Hodina dějepichu

Homeopatika jsou jednou z nejpopulárnějších forem alternativní medicíny. Alespoň to vám jejich výrobci tvrdí. Faktem je, že se nejedná o žádnou medicínu. Jde o podivný pokus zmateného doktora ze začátku devatenáctého století, který nějakou záhadou odmítl zemřít do dnešních dob. Na rozdíl od pacientů, kteří se rozhodli vystřídat reálnou léčbu za homeopatika.

Italské město Bologna bylo mimořádně pyšné na své vědro a vždycky, když ho spouštěly do studny, občané se úplně tetelili blahem, jak přenádherný kýbl to mají. Byl jejich pýchou, jejich chloubou, byl tím nejcennějším, co měli. Alespoň v srdíčku. Až do jednoho osudného rána, kdy vědro zmizelo. A tehdy se Bologna rozhodla, že vyrazí do války…

Víte, co má společného jelen a vagina? Nejspíš ne, ale severoameričtí indiáni věděli. Stejně jako spousta jiných kulturních aspektů, i jejich náhled na sex, sexualitu a rodičovství se výrazně lišil od bílých osadníků. Tak se pohodlně usaďte, nalaďte Hodinu dějepichu a indiánská babička vám poví pár šokujících příběhů.

Mořský krokodýl je jedno z nejnebezpečnějších zvířat na planetě. Je to největší žijící plaz, může vážit přes tunu a dorůstat až sedmi metrů. Na něco takového rozhodně nechcete v bažinách narazit. Určitě ne, když ustupujete z bitvy a krvácíte do kalných vod rozlehlého močálu… Jediné, co by mohlo být ještě horší, je, že nenarazíte na jednu tuhle bestii, ale na stovky a stovky takových bestií.

Jeden z nejčastějších iracionálních strachů, které svírají lidstvo, je strach ze žraloků. Lidi mrazí už jenom z toho, že mají vlézt do rybníka. Z velké části je za tuhle kolektivní fobii zodpovědný film Čelisti. A Čelisti zmiňují incident, který inspiroval je. Potopení USS Indianapolis.

Starověký Egypt byl prastarou civilizací táhnoucí se na ploše tisíců let. Je tedy jenom logické, že společnost nebyla vždy stejná. Proměňovala se kultura, proměňovalo se umění, dokonce se proměňovalo náboženství. Ale občas byly tyhle změny tak náhlé a tak radikální, že se společnost vzepřela i samotnému faraonovi. I když třeba až zpětně.

Po celé desítky let se archeologie dělala nadivoko, často dynamitem a vlastně spíš povětšinou připomínala vykrádání hrobek než reálnou vědeckou činnost. To se ale začalo měnit počátkem dvacátého století. Archeologové se začali měnit z bohatých koloniálních dobrodruhů na akademické profesionály, kteří pečlivě očišťovali a katalogizovali každý kousek vykopané historie. Ale chtělo to dobrodruha a zapáleného nadšence starých časů a metody těch nových, aby se spojily a udělaly objev, který překope to, jak vnímáme starověký Egypt i archeologii samotnou. Dnes v Hodině dějepichu, našeho podcastu o nejšťavnatějších kouscích historie, probíráme Howarda Cartera a jeho legendární objev. Tutanchamonovu hrobku. Událost, která neměla v dějinách profesionální archeologie precedens a nejspíš se ani nikdy nezopakuje. Tak poslouchejte.

Opět k nám do podcastu o “nejšťavnatějších kouscích historie”, do Hodiny dějepichu, zavítal šéfredaktor Reflexu, aby s námi probral minulost a budoucnost podcastu. Stá epizoda má chlebíčky, cameo od štábu, alkohol… skoro to vypadá, že po stovce epizod téměř víme, co děláme.

V lednu 1911 přistály na Rossově šelfovém ledovci dvě moře. Britská Terra Nova pod velením Roberta Falcona Scotta a švédská Fram pod velením Roalda Amundsena. Celý svět sledoval soupeřící expedice, protože každého člověka na planetě zajímalo: Kdo vyhraje závod o dosažení jižního pólu?

Až padesátistupňové mrazy, nelítostný vítr, žalostné vybavení a v podstatě žádné know-how, které by vám mohlo pomoct v pekle zamrzlého dna světa přežít. Zhruba tak nějak vypadaly antarktické expedice začátkem dvacátého století. Ale Antarktida byla zkrátka jedním z posledních bílých míst na mapě a někdo tam prostě jít musel.

