Plus

První část Vertikály si všimne, že biskupové v Latinské Americe varují před rostoucí sociální a politickou polarizací. Výročí 20 let od vstupu do Evropské unie připomeneme prohlídkou stylizované mapy z konce 16. století. Ukazuje totiž, že české království patřilo do srdce Evropy už tehdy. Unikátní kapli Panny Marie Bolestné v Nesvačilce vysvětí ve středu brněnský biskup Pavel Konzbul. A nezapomeneme ani na probíhající pravoslavné Velikonoce. Moderuje Naděžda Hávová.

Mohli. Nad promlčením některých válečných zločinů se v pořadu Téma Plus zamýšlí Lucie Korcová.

Olympijská myšlenka se opírá o tři hodnoty. O úsilí o dokonalost ve sportovním i osobním životě, o posilování přátelství mezi jednotlivci i národy a o úctu k pravidlům fair play a k sobě i k druhým. Ne vždy se ale daří držet těchto principů. Zvlášť když se olympiáda pořádá ve státě, kde vládne totalitní režim.

O tom pojednává román Jehovista, který pod společným pseudonymem Martin Sodoma napsali právě dva takoví "odpadlíci" a rozhovor s nimi nabídnou Knížky Plus. V recenzní části mimo jiné přiblížíme první díl švédské trilogie Můj bratr, ve kterém vás autorka Karin Smirnoff zavede do drsného prostředí na severu Švédska. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.

Jihodakotská guvernérka Kristi Noemová je jednou z předních uchazeček na post potenciální budoucí viceprezidentky Donalda Trumpa. Exprezident to sice nesliboval, ale naznačoval, že by si tentokrát mohl vybrat jako spolukandidátku ženu. Nejvíce se do této role tlačila právě Noemová. Ta splňovala mnohá kritéria pro Trumpa vhodné kandidátky: je to relativně mladá, v republikánských kruzích populární a středozápadně tvrdá guvernérka.

Velký třesk – tak se v unijní hantýrce nejednou říká 1. květnu 2004, kdy počet členských zemí rázem vzrostl z 15 na 25. Patnáct let po pádu Berlínské zdi se tak starý kontinent znovu sjednotil a definitivně dal sbohem sovětskému panství ve střední a východní Evropě. Jak to ale bude s dalším rozšiřováním?

Řecký překladatel a publicista Aristid Franc mluví v rozhovoru s Tatianou Čabákovou o nové migrační vlně mladých Řeků do České republiky. Alena Kovářová si povídala s běloruskou flétnistkou Janinou Horou. Připravila Tajana Mančalová, moderuje Tatiana Čabáková.

Na konci dubna mluvil ve sněmovně policejní prezident Martin Vondrášek o migraci. Oznámil, že minulý rok v Česku žilo přes milion cizinců. Jejich počet „se začíná blížit deseti procentům“ české populace. Vondrášek dodal, že nyní až 570 tisíc z nich tvoří Ukrajinci. Cituji: „… když sečtu všechny Ukrajince, kteří tady byli před válkou a kteří přišli jako uprchlíci, pohybujeme se okolo 550 až 570 tisíc lidí.“

Mnoho vznešených slov, několik komisí, zavádění a rušení změn důchodového systému. Tak zatím vypadala jeho reforma, kterou se zaklínala při svém nástupu každá dosavadní česká vláda, aby pak na konci sebekriticky uznala, že se jí toho mnoho nepovedlo. Možná tato vláda na tom bude lépe.

Tento týden překypoval exotikou, tedy přinejmenším exoty. Tak se na dobrodružný výlet do zvláštních světů vydejme také. V džungli české poslanecké sněmovny už pro neustálé mimořádné schůze není čas na ty řádné, a tak vládní koalice musela svolat tu mimořádnou, aby mohla řešit záležitosti nikterak mimořádné, leč potřebné – třeba novelu vodního zákona.

Takovou koncentraci slavných Čechů najdete v České kulturní zahradě v Clevelandu. V Národním paruku Vacarest můžete pozorovat mezi dvěma sty druhy ptáků i pelikány. Domov tam našly vydry nebo sedm druhů chráněných obojživelníků. I tam vás vezmou Reportáže zahraničních zpravodajů s Lubicou Bergmanovou.

