Plus

Jedna z největších hvězd české pop music 60. let 20. století, rozhlasová moderátorka, vtipná glosátorka – ale také třeba ježibaba v muzikálové Rusalce nebo členka týmu pozemního personálu letecké společnosti British Airways. Tím vším byla Yvonne Přenosilová (1947 – 2023).

Co pro TOP 09 a její koaliční partnery znamená rozhodnutí Pavla Tuleji vzdát se nominace na post ministra pro vědu a výzkum? Jak vážně ohrozily bezpečnost a stabilitu Česka kybernetické útoky, které vedla proti zdejším institucím hackerská skupina kontrolovaná Ruskem? A na jaká slabá místa v systému zdravotní péče upozorňuje nová rozsáhlá analýza ministerstva zdravotnictví?

Při protiizraelských protestech na amerických univerzitách policisté zatkli přes 2000 lidí. O co protestujícím studentům jde? Co aktuální dění v kampusech vypovídá o poměrech na prestižních univerzitách? Může to mít vliv na výsledek letošních amerických prezidentských voleb? A dá se současné dění srovnávat s tím, jak kdysi vypadaly protesty studentů proti válce ve Vietnamu? Tomáš Pancíř se zeptal odborníka na Spojené státy americké z New York University v Praze Tomáše Klvani.

Válka v Gaze se odehrává na dvou bojištích. Jedním je to skutečné na Blízkém východě, druhým je půda desítek amerických univerzitních kampusů.

Spouštěčem pro tuto úvahu se stalo foto knihy na ruských sociálních sítích. Na obálce je děda s bílými vlasy a vousy, ale ve vojenské uniformě s velkým množstvím metálů a za ruce ho drží z jedné strany chlapeček a z druhé strany holčička. Název knihy je Besedy o válce, encyklopedie pro nejmenší.

Často se mluví o tom, že provoz ekonomiky je určován volným trhem. Zdaleka to ale není pravda, mimo jiné i z toho důvodu, že o jednom z důležitých parametrů, množství peněz v ekonomice, rozhoduje stát.

Velkolepá konference na Pražském hradě, záplava žlutých hvězd na modrém poli v ulicích, na pódiích slavnostní projevy o tom, jak se nám v Unii dobře vede, na náměstích panely s mezníky vstupu Česka do EU a s výpočty vzestupu českého hospodářství díky unijním dotacím.

Ukázala to nová studie Národního ústavu duševního zdraví. Jak dokáže včasná léčba pacientů ovlivnit další rozvoj tohoto onemocnění? - Západočeská univerzita v Plzni oslavila 20 let existence fakulty umění a designu Ladislava Sutnara. Připomeneme si genezi jejího vzniku. - Studenti z obuvnického ateliéru ve Zlíně vytvořili unikátní obuv s podrážkami z 3D tiskárny. Jejich projekt sklízí ohlasy i v zahraničí - teď se chystají na výstavu do německého Erfurtu. Moderuje Renata Kropáčková.

Proč jede Si Ťin-pching do Evropy. Válka v Rusku má být pro děti normální stav světa. Češi v EU aneb Jak je to doopravdy? Vláda a ČNB na hřbetu tygra. Tragikomická válka v kampusech amerických univerzit.

Jaký dopad na zdejší pracovní trh můžou mít úpravy zákoníku práce, které prošly v prvním čtení Poslaneckou sněmovnou? Jak složité – nebo ne – to mají letos rodiče se zápisem dětí do mateřských škol? A jak vychází Česko z nejnovějšího světového žebříčku svobody médií?

Jaké rostliny bude možné pěstovat v blízké budoucnosti na jižní Moravě nebo kde je naprosto nevhodné budovat sjezdovky? I k tomu lze využít nově zveřejněnou mapu vývoje klimatické změny, kterou vytvořili vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. „Naším cílem je poskytnout široké veřejnosti to, co máme k dispozici,“ uvádí bioklimatolog Miroslav Trnka.

Evropská komise otevřela oficiální řízení s firmou Meta. Podezírá ji například z toho, že na svých sítích nedostatečně omezuje šíření podvodných reklam a dezinformačních kampaní. Je problém nahlásit podvodnou reklamu na jejích sociálních sítích ve srovnání s jinými online platformami? A přeceňuje se vliv sociálních sítí?

Celý svůj profesní život se věnuje kulturní diplomacii, vystudovala mezinárodní vztahy a antropologii a je ředitelkou všech Českých center ve světě. Jak Jitka Pánek Jurková představuje cizincům naši zemi? A podle čeho se rozhoduje, kde české centrum založit?

