej probrali poněkud netradičně ve třech.

Nezvladatelný požár, hořící hotely a překotná evakuace turistů. Tak vypadá situace v některých částech řeckého ostrova Rhodos. O tom, proč se i přesto na ostrov stále létá a co si mají počít turisté, kterým přírodní katastrofa zkazila dovolenou, si povídáme s redaktorem Reflexu Jiřím Štefkem.

„V úterý došlo ve sněmovně k bezprecedentnímu rozhodnutí: Poslanci většinou 104 hlasů přehlasovali téměř jednomyslné senátní veto novely stavebního zákona a rozhodli tak nejen proti vůli Senátu, ale i odborné veřejnosti a opozice. Je to sice legitimní, ale zároveň tím Babišův kabinet vyslal signál, že svá rozhodnutí bude prosazovat silově, bez konsensu,“ řekl Miroslav Kalousek v aktuálních Reflexích.

Pro samuraje nebyl meč nikdy jen kusem kovu, kterým velmi umně bodali a sekali do nepřátel. Zbraň měla duši a podle toho se s ní také zacházelo. Mezi středověkým japonským válečníkem a jeho mečem bylo silné pouto a podle toho se k němu jeho držitel také choval. Jak správně držet japonský meč? Co nedělat a na co rozhodně nesahat? Nejen to se dozvíte v našem podcastu

Moderování či reportérské práci se věnuje už dvacet let. Helena Šulcová patří ke stálicím českého rozhlasového éteru a pravidelně zpovídá nejen politiky, ale i celebrity či vědce. Jaký byl její první rozhovor? Jaký je její vysněný host? A proč se nyní pustila do podcastu Mezi čtyřma očima, kde zpovídala třeba Jiřího Ovčáčka, Helenu Vondráčkovou nebo Pavla Béma? Nejen o tom je náš rozhovor v úvodu článku.

Vysvětlení vlády, že původní záměr snížit státní pomoc pro postižené po tornádech o charitativní příspěvek byla chyba úředníků, důrazně odmítl v aktuálních Reflexích Miroslav Kalousek. „Proboha, snad každý ministr umí číst a ví, jaký materiál na vládě předkládá,“ říká. „A velice dobře to věděla i ministryně pro místní rozvoj Dostálová,“ dodává.

Aktuální vydání Reflexí se tentokrát týkalo politiky jen zdánlivě: Je normální, aby Němci během fotbalového utkání pískali při hymně na maďarské fotbalisty? Šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš říká: „Těšil jsem se, že po pádu komunismu nebudu muset fandit podle politické orientace jako za bolševika, třeba proti Rusům.“

„Na zásahu policistů na Úřadu vlády ČR, kvůli kterému padla Nečasova vláda, je bezprecedentní fakt, že policisté pronikli a odnesli si otevřené spisy Vojenského zpravodajství. Je skandální, že policistům někdo tento rozkaz vydal, ale stejně skandální je fakt, že je tam někdo pustil,“ říká Miroslav Kalousek, jenž byl v tehdejší Nečasově vládě ministrem financí. „Kdyby byl tehdy blahé paměti ve funkci vojenský zpravodajec generál Procházka, bývalý vězeň svědomí, tak by ty policisty raději postřílel, než by jim vydal živé spisy,“ říká v nadsázce Miroslav Kalousek a dodává: „Stále si myslím, že by někdo měl nést za ten bezprecedentní zásah odpovědnost.“

„Kdyby sociální demokraté byli červotoči a zdi tohoto studia rozpočet, teď bychom slyšeli velmi hlasité chroustání,“ zahájil dnešní díl Reflexí šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš narážkou na návrh ministryně Jany Maláčové na skokové zvýšení minimální mzdy. „Ten návrh neohrožuje primárně státní rozpočet, ale hlavně drobné a střední podnikatele, na které nejvíce dopadly vládní restrikce v posledních čtrnácti měsících,“ doplnil Miroslav Kalousek. „Šéf odborářů Středula tento návrh samozřejmě podpořil, a to slovy, že žaludky máme všichni stejně velké. Dodávám, že nápady, které prosazuje sociální demokracie prostřednictvím Jany Maláčové, povedou k tomu, že ty žaludky budeme mít všechny stejně prázdné,“ říká.