Kampaň před evropskými volbami přinesla první velkou kontroverzi. Hnutí ANO vystartovalo do voleb se sloganem „Česko pro tebe všecko“. A koalice Spolu ho v rámci antikampaně předělala na „Rusko pro tebe všecko“ včetně vizuálu s Andrejem Babišem a Klárou Dostálovou s ruskými vlaječkami na tvářích.

Týdeník Kultura Plus se na ní byl podívat a zeptal se návštěvníků, jak se jim líbí. A uslyšíte také reportáž o japonském divadle, které hrají brněnští herci z Malého divadla Kjógenu. Připravila Michaela Vetešková.

Čečensko je dílo Vladimira Putina, protože svou brutalitou a vypočítavostí severokavkazské území přetvořil. Z nejodbojnějšího ruského regionu se stalo zdánlivě nejloajálnější. Putin tak i ukázal, že dokáže obnovit pořádek, píše britský odborník na Rusko Mark Galeotti pro londýnský deník The Times.

Česko ve spirále negace; Důchodová reforma jen do času; Žije u nás přes milion cizinců, 570 tisíc z toho tvoří Ukrajinci. Pomáháme jim dost?; Rozšiřování EU? Na další velký třesk zapomeňte; Guvernérka zabila psa. Možná kvůli tomu nebude Trumpovou viceprezidentkou.

Podle jakých kritérií by měly malé nemocnice omezovat počet akutních lůžek? Proč někteří vědci publikují v takzvaných predátorských časopisech a jaké to má pro ně důsledky? A jak je v Česku populární nudismus?

Japonský vědec Hiroto Nagai, který se zabývá geologií a otázkami životního prostředí, složil smyčcový kvartet. Využil k tomu satelitní data o klimatu Arktidy a Antarktidy z posledních 30 let.

„Když posloucháte studenty, říkají: ,Co se hýbe a je zelené, je biologie. Co smrdí, je chemie, a co nefunguje, je fyzika‘ – a mají pravdu,“ říká biolog a popularizátor vědy Jaroslav Petr. Je autorem nové unikátní publikace, která komplexně mapuje jednu z nejdůležitějších a nejúžasnějších aktivit všech zvířat, kterou je pohyb.

Jedna z největších hvězd české pop music 60. let 20. století, rozhlasová moderátorka, vtipná glosátorka – ale také třeba ježibaba v muzikálové Rusalce nebo členka týmu pozemního personálu letecké společnosti British Airways. Tím vším byla Yvonne Přenosilová (1947 – 2023).

Co pro TOP 09 a její koaliční partnery znamená rozhodnutí Pavla Tuleji vzdát se nominace na post ministra pro vědu a výzkum? Jak vážně ohrozily bezpečnost a stabilitu Česka kybernetické útoky, které vedla proti zdejším institucím hackerská skupina kontrolovaná Ruskem? A na jaká slabá místa v systému zdravotní péče upozorňuje nová rozsáhlá analýza ministerstva zdravotnictví?

Při protiizraelských protestech na amerických univerzitách policisté zatkli přes 2000 lidí. O co protestujícím studentům jde? Co aktuální dění v kampusech vypovídá o poměrech na prestižních univerzitách? Může to mít vliv na výsledek letošních amerických prezidentských voleb? A dá se současné dění srovnávat s tím, jak kdysi vypadaly protesty studentů proti válce ve Vietnamu? Tomáš Pancíř se zeptal odborníka na Spojené státy americké z New York University v Praze Tomáše Klvani.

Válka v Gaze se odehrává na dvou bojištích. Jedním je to skutečné na Blízkém východě, druhým je půda desítek amerických univerzitních kampusů.

Spouštěčem pro tuto úvahu se stalo foto knihy na ruských sociálních sítích. Na obálce je děda s bílými vlasy a vousy, ale ve vojenské uniformě s velkým množstvím metálů a za ruce ho drží z jedné strany chlapeček a z druhé strany holčička. Název knihy je Besedy o válce, encyklopedie pro nejmenší.