Lidovci přišli s návrhem na zvýšení sociálního pojištění pro bezdětné nad 35 let, který ale pětikoalici rozděluje. „Většinou návrhy KDU-ČSL podporuji, ale toto je už za čárou,“ tvrdí místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Pavla Pivoňka Vaňková (STAN). „Přijde nám to velmi diskriminační a určitě to podporovat nebudeme,“ dodává v pořadu Pro a proti.

Poprvé v životě mám kočku. Jmenuje se Sofie, pět let byla divoká, ale po pár porodech ji sousedi nechali vykastrovat a ona zakotvila u mě. Stal se z ní věrný společník, kterého si hýčkám, často vynechám i pařbu v Praze, oželím rande, dobrý koncert, aby nebyla deprivovaná.

Česká republika získala povolení od Evropské komise pro veřejnou finanční podporu k výstavbě nového jaderného bloku v Dukovanech. O tzv. notifikaci Česko požádalo zhruba před dvěma lety. Proč jsme potřebovali ano z Bruselu? A jak pokračuje tendr na dostavbu Dukovan, ve kterém soutěží francouzská firma EDF a jihokorejská KHNP? Analytička Jana Klímová v audiozáznamu ještě přiblíží trajektorii vývoje sazeb a vysvětlí, jakým impulzem pro tuzemskou ekonomiku je naše členství v EU.

Svět prožil uplynulé desítky let ve znamení globalizace. Ta by neproběhla bez Číny. Čína v ní hrála nejprve pasivní roli jako místo pro levnou výrobu západních značek. Postupně se ale spolu s bohatnutím země vyvinula v nezpochybnitelného světového hráče, ať se to líbí, či ne.

K profesi rozhlasového sportovního reportéra patřilo i pokrývání hromadných strahovských cvičení, které spíš než se sportem měly více společného s politikou. Jak se tato skutečnost odrazila ve formě reportáží? Byl „sporťák“ tím pravým reportérem pro tento druh akcí? A jak se na III. spartakiádě v roce 1965 protnuly osudy sportovních reportérů s tehdy začínajícím redaktorem armádní redakce Zdeňkem Svěrákem? Poslechněte si poslední epizodu podcastové série Rozehra.

Sportovní reportáž tvoří i sto let od svého vzniku jednu ze základních složek rozhlasového vysílání. Některé její principy se za tu dobu skoro nezměnily, jiné ale podstatně. Mezi nejvýraznější změny přitom patří posun žen-reportérek za reportážní mikrofon. Poslechněte si pátou epizodu podcastové série Rozehra.

Devadesátá léta patří k vrcholným dobám českého sportu. U všeho důležitého tehdy nechyběli ani reportéři Českého rozhlasu. Poslechněte si čtvrtou epizodu podcastové série Rozehra, která vás nechá nahlédnout za kulisy devadesátkové sportovní reportáže.

Střet mezi Západem a Východem se v 70. a 80. letech přelil ze sféry geopolitiky také do oblasti sportu. Sport byl nástrojem politiky, někdy dokonce i jejím rukojmím. Poslechněte si třetí epizodu podcastové série Rozehra.

Jak se politika 50. let minulého století otiskla do rozhlasového sportovního vysílání? Významně, i když pro to mnoho slyšitelných důkazů v rozhlasovém archivu nemáme. To málo, co nám z té doby zůstalo, k nám však promlouvá o to výmluvněji. Například tři reportáže z olympiády v Helsinkách v roce 1952, které zachycují slavná vítězství Emila Zátopka. Ukrývají v sobě také jednu pozapomenutou téměř detektivní záhadu. Pusťte si druhou epizodu podcastové série Rozehra.

Sportovní reportáž. Nesmírně populární fenomén rozhlasového vysílání. Jak vypadal první sportovní přenos a jak se profese sportovního reportéra vyvíjela v prvních desetiletích existence rozhlasu až po slavný triumf československých hokejistů na mistrovství světa 1947 v Praze? To se dozvíte v první epizodě nové podcastové série Rozehra.

Česko si připomnělo 20 let od vstupu do Evropské unie. Po prvotním optimismu a dobré náladě následovala četná zaškobrtnutí a i průzkum agentury STEM pro Český rozhlas ukazuje, že část společnosti je vůči Unii nadále skeptická a moc jí nerozumí. „Byli jsme možná až moc nadšení představou návratu zpátky do Evropy. Bylo to hodně symbolické, což trošku převálcovalo vše ostatní. A z toho pramení deziluze,“ zamýšlí se Klára Votavová z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

„Moc se mi líbil díl o měkkém podbřišku Ruska,“ napsal nám po posledním díle Na Východ! o Střední Asii novinář Petr Brod. Za chválu děkujeme a nejen jemu posíláme tipy na knihy, které tento region představují do větší hloubky. Tedy víc než cestovatelským stylem „tady jsem byl a měl jsem průjem,“ ujišťuje vtipně speciální host tohoto dílu Slavomír Horák.

