ArtCafé

Umělecký výzkum boří tradiční dualitu evropského myšlení – představu o protichůdnosti pojmů jako věda a umění, objektivita a subjektivita, mysl a tělo, myšlení a vnímání. ArtCafé se představí dva uměleckovýzkumné projekty Geology of Being a Parent-Friendly Culture. ArtCafé Hanky Malaníkové o uměleckém výzkumu s tanečnicí, choreografkou a pedagožkou Zdenou Brungot Svíteková a divadelní režisérkou Marikou Smrekovou.

Proč si do domácností věšíme i umění z hobbymarketů a prodejen s nábytkem? I na to se ptal průzkum o umění Projektu 100ks. O sběratelství, českém i zahraničním uměleckém trhu, spolupráci s umělci jako Petr Nikl, Krištof Kintera či Ester Knapová mluví s Davidem Pomahačem Jakub Svoboda. Svou tvorbu představí, i proč je dobré mít kvalitní rám obrazu zodpoví Petr Hajdyla.

59. ročník festivalu vědeckého filmu AFO, který probíhá 23.–28. 4. v Olomouci, provází téma Paměť. V programu se mimo jiné objevila filmová báseň 3MWh režisérky Marie-Magdaleny Kochové o vizi šetrnějšího života. Diváci se mohou těšit i na mockument Bzukot země, ve kterém lidstvo hledá objektivní obraz sebe sama. Na tom, že to jde stěží, se ostatně shoduje režisérka filmu Greta Stocklassa, scenárista 3MWh Josef Kokta a dramaturg festivalu Dominik Vontor.

Od dubna je v iVysilaní České televize ke zhlédnutí šestidílná série Neznámá společnost, která vznikla podle stejnojmenné publikace Pavla Pospěcha. Úspěšná sociologická sonda do české společnosti si klade zdánlivě banální otázky – třeba proč máme v Česku tolik zahrad­ních bazénů. Hosty Jitky Kostelníkové jsou autoři série Vít Taneček, Karolína Čejková a autor předlohy Pavel Pospěch.

S jarem přichází i další ročník fashion weeku, představující nadcházející kolekce. Jak zásadní je akce pro mladé tvůrce? A jaké to je být módním designérem a designérkou v Česku? Je módní přehlídka stále aktuální formát? O tom si povídá moderátorka Alžběta Žabová s hosty Vandou Jandou a Tobiasem Schubertem (Tobias Equipment), kteří budou svou práci prezentovat na letošním Mercedes-Benz Prague Fashion Weeku.

Může si radost z tance vychutnat každé tělo? Jak tančí na hudbu neslyšící děti? Jak vypadají taneční hodiny pro lidi s Parkinsonovou chorobou? A nebývají nakonec větší překážkou a handicapem limity v naší hlavě? O tvůrčím procesu a kreativním učení v tělech, která fungují jinak, hovoří Hanka Malaníková s tanečnicí, choreografkou a pedagožkou Barborou Látalovou, tanečnicí a kulturní manažerkou Markétou Perroud a s performerkou a režisérkou Zuzanou Pitterovou.

Blanka Klimešová z organizace Pěšky městem popisuje taktický urbanismus a změny, které může přinést do okolí škol. Filozof města Vladan Klement uvádí zahraniční příklady problematických zásahů, které měly z veřejného prostranství dostat mladé lidi pryč. Martin Kalenský se zastavuje u kolečkových urban sportů a projektu Skateholders, který je součástí českobudějovického programu Evropského hlavního město kultury 2028.

Literát a performer Ondřej Macl napsal satiru Legenda o Bocianovi či básnickou prózu Miluji svou babičku víc než mladé dívky. Spolu s Richardem L. Kramárem, básníkem, režisérem a kabaretiérem, jenž na JAMU zkoumá sepětí hlasu, loutky a transgendru, pracovali na kolektivní performanci Kafkův snář. Dramaturgyně a studentka DAMU Dana Hlaváčová připravovala v DISKu divácky úspěšnou inscenaci U Hitlerů v kuchyni a Sestra.

