Úžasné životy

Mužem, který v přímém přenosu komentoval přistání prvních lidí na Měsíci, byl v roce 1969 Jan Petránek. Patřil k významným osobnostem české novinařiny, přesto si za normalizace vysloužil zákaz činnosti a musel pracovat jako topič. Jan Petránek se podle přítele a ombudsmana Českého rozhlasu Milana Pokorného nebál jít životem s těžkými osobními i profesními handicapy. Přesto si dokázal udržet vnitřní důstojnost.

Herec Josef Somr má za sebou úctyhodnou filmografii, zanechal výraznou stopu v televizi, jeho rozhlasové role se počítají na stovky. Hrál například v Činoherním klubu a dlouhá léta byl hvězdou Národního divadla. Přesto o něm jeho obdivovatelé ví jen velmi málo. Svůj soukromý život si pečlivě chránil a publicitě se vyhýbal. Nejen v divadle Viola se s ním setkávala režisérka Lída Engelová, která na tuto hereckou osobnost zavzpomíná v Úžasných životech.

Poprvé se potkali v kantýně rádia Svobodná Evropa v Mnichově, kam oba emigrovali. Herečka Jaroslava Tvrzníková to setkání popisuje jako celkem obyčejný moment. O samotném Karlu Krylovi to už ovšem neplatí. „Byl uzavřený. Většinou seděl v té kantýně o samotě,“ říká Tvrzníková. Ale básník to podle ní byl obrovský, i když třeba sebestředný. „Toužil pro ostatní zkonkrétnit pocit svobody, který měl sám v sobě,“ upozorňuje.

Bohumil Hrabal patří k nejvýraznějším českým spisovatelům 20. století. V 70. a 80. letech vycházely jeho knihy jak oficiálně, tak i v samizdatu a v exilu. Hrabal nemiloval divadlo, přesto si cestu k němu našel. Dopomohl tomu i režisér Ivo Krobot, který inscenoval Hrabalovy příběhy v Činoherním klubu, v Národním divadle či v divadle Husa na provázku. Jak se spřátelil s Hrabalem a jak těžké bylo najít si k němu cestu, prozradí Ivo Krobot v dalším díle Úžasných životů na Dvojce.

Lékařka Jaroslava Moserová byla ženou mnoha talentů. Věnovala se výtvarnému umění, hrála na klavír, byla dvorní překladatelkou Dicka Francise a v 90. letech se pustila do politiky. Celý život se však věnovala především léčbě popálenin a v této medicínské oblasti přišla s celou řadou inovací. Jejím dlouholetým kolegou byl i někdejší přednosta kliniky popálenin ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady Ludomír Brož.

První zkušenosti sbíral na divadelních prknech jako ochotník. Později zářil v oscarovém snímku Obchod na korze a ještě později v nezapomenutelné sérii Slovácko sa nesúdí jako stařeček Pagáč. Jak na legendárního slovenského herce Jozefa Kronera vzpomíná režisér a scenárista Břetislav Rychlík?

Meda Mládková byla jedna z nejpozoruhodnějších žen, které naše země v moderní historii měla. Podle reportéra Ondřeje Kundry, který o ní napsal knihu, viděla příležitost tam, kde ostatní viděli problém. Dávala smysl života československým umělcům, kteří byli v minulém režimu perzekuováni. Stala se mecenáškou umění, která Praze darovala sbírku obrazů Františka Kupky a založila Museum Kampa.

Filolog a novinář Zdeněk Velíšek považoval média za důležité hráče v klíčových situacích celých národů. Jeho kolega ze zahraniční redakce České televize Tomáš Šponar na něj vzpomíná jako na personu, kterou nešlo přehlédnout a byla pro světla ramp předurčená. V Úžasných životech na Dvojce vyzdvihuje jeho zápal, se kterým se i v pokročilém věku redaktorské práci důsledně věnoval.

Nezapomenutelná Maud, moudrá stařenka ze Zlatovlásky nebo babička sypající arzén do kávy z Takové normální rodinky - to je jen několik rolí, které za svůj život sehrála Marie Rosůlková. Jaká byla mimo divadelní prkna a světla kamer? I to se dozvíte v Úžasných životech. Na legendární Meryčku zavzpomíná hudebník Jiří Stivín.

Před 100 lety, 19. února 1924, se narodil František Vláčil, jeden z našich nejvýraznějších filmových režisérů. Jeho snímky jako Markéta Lazarová, Údolí včel nebo Stíny horkého léta patří do zlatého fondu české kinematografie. V 60. letech pracoval mimo jiné i s hercem Janem Kačerem, kterého setkání s Františkem Vláčilem ovlivnilo na celý život.