Říká se, že vstup do podsvětí hlídá pes Kerberos. Říká se, že dovnitř pustí kohokoli, ale ven nikoho. Říká se, že má bezpočet hlav, dračí ocas, hady místo nohou a chrlí oheň. Taky se říká, že ho můžete oblbnout kusem žvance. Protože… je to pořád pes.

Znal se s Winstonem Churchillem, Oscarem Wildem, Agathou Christie. Bojoval v zákopech první světové války, sjezdil svět. Byl vyhlášeným sportovcem i mimořádně aktivním veřejným intelektuálem. A přesto je znám jen jednou jedinou věcí: fiktivním člověkem, kterého ke konci už nemohl vystát.

Sherlock Holmes je naprostý kulturní fenomén. Je to dost možná nejvyobrazovanější fiktivní postava v dějinách, jediný, kdo mu možná šlape na paty, je jeho (tak trochu) londýnský (tak trochu) současník hrabě Dracula. Holmesův život je ze své podstaty mimořádně zajímavý a jeho příběhy uhranuly celé desítky generací čtenářů. Ale život jeho autora zůstává často v pozadí. Přestože nudný život rozhodně nevedl.

Dámské i pánské magazíny se celá desetiletí neustále vrací k jedné otázce. Holit, či neholit? Upravovat, či neupravovat? A pokud ano, jak upravovat? Má si muž nechávat rozčepýřené hnízdo? Má se žena holit do hladka? Je ještě v kurzu devadesátková linka? Na tyhle otázky vám neodpovíme. Ale možná vás uklidní, že si je lidé kladou celá tisíciletí.

17. července 1918 ve dvě ráno probudí carskou rodinu její věznitelé s tím, že se mají zabalit, protože se budou znovu stěhovat. Poté co si Romanovci zabalí svých zbývajících pět švestek, bolševici je vedou do sklepa, kde mají čekat, než přijede odvoz. Cestou po schodech dolů děti vidí vulgární nákres jejich matky souložící s rodinným přítelem a nedávno zesnulým svatým mužem Grigorim Rasputinem. Je to ta druhá nejhorší věc, která se jim tu noc stane.

Boney M o Rasputinovi zpívali, že byl milenec ruské carevny a nejlepší milenec celé širé Rusi. V nejnovější epizodě Hodiny dějepichu se podíváme, jestli je něco z toho pravda, kde se takové řeči vůbec v Rusku braly a jaký měly vliv na carskou rodinu a Rasputina samotného. A nebude to hezký poslech.

V historii není mnoho postav, které by si vysloužily takovou fascinaci pozdějších generací jako Grigorij Jefimovič Rasputin. Stojí na pochybné hitparádě společně s monstry a velikány, jako byl Adolf Hitler, Jindřich VIII. nebo Julius Caesar. A stejně jako oni je Rasputin opředen hned několika vrstvami propagandy a mýtů. Těžko se tak rozmotává, jestli byl skutečně zlý čaroděj, nebo svatý muž.

Ruští carové drželi po celou svou historii v rukách ohromnou moc, která přichází s ohromnou zemí. Ale řídit takovou zemi může být obtížné, obzvlášť pokud ji zdědíte v době velkých, důležitých světových událostí a změn. Pak Rusko vždy vyžaduje silného a bystrého vládce. Mikuláš II. nebyl ani jedno. Ale byl nejspíš milující otec, což jeho konec dělá o to tragičtějším.

Narození spasitele, zrození Páně. Příběh o tom, jak se narodil Ježíš Kristus, je jednou z nejznámějších a nejdůležitějších storek v historii lidstva. Znáte to, betlém, jesličky, zvířátka, andělé, tři králové… Ale je něco z toho fakticky pravda? O tom si dnes budeme povídat v Hodině dějepichu.

Půl roku nic než bláto, krev, utrpení, zatopené zákopy, krysy, odporné jídlo, konstantní bombardování a umírající kamarádi. Není divu, že po několika měsících měli vojáci na západní frontě první světové války všeho po krk. Ale místo obvyklé vzpoury se jejich utrpení přetvořilo v něco mimořádně lidského.

Devět příběhů o lásce, dvě hodiny a pár minut, nekonečné množství britských hereckých hvězd a k tomu kopa vánoční nálady. To je ve velice hrubých číslech dvacet let starý film Láska nebeská. Funguje ještě tahle klasika? Nebo nefungovala nikdy a antologie volně propojených příběhů vždycky držela pohromadě jen silou vůle?