Co jsou úkazy pravděpodobně paranormálního původu? Za oceánem se šířily konspirace kolem Oblasti 51 a diváci Poltergeista se svíjeli strachy v přítmí kinosálů. V normalizačním Československu existovala Psychoenergetická laboratoř pro výzkum paranormálních jevů. A právě ta inspirovala tvůrce seriálu To se vysvětlí, soudruzi! David Pomahač pozval do studia režiséra Michala Samira, scenáristu Miro Šifra a herečku Dariju Pavlovičovou.

Módní návrhářka Julie Žil Vostálová prototypuje a modeluje v digitálním prostředí. Rozložila pánské sako, párala vzpomínky během rezidence WASTED v INI prostoru. Umělkyně Ruta Putramentaite má blízko k médiu sochy i k figuře rozkladu. V projektu The Global Stomach nahrála dopis žížalám. Filozof Martin Rabas se zamýšlí nad tvářemi rozpadu a podotýká, že je možné dosáhnout toho, co člověku chybí, právě skrze rozpad.

Nalézat odpovědi se snaží skupinová výstava Feminine Painting – It's a Masculine Thing! sdružující umělkyně a umělce z celého světa. Expozice zkoumá různé formy diskriminace a dominance od 90. let až po současnost, které se netýkají pouze genderu, ale i etnicity, třídy, vzdělání a politické historie. Pozvání do studia Agáty Hrnčířové přijala umělkyně Martina Drozd Smutná, malířka a sochařka Olina Francová a kurátorka výstavy Jaroslava Tomanová.

Román působí jako DJský set k rozpadu společnosti, jeho největší kouzlo tkví v tom, že dokáže obstát v každé z mnoha svých rovin – popkulturní, společenské i politické. Zároveň jeho autorka vládne schopností uvěřitelně stvořit postavy velice odlišné věkem, zázemím i původem, včetně jejich mluvy a uvažování. Hosty pořadu byli překladatelka Petra Zikmundová, publicista Pavel Turek a slovenský novinář Mario Gešvantner.

Roku 1963 postihlo Skopje ničivé zemětřesení. V rámci obnovy města bylo zřízeno i Muzeum současného umění. Díky otevřené výzvě a štědrosti umělců a uměleckých svazů z celého světa vznikla solidární sbírka umění, kterou můžete až do 29. září zhlédnout v Národní galerii a Lidické galerii během jedinečné dvou-expozice Žádný pocit netrvá věčně. Tu doplnily i intervence vybraných současných umělkyň a umělců. Moderuje Alžběta Žabová.

Jak čelit body shamingu? Aktéři a aktérky dokumentu Dagmar Smržové Tělo v mé hlavě byli od dětství kvůli svému vzhledu vystavováni kritice. Do vltavského studia zavítala režisérka spolu s průvodkyní filmem, modelkou a editorkou Vogue Natálií Debnárovou. O tom, jaké místo mají v programu letošního festivalu Jeden svět filmy s tématikou přijetí vlastního těla mluví s Agátou Hrnčířovou i dramaturgyně Kamila Dolotina.

Multimediální učebnice theatrum.online vznikla ve spolupráci Divadelní fakulty JAMU a Filozofické fakulty MUNI. Ve 4 kapitolách kombinuje teorii a metodickou podporu. Jitka Kostelníková se v ArtCafé ptala autorek projektu Kateřiny Jebavé, Berit Blumaierové a Karolíny Stehlíkové, proč zvolily jako hlavní témata masku, dialog, divadelnost a vyprávění, jak lze učebnici využívat i co se ony samy divadlem naučily.