„Naprosto nepřijatelný,“ komentoval Miroslav Kalousek v aktuálních Reflexích návrh rozpočtu na příští rok od ministryně financí Aleny Schillerové, jenž počítá s deficitem 390 miliard korun. „To je absurdní návrh z mnoha důvodů, mimo jiné proto, že už dnes si Česká republika půjčuje peníze nejdráž v Evropě. Tento dluh, který navíc nijak nesouvisí s pandemií covidu, budou muset splácet budoucí generace,“ řekl. „Já to beru jako start předvolební kampaně,“ reagoval šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš. „Andrej Babiš s Alenou Schillerovou objíždějí domovy seniorů a slibují dědečkům a babičkám zvýšení důchodů o tři stovky nad valorizační rámec. Mají ovšem štěstí, kdyby přišli za mým dvaaosmdesátiletým otcem, hnal by je holí, kdyby nějakou měl.“

„Tak dlouho jsme v našem pořadu vyzývali k rezignaci Andreje Babiše a jeho vládu, až rezignoval Dominik Feri,“ zahájil aktuální díl Reflexí šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš. To, že poslanec TOP 09 Dominik Feri rezignoval kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování na poslanecký mandát i z místa na pražské kandidátce koalice Spolu, považuje za negativní signál směrem k budoucím politickým poměrům i společenské atmosféře v zemi. Miroslav Kalousek se ovšem domnívá, že Dominik Feri se zachoval odpovědně a kultivovaně. „V zemi, kde je premiérem trestně stíhaný estébák, který dal několikrát najevo, že nikdy neodstoupí, je Feriho rozhodnutí odpovědným krokem politika hlásícího se k západní demokratické kultuře. Kdyby neodstoupil, vtáhl by do své kauzy svoji stranu a poškodil by ji ve volební kampani,“ řekl Kalousek.

Když hrála československá hokejová reprezentace se Sovětským svazem, tak pro ránu či ostřejší hit nešel zrovna daleko. Jiří Hrdina se za svou tehdejší nevraživost vůči Rusům nestydí. Na druhou stranu jako skaut NHL jich pár do zámořské soutěže přivedl a s pár dávnými „nepřáteli“ se dnes kamarádí. Udělali jsme proto pokus a nechali ho ve stylu „elektronické tužky“ rozebrat výkon ruského prezidenta Vladimira Putina. Jak to dopadlo? Nejen to zjistíte v našem podcastu.

„Poslouchal jsem dnešní debatu v Evropském parlamentu o střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše a musím říct, že jsem se styděl za svůj český pas,“ reagoval v aktuálních Reflexích Miroslav Kalousek. „České republice hrozí, že Evropská unie zastaví nejen dotace Agrofertu, ale i firmám, které nic neprovedly a proti pravidlům EU se nijak neprovinily. Šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš na evropskou debatu o konfliktu zájmů českého předsedy vlády připomněl rozhovor prezidenta republiky Miloše Zemana, který v neděli na Frekvenci1 řekl, že příštím prezidentem České republiky by měl být právě Andrej Babiš, protože pro naši zemi toho hodně udělal.

Jak se dabovaly milostné scény Jindřicha a Terezy ve stodole? Kdo zlákal pro dabing taková jména, jako jsou Jan Přeučil, Petr Gelnar, Karel Zima nebo Pavel Vítek? A kdy to bude všechno hotové? Nejen na to odpovídá náš podcast s režisérem projektu Markem Pilgerem a dabérem hlavní postavy Richardem Wágnerem.