Mužům se obecně líbí ženské nohy, to je stará známá věc. Ostatně proto existují rozparky na šatech. Kdyby se mužům nohy nelíbily, všechny šaty by byly od pasu široké a měly by kapsy. Spousta žen by to považovala za ideální svět. Nicméně máme i muže, kterým se líbí jedna konkrétní část nohou, a to od kotníků dolů. Možná jste na internetu (či v ložnici) už na foot fetiš narazili… ale nemyslete si, že je to nějaká novinka.

Máme pro vás dnes v našem podcastu Hodina dějepichu hned dvě fantastické věci. Zaprvé téma, které je samo o sobě boží. Australští veteráni z první světové proti armádě padesátikilových ptáků? Prostě bomba. Ale hlavně máme spolupráci se serverem VínoKrál.cz a speciálně s naším podcastem si urvete naprosto fantastickou slevu. Tak poslouchejte!

Píšou se poslední dny nejničivějšího konfliktu v dějinách lidstva. Adolf Hitler je po smrti, třetí říše se rychle hroutí a všichni významní nacisté se pokoušejí co nejdřív vzít roha z Evropy. Ti, kteří nemají jinou možnost než zůstat, jsou odhodlaní bojovat do posledního momentu a vzít s sebou do pekel tolik spojeneckých vojáků, kolik budou schopni. Zbytky Hitlerovy SS se rozhlížejí po krajině, aby doslova našli kopec, na kterém jsou ochotni umřít.

Představte si hrad v Rakousku. Uvnitř hromada francouzských politiků, vysoce postavených důstojníků, chorvatský údržbář, český kuchař a SS stráže. A kolem zuří poslední dny druhé světové války. A odtud je příběh už jenom divnější.

Vývoj ženských práv je jednou z mimořádně zajímavých kapitol lidských dějin. Je až hrozivé, kdy se ženy alespoň technicky postavily v západní společnosti na stejnou úroveň mužů… a je vážně bizarní, co tomuhle procesu předcházelo. A v čem všem našly ženy nečekanou pomoc.

Speciální otázkový speciál Martina Bartkovského, ve kterém zpovídá moderátory podcastu Hodina dějepichu Jana Studničku a Terezu Kujovou. I když středobodem povídání měla být kniha, která právě Hodině dějepichu vychází, dostalo se i na sledování porna, sexuální zážitky i na zkušenosti z živých vystoupení. Poslechněte si otázkový speciál, který má skoro hodinu.

Čingischán je pravděpodobně nejúspěšnější dobyvatel všech dob. Jeho impérium se rozprostíralo po většině euroasijského kontinentu. Většina měst, která Alexandr Veliký pojmenoval po sobě, dřív nebo později padla do rukou Čingischána nebo jeho následovníků. Málokdo ale ví, co Čingischán dělal předtím, než se stal chánem.

Až do vynálezu střelného prachu neexistovalo na bojišti nic strašidelnějšího a vražednějšího než horda mimořádně schopných jezdců s luky. Pohybují se extrémně rychle, v životě se k nim nedostanete včas a oni vás budou zasypávat šípy a couvat před vámi nějakých pět tisíc kilometrů.

Se dvěma miliardami prodaných výtisků je Agatha Christie jedním z nejprodávanějších autorů v dějinách lidstva. Všichni znáte její postavy slečnu Marplovou, Hercula Poirota… Ale nejspíš nevíte nic o jejím osobním životě. Což je škoda, protože vedla život mimořádně zajímavý.

Od maličké zemičky na Balkáně bylo mimořádně stupidní postavit se nezměrné síle nejsilnější velmoci regionu – Osmanské říši. Turecké impérium, s nímž nedokázaly pohnout ani sjednocené síly křesťanstva, se ale vydalo na pochod do Valašska jenom proto, aby zjistilo, že jej čeká absolutní peklo.

Podle všeho neměl Bram Stoker nejmenší ponětí o tom, kdo byl kníže Dracula. Pouze přečetl to jméno na dovolené, přišlo mu cool a pojmenoval tak svého záporáka. Vlastně jen náhodou se stalo, že jediné, co může dorovnat příšernost a krvavost upířího hraběte… je jeho reálný jmenovec.

Zpívající zvířata, kouzelné stromy, písničky o škodlivosti rasismu a přenádherná lovestory. To je v kostce animovaná Pocahontas od Disneyho. Je to vlastně jediný známý disneyfilm, který se nezakládá na legendě nebo už existující knize, ale na reálném historickém příběhu. Takže přirozeně jsou mezi filmem a realitou značné rozdíly.

Všichni máme rádi ucelené příběhy, kde má něco začátek a konec, příčinu a následek. Tahle lidská tendence se promítá do zkoumání historie obzvlášť. Lidé chtějí vědět, co udělalo ze Stalina to krvavé monstrum, kterým se nakonec stal. Ale má vůbec tenhle “záporák” svou “origin story”?