Alchymisti: Zlatodějný teatrolab je nová interaktivní inscenace souboru Geisslers Hofcomoedianten, ve které diváci prochází pěti alchymistickými laboratořemi. Zájem o alchymii, využití technologií i provázanost s podcastovou sérií Alchymisti na ČRo Junior komentují Vojta Franců, Petr Hašek a Kateřina Bohadlová. Moderuje Jitka Kostelníková.

Kniha Návrat do Mongolska odkrývá příběh mongolské sbírky Náprstkova muzea, která je založena na sběratelství českých pracovníků – ti do Mongolska přijížděli v rámci spolupráce zemí Východního bloku zejména mezi 50. a 70. lety 20. století. Religionista Luboš Bělka vypráví o cestách a nálezech archeologa Lumíra Jisla. Malíř a sběratel Ondřej Basjuk popisuje, jak buddhistické artefakty vnikají do jeho života a tvorby.

Skrze dobové deníkové záznamy fotografky Libuše Jarcovjákové nahlédneme v novém snímku Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být do tvůrčího světa umělkyně, která se rozhodla stát se fotografkou v nelehké době normalizace. ArtCafé s hostkami Libuší Jarcovjákovou a Klárou Tasovskou nejen o snímku, kterému tleskalo i publikum letošního filmového festivalu Berlinale, moderuje Alžběta Žabová.

Platforma Sport in Art propojuje zdánlivě neslučitelné světy umění a sportu. V rámci své bohaté činnosti vydává Sport in Art časopis, vede online galerii i uměleckou soutěž Art Grand Slam. Představit aktivity Sport in Art, vítěze ocenění i probíhající výstavu Uvnitř pohybu přišla koordinátorka projektu Josefína Nedvědová, kurátor Petr Vaňous a umělec a textař Lubomír Typlt.

Organizátoři letošního FAMUFESTu kladou důraz na nutnost spolupráce v životě i filmovém průmyslu. Agáta Hrnčířová pozvala do studia vedoucí programu Anetu Skalickou a režisérky Viktorii Novotnou a Annu Wowru, jejichž filmy řeší sílu a úskalí ženského přátelství.

Jak se koncept neurodiverzity promítá do vývoje robotických či textilních hraček? Jak funguje knihkupectví a časopis, kde se počítá s neurodivergentními lidmi?

U příležitosti vydání knihy ZOO Index mluvila Alžběta Žabová s její autorkou a editorkou Terezií Štindlovou. Publikace uvádí fenomén zoo v propojení i s popkulturními symboly. Do vltavského studia zavítala také umělkyně Eva Koťátková, která s tématem mezidruhového soužití ve své umělecké praxi často pracuje. Povídaly si mimo jiné i o připravovaném projektu pro benátské bienále, který vypráví příběh o Žirafě Lence.

Vltavské studio rozezněla filmová hudba skladatelů nominovaných na Českého lva 2023 v kategorii Nejlepší hudba. Jan Šléška získal nominaci za sci-fi Bod obnovy, Karel Havlíček za snímek Bratři. Je však také autorem hudby Němá tajemství nominovaného hned v dalších sedmi Lvích kategoriích.

Mistr René Caran bere u restaurování podlah do rukou dřevo staré sto nebo i tři sta let. Stojí také za mezinárodní akcí WORKCAMP PARQUET, kde pravidelně spolu s kolegy sdílí své zkušenosti. Umělec Pavel Havrda hledal surovinu pro parketářské experimenty mezi starým sektorovým nábytkem za odvoz, vznikly tak dvě variace Aladinovy plovoucí podlahy. Nejnovější práci s parketami přinesl do scénografie inscenace Tremula.

Rok české hudby se vztahuje především k velikánům jako Smetana či Dvořák, ArtCafé však přiblíží osudy skupiny tzv. terezínských skladatelů jako Gideon Klein, Hans Krása, Pavel Haas či Ilse Weberová a další. Mnoho z nich má totiž v roce 1944 smutné výročí úmrtí. Na jejich odkaz a dílo se ptá David Pomahač violoncellistky Marie Dorazilové, členky Krása Quartet a Petra Nouzovského, violoncellisty a dramaturga festivalu Věčná naděje.