Stanislavu Lekešovou jsme byli dlouhá léta zvyklí vídat na televizní obrazovce jako hlasatelku a na Českém rozhlase Dvojka také moderovala pořad Je jaká je. Pro Martinu Hynkovou Vrbovou byla Stáňa Lekešová starší kolegyní, která ji zaučovala nejen do práce hlasatelky, ale přivedla ji také do legendárního pořadu Sama doma. Díky tomu vzniklo výjimečné přátelství a právě o něm bude další díl z cyklu Úžasné životy.

František Šťastný byl legendou motocyklového sportu a uměl to jak na trati, tak s lidmi. Prezident motocyklové asociace ČR Jaromír Šíd ho v Úžasných životech vyzdvihuje jako skvělého baviče, bouřliváka a cílevědomého člověka s tahem na branku. Začínal přitom jako cyklista a Závod míru dokázal úspěšně dokončit i na vypůjčeném dámském kole.

Oba zasvětili život výtvarnému umění. Josef Lada kdysi položil základy českého komiksu, Lucie Lomová dnes patří mezi oceňované komiksové tvůrkyně. Jak autorka oblíbeného komiksu Anča a Pepík známého výtvarníka vnímá?

Charismatický herec Radoslav Brzobohatý patřil k hvězdám jeviště, filmového plátna i televizních obrazovek od 60. let. Režisér Jiří Adamec ho obsadil ve svých seriálech Rodáci, Dlouhá míle nebo v televizní inscenaci Klec. Kdyby mohl vrátit čas, viděl by ho rád v roli Shakespearova Romea nebo Hamleta. V Úžasných životech na něj vzpomíná jako na báječného muže silného charakteru, profesionála a skvělého kamaráda.

Karel Höger byl jedním z nejvýraznějších českých herců 20. století. Udivoval výkony nejen na jevišti, ale i před kamerou nebo v rozhlasovém studiu. Díky společnému angažmá v Národním divadle ho měla možnost poznat blíž i Helga Čočková. V Úžasných životech bude vzpomínat, jak uznávaného kolegu jednou málem podřízla břitvou a připomene i poslední okamžiky jeho života. Natáčela s ním totiž seriál Nemocnice na kraji města, který už Karel Höger nedokončil.

První přístroj na výrobu kontaktních čoček sestavil Otto Wichterle z dětské stavebnice Merkur. Světově proslul jako vědec a vynálezce, založil Ústav makromolekulární chemie AV ČR a byl jeho ředitelem. V Úžasných životech na profesora vzpomíná jeho spolupracovník Jiří Michálek, který s ním patnáct let pracoval v laboratoři u stejného stolu.

Vladimír Dlouhý, nejvýraznější protagonista nestárnoucí pohádky S čerty nejsou žerty očima představitelky mnoha princezen Ivany Andrlové. Úžasné životy nabízí v premiéře vzpomínku na výjimečného herce, který svými rolemi neodmyslitelně patří k Vánocům. Jaký ale byl jako dětský herec, spolužák a později herecký parťák v seriálech a televizních komediích?

„Měli jsme dojem, že bychom v jeho přítomnosti měli stát,“ vzpomíná na charisma svého pedagoga Kristýna Frejová a vypráví o posvátné hrůze, která provázela hodiny herectví.

Rozhlasový moderátor, scenárista a dramaturg Tomáš Sláma patřil k výrazným osobnostem Československého, později Českého rozhlasu. V 70. letech uváděl pořad Mikrofórum a později populární Tobogan. Jak se vyvíjela kariéra Tomáše Slámy a jaký byl kolega v Redakci rozhlasové zábavy? Nejen na tuto etapu zavzpomíná jeho dlouholetý kolega a pozdější úspěšný televizní dramaturg Ivan Rössler.

Čím víc jsem se zabýval hudbou 20. a 30. let, tím víc rostl můj obdiv k R. A. Dvorskému, říká Ondřej Havelka. Na talentovaného muzikanta i podnikatele zavzpomínal přímo v pražské Lucerně, kde R. A. Dvorský hrával. Mimochodem, věděli jste, že Ondřej Havelka pojmenoval své Melody Makers právě podle první kapely R. A. Dvorského?

