Bourání

Je to exkluzivní parcela – v historickém centru Prahy u Vltavy. Po téměř stu letech se tu má stavět bytový dům s veřejnou pasáží. Jak bude vysoký? A co tam bude pro veřejnost? Ptali jsme se architektů ze studia Peer.

Od Teplic po Humenné, všude mají kulturní domy – jsou jich tisíce. Které stojí za vidění? A co je s nimi dnes? O československých „kulturácích“ s Irenou Lehkoživovou a Michaelou Janečkovou.

Kam patří vchod? A jak se má zařídit kuchyně? Architekti Martin Štrouf a Petr Portych ze studia Apostrof vylepšují lidem chaty v reality show a přináší do televize architektonické uvažování.

„V bytě máte určitý pocit,“ říká obchodník s realitami Pavel Velebil. Radí se podle něj řídit. A přidá další rady, jak se pohybovat na trhu s bydlením.

O aktuálních kauzách i o „památkové apokalypse“ za socialismu s pamětníkem památkové péče Josefem Štulcem a jeho o dvě generace mladším kolegou Jakubem Bachtíkem.

Jan Plecháč je nejúspěšnější designér loňského roku – má titul „grand designér“ za své návrhy sklenic a váz. Mluvili jsme o skle i o tom, proč je tak málo hezkých českých předmětů.

„Důležité je, aby dům měl propojení s místem a ne vyžadovat, jestli je okno metr široké nebo dva metry široké,“ říká architekt Martin Šenberger ze studia Mar.s Architects. Projektoval už několik staveb v Krkonoších a mluvili jsme o tom, jaké stavby do horské krajiny patří a jak výstavbu regulovat. „Důležité je, aby domy byly navržené architektem a aby měly propojení s místem,“ říká Martin Šenberger.

Anna Svobodová a Ondřej Blaha navrhli rekonstrukci bytu v secesní vile v Praze-Bubenči. Navštívili jsme ho a povídali si o koláži starého a nového, o bytech obecně i o rodičovství.

Designér Tadeáš Podracký má ateliér v bývalé městské telefonní ústředně na Žižkově. V prázdné vymrzlé budově jsme seděli u radiátoru a mluvili o tom, jak tady v zimním oblečení brousí, taví plast a přemýšlí rukama.

„Starý most nebouráme, ale přesouváme. Tím ho považuji za zachráněný,“ říká architektka Iveta Torkoniaková. Odpovídá na obavy veřejnosti z toho, že zmizí ikonická konstrukce železničního mostu pod Vyšehradem.

Helena Čapková je historička umění, v Japonsku žije a vyučuje na univerzitě. Angažuje se také v záchraně památek moderní architektury, které se v Japonsku bez milosti bourají a na jejich místě se hned zase staví. „Bohužel většinou něco banálního,“ říká.

Ještě jednou Hlavák. Tentokrát s posledním žijícím autorem haly Hlavního nádraží v Praze Zdeňkem Rothbauerem. „Nikdo nepředpokládal, že by se hala měla bourat,“ říká.

Kam se vypravit za zajímavými stavbami, městy, parky? Do Kladrub nad Labem, na slovenské hrady a do šílené laboratoře současné architektury v Tiraně. A na mnoho dalších míst blízko i daleko.

Na Vánoce má být světlo spíše teplé. Na plese nemá být do modra. Večer je lepší tlumené. Architekty Jana Macháta a Michala Oklešťka světlo fascinuje a umí vytvořit i polární záři.

Vítězný návrh na přestavbu hlavního nádraží v Praze bourá část památky ze 70. let. Nabízí za to „velkorysost a radost,“ říká jedna z jeho architektek Greta Tiedje. Co je důležitější?

Brno je hlavní město požitkářství. Patří k tomu taky vánoční trhy. Jsou kultivované? A proč má brněnský drak svítící svetr? S grafickou designérkou a aktivistkou Veronikou Rut Fullerovou o vizuálním smogu – nejen o Vánocích.