Často se mluví o tom, že provoz ekonomiky je určován volným trhem. Zdaleka to ale není pravda, mimo jiné i z toho důvodu, že o jednom z důležitých parametrů, množství peněz v ekonomice, rozhoduje stát.

Velkolepá konference na Pražském hradě, záplava žlutých hvězd na modrém poli v ulicích, na pódiích slavnostní projevy o tom, jak se nám v Unii dobře vede, na náměstích panely s mezníky vstupu Česka do EU a s výpočty vzestupu českého hospodářství díky unijním dotacím.

Ukázala to nová studie Národního ústavu duševního zdraví. Jak dokáže včasná léčba pacientů ovlivnit další rozvoj tohoto onemocnění? - Západočeská univerzita v Plzni oslavila 20 let existence fakulty umění a designu Ladislava Sutnara. Připomeneme si genezi jejího vzniku. - Studenti z obuvnického ateliéru ve Zlíně vytvořili unikátní obuv s podrážkami z 3D tiskárny. Jejich projekt sklízí ohlasy i v zahraničí - teď se chystají na výstavu do německého Erfurtu. Moderuje Renata Kropáčková.

Proč jede Si Ťin-pching do Evropy. Válka v Rusku má být pro děti normální stav světa. Češi v EU aneb Jak je to doopravdy? Vláda a ČNB na hřbetu tygra. Tragikomická válka v kampusech amerických univerzit.

Jaký dopad na zdejší pracovní trh můžou mít úpravy zákoníku práce, které prošly v prvním čtení Poslaneckou sněmovnou? Jak složité – nebo ne – to mají letos rodiče se zápisem dětí do mateřských škol? A jak vychází Česko z nejnovějšího světového žebříčku svobody médií?

Jaké rostliny bude možné pěstovat v blízké budoucnosti na jižní Moravě nebo kde je naprosto nevhodné budovat sjezdovky? I k tomu lze využít nově zveřejněnou mapu vývoje klimatické změny, kterou vytvořili vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. „Naším cílem je poskytnout široké veřejnosti to, co máme k dispozici,“ uvádí bioklimatolog Miroslav Trnka.

Evropská komise otevřela oficiální řízení s firmou Meta. Podezírá ji například z toho, že na svých sítích nedostatečně omezuje šíření podvodných reklam a dezinformačních kampaní. Je problém nahlásit podvodnou reklamu na jejích sociálních sítích ve srovnání s jinými online platformami? A přeceňuje se vliv sociálních sítí?

Celý svůj profesní život se věnuje kulturní diplomacii, vystudovala mezinárodní vztahy a antropologii a je ředitelkou všech Českých center ve světě. Jak Jitka Pánek Jurková představuje cizincům naši zemi? A podle čeho se rozhoduje, kde české centrum založit?

Lidovci přišli s návrhem na zvýšení sociálního pojištění pro bezdětné nad 35 let, který ale pětikoalici rozděluje. „Většinou návrhy KDU-ČSL podporuji, ale toto je už za čárou,“ tvrdí místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Pavla Pivoňka Vaňková (STAN). „Přijde nám to velmi diskriminační a určitě to podporovat nebudeme,“ dodává v pořadu Pro a proti.

Poprvé v životě mám kočku. Jmenuje se Sofie, pět let byla divoká, ale po pár porodech ji sousedi nechali vykastrovat a ona zakotvila u mě. Stal se z ní věrný společník, kterého si hýčkám, často vynechám i pařbu v Praze, oželím rande, dobrý koncert, aby nebyla deprivovaná.

Česká republika získala povolení od Evropské komise pro veřejnou finanční podporu k výstavbě nového jaderného bloku v Dukovanech. O tzv. notifikaci Česko požádalo zhruba před dvěma lety. Proč jsme potřebovali ano z Bruselu? A jak pokračuje tendr na dostavbu Dukovan, ve kterém soutěží francouzská firma EDF a jihokorejská KHNP? Analytička Jana Klímová v audiozáznamu ještě přiblíží trajektorii vývoje sazeb a vysvětlí, jakým impulzem pro tuzemskou ekonomiku je naše členství v EU.