„Mám rád film Lepší pozdě nežli později,“ komentoval v aktuálních Reflexích Miroslav Kalousek dnešní společné vystoupení dvou opozičních koaličních bloků Piráti/STAN a Spolu, které sebraly podpisy pro sněmovní hlasování o vyslovení nedůvěře vládě, jež chtějí vyvolat začátkem června. Nejen o tom se ale baví s Markem Stonišem v aktuálním podcastu.

„Místopředseda vlády Jan Hamáček musí skončit a s ním i celá vláda,“ reagoval Miroslav Kalousek na novou vládní aféru, kdy podle serveru Seznam.cz měl jet do ruské metropole „vyměnit“ kauzu Vrbětice za milion vakcín Sputnik. Nezáleží na tom, co chtěl nebo nechtěl Hamáček v Moskvě obchodovat, on tam vůbec jezdit neměl,“ řekl. Je opatrný v nadužívání termínu „velezrada“, ale podle něj Jan Hamáček ohrozil české národní zájmy. Na argument Marka Stoniše, že tato vláda neměla vládnout už několik týdnů už jen proto, že nemá ve sněmovně většinu, ve zkratce reagoval: „V nadsázce řečeno, naše země by se měla lépe, kdyby tato vláda nikdy vládnout ani nezačala,“ řekl bývalý ministr Kalousek. Celý rozhovor, který jsme natáčeli ještě předtím, než Hamáček na tiskové konferenci oznámil, že bude Seznam žalovat o 10 milionů, najdete ve videu v úvodu článku.

Co se týče tématu jaderné bezpečnosti, ale i historické katastrofy v ukrajinském Černobylu, patří Dana Drábová mezi ty absolutně nejpovolanější. Jaderná fyzička a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost se černobylskou havárií zabývá celý svůj profesní život. Samotný výbuch nastal v době, kdy byla pouhých pár měsíců po škole a začínala v oboru pracovat. Ona sama následně vyzdvihuje seriál z produkce HBO Černobyl, který má podle ní vysoké historické kvality. Dojde ale i na pár nepřesností, které vysvětlujeme v našem podcastu.

V nových Reflexích se řeší Miloš Zeman. Podle Miroslava Kalouska se prezident svým vystoupením ke kauze Vrbětice jasně přidal v probíhající hybridní válce na stranu nepřítele. „Zpochybnil závěry našich tajných služeb v kauze Vrbětice, co o kauze řekli premiér nebo ministr vnitra, ať už byli přinuceni jakýmikoliv okolnostmi. A tím nás samozřejmě oslabil u našich spojenců a posílil ruskou propagandu,“ říká Kalousek na úvod.

Způsob, jakým premiér Andrej Babiš a Jan Hamáček veřejně oznámili bezprecedentní útok agentů ruských tajných služeb v muničním skladu ve Vrběticích, zničil po léta budovanou zahraničněpolitickou pověst České republiky. „Nesouhlasím s těmi, kteří tvrdí, že v dané situaci nemá smysl jednat o vyslovení nedůvěře vládě. Naopak, je o jeden vážný důvod více,“ řekl v pravidelném pořadu Reflexu Miroslav Kalousek. Šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš se v této souvislosti podivil, že vůči Rusku nepostupuje společně Evropská unie, Miroslav Kalousek řekl: „No protože jsme ji o to z české strany nikdo nepožádal!“

Jako úplný politický „bizár“ hodnotí Miroslav Kalousek výměnu ministra zahraničí Tomáše Petříčka za Jakuba Kulhánka. V době sílícího mezinárodního napětí a hrozícího konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, tlaku na dostavbu české jaderné elektrárny, potenciálního přijetí nebo odmítnutí ruské vakcíny Sputnik to považuje ze strany sociální demokracie za nezodpovědnost a hazard se zájmy České republiky. Poté, co komunisté v úterý večer vypověděli vládě Andreje Babiše svou podporu, proto považuje za jediné správné řešení vyslovení nedůvěry vládě, rozpuštění sněmovny a vypsání předčasných voleb, které by se mohly konat začátkem letošního července.