Tereza Kabelková a Jiří Kabelka spolu navrhují ve studiu COSMO, ale také žijí v rekonstruovaném dejvickém bytě. Mluvili jsme s nimi o památnících v Jáchymově, ale i obkladech v jejich koupelně.

Václav Hlaváček na Pražském hradě pracoval pod všemi prezidenty: Havlem, Klausem, Zemanem i Pavlem, stihl i konec Husáka. Jeho Studio acht projektuje hradní rekonstrukce, a teď dokonce i novou přístavbu. Jak se staví na Hradě a co by potřeboval?

Architekti z Cake Houses chtějí lidem zjednodušit stavbu rodinného domu. Stačí do jejich webového formuláře naklikat počet ložnic a koupelen a projekt je (skoro) hotový.

Michal Škoda zve do Domu umění v Českých Budějovicích, který znají i ve Švýcarsku. Dělá tam výstavy nejlepších světových architektů.

Opuštěné mlýny se změnily na kulturní bod Pardubic. Využilo se i silo na obilí – uvnitř betonových zásobníků vedou chodníčky a na střeše je vyhlídková terasa. „Jsme ještě na vlně euforie,“ říkají architekti Martin Prokš a Marek Přikryl, kteří proměnu sila navrhli.

S krajinářskými architekty Markétou a Petrem Veličkovými jsme se také sešli v jednom dobrém parku. Je to park Čtyři dvory v Českých Budějovicích, který navrhli. Nic se tu nesázelo, vše vyrostlo přirozeně.

„Mám rád věci, ale trochu mě děsí, když je jich moc,“ říká designér Matyáš Barák. Do každého interiéru podle něj patří hezká váza a hezká lampa. Ale nemusí jich být dvacet.

Květoslav Syrový je dopravní inženýr, ale nenavrhuje dálnice. Spíše opatření pro chodce a cyklisty. Podílí se také na nové čtvrti bez aut v Liberci. K čemu je to dobré? A kam jezdí autem on?

Zahrady, navržené v souladu s okolní přírodou, se o sebe starají tak trochu samy. Jak si ovšem přenést do vlastní zahrady ty správné druhy? Mluvili jsme o tom s krajinářskou architektkou Terezou Rapsovou z ateliéru YYYY.

Architekt Karel Prager změnil podobu centra Prahy i dalších míst. Jsou jeho stavby smělé, nebo arogantní? A jaký byl on? Letos by se dožil právě sta let, a tak na něj v Bourání vzpomínal jeho kolega Zbyšek Stýblo.

Kamila Krejčiříková se zabývá navrhováním historických zahrad. Podle starých kronik, dopisů i fotografií ví, co se tam pěstovalo. A něco z toho je pořád v módě.

Projektant vodních staveb Tomáš Havlíček z Atelieru Fontes dává prostor vodě. Rozšiřuje koryta řek, aby se k nim dostali lidé, a ptákům umí navrhnout ptačník. A také tůňky a meandry.

Je tu barokní kaple se zahradou, hrobová místa a sad. Vše je přístupné a průchozí. „Líbí se mi, že tady není cítit tíživá atmosféra. Hraje si to s krajinou,“ říká architekt Jakub Červenka ze studia OBJEKTOR.

Architekti Alžběta Žabová a Petr Bureš mají rádi architekturu 90. let a natočili o ní podcast Mluvící objekty. „V té době byla architektura zábavná,“ říkají. Pak přišla větší kvalita a taky trochu nuda.

Hrady a zámky jsou oblíbené kulisy českých prázdnin. Za socialismu se často rekonstruovaly tak, že se do nich „nalilo hodně betonu“. Jak se to dělá dnes?

Haly, tančírna a obrovské prostory pod zemí. To je Zámecký pivovar v Libni. Divadelní studio ALTA ho otvírá pro veřejnost a rekonstruuje podle návrhu ateliéru 22:22 architekti. Přímo v pivovaru jsme si povídali nejen o něm, ale i o bílé stodole a o andělích.