Langšádlová odchází, Tuleja přichází. Má být novým ministrem pro vědu. Jenže vyvstává otázka – potřebujeme někoho takového? Co má ministr pro vědu vůbec na starosti? A jak se v Česku věda řídí? Otázky pro Petra Koubského, vědeckého redaktora Deníku N. Ptá se Matěj Skalický.

„Poprvé jsem vůbec nevěděla, co od toho čekat. Určitě jsem měla i předsudky směrem k lidem bez domova. Ale pak jsem nikdy neviděla větší vděk za tak maličké věci, jako je jen dát náplast, nebo si s člověkem popovídat – to pro ně znamená hrozně moc,“ říká Eliška Mocková, studentka pátého ročníku medicíny, která pracuje pro Mediky na ulici.

Více než dvacet let byl v čele Mezinárodního olympijského výboru Španěl Juan Antonino Samaranch. Z nevýznamné organizace udělal bohatou a úspěšnou instituci. Peníze ale přitahují i problémy, a těm se olympijský výbor pod Samaranchovým vedením nevyhnul, jak v Portrétech připomene historik Jan Adamec.

Na čem staví Česká národní banka svojí aktuální, podstatně optimističtější ekonomickou prognózu? Jak může zapůsobit na voliče nejnovější příspěvek vládní koalice do souboje před eurovolbami, který hnutí ANO označilo za hybridní kampaň? A jak by mohli nynější protesty na amerických univerzitách ovlivnit šance Joea Bidena v podzimních prezidentských volbách? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Jak hodnotí dvacet let českého členství v Evropské unii parlamentní opozice? Proč chce hnutí SPD vyvolat referendum o vystoupení z EU? A co podle jeho předsedy znamená pro Česko migrační pakt? „Migrační pakt vznikl na základě iniciativy Německa, Itálie, Španělska a Francie právě proto, že se potýkají s nezvládnutým množstvím migrantů z Afriky a z islámských zemí,“ tvrdí šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Moderuje Tomáš Pancíř.

Ač máme za sebou superúspěšných 20 let, všechny dosavadní politické příběhy o naší roli v EU postupně zkrachovaly – federalistický, reformní a naštěstí i ten extremistický.

Před 20 lety provedla Evropská unie historický krok, když se rozšířila o deset nových zemí, tedy provedla takzvaný velký třesk. Nováčkové se ale nestali plnokrevnými členy EU okamžitě. Některým to trvalo chvíli, jiným déle, a někteří mají problém dodnes. Také Česko našlo své místo v evropském klubu teprve nedávno, přestože mu členství po celou dobu prospívalo.

Před dvěma týdny prošel prvním čtením v gruzínském parlamentu nový zákon o zahraničním vlivu. Kritici přirovnávají předlohu k obdobnému ruskému zákonu, který slouží Kremlu k umlčení opozice a nezávislých médií. Proti návrhu vládní strany Gruzínský sen se před sídlem parlamentu prakticky soustavě demonstruje.

Pomohlo by to skutečně státní kase i v boji proti obezitě? Hosty Pro a proti budou ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů Veronika Jakubcová a ekonom Jakub Komárek z PAQ Research. Moderuje Karolína Koubová.

Málokterý otec dokáže vypustit své politické dítě do světa a stoicky snášet jeho dospívání a zralý věk. Vidí všechny chybné kroky, omyly, slepé uličky, nevhodné partnery a osekávání základních ideových kamenů. Buď zatne zuby a nechá ratolest svému osudu, nebo ji nemilosrdně kritizuje, či dokonce zavrhne.

Zároveň se stále častěji prosazují na poli tzv. excelentní vědy. Jak je na tom česká věda ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské Unie? - Evropská unie chce jít cestou snižování odpadu a opakovaného použití některých obalů. Jak to bude chtít naplnit Česko? - Míra ohrožení pylem je dnes podle Českého hydrometeorologického ústavu vysoká. Jak si dokáže medicína s pylovými alergiemi v současnosti poradit?

Carpe diem. V zemi se šíří nová nálada. Kalouskova kritika netrefila terč. Gruzie přebírá ruský zákon proti nezávislým médiím. Když jsme po 20 letech konečně pochopili evropskou integraci, musíme se zasadit o její budoucnost. Tři příběhy o našich 20 letech v EU. Dějiny se sice neopakují, ale nějaké podobnosti tu jsou.