Není to ještě ani měsíc, co manželé Ondřej a Katarína Vlčkovi oznámili, že vkládají ze svých prostředků 1,5 miliardy korun do své nadace, kterou chtějí pomáhat těžce nemocným a umírajícím dětem a jejich rodinám. V pátek 9. dubna pak učinili další velký krok. Od soukromé firmy koupili chátrající usedlost Cibulka, historický skvost v pražských Košířích, který sahá až do doby Karla IV. Nový dětský hospic má vyrůst právě tam. Podívejte se na velký rozhovor s manželi Vlčkovými ve videu v úvodu článku, ve kterém řešíme nejen dětskou paliativní péči a budoucnost jejich nadace.

Výměnou ministra zdravotnictví Pavla Blatného za Petra Arenbergra se reálně nestane vůbec nic. „Slovy odstupujícího ministra zdravotnictví – situace bude stejná, horší nebo lepší,“ zažertoval si v novém vydání pořadu Reflexe bývalý ministr financí Miroslav Kalousek na téma aktuální rekonstrukce vlády. Zarážející je pouze způsob, jakým ji premiér provedl – že o odvolání nebyl schopen informovat osobně ministra přímo.

„V rámci duševního zdraví nic neočekávejte, můžete být jedině příjemně překvapeni,“ poradil Miroslav Kalousek těm divákům Reflexí, kteří očekávají, že v pátek vláda narazí s další žádostí o prodloužení nouzového stavu. Proč jí vlastně nestačí nouzový stav? „Pouze ke dvěma věcem,“ tvrdí bývalý ministr financí: „Aby se nemohlo cestovat mezi okresy a k tomu, aby vláda mohla dále zadávat neprůhledné obchody z volné ruky.“

„Je to lež,“ reagoval Miroslav Kalousek na vysvětlení ministryně financí Aleny Schillerové, že rozdala statisícové odměny svým náměstkům a úředníkům, protože díky nim ušetřil za loňský rok stát miliardy korun. „Nezpochybňuji, že jde o odborníky, mnohé z nich ještě znám z doby, kdy jsem na ministerstvu působil, ale odměny i výdaje státu musí odrážet ekonomickou realitu,“ řekl v diskusi s šéfredaktorem Reflexu o hospodaření státu Miroslav Kalousek. A podle něj je soukromý sektor, z jehož příjmů stát žije, kvůli covidu ve velkých problémech.

Na konci února se na Netflixu objevil velmi zajímavě vypadající seriál s názvem Age of Samurai: Battle for Japan. Dokumentární série lákala na zmapovaní japonského období tzv. válčících států ve stylu Hry o trůny. Ke spolupráci byli přizváni i špičkoví historici z USA a Japonska, kteří se tomuto období věnují. Nechali jsme proto seriál zhlédnout i Jakuba Zemana, českého odborníka na středověké Japonsko. A hned trailer mu napověděl, že tady něco hodně nehraje.

Nápad premiéra české vlády zavést letos takzvanou úřední maturitu byl rozcupován v aktuálním vydání podcastu Reflexe Marka Stoniše a Miroslava Kalouska. „To je úplný nesmysl, maturita je certifikát o dosaženém vzdělání,“ odmítl úvahy premiéra Babiše Miroslav Kalousek.

„Je to možná naivní nápad, ale zkusit se měl, do voleb zbývá ještě osm měsíců a na covid umírá tisíc lidí týdně,“ řekl bývalý poslanec a zakladatel TOP 09 Miroslav Kalousek Reflexu o variantě, že opozice měla tváří tvář neschopnosti vlády Andreje Babiše řešit pandemii koronaviru návrhem na sestavení nové „vlády národní spásy“ bez Andreje Babiše. Jeho další názory najdete v podcastu Reflexy Miroslava Kalouska a Marka Stoniše, kde komentuje aktuální politická témata a kauzy.