Josif Vissarionoviš Stalin je mnohými považován za jednoho z nejbrutálnějších a nejkrvavějších diktátorů v dějinách světa. Jeho válka s Hitlerem proti sobě postavila dvě monstra, každé z opačné strany politické barikády. Ale zatímco Hitlerova smrt byla dramatická a rámovala konec druhé světové, Stalinova smrt představovala námět na jeden z nejlepších komediálních filmů posledních let.

Napoleon údajně řekl, že historie je jenom soubor lží a pohádek, na nichž se všichni shodneme. Jako u drtivé většiny historických výroků je i u tohoto často rozporováno jeho autorství, ale základní premisa je nejspíš, ať je sebecyničtější, v zásadě pravdivá. Naštěstí máme archeology a historiky, kteří občas zvládnou nahlédnout mezi řádky kronik a oficiálních dokumentů a zpochybnit zaběhlý narativ.

Historie medicíny je zábavné čtení, pokud tedy máte rádi černý humor. Můžete být zaskočeni, jak pokročilá byla římská či aztécká chirurgie, můžete žasnout nad tím, jak zkreslené představy měli středověcí felčaři o lidském těle. A můžete se děsit toho, jak až do doby v podstatě nedávné nikdo neměl nejmenší tušení, co se děje ženám mezi nohama. A někdo to netuší dodnes.

Jen málo fanatických sekt lidské historie si vysloužilo takový popkulturní obraz jako právě asasíni, tajemné společenství vrahů a atentátníků sídlící v horách Blízkého východu. Byly jim věnovány filmy, romány a samozřejmě celá série mimořádně úspěšných videoher. Ale co jsou jen středověké legendy a co pravda?

J. R. R. Tolkien se ve svém psaní často inspiroval historií. Občas je inspirace trochu obskurní, občas je nad slunce jasná. Jako třeba bitva o Minas Tirith, jedna z nejikoničtějších bitev fantasy literatury, kdy rohanská jízda dorazí právě včas, než skřeti proniknou do města… Ta má inspiraci zcela zřetelnou. Tentokrát vám přinášíme záznam z live vystoupení Hodiny dějepichu v pražském Rock Café o dobývání Vídně.

Taneční mor zní jako pokračování Rocky Horror Picture Show, ale jedná se o historickou událost. Chorobu, která sevřela celé středověké město do svých spárů a odmítala ho pustit po celé léto.

Přijde takhle rodina k talentovému agentovi s tím, že pro něj mají výstup, s nímž by se rádi dostali na pódium. Agent je tedy vyzve, ať ho předvedou… a od té chvíle je historka jenom a jenom horší. Právě jste slyšeli začátek nejlegendárnějšího vtipu současnosti.

Sovětský svaz dělal pár věcí dobře. Začátky vesmírného programu, vojenské přehlídky a gulagy. Pozor, neříkáme, že gulagy byly dobrá věc, jen že Sověti to svoje zrůdné souostroví uměli dělat. Dělali ty svoje příšernosti dobře. Většinou. Dnes si můžete poslechnout příběh gulagu, který se skutečně nepovedl.

Historie většiny regionů v Česku je utopena v krvi. Jsme v srdci Evropy, během dějin se tu bojovalo tolikrát, na tolika místech, tolik stran proti sobě, že se tomu zkrátka nejde vyhnout. Každý český region je utopen v krvi. Kromě Karlovarského kraje, ten je utopen v minerálce. A krvi.

Když Harvey Weinstein kdysi v rozhovoru tvrdil, že Charlie Chaplin je jeho vzor, neměli jsme ještě tušení, co tím vlastně myslí. Ale po poslechu této epizody Hodiny dějepichu bude pro vás celá situace o něco jasnější.

Královna ze Sáby je pro většinu z nás jen vágně povědomý termín. Bible s ní nakládá jako s naprosto třetiřadou postavou, v Koránu na tom není o moc lépe. Ale existuje verze její legendy, kdy hraje mnohem větší roli. Téměř biblických rozměrů. A ano, hraje v tom roli sex.

Marilyn Vos Savant je člověk s nejvyšším naměřeným IQ v historii, podle některých testů její inteligenční kvocient dosahuje někam na dvě stě dvacet. Z běžné konverzace byste to ale neřekli, působí jako „normální“ bystrá žena. Ani její vztahy nejsou nijak výjimečné kromě toho, že jako celebrita randila s jinými celebritami. Nemá tedy inteligence žádný vliv na vaši sexualitu? Těžko říct, když se neshodneme na tom, co „inteligence“ doopravdy znamená.