Jitka Kostelníková pozvala do studia dokumentaristy Nikolu Klingera a Leu Petříkovou, kteří uvedli na podzim v rámci Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava své celovečerní snímky La Reine a If I Ever Lose My Eyes. Proč je jejich tvůrci točili na 16 mm kameru? Jak nacházeli specifické, až magické lokace? A proč jsou jejich filmy spíše experimentálním dokumentem?

Jak výstavy reflektují moc a útlak ve vztahu k genderu? Jakým způsobem zobrazují vykořisťované ženské tělo? A jak mohou výstavy přispět k diskusi o nerovnostech v naší společnosti? Na to bude odpovídá Agátě Hrnčířové umělkyně Marie Lukáčová, jedna z kurátorek výstavy Karina Kottová, a expertka Kateřina Šádková z organizace Rozkoš bez rizika, která pomáhá sexuálním pracovnicím a pracovníkům.

Na otázku, co všechno je kafkovské a jakou reflexi Franze Kafky můžeme najít v dílech vizuálních umělců odpovídá výstava KAFKAESQUE. Přímou či nepřímou inspiraci Kafkovou literaturou a životem máme možnost vidět ve zpracování špičkových domácích i zahraničních umělců, jako jsou například David Lynch, Mat Colishaw, Jake a Dinos Chapmanovi, Jaroslav Róna, Siegfried Herz a mnoho dalších. O vzniku výstavy si s kurátorem Ottou M. Urbanem povídá David Pomahač.

Festival Malá inventura je každoroční příležitostí uvědomit si, kam směřuje nové divadlo. Letošní 22. ročník bude od 20. 2. do 28. 2. v Praze a nese téma praskliny. Program představují dva členové týmu: dramaturgyně přehlídky Karolina Plicková a umělecký ředitel Petr Pola. Tomáš Procházka z Handa Gote research & development a divadla Alfred ve dvoře popisuje například inscenaci Třetí ruka, která je součástí programu.

Kruhový stůl, rytíři, grál a Parsifal. Justin Svoboda oživuje velký příběh v prvním českém vypravěčském představení Grál! s živou hudbou Kirilla Yakovleva. Projekt vznikl v divadle NoD ve spolupráci se StorytellingCZ. Z jakých zdrojů vypravěč spolu s režisérem Jankem Lesákem a dramaturgyní Natálií Preslovou Strýčkovou čerpali? A co vše Grál! ukazuje o divadelních možnostech vyprávění? Moderuje Jitka Kostelníková.

Druhý díl volné minisérií Anny Herza Tydlitátové o udržitelnosti v českých kulturních institucích pokračuje tématem mezilidských vztahů s hosty z FAMU. Rozhovor se čtyřmi lidmi, kteří z různých pozic o udržitelné prostředí školy pečují: děkankou Andreou Slovákovou, ombudsmankou Pavlínou Junovou, studentkou Olgou Srstkovou a environmentální ambasadorkou Annou Tabáškovou.

Jak u nás true crime podcasty vznikají? V ArtCafé představíme ekologický podcast Orlice Karina zemřela o trávení dravých ptáků a sérii Umění padělat o falzech ve výtvarném umění. Agáta Hrnčířová hovoří s jejich tvůrci – Damianem Machajem, Terezou Hof a Zdeňkem Chaloupkou.

Jak se dá dělat kultura udržitelně? A je ukončení činnosti cesta, jak zareagovat na nevyhovující podmínky v kulturní sféře? Spojili jsme se s uměleckou ředitelkou festivalu Luhovaný Vincent, který skončil po třinácti úspěšných sezónách. Kontext doplní ředitelka profesní asociace živého umění Nová síť Adriana Světlíková, popisující závěry konference Culture Get-Together, která se loni na podzim věnovala právě tématu odcházení.