V nenápadné budově energetické společnosti v Praze je jedna velmi nápadná kancelář. Podle vybavení byste rozhodně nečekali, že tu sedí vysoce postavený manažer firmy. Na dveřích vás totiž přivítá symbol vlka ze Zaklínače, uvnitř visí na stěnách plakáty ze známých videoher a skřínky zdobí sběratelské edice z her Doom, God of War či Ghost of Tsushima. To je království Lukáše Křítka, který je velmi známý na platformě Twitch. Pod přezdívkou LastGameBlitz na ní podporuje české herní streamery vysokými finanční částkami. V našem podcastu Lukáš mimo jiné popisuje, proč posílá své peníze právě tam, co se mu na sledování videoher libí i jak se vyvíjel jeho vztah s největším českým herním streamerem – Agraelem.

Seznamte se. Jmenuje se Ludvík, měří zhruba metr a půl, váží nějakých třicet kilo, a aby vznikl, muselo se spojit cca 40 tisíc dílků stavebnice Lego. Řeč je o humanoidním robotovi, kterého postavili studenti elektrotechnické fakulty ČVUT. Právě s nimi jsme se bavili o jeho konstrukci, funkcích, ale i jeho využití a plánech do budoucna. Podívejte se na video v úvodu článku.

První nemocnice, kde se nemocní starají o ty zdravé. To o sobě prohlašuje Franz Kafka špitál, ubytovací zařízení v centru Brna, v němž pracují hendikepovaní pracovníci, a které v pandemicky příznivější situaci nabízí ubytování turistům. V budově bývalé pojišťovny a později nemocnice můžete skutečně spát na nemocničním lůžku a snídat na bývalém operačním sále. O pár set metrů dál můžete zase strávit noc v bývalém krytu 10-z, kde vás provede třeba nevidomý průvodce. To všechno provozuje spolek AMERFO s jehož ředitelem Pavlem Palečkem jsme si povídali v našem podcastu.

Za normálních okolností byste tento unikát našli na výstavě Kouzlo sběratelství v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. To je ale kvůli covidu zavřené, a tak jsme získali unikátní příležitost vidět japonský císařský meč na vlastní oči. K nám do redakce ho s laskavým svolením muzea přivezl odborník na Japonsko a kurátor výstavy Jakub Zeman, se kterým jsme k této zbrani natočili půlhodinové povídání.

Doma v kuchyni si pověsil zelené plátno, natočil se před ním na kameru a pak to týden v obýváku editoval. To je začátek Martina Mikysky alias Mikýře, který si svým pořadem Mikýřova úžasná pouť internetem maže na chleba české hvězdy on-line světa s velmi osobitým humorem. V pořadu internetové televize Mall.tv se věnuje nejen známým youtuberům a tiktokerům, ale i hercům, zpěvákům nebo politikům a jejich působení na sociálních sítích. Podívejte se na velký rozhovor ve videu v úvodu článku, který mapuje Mikýřovy začátky i současnou tvorbu a naznačuje budoucnost pořadu.

Filip Ženíšek patří mezi velmi známé persony českého videoherního prostředí. Od roku 2008 překládá počítačové hry. Za tu dobu přeložil kolem 100 titulů a mezi nimi i opravdové giganty, jako třeba dva předposlední díly série Assassins Creed, třetí díl Zaklínače či nejčerstvější přírůstek Cyberpunk 2077. Jak se mu překládala jedna z nejočekávanějších a momentálně velmi kritizovaných her? Nejen to zjistíte v našem rozhovoru.