Před pár lety se internet zajímal o to, jestli sex mezi Rose a Jackem v Titanicu je první “sex v autě” v historii. Zaprvé ne, protože Titanic je fiktivní příběh. (V oceánu přeci nejsou žádné ledovce.) A zadruhé – ne! Člověk měl sex v autě v podstatě od chvíle, kdy automobil vznikl! To už je prostě v lidské povaze.

Raná historie automobilů je protkaná bizarními sporty, sázkami a výlety. Vlastně si v prvopočátku nebylo lidstvo ani doopravdy jisté, k čemu má takový automobil vlastně sloužit. Vědělo se ale jedno: Bylo by fajn, kdyby auta trochu nahradila koně, protože města téměř zanikla v souvislé vrstvě koňských koblih.

První kontakt mezi španělskými objeviteli a domorodými Aztéky skončil krvavou válkou, při níž byla ztracena většina aztécké kulturní historie. Dalo se tomuhle konfliktu předejít? Čí je tenhle konflikt doopravdy vina? A měl tenhle spor vůbec nějakého vítěze? To všechno v epickém vyvrcholení aztécké trilogie Hodiny dějepichu.

Byla to válka s Aztéky, co conquistadora Hernána Cortése zapsalo do učebnic dějepisu. Ale byly to ženy, které mu umožnily tuhle válku vyhrát či dokonce vůbec začít. Na obou stranách Atlantiku se Cortés oddával milostným dobrodružstvím, které poznamenaly jeho kariéru, osobní život i samotnou historii.

Aztécká říše byla velice specifická společnost, která byla v mnoha ohledech naprosto cizí evropskému vnímání světa. Jejich náboženství, jejich stravování, válčení, všechno bylo naprosto odlišné od našeho kontinentu. Ale některé věci jsou naprosto univerzální. Jako nedotknutelná vládnoucí třída či pošahané sexuální zákony.

Mezidruhové křížení zní jako něco, co dělají jen nepříčetní devianti. A máte naprostou pravdu. Ale kdysi nám mezidruhové křížení zachránilo život. Nám jako lidstvu… A dost možná vám před třemi lety.

Vlkodlaci! Nebezpečné pověry, stršidelný folklor nebo zastaralý nýhled na duševní nemoci? O tom bude dnešní Hodina dějepichu a připravte se… tahle epizoda bude obsahovat extenzivní množství snězených dětí.

Rimming neboli rim job nabral v posledních letech na popularitě. Stal se jednak významnou součástí internetové pornografie, ale také neoddělitelnou částí moderní meme culture. Protože přiznejme si, může to být sexy, ale hlavně je to mimořádně humorná praktika.

Cosplay je dnes neoddělitelnou součástí všech větších nerdovštějších akcí, ať už jsou to premiéry filmů, vydávání her nebo, a to především, nejrůznější sci-fi, fantasy a komiksové “conventions”, takzvané cony. Podívejte se s námi do podivné a překvapivě hluboké historie cosplaye.

Všichni víme, že na Velikonocích je něco hluboce sexuálního. Vystrčit zadek, omladit proutím, ten vyrýsovanej polonahej frajer na kříži… Ale kolik té sexuality vzniklo samo od sebe a kolik je pevnou a základní součástí velikonočních svátků?

Začal se vysílat v roce 2000 a působil jako naprosté zjevení. Dvě ženy, matka s dcerou, které se navíc jmenují stejně, mezi sebou střílí dialogy kadencí kulometu. U toho se ládují nekonečným množstvím fast foodu a bojují o muže svého života, které v další chvíli odhánějí. To je seriál Gilmorova děvčata, který buď nenávidíte, anebo milujete i přes všechny jeho chyby. Právě o něm se baví moderátorka Hodiny dějepichu Tereza Kujová s hostem Martinem Bartkovským. Jan Studnička se nezranil, pouze měl jiné povinnosti a regulérní epizodu Dějepichu dostanete příští týden.

Zavřít penis do klece a provést klystýr, to byl v podstatě lék na všechno. Alespoň v sanatoriu vyhlášeného lékaře Johna Harveyho Kelloga, člověka, který vynalezl kukuřičné a pšeničné lupínky proto, aby lidem překazil chuť na sex. A to je jenom malá část jeho kariéry.