Lucie Hašková v Obecní knihovně Hradištko tvoří svorník, kde napříč Evropou prorůstají příběhy 2. světové války do přítomnosti jednotlivců i rodin. Malíř David Čumalo zachytil v obrazech na dřevě osobitou analýzu paměti evangelického kostela na pražské Santošce. Jan Hamerský popisuje svůj autorský internetový projekt Přežij Broumov, včetně povídky Modli se, pracuj a přežij Broumov, kde zobrazuje dějiny viděné zdola.

Umělecká publikace Jakuba Jansy The Garden of Problems, která vychází v těchto dnech, přináší ucelený pohled na jeho dosavadní práci a zároveň dává prostor dalším autorkám a autorům. Jakou roli hraje knižní formát ve světě vizuálního umění? Moderátorka Alžběta Žabová se ptá kurátora Michala Novotného i umělce Jakuba Jansy.

V brněnském OC Dornych dostalo 17. ledna umění ke svým 1000061. narozeninám několik akustických dárků. Audiooslavu uspořádali ČRo Vltava v koprodukci s platformou Terén v rámci jednodenního rozhlasového festivalu Art’s Birthday – Euroradio Ars Acustica special evening.

Co se stane, když se skupina studentů adiktologie rozhodne vyzkoušet drogy na vlastní pěst a jak celý seriál vznikal, v ArtCafé povídá David Pomahač s režisérem Adamem Sedlákem a hudebnicí Lenkou Dusilovou, ztvárňující v Adikts postavu profesorky Jensenové. Překvapily je reakce odborné i laické veřejnosti?

Tyto a mnohé související otázky si klade aktuální číslo magazínu Fotograf zaměřené na fenomén turismu, který je s fotografií od pradávna úzce propojen. Aktuální číslo doprovází výstava ve výloze galerie Fotograf s názvem Teorie turismu. Agáta Hrnčířová hovoří s Markétou Kinterovou, Michalem Šimůnkem a Vojtěchem Märcem.

Urbex je fenomén, který se rozšířil v 80. a především pak v 90. letech. Silná scéna je i u nás, kde se mu věnují stovky nadšenců. Jaké jsou mezi tuzemskými urbexery vztahy? Dostávají se někdy do konfliktů s ochrankou, majiteli objektů nebo policií? A co úrazy a hrozící nebezpečí? A má urbex nějaká pravidla? I o tom do ArtCafé přišli vyprávět Hana Lustig z Urbex & Stories a Václav Žižka, který spravuje stránku Urbex Praha. Do studia si je pozval moderátor Tomáš Klement.

Kateřina Přidalová, publicistika, lektorka a zakladatelka platformy Designéři dětem napsala knihu Toto není jenom kniha (2023). Zastavuje se v ní u otázek vizuální gramotnosti, obrací se k dětem, mladému čtenářstvu i vyučujícím. Kunsthistorik, badatel a vysokoškolský pedagog Václav Hájek napsal sbírku esejí Na hraně všednosti (2022), v abecedním pořádku směřuje svou pozornost k banalitám jako je sokl nebo lednička.

Co odvahu vzbuzuje a co ji naopak dusí? Pozvání do ArtCafé přijala letošní držitelka Ceny Thálie v kategorii Alternativní divadlo, britsko-americká performerka Becka McFadden. A také koučka, mentorka, rozhlasová dokumentaristka a scénáristka Eva Blechová, které čerstvě vyšla kniha Divoké nápady v bezpečném prostředí. Mají spoustu společného – odvahu tvořit po svém, žít a pracovat v cizině, tematizovat sám sebe, jít si za svými sny. Pořad připravila Hanka Malaníková.