Ve čtvrtek 10. prosince vyšla dlouho očekávaná videohra Cyberpunk 2077. Jedním z hlavních rysů projektu od polského studia CD Projekt RED jsou silné tělesné modifikace – a to biologické i mechanické. Tzv. human enhancement, tedy jakési lidské vylepšování, vám ve hře pomohou k lepšímu fyzickému i mentálnímu výkonu, vzduchový filtr v nose vás učiní imunní vůči otravě plynem a díky robotickým rukám můžete bez větší námahy šplhat po stěnách. Jak jsme od takové reality daleko? Musí takové vylepšování vždycky dopadnout špatně, jak nás učí filmy a videohry? A jak budeme v budoucno využívat sexuální roboty a kybernetické vojáky? Nejen o tom jsme se bavili s vědeckými pracovníky Akademie věd ČR – Davidem Černým a Tomášem Hříbkem. Rozhovor najdete ve videu v úvodu článku.

Přestože věkově se řadí Petr Žalud alias CzechCloud (32) k těm starším tuzemským streamerům, na platformě Twitch patří mezi ty aktuálně nejsledovanější. Živým vysíláním hraní videoher si vydělává od prosince roku 2017. Podívejte se na rozhovor ve videu v úvodu článku, kde se bavíme nejen o začátcích, současnosti či budoucnosti streamování, ale i o jeho soukromí, příjmech či plánech do budoucna.

V hlavní videoherní sérii Assassin's Creed od společnosti Ubisoft vyšlo už více než 10 titulů. Fiktivní bratrstvo Assassínů v nich většinu času bojuje s Templáři. V roce 2017 se ale série dočkala jakéhosi restartu a my v posledních třech dílech sledujeme zrod bratrstva zabijáků. Nejprve v prastarém Egyptě, pak antickém Řecku a nyní se v titulu s názvem Valhalla vydáváme na sever do země Vikingů a sledujeme jejich výpady do Anglie v 9. století. Hru jsme nechali ohodnotit expertem na severskou historii a mytologii Petrem Floriánkem, který se zabývá výrobou zbraní a zbroje ze stejné doby. Co na hru říkal?

Česká verze kultovního pánského časopisu Maxim zanikla téměř přesně před 4 lety. Nyní se na trhu objevil znovu. Je slovensko-český, na obálce má vyretušovanou modelku Andreu Verešovou a obsahuje více reklamních textů než redakčního obsahu. „Je to prostě sračka,“ shrnul obnovený měsíčník jeho tuzemský otec zakladatel a šéfredaktor Pavel Vondráček. Nejen o novém Maximu, ale hlavně o tom starém i o nekorektním humoru, sebekritice či fekálních reportážích jsme si povídali v rozhovoru

Na konci října vyšla videohra Watch Dogs Legion, ve které se hráč vžije do členů hackerské organizace DedSec, jež se snaží vymanit futuristický Londýn ze spárů soukromé bezpečnostní organizace Albion. Jedná se v podstatě už o třetí díl této série, ve které má naprosto klíčovou roli hackování všeho možného. Oslovili jsme proto Michala Saláta, experta na kybernetickou bezpečnost a ředitele pro výzkum hrozeb společnosti Avast, aby se s námi na hru podíval a zhodnotil, na kolik jsou mechaniky i hrozby v ní ukázané reálné.

Molekulární genetička a viroložka Soňa Peková měsíce s médii nemluvila. Zájem, který její slova o epidemii koronaviru vyvolala, ji úplně netěší. Teď přišla na besedu Hovory X s hvězdami Časopisu Reflex a řadu svých kontroverzních výroků zopakovala a podložila je novými argumenty.

Pokud hledáte v Česku odborníka na život samurajů, s mistrem Jakubem Zemanem nesáhnete vedle. Vyzná se totiž nejen v historii japonských válečníků, jejich životní cestu praktikuje i ve svém civilním životě. Povídat si s ním proto o těchto bojovnících a historickém období pro nás vzdálené asijské civilizace je tak nesmírně obohacující. Přesvědčte se o tom sami v našem téměř dvouhodinovém podcastu. Stručně by se to dalo shrnout jako „všechno, co jste kdy chtěli vědět o samurajích, a nevěděli jste, koho se na to zeptat“.