V září 1809 obklopily spojené námořní síly Číny a Portugalska malou zátoku hrozivě pojmenovanou Tygří tlama. Stovky čínských džunek, pět portugalských brig a jedna fregata. Piráti zahnaní do zátoky v podstatě neměli nejmenší šanci. Jenže měli na své straně jednu nepopiratelnou výhodu. Velitele jménem Čchang Bao a pirátskou královnu Čeng Š'.

Pokud jste viděli Hory mají oči nebo Krvavou stezku nebo Home, ten díl Akt X, kde Mulder se Scullyovou vyrazí na venkov, aby rozprášili incestní rodinu mutantů, pak jste nejspíš fandové hororového žánru hicksploitation. A budete milovat nejnovější epizodu Hodiny dějepichu.

Řecká armáda beztak ztratila stovky a dost možná tisíce lidí na pobřeží Malé Asie a kolem se povaluje spousta lodí, se kterými nikdy nikdo neodpluje domů. Takže z nich Řekové poskládají ohromného dřevěného koně, do jehož nitra se uschová padesát nejelitnějších válečníků z celého Řecka. Mezi nimi Odysseus a spartský král Meneláos. A teď se budou několik hodin modlit, aby se Trójané nerozhodli spálit tu věc na popel.

Lidská sexualita je jemně řečeno pestrá. Neexistuje snad na světě objekt, činnost, myšlenka nebo koncept, které by někoho nevzrušovaly. A chudáci sexuologové musejí ty častější úchylky pojmenovávat a klasifikovat. Podívali jsme se na pár těch nejzajímavějších.

Toto je příběh z dob, kdy antičtí bohové byli malicherní a krutí. Ale nejde o Herkula, místo toho pokračujeme v našem podcastu Hodina dějepichu s příběhem o dobývání Tróji, neporazitelného města, proti kterému vyrazila neporazitelná armáda. Aby získala zpátky nejkrásnější ženu na světě.

Trója je neporazitelné město a Řecko má neporazitelnou armádu. Jen tyhle dvě věty vám pravděpodobně stačí k tomu, abyste věděli, že máte zaděláno na jeden z nejlepších příběhů všech dob. Ale Iliada má mnohem víc cool částí. Třeba tu, kde musí král zabít svou dceru, aby měl větry.

Když se řekne Mata Hari, představíte si jakousi ženskou verzi Jamese Bonda? Promiskuitní agentku, která udělá všechno pro dokončení mise? Která svými činy zachrání, nebo naopak pošle na smrt tisíce lidí? Neviníme vás. Ale mýlíte se.

O gejšách panují u nás na západě hromady legend a pověr. Ta nejstálejší je o tom, že gejša je v podstatě japonská prostitutka. Což gejša samozřejmě není, gejša je primárně luxusní společnice, která vám poskytne oduševnělou konverzaci, hru na hudební nástroj a prastarý čajový rituál. Což ale neznamená, že taková gejša nemá občas sex za peníze.

Záznam druhého podcastového vystoupení v Rock Café s názvem Hledá se prezident, zn. sexy. Protagonisté Hodiny dějepichu se opět spojili s podcastem Přepište dějiny a hledají odpověď na otázku, který z prezidentů byl tzv. nejvíc prcatelný. Účinkují: Jan Studnička, Tereza Kujová, Martin Groman a Michal Stehlík.

Císař Caligula je jedna z nejznámějších postav historie z těch nejhorších možných důvodů. Přitom měl tak slibný start! Chlapec ze skvělé rodiny, milovaný svými blízkými i veřejností, vystřídal na trůně nenáviděného tyrana. Ale během několika málo let se ukázalo, že bude pravděpodobně ještě horší než jeho předchůdce.

Římská říše byla grandiózní naprosto ve všem, mimo jiné i ve svých excesech. Spousta pochybných historiků a ještě pochybnějších vlastenců mluvívá o tom, že to byla právě tahle dekadence, hesonismus, který nakonec vedl k pádu Říma. Ale to je omyl. Říše byla zkažená od svého vzniku.

Co se stane, když umře vládce světa? Přesně před touhle otázkou stáli králové, generálové a politici po smrti Alexandra Velikého. Kdo může nahradit někoho, o kom se většina známého vesmíru domnívala, že ani není člověk, ale polobůh? Kdo má dost síly na to, aby usedl na Alexandrův trůn? Všichni měli stejnou odpověď: já.

Protože Vánoce jsou svátky klidu, míru a pokoje, místo klasické epizody Hodiny dějepichu, našeho podcastu o historii sexu, sexuality a erotiky, vám přinášíme rozhovorový speciál. Autoři podcastu budou odpovídat na profesionální otázky svého kolegy… i na vaše zvrhlé dotazy.