Čím je mateřství pro uměleckou tvorbu inspirativní? Do ArtCafé Hanky Malaníkové přijala pozvání Olga Škochová Bláhová, scénografka a divadelní antropoložka, věnující se kulturní politice a participativnímu kulturnímu plánování. Její kniha haiku Bezčasí tematizuje zkušenost s péčí o kojence a batole. Pozvání přijala i spisovatelka a ilustrátorka Marie König Dudziaková, která mateřské zážitky shromáždila v knížce Návraty z pískoviště.

Les je tajemný, živý a někdy i kouzelný organismus. Jeho neuchopitelná povaha jej činí oblíbeným motivem literatury. Dozvíte se, proč je důležité lesu pozorně naslouchat, jaké nepředvídatelné nástrahy v sobě ukrývá a jakým způsobem pomohl jednomu mladému hrdinovi dospět. Jaké příběhy mají úspěch u nejmenších čtenářů a čtenářek? Hosty Agáty Hrnčířové budou Tereza Anna Tydlitátová, Markéta Pilátová a Jana Čeňková.

Historička Irena Korbelářová působí na Slezské univerzitě v Opavě, věnuje se také experimentální retro gastronomii, dějinám stravování a kulinární kultury. Stojí například za výběrovou encyklopedií Kulinární dědictví Čech, Moravy a Slezska. Milan Svoboda své zkušenosti s památkovou péčí a historií zúročuje ve spojení s kulturní antropologií, otevírá tak vhledy do šlechtické kultury stolování a umění gastronomie.

Herci, kteří se věnují impro divadlu, trénují řadu dovedností. I tato zdánlivě svobodná disciplína má totiž svoje zákonitosti a pravidla. V ArtCafé jsme navštívili jedno představení, trénink a povídali si se zástupci dvou improvizačních skupin. Hosty moderátora Tomáše Klementa byli Andrea Moličová z Paleťáků a Josef Hanus a Tomáš Dvořák ze skupiny Pade na Pade.

Kurátorka Tereza Jindrová ze Společnosti Jindřicha Chalupeckého a členka poroty, kurátorka a teoretička Hana Janečková přiblížily aktuální ročník Ceny Jindřicha Chalupeckého, která se uděluje každoročně již od roku 1990. Způsob udílení nejvýznamnějšího tuzemského ocenění pro vizuální umělce a umělkyně prošlo pestrým vývojem. Vhled nabízí ArtCafé s Alžbětou Žabovou.

O nočním městě, které prošlo razatní světelnou proměnou spolu s elektrifikací, vypráví kunsthistorička Eva Bendová, spoluautorka knížky Neony a světla reklam (Paseka, 2018). Filip Švácha se věnuje fotografování skla, během studia na Fakultě umění a designu UJEP zkoumal také noční město a jeho světlo. Zároveň příležitostně vede workshopy tzv. světelného graffiti. Oba se zastavují i temných zákoutí, kde vzlíná příšeří.

Podzimní divadelní sezona nabízí dvě pozoruhodné one woman show, tematizující osobní traumatické zpovědi - tragikomický stand-up Iris Kristekové nazvaný jednoduše IRIS a monodrama s klaunským nosem Lumíry Přichystalové Já, diagnóza. Jak se k tomu nadhledu nad vlastním životem dobraly? V čem je sdílení takových příběhů terapeutické pro ně a v čem pro diváky? Jak se hledá divadelní jazyk, kterým lze bezpečně sdílet tak osobní témata? Pořad připravila Hanka Malaníková.

Projekt Ruda, minerál, prach, kov vizuální umělkyně Báry Mrázkové mapuje problematickou cestu minerálu koltan do elektronických zařízení. Filmová a vizuální umělkyně Anna Kryvenko v instalaci Some People May Find This Offensive or Disturbing pracuje s obrazem nebe a tématem násilí na obrazovkách. Obě díla, která 22. ročník olomoucké přehlídky představí, zasazuje do kontextu letonšího PAFu kurátorka Nela Klajbanová.