Nejprve stvořila prémiovou sadu erotických pomůcek (vibrátoru a Venušiných kuliček), poté překvapila designem vyhlídkové tramvaje T3 Coupé. Nyní designérka Anna Marešová chce do světa vypustit menstruační kalíšek. V dnešní době stále ne úplně mainstreamovou hygienickou pomůckou se zřejmě trefila opět do černého. Přesněji do červeného. Na malý rudý silikonový předmět vybrala na portále Hithit více než milion korun. Jak ji napadlo vyrábět zrovna menstruační kalíšky a co za designem stojí? Nejen to se dozvíte v našem rozhovoru.

Je velice křehká a cenná, přesto je jednou z nejvyhledávanějších turistických atrakcí v Česku. Je to kombinace, která nemá minimálně v Evropě obdoby, protože žádný z ostatních nejvyšších vrcholů našeho kontinentu není v první zóně národního parku a v pásmu nejvyšší ochrany. Ve spojení s pokoronavirovou turistikou dochází na jejím vrcholu ke kumulaci lidí. A protože se neustále zvyšuje i procento návštěvníků, kteří se v národním parku neumí chovat, sáhla jeho správa k radikálnímu řešení. Instalovala proti neukázněným turistům sítě. Nejen o nich jsme si v našem podcastu povídali s tiskovým mluvčím Správy Krkonošského národního parku Radkem Drahným. Pusťte si podcast, který jsme natáčeli přímo na vrcholu Sněžky.

Unikátní velký rozhovor s trenérem fotbalového týmu SK Slavia Praha Jindřichem Trpišovským probíhal na prvním rakouském soustředění v Aigenu. Bavíme se o začátcích trénování, taktice či o tom, co je ve fotbale nejdůležitější. Řeč se stočí i na to, jak si Jindřich Trpišovský vybírá posily nebo kdy zjistil, že do týmu potřebuje Nica Stancia. A jak velký příběh ještě napíše Tomáš Souček. Poslechněte si celý Reflex podcast.

Je tou, která do Česka přivedla před řadou let cvičení Les Mills. Kromě toho profesionální fitness trenérka Ria Hrušovská závodí v crossfitu na vrcholné úrovni. A její vyrýsovaná a osvalená postava tomu odpovídá. Je společnost připravena na silné ženy? Je těžké si najít partnera, když zvednete těžší závaží než většina mužů? A jak důležitý je pro fitness holky vzhled jejich obličeje? Nejen na to odpovídá v podcastu Reflexu. Podívejte se!

Je první Češkou a šestým Čechem, kteří vylezli na horu K2; každý pátý horolezec se z vrcholu této hory nevrátil. Stalo se tak na třetí pokus: první smetla lavina, druhý fyzické vyčerpání. Ten třetí, úspěšný výstup prožijete s KLÁROU KOLOUCHOVOU v tomto podcastu a také v celovečerním dokumentu K2 VLASTNÍ CESTOU režisérky Jany Počtové, který vstupuje do českých kin 30. července.

V pátek 17. července vychází dlouho očekávaná hra pro Playstation 4 Ghost of Tsushima. Studio Sucker Punch, které za videohrou stojí, se pyšní tím, že jde o dokonalé převedení samurajských filmů do herní podoby. Rozhodli jsme se proto oslovit Jakuba Zemana, českého specialistu na japonskou kulturu i život samurajů, aby nám záběry z této hry ohodnotil. Na výsledek se podívejte na videu v úvodu článku.

Jedná se o nejrychleji prodávanou hru na Playstation v dějinách této konzole. Last of Us 2 prodalo za 3 dny přes 4 miliony kopií. Recenzenti hru vychvalují, ale tisíce lidí po celém světě ji hodnotí špatně. Kde je ale ona pravda? Jedná se o hru roku, nebo o levičáckou agitku? Nejen tomu se věnujeme v našem podcastu. Pokud patříte k instantním haterům, ušetříme vám čas a hned na úvod vám nabídneme 10 důvodů, proč si druhý díl Last of Us rozhodně nezahrát. Pokud jste ale samostatně myslící bytosti, poslechněte si celé povídání a udělejte si o hře ucelený obrázek.