Operní zpěvačka a herečka Soňa Červená prožila dramatický život, výrazně ovlivněný dvěma totalitami. Její touha po svobodě ji dovedla k emigraci a k rozhodnutí, že stesk po domově je nutno si zakázat. Po svém návratu do rodné země se v devadesátých letech stala nepřehlédnutelnou osobností české kultury. Mladistvý postoj k životu a světu způsobil, že často spolupracovala s mladými kolegy. Jedním z nich je i herec a zpěvák Jan Sklenář.

Letos na začátku léta nás nečekaně opustila jedna z nejoblíbenějších českých hereček Jana Šulcová. V životě zažila výsluní slávy i pád na tvrdé dno. Láska k herectví, spousta společných zážitků k smíchu i pláči. Tak by se dalo ve stručnosti popsat letité přátelství Vendulky Křížové a Jany Šulcové. Na svou kolegyni a kamarádku zavzpomíná v dalším díle Úžasných životů.

Jiří Dientsbier starší o sobě mluvil jako o nezávislém intelektuálovi, ať už v roli žurnalisty, disidenta nebo vězně. V 90. letech získal i zkušenosti v politice jako federální ministr zahraničí a později senátor. S Annou Šabatovou je spojila Charta 77, práce ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a společné věznění jeho a jejího muže. Na Jiřího Dientsbiera vzpomíná v Úžasných životech na Dvojce jako na laskavého, dialogického a optimistického člověka.

Ája Vrzáňová byla nejslavnější česká krasobruslařka pyšnící se dvojnásobným titulem mistryně světa. Komunistický režim ji však vyhnal do exilu a ve své kariéře pokračovala následně v Londýně a za oceánem, kde žila až do své smrti. Podle architekta Jiřího Boudníka stála za jejími úspěchy především ctižádostivost a píle. V Úžasných životech na Dvojce na ni vzpomíná jako na dámu, která každou chybu na ledě dokázala omluvit okouzlujícím úsměvem.

Když se poprvé setkaly, byla už Stella Zázvorková slavnou herečkou. Spisovatelka Zuzana Maléřová přijela do Prahy a hledala svou životní cestu. Jejich setkání bylo osudové a zdaleka nebylo jen jedno. Stella Zázvorková byla pro Zuzanu Maléřovou druhou rodinou. Na nezapomenutelnou herečku zavzpomíná v dalších Úžasných životech.

Dvacet roků přátelství, kila nezapomenutelných vzpomínek, filmové pásy, božská role a lahev Myslivce – tak by se dal v pár slovech popsat vztah režisérky Jitky Němcové a jejího kolegy Zdeňka Podskalského. Poslechněte si další díl Úžasných životů a dozvíte se víc.

Ludvík Souček patřil v polovině 20. století k předním tvůrcům československé sci-fi literatury. Ve svých povídkách a románech se zabýval mnoha záhadami, které věda prozatím nedokázala vysvětlit. Velmi realisticky také vykresloval příběhy o mimozemšťanech a věřil, že člověk už brzy bude cestovat vesmírem. Osobnost Ludvíka Součka nám v Úžasných životech přiblíží spisovatel a velký znalec sci-fi Ondřej Neff.

V tomto týdnu jsme si připomněli nedožité osmdesátiny zpěváka Karla Černocha. Na scéně české popmusic patřil k nepřehlédnutelným. Karel Černoch byl nejen lyrickým tenorem, ale i komikem, který bavil diváky mnoha televizních pořadů. Komikem se Karel Černoch stal díky televiznímu scenáristovi a režisérovi Františku Polákovi.

Už v 60. letech se zajímal o kybernetiku nebo umělou inteligenci. Za normalizace organizoval bytové semináře a v samizdatu vydával knihy. Ivan M. Havel rozhodně nestál ve stínu svého staršího bratra Václava, bývalého českého prezidenta. Od sourozence se odlišoval smyslem pro pořádek, což přišlo vhod i v bouřlivé revoluční době roku 1989. Čím byl Ivan Havel důležitý pro Občanské fórum? O tom bude vyprávět disident, signatář Charty 77 a filosof Daniel Kroupa.

Některým lidem vyměří osud až nespravedlivě málo času. Zpěvák a textař David Stypka patřil mezi ně. Byl pevně zakořeněný ve svém rodném Frýdeckomísteckém kraji a ovlivnil mnoho tamních muzikantů, kteří pak vystoupali na přední příčky české popmusic. Jedním z nich je i Mirai Navrátil, který na Davida Stypku zavzpomíná v Úžasných životech.

Olbram Zoubek se proslavil jako významný český sochař druhé poloviny dvacátého století a společně s první ženou Evou Kmentovou zosobňovali výraznou uměleckou dvojici. Sochař a pedagog Kurt Gebauer na něj v Úžasných životech vzpomíná jako na váženého staršího kolegu, jehož tvorby a postoje si cenil zvlášť v době normalizace.

Famózní herečka, talentovaná spisovatelka, zkušená zahrádkářka i člověk, který se uměl vcítit do druhých – taková byla Luba Skořepová. Mnoho let, včetně těch posledních, s ní strávila novinářka a spisovatelka Marie Formáčková. Poslechněte si její vzpomínky na nezapomenutelnou herečku, od jejíhož narození (21. září 1923) v těchto dnech uplyne právě 100 let.

V těchto dnech si připomínáme nedožité osmdesátiny Václava Postráneckého. Oblíbeného herce, který byl stejně dobrým komikem a dabérem, jako představitelem charakterních rolí na jevišti Národního divadla. V Úžasných životech na něj zavzpomíná dlouholetá kolegyně Libuše Švormová, se kterou hrál například v nestárnoucí komedii Štika k obědu.

Hana Zagorová a Stanislav Hložek. Když se poznali, byla ona velkou hvězdou a on do světa šoubyznysu teprve nakukoval. Právě díky ní se stal téměř přes noc hvězdou. Společně plnili sály, natáčeli a zpívali jeden hit za druhým. Z kolegů se brzy stali opravdovými přáteli, kteří sdíleli životní radosti i strasti. Na Hanu Zagorovou v Úžasných životech zavzpomíná právě Stanislav Hložek.

Jozef Bednárik zanechal v české kultuře výraznou stopu coby operní a muzikálový režisér. Zasloužil se například o podobu legendárního muzikálu Drákula. Letos na konci srpna si připomínáme 10 let od jeho nečekaného úmrtí. Zpěvačka Leona Machálková, kterou obsadil do Drákuly, Monte Crista a Angeliky Jozefa Bednárika popisuje jako vtipného člověka, pověstného režijní knihou s vlastními ilustracemi budoucího představení.

Alexander Dubček patřil k čelním představitelům Pražského jara, po okupaci Československa v roce 1968 však řadu svých příznivců zklamal. Do politiky se vrátil po listopadu 1989, ovšem jen na krátko. Už v 60. letech a později po pádu totality se s ním často setkával někdejší český premiér Petr Pithart, který o něm bude vyprávět v dalším díle cyklu Úžasné životy.

Jméno Karel Weinlich slýcháme dodnes v závěrečných titulcích rozhlasových pohádek. Patřilo režisérovi, který se svou tvorbou zásadně zapsal do rozhlasové historie. Síla jeho osobnosti byla však i důležitým faktorem vzniku rozhlasového Občanského fóra v listopadu 1989. Na společné chvíle i nečekané obsazení do pohádky zavzpomíná v Úžasných životech moderátor Radiožurnálu Jan Pokorný.

Asi těžko se najde někdo, kdo by neznal jméno Evy Olmerové. Stejně tak ji díky nezaměnitelnému hlasu pozná po prvních pár taktech písně. „Často se o ní mluví jako o naší nejlepší jazzové zpěvačce. Ale ona sama se za ni nepovažovala. O jazz jí vlastně tolik nešlo a k hudbě se dostala přes partu trampů na Ztracence. Když pak najednou vystoupila na jazzovém festivalu, všichni jen zírali,“ vzpomíná na začátky své kolegyně a přítelkyně Jana Koubková.

Je podepsán pod nespočtem filmových soundtracků i milovanými písněmi Hany Hegerové. Herečka a zpěvačka Bára Štěpánová se s ním potkávala nejen na akcích pro motorkáře, které k jeho životnímu stylu patřily stejně nerozlučitelně jako klavír. „S Petrem Hapkou jsme se s mým mužem začali potkávat poté, co jsme se přestěhovali do vesnice Zákolany. A na Okoř, kde Petr dlouhá léta žil, je to přes pole jen pár set metrů,“ vzpomíná herečka a zpěvačka v dokumentu.

Letos si připomínáme hned dvě výročí Ivana Luťanského. V dubnu 1953 se narodil a 1. srpna 1983 tragicky zemřel za dosud nevyjasněných okolností ve Vietnamu. S Jiřím Štěpničkou se sešli jako divadelní zelenáči na začátku 70. let v Národním divadle a hned si prý padli do oka. Rádi spolu hráli i debatovali v divadelním klubu. O čem, to prozradí Jiří Štěpnička v dalším dílu z cyklu Úžasné životy.

Za svůj příliš krátký život se skladatelka, zpěvačka a textařka Zuzana Navarová nesmazatelně zapsala do povědomí posluchačů spíše menšinových žánrů. Všeobecná popularita přišla až těsně před jejím odchodem. Kromě vlastní tvorby pomohla k úspěchu dalším muzikantům, například Radůze nebo Věře Bílé. Její texty obstojí i bez hudby jako čistá poezie. Vzpomínat na ni bude hudebník Zdeněk Vřešťál, se kterým dlouhá léta hrála v kapele Nerez.

Vášeň. Slovo, které lze podepsat pod vše, co v životě dělal profesor Vladimír Beneš. Na zakladatele dětské neurochirurgie u nás zavzpomíná jeho kolega, současný přednosta neurochirurgie v Ústřední vojenské nemocnici David Netuka. Profesor Vladimír Beneš se dožil úctyhodných 100 let. Nejspíš i proto, že žil naplno a každou minutu života uměl prožít.

Dělilo je téměř dvacet let. Přesto se z nich staly přítelkyně. Na legendu hlasatelského řemesla Milenu Vostřákovou vzpomíná její mladší kolegyně Marie Tomsová. „Když jsem chodila do třetí třídy, tatínek dal mamince televizor. V té době bylo ještě černobílé vysílání. Ale ta hlasatelka, ta pohádková bytost, mě okouzlila svou krásou, noblesou, hlasem i zjevem. Byla to Milena Vostřáková, “ vzpomíná Marie Tomsová.

V těchto dnech si připomínáme 103. výročí narození Dany Medřické – divadelní, filmové a televizní herečky, ale především noblesní dámy s vytříbeným smyslem pro humor. Excelovala například v představení Kočičí hra nebo Matka Kuráž. Diváci si ji zamilovali i díky seriálům Taková normální rodinka nebo Nemocnice na kraji města. Její zralé herectví ovšem zastavila srdeční příhoda, které v 62 letech podlehla. Na úžasnou ženu v cyklu Úžasné životy zavzpomíná režisér Hynek Bočan.

„Když jsem poprvé slyšela písničku Music Box, úplně mě zvedla ze židle. Věru Špinarovou jsem znala jsem dřív než ona mě,“ vzpomíná v dokumentu Petra Janů. V Úžasných životech uslyšíte, jak zásadní byl pro Věru Špinarovou sňatek s Ivo Pavlíkem, jaký měla vztah se synem Adamem a proč nikdy neuvažovala, že by se odstěhovala ze severu Moravy. A prostřednictvím archivních ukázek zavzpomíná na své začátky.

„Jeden jeho přítel o něm říkal, že je anonymní křesťan a já se s touto definicí naprosto ztotožňuji. Ač o sobě vždy mluvil jako o ateistovi, jeho básně jsou prodchnuty moudrostí, křesťanskou i pohanskou.“ Tak odpovídá na otázku po hlavních inspiracích brněnského básníka Jana Skácela primáš Hradišťanu Jiří Pavlica.

Pavel Pecháček, novinář a mediální manažer, byl spojený především s rozhlasovou stanicí Svobodná Evropa. Na jejím vysílání se podílel v období normalizace a výrazně tak přispěl k obnově demokracie v Československu. Na jeho práci, společné výlety i jeho rodinu zavzpomíná někdejší kolegyně, ale i kamarádka, rozhlasová komentátorka Lída Rakušanová.

Kdo by neznal hit Sladké mámení, Rákosníčka nebo film Jak vytrhnout velrybě stoličku. Tyto fenomény české kultury spojuje jméno Václava Zahradníka, dirigenta a skladatele, který k nim vytvořil hudbu. Byl dlouholetým kapelníkem Orchestru Československé televize a zanechal výraznou stopu v oblasti zábavy i české popmusic. Textařem rané tvorby Václava Zahradníka i jeho blízkým kamarádem byl Michael Prostějovský, který na něj zavzpomíná v dalším dílu cyklu Úžasné životy.

V úctyhodných 89 letech odešla Hana Hegerová, dáma s velkým D a zpěvačka s velkým Z. Velmi blízko měla k Michalu Horáčkovi, který s ní začal spolupracovat v 80. letech. Textař a producent Michal Horáček přiznává, že osobu Hany Hegerové začal vnímat už jako dospívající kluk, v 60. letech, kdy byla tváří Semaforu. Už tehdy vnímal sílu a energii, jíž oplývá. Proč Hana Hegerová nenosila na pódiu brýle, přestože na dálku neviděla? A ukončila kariéru dřív, než by musela?