Studio BYRÓ architektů Jana Holuba a Tomáše Hanuse vytvořilo dva projekty, které se všem líbí a internet je miluje. Je to chata v Sušici a stodola pod Šumavou. Tam jsme se společně vypravili a povídali si s výhledem na louku.

Studio Reaktor má už pětatřicet lidí a navrhuje kanceláře i velké bytové projekty. Mluvili jsme o nich, ale také zavzpomínali na začátky, kdy si architekt Jakub Heidler navrhl byt o dvaceti metrech.

Jan Čtvrtník pracoval na designu vařičů, ledniček i dalších spotřebičů. Co všechno se na nich dá vymyslet? A jak se žije českému designérovi na německé vsi?

Neplacené přesčasy či práce bez pracovní smlouvy. Pracovní podmínky architektů kritizuje česká expozice na bienále architektury. Na co upozorňují další země?

Nejchudší obyvatelé Prahy žili v nouzových koloniích. Byly to vyloučené lokality a „bahno Prahy“, jak popisuje jejich fanoušek a znalec David Platil. Dnes by tam ovšem klidně bydlel.

„Pro nás je cílem živý vnitroblok,“ říká Bára Týcová. Spolu s Michalem Křivohlávkem vedou spolek Bieno, který lidem pomáhá jejich vnitrobloky oživit a zlepšit.

Ostrava „krásnější, obytnější a udržitelnější“, tak by měla vypadat, podle architektů Zuzany Paclové a Ondřej Vysloužila, kteří pracují pro Městský ateliér prostorového plánování MAPPA. Ukázali nám místa, která taková už jsou.

Matyáš Cigler studoval architekturu v Norsku, kde jsou ze dřeva téměř všechny domy. Pracoval jako tesař a věří, že dřevo je budoucnost stavění. Proto o něm napsal knihu s názvem Dřevo!

Základem dobrého bytu je kvalitní dispozice, na ní se nedá šetřit, říkají Pavel Machar a Radek Teichman. Navrhli už přes tři sta bytů a vždycky se snažili „vyjít z toho se ctí.“

Před šedesáti lety navrhl Jan Vítek podobu Nuselského mostu. Na otevření ho ovšem nepozvali. „To víte, zapomněli,“ říká. Předseda ÚV KSČ ale na místě chybět nemohl.

Tenhle ostravský byt milují sociální sítě a sbírá tisíce srdíček. Jaký je skutečně? Navštívili jsme ho a povídali si s jeho architekty Lucií Šponarovou a Ondřejem Slowikem.

Bydlení je drahé. V Praze je ještě dražší. Co s tím? Jak se pohybovat po trhu s byty a nájmy radí analytik Milan Roček.

Spaní na patře ano či ne? Home office v obýváku? Sestry Monika Cihlářová a Iveta Šalamounová aka studio Schwestern navrhly úpravy ve více než třiceti bytech.

„Ženy nemají prostorové cítění, chybí jim logika a řád. Ke stavebnímu umění by se neměly vůbec přibližovat. To se o sobě dozvídaly architektky v minulých desetiletích. A někdy ještě dnes,“ říká historička architektury Helena Huber-Doudová.

Instagramový účet Delniq přináší fotky odfláknutých a všelijak nezvládnutých stavebních prací. Opravdu se na českých stavbách takhle „bastlí“?

Tohle Bourání jsme natáčeli v budově Telegraph v Olomouci. Z bývalé továrny vznikla galerie, coworking, kavárna a kulturní sál. Řada lidí se však kvůli osobě investora budově vyhýbá.

„Architektura je obal na lidský život,“ říká Petr Klápště. Jeho práce je zjišťovat, jak lidé žijí a jaký by ten obal měl být. Na přání a potřeby se ptá lidí na participačních setkáních a snaží se, aby se naplnily.