Svět prožil uplynulé desítky let ve znamení globalizace. Ta by neproběhla bez Číny. Čína v ní hrála nejprve pasivní roli jako místo pro levnou výrobu západních značek. Postupně se ale spolu s bohatnutím země vyvinula v nezpochybnitelného světového hráče, ať se to líbí, či ne.

K profesi rozhlasového sportovního reportéra patřilo i pokrývání hromadných strahovských cvičení, které spíš než se sportem měly více společného s politikou. Jak se tato skutečnost odrazila ve formě reportáží? Byl „sporťák“ tím pravým reportérem pro tento druh akcí? A jak se na III. spartakiádě v roce 1965 protnuly osudy sportovních reportérů s tehdy začínajícím redaktorem armádní redakce Zdeňkem Svěrákem? Poslechněte si poslední epizodu podcastové série Rozehra.

Sportovní reportáž tvoří i sto let od svého vzniku jednu ze základních složek rozhlasového vysílání. Některé její principy se za tu dobu skoro nezměnily, jiné ale podstatně. Mezi nejvýraznější změny přitom patří posun žen-reportérek za reportážní mikrofon. Poslechněte si pátou epizodu podcastové série Rozehra.

Devadesátá léta patří k vrcholným dobám českého sportu. U všeho důležitého tehdy nechyběli ani reportéři Českého rozhlasu. Poslechněte si čtvrtou epizodu podcastové série Rozehra, která vás nechá nahlédnout za kulisy devadesátkové sportovní reportáže.

Střet mezi Západem a Východem se v 70. a 80. letech přelil ze sféry geopolitiky také do oblasti sportu. Sport byl nástrojem politiky, někdy dokonce i jejím rukojmím. Poslechněte si třetí epizodu podcastové série Rozehra.

Jak se politika 50. let minulého století otiskla do rozhlasového sportovního vysílání? Významně, i když pro to mnoho slyšitelných důkazů v rozhlasovém archivu nemáme. To málo, co nám z té doby zůstalo, k nám však promlouvá o to výmluvněji. Například tři reportáže z olympiády v Helsinkách v roce 1952, které zachycují slavná vítězství Emila Zátopka. Ukrývají v sobě také jednu pozapomenutou téměř detektivní záhadu. Pusťte si druhou epizodu podcastové série Rozehra.

Sportovní reportáž. Nesmírně populární fenomén rozhlasového vysílání. Jak vypadal první sportovní přenos a jak se profese sportovního reportéra vyvíjela v prvních desetiletích existence rozhlasu až po slavný triumf československých hokejistů na mistrovství světa 1947 v Praze? To se dozvíte v první epizodě nové podcastové série Rozehra.

Česko si připomnělo 20 let od vstupu do Evropské unie. Po prvotním optimismu a dobré náladě následovala četná zaškobrtnutí a i průzkum agentury STEM pro Český rozhlas ukazuje, že část společnosti je vůči Unii nadále skeptická a moc jí nerozumí. „Byli jsme možná až moc nadšení představou návratu zpátky do Evropy. Bylo to hodně symbolické, což trošku převálcovalo vše ostatní. A z toho pramení deziluze,“ zamýšlí se Klára Votavová z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

„Moc se mi líbil díl o měkkém podbřišku Ruska,“ napsal nám po posledním díle Na Východ! o Střední Asii novinář Petr Brod. Za chválu děkujeme a nejen jemu posíláme tipy na knihy, které tento region představují do větší hloubky. Tedy víc než cestovatelským stylem „tady jsem byl a měl jsem průjem,“ ujišťuje vtipně speciální host tohoto dílu Slavomír Horák.

Langšádlová odchází, Tuleja přichází. Má být novým ministrem pro vědu. Jenže vyvstává otázka – potřebujeme někoho takového? Co má ministr pro vědu vůbec na starosti? A jak se v Česku věda řídí? Otázky pro Petra Koubského, vědeckého redaktora Deníku N. Ptá se Matěj Skalický.

„Poprvé jsem vůbec nevěděla, co od toho čekat. Určitě jