Dokumoment

Dramatik Zoubeir Ben Bouchta se v Tangeru narodil a žije tady celý život. Ve svém dramatickém díle zachycuje legendy vryté do míst města Tangeru, který představuje jako laboratoř paměti.

Simon Pierre Hamelin, spisovatel a knihkupec, který vede legendární tangerské knihkupectví Librairie des Colonnes, je ten, který už mnohokrát pojmenoval takzvaný Syndrom Tanger. Spočívá ve vytvoření vlastní identity.

Francisco Antonio de Corcuera Gandarillas je malíř, také amatérský hráč na piano, tak trochu básník a světoběžník. V Tangeru žije už dvacet let. Opustit ho prý nemůže.

Julien je malíř. Pochází z Francie a do Tangeru se vrací opakovaně. Rád maluje v legendární kavárně Grand Café de Paris, kterou navštěvovali literáti, jako například Tennessee Williams nebo Alain Ginsberg.

Prvním průvodcem Tangerem je Viktorie, divadelní dramaturgyně, která pracuje v Německu i v Česku. Je permanentně na cestách. A když potřebuje uniknout každodenní realitě, jede sem.

Michael studuje scenáristiku a jeho idolem je právě Bukowski. Ze začátku se snaží žít a pít jako on, ale pak přichází čas, kdy se s ním potřebuje spíše vypořádat. Jenže, jak to udělat? Jak svůj obdiv udržet ve zdravých mezích? Inspiraci hledá u spolužaček, ale možná o tom ví něco i sám Bukowski. Autor: Michael SodomkaDramaturgie: Brit Jensenzvuk: Michal Zelinka

Kněz a dokumentarista Jan Hanák je na cestě vlakem. Krátce před odjezdem se dozvěděl, že jeho velký duchovní vzor morálně selhal. Ve vlaku potkává například německy mluvící prodejkyni kávy, dva jihomoravské chlapce směřující na zábavu, ale také Bukowského. Třeba mezi nimi najde východisko. Autor: Jan HanákDramaturgie: Brit JensenZvuk: Michal Zelinka

Dokumentaristka Eva Blechová pracuje ráda, ale proč vlastně? Co by se změnilo, pokud bychom dostávali měsíčně pevnou částku – třeba sto dolarů? Vydává se po stopách jednoho příběhu ze života amerického spisovatele Charlese Bukowského a hledá odpovědi. Autor: Eva BlechováDramaturgie: Brit JensenZvuk: Radek Veselý

Eva se bojí smrti. Strach ji pronásleduje během každodenních aktivity. Pak je tu ale naděje na uložení vlastního vědomí na disk počítače. Eva Pospíšilová zkoumá, zda můžeme strach ze smrti proměnit v naději na věčný digitální život.

Tadeášovi je osm a věří, že svět za 10 let skončí. Toto přesvědčení hluboce zneklidňuje jeho mámu Brit. Spolu se vydají hledat, z čeho strach z apokalypsy pramení, a co s takovým strachem udělat. O dětském strachu z apokalypsy natáčela Brit Jensen.

Kam se dívat při hledání budoucnosti? Dovnitř. Do jádra semínek, kde všechno co nás čeká, už dávno je, a kde se nachází i naše možnosti budoucnost měnit. S dokumentaristkou Květou Přibylovou se vydáme do hlubin genové banky, do DNA pšenice a do budoucnosti zemědělských rostlin.

V roce 2017 se dva Facebookoví roboti – Alice a Bob – utrhli ze řetězu a začali spolu komunikovat vlastním jazykem. Posléze je vypli a celá aféra byla označena za chybu v systému. Bylo by možné, aby roboti měli právo na vlastní jazyk a existenci? Dokumentarista Lumír Košař se vydal do hlubokého robotího příběhu.

Sny o velké vlně, která nikdy nepřepadne, představa pekla při čekání na parné asfaltce, neschopnost smířit se s vymíráním goril, slonů, medvědů a vlků. Rozhodli se nemít vlastní potomky. Každý má své důvody, ale jedno mají společné: strach z ekologické apokalypsy. Dokument natočila Eva Lammelová během pandemické karantény.

Co všechno by se muselo stát, aby se svět konečně proměnil v lepší místo? To je jen jedna z otázek, které klade dokumentaristka Tereza Reichová.