Hodně se toho namluví o tom, že Vánoce ztratily svůj smysl, svůj původní význam. Mluví se o komercializaci svátků, o amerikanizaci Vánoc. Ale je to skutečně pravda? A jaký je opravdu původní smysl Vánoc? Inu… chlastání.

Alexandr Veliký je možná největším dobyvatelem všech dob. Nad velikostí, drzostí a úspěchem jeho válečného tažení se dodnes tak trochu tají dech. Města, království, celé říše se hroutily pod podrážkami jeho sandálů. A pro jeho fenomenální úspěch je hned několik důvodů. Mezi nimi i alkoholismus, paranoia a záchvaty megalománie.

Většinou když vyprávíte příběh citlivého mladého chlapce, který měl těžké dětství, vlastní matka jím manipulovala a otec byl promiskuitní alkoholik a násilník… většinou to končí tím, že chlapec v dospělosti zabije spoustu lidí, sám spadne do alkoholu a umře předčasně. Ale neplatí to jen pro sériové vrahy, platí to i pro slavné vojevůdce. Jako byl Alexandr Veliký.

Během listopadu proběhla v pražském podniku Rock Cafe dvě živá vystoupení – podcastové crossovery mezi reflexáckým podcastem Hodina dějepichu a jejich kolegy z podcastu Přepište dějiny. Tématem obou večerů bylo, co je vlastně na nacistech tak přitažlivého. Protože, ruku na srdce, i vy v sobě chováte jistou temnou… fascinazi.

Co to byla “oplodňovací bedna”, jak se včela může stát královnou a jakou úžasnou superschopnost má slepice? To všechno se dozvíte v dnešním speciálním díle Hodiny dějepichu, který se věnuje zvířecímu sexu. Jakože… sexu mezi zvířaty, ne tomu, co děláte, když má pan manžel narozeniny.

Málo se to ví, ale socialistické Československo bylo světovým průkopníkem ve studiu sexuologie. Komunistický režim chtěl mít spoustu šťastných a spokojených socialistických lidí  a k tomu byly v jeho očích potřeba dvě věci: rovnost a orgasmus.

Sex ve městě sloužil jako přechod mezi érou devadesátkových televizních seriálů a érou “quality TV”. Jasně, nejsou to Sopranovi, ale díky HBO a showrunnerovi Michaelu Patricku Kingovi se podařilo s velkým rozpočtem vytvořit ojedinělý “lexikon moderní ženy” v ojedinělém prostředí pozdně devadesátkového New Yorku. Což je taky důvod, proč už to nikdy nebude znovu fungovat.

Vibrátor je dnes nedílnou součástí každé domácnosti. Nebo minimálně obvyklou součástí domácnosti. Ale málokdo se zajímá o to, odkud se tahle užitečná věcička vlastně vzala. Máte jednu populární verzi a jednu pravdivou verzi.

James Bond je pojem. Dvanáct románů, dvě sbírky povídek, sedmadvacet filmů, a když jste velkorysí v počítání, tak celkem dvanáct herců. Agent 007 je zkrátka jedna z hlavních postav kánonu západní popkultury. A s takovým objemem příběhů je téměř zaručené, že se sem tam objeví nějaký příšerný přešlap.

Po jedné extra náročné noci, během které musel mít britský špion Roald Dahl sex hned několikrát, aby dostal z žen žádané informace, volá agent svému nadřízenému a vysvětluje, že už prostě nemůže. Dostane podle legendy krátkou, ale všeříkající odpověď: “Zavři oči a mysli na Anglii.”

Vždycky když se mluví o tom, že nic takového jako patriarchát neexistuje, je dobře vzpomenout někoho, jako je Alžběta I. Mimořádně úspěšná žena, která se zapsala do historie jako jeden z nejúspěšnějších, nejprohnanějších, nejchytřejších a nejkompetentnějších vládců historie. Takže se o ní celá staletí tvrdilo, že byla muž. Protože žádná žena by přece nemohla takhle úspěšně vést zemi, že?

UFO, mimozemšťané, únosy, experimenty na lidech… to není něco, co bychom si běžně spojovali se sexem. Tak proč se všechna “svědectví” i studie o únosech mimozemskou inteligencí točí kolem odběrů spermat, oplodňování a strkání sond do zadku?

Lilith je jméno, které možná znáte z popkultury. Možná jako sexy démonku, možná dokonce víte, že to měla být Adamova první žena. Ale víte, že Lilithiny kořeny jsou starší než celá Bible? Vítejte u dalšího dílu Hodiny dějepichu.