Na jakých kompenzacích za škody po jarních mrazech se domluvili zástupci ovocnářů s ministrem zemědělství? Proč se pořád tolik středoškoláků vyhýbá maturitním testů z matematiky? Jak vážně ohrožují gruzínskou vládu mohutné protesty proti takzvanému zákonu proti zahraničnímu vlivu?

Od vstupu do Evropské unie získala Česká republika z unijního rozpočtu o bilion a 120 miliard korun více, než kolik do něj zaplatila. Zvýšila se také kupní síla obyvatel a hrubý domácí produkt, přesto je pro řadu lidí členství zklamáním. „Od politiků často zaznívá, že musíme za každou cenu čerpat, vyčerpat a přečerpat, až má člověk dojem, že je to veletrh bazénů. Ale ve skutečnosti jde o to, zda ty dotace mají smysl,“ poznamenává Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

Česko si připomíná 20 let od vstupu do Evropské unie. To podle všech relevantních studií přineslo prosperitu. Ekonomická predikce, že do 20 let Evropu doženeme, se naplnila. Naše životní úroveň stoupla na 90 procent evropského průměru a předběhli jsme Portugalsko, Španělsko či Itálii. Co všechno to ovlivnilo? V pořadu Řečí peněz vysvětluje Lubor Lacina z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Rafah na jihu Gazy je posledním místem zatím odkládané izraelské vojenské operace a také místem s obrovskou koncentrací civilistů. „Pokud nebude hodnověrný plán evakuace civilistů – a takový při tak velkém množství lidí neexistuje –, tak hlavním důvodem stálého izraelského proklamování a neakce je, že není jasné, co by mělo následovat. Navíc je to velmi nebezpečné i pro izraelské vojáky, kde budou asi velké ztráty,“ říká analytik Oldřich Bureš.

Ministerstvo zdravotnictví znovu oživilo plán na zavedení nové spotřební daně na slazené nápoje. Ta už platí ve více než 10 zemích Evropy. Mělo by se k nim Česko připojit? „Rozhodně ne, považujeme to za diskriminační. Cukr se nevyskytuje pouze v těchto nápojích,“ říká ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů Veronika Jakubcová. „Pochází z nich zhruba čtvrtina spotřeby cukru,“ oponuje ekonom Jakub Komárek z PAQ Research.

Když se vrátil premiér Petr Fiala z Ameriky, objevily se i pochyby o smyslu jeho cesty: Nic podstatného tam neřekl ani neprojednal, pouze ujistil hlavu amerického státu, že obě země sdílejí stejné hodnoty jako lidská práva či svoboda. Ta slova se nám mohou jevit jako fráze, pokud ovšem nevyjadřují postoje a skutky, a o ty jde.

Před 20 lety vstoupila Česká republika do Evropské unie. Členskými státy se spolu s ní stalo dalších devět zemí z jižní a východní Evropy a z Pobaltí. Co nám 20 let členství v evropské rodině dalo? Umíme plně využívat šance, které se nám nabízejí? A čeká Unii další rozšíření? Zita Senková se zeptala zahraničněpolitického komentátora Adama Černého.

Dobrá zpráva není žádná zpráva, říká stará novinářská moudrost a média se podle ní také řídí. Něco takového potkalo hlášení Českého statistického úřadu, podle kterého ekonomika vyrostla v prvním čtvrtletí o půl procentního bodu. Co je na tom vlastně zajímavého?

Skončí TikTok ve Spojených státech? Čínský majitel má velmi populární síť odprodat a stáhnout se ze země, nebo 170 milionů Američanů o TikTok přijde. Nechystá se něco podobného i v Evropě? I na to odpovídá Honza Cibulka z webu iRozhlas.cz. Ptá se Matěj Skalický.

„Uvažuji o limitech neuvěřitelně výkonné a všudypřítomné technologie, kterou drží většina světové populace v rukou,“ říká kanadská expertka na nová média a dokumentaristka Katerina Cizek z Massachussetského technologického institutu v pořadu Hovory.

Vynálezce, továrník, vlastenec, starosta. Pod těmito slovy se skrývá jedna výrazná osobnost, na kterou se skoro zapomnělo. Valašský rodák Josef Sousedík se narodil se před 130 lety ve Vsetíně. Zemřel před 80 lety při výslechu na gestapu.

Přesně před dvaceti lety vstoupilo Česko do Evropské unie. Co členství v EU přineslo české ekonomice? Nedalo se v posledních dvaceti letech získat víc? „Zhruba dvacet procent pracovních příležitostí v Česku závisí na tom, že jsme součástí jednotného evropského trhu,“ říká Tomáš Prouza, bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti za vlády Bohuslava Sobotky, v současnosti prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Moderuje Tomáš Pancíř.