Všichni známe prvního československého (a z hlediska národností třetího) člověka ve vesmíru Vladimíra Remka. Někdo zná dokonce i jméno jeho náhradníka a kosmonauta – čekatele Oldřicha Pelčáka. A skoro každý asi sledoval plyšového krtečka, jak letí do vesmíru s americkým astronautem Andrewem Feustelem. To ale zdaleka nejsou jediné momenty, kdy Češi do vesmíru něco vyslali. Aktuální míra zapojení našeho státu do výzkumu vesmíru vás určitě překvapí. Nejen o tom jsme si povídali s Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu Akademie věd. Podívejte se na video v úvodu článku.

Pokud si chcete udělat obrázek o Matyáši Šandovi pouze z prvních pár informací, které vám vyplivne Google, dojdete k závěru, že je to blázen. Tak schválně: nejprve v pražském Radotíně, později v lomu Jesenný u Železného Brodu sestrojil stanici Hydronaut, stálo ho to několik milionů a spoustu let práce, ve stanici se chce na týden potopit 12 metrů pod vodu a tam setrvat týden, Hydronaut slouží k simulaci kosmických misí, ale do vesmíru se nikdy nepodívá. Když ale Matyáše a celý projekt poznáte blíž, zjistíte, že to rozhodně žádný blázen není a že je to celé mnohem zajímavější. Podívejte se na rozhovor v úvodu článku, ve kterém stanici důkladně rozebíráme.

Vojtěch Kostiha bývá častován titulem „dvorní překladatel společnosti Disney“. Překládá a tvoří české verze filmových titulků a podkladů pro český dabing. Na svém kontě má zatím zhruba 2400 audiovizuálních děl, mezi které patří filmové blockbustery, jako jsou Hvězdné války, marvelovky včetně Avengers, animované filmy jako Ledové království, Úžasňákovi nebo Příběh hraček, ale i seriály, jako je Zaklínač a od 21. řady dokonce seriál Simpsonovi.

Kvůli výhružkám Ruska má pražský primátor Hřib přidělenou policejní ochranu už zhruba od Velikonoc. Nejen to jsme s ním ale řešili v podcastu Reflexu. Kromě výhrůžek od světové velmoci dojde i na Prahu zasaženou koronavirem či uzavřenou část Smetanova nábřeží. Řeč byla i o holešovickém nevěstinci, ze kterého chtěl Hřib udělat „lazaret“ v době nouzového stavu, nebo nočním starostovi, který v hlavním městě bez nájezdů opilých turistů pozbývá svůj smysl.

Startupový technologický podnikatel David Miklas vytvořil během koronavirové krize spolu s kolegy 30 000 kusů ochranných masek COVMASK. Vznikly ze šnorchlovaček; 22 000 z nich se okamžitě dostalo k českým zdravotníkům. Ale co teď bude dál? Jak se využije know-how, které během posledních týdnů získali mladí čeští vynálezci za pochodu? Jak se začnou české koronavirové nápady přetavovat pro profesionálního, komerčního prostředí? Poslechněte si nový podcast Veroniky Bednářové.

Internetové televize i streamovací služby mají žně a chrlí na nás jednu seriálovou novinku za druhou. V redakci reflex.cz jsme se rozhodli dát dohromady seznam toho, co jsme viděli během prvních měsíců světové pandemie, a sestavit vám přehledné doporučení. Protože se situace kolem nouzového stavu mění jen mírně, bude určitě spousta času na bingewatching (hltání seriálů po celých řadách najednou) a v našem podcastu najdete tipy na to nejlepší, co je aktuálně z novinek k vidění na Netflixu, HBO GO a dalších platformách.