V nejnovějším díle Hodiny dějepichu se podíváme do místa, o kterém si nechávali zdát perverzáci po celá staletí. Včetně nás. Podíváme se totiž do říšského harému Osmanské říše… abychom zjistili, že to zas taková pohádka nebyla.

Když se v české pohádce jde „bojovat s Turkem”, myslí se tím Osmanská říše. Po celá staletí se Svatá říše římská (tedy my) řezala s Osmanskou říší (tedy s Turkem) o to, kdo je víc Řím a kdo bude kontrolovat východní Evropu. Ale na to, v jak úzkém kontaktu jsme byli, že jsme strávili v sousedství Osmanské říše sedm set let, se toho o ní moc nenapovídá. A už vůbec ne o jejím sexuálním životě.

Giacomo Casanova byl světákem své doby. Sjezdil Evropu, hodně toho viděl, spoustu lidí potkal a většinu z nich ojel. Jenže Casanovův příběh je mnohem zajímavější než jeho reputace. Tak pojďme trochu hlouběji. He he he.

Afrodiziaka neboli přípravky na zvyšování potence, sexuální výdrže i libida obecně jsou tady s námi od nepaměti. V podstatě od chvíle, kdy máme civilizaci, máme i přípravky i afrodiziaka. Ale zatímco u jiných léků si neříkáme “Tohle brali na migrénu už staří Indové!” k látkám, které mají povzbudit libido, takhle kritický postoj nemáme.

Když nemáte příliš představivosti, profilujete frajera podle toho, kolik žen dokáže dostat do postele. Když máte trochu představivosti, budete si ho nejspíš vykreslovat podle toho, jak je úspěšný v práci, jestli je  pohledný, vtipný a sympatický. Když máte chorobnou představivost, budete poměřovat frajera podle toho, kolikrát zachránil svět. A snad jenom jedna osoba v historii splňuje všechny tyhle definice.

Existuje legenda o tom, že katolická církev měla v temném středověku ženskou papežku. Ale je to skutečně jenom legenda. Pravda je daleko bizarnější. Jedna dostala na papežský trůn dva syny, dva vnuky a další tři příbuzné. A s minimálně dalšími třemi papeži měla poměr. Dámy a pánové, Marozie Tuskulská.

Kdybychom měli na tuhle otázku odpovědět fakticky, museli bychom říct, že ne. Ale jak víme, historie je zamotaná a komplikovaná. I když se netýká podivné religiózní organizace, která funguje bezmála dva tisíce let.

Co má společného hraničně zoofilní pornografie, japonské legendy, atomová bomba a Matthew Perry? Na první pohled nic, ale dohromady složí příběh vzniku jednoho z nejobskurnějších typů pornografie, takzvané tentai. Neboli porno s chapadly. Vítejte u další Hodiny dějepichu.

Říká se, že studenti historie nikdy neodpustí Jindřichu VIII., že měl jenom šest žen. Ale upřímně, dovedete si představit, jak by vypadala tehdejší Anglie, kdyby se ten blb oženil ještě dvakrát?! Měli bychom pravděpodobně dvě další popravené nevinné dívky… a dost možná další dvě náboženství k tomu.

Filmový festival v Karlových Varech je v plném proudu a i my jsme se nechali strhnout leskem a slávou stříbrného plátna. Proto jsme se v nejnovějším díle pořadu našeho podcastu Hodina dějepichu rozhodli podívat na několik slavných erotických filmů, abyste měli po večerech na co koukat, ať už jste v hotelu ve Varech nebo jste zůstali doma.

Když se řekne „sexuální panna“ nebo pejorativněji „šukací panna“, všichni si vybavíme ty nebohé nafukovací blondýny s… hm… řekněme překvapenými výrazy. Jenže před několika stoletími takhle sexuální panny vůbec nevypadaly. A upřímně takhle nevypadají ani dnes. A nejspíš by vám to dnes už dokázaly samy říct.

Ne, tohle není titulek odkazující k nějakému podivnému Liberlandu, který si před lety na studiích založil Ivan Bartoš s kamarády… myslíme reálné piráty. S šavlemi, pistolemi, galérami, stěžněmi a syfilisem. Ti cool piráti. Právě o nich si totiž dnes budeme povídat v našem podcastu.

Nacisté byli zrůdy a vrchní vedení Třetí říše byli arci zrůdy. To víme. Ale přes to všechno to byli taky lidé. To neříkáme proto, abyste je litovali, kdepak. Ať se ti parchanti na věky smaží v pekle, kde jim démoni sypou potkany do trenýrek… Ale znamená to, že měli své sexuální záliby, slabůstky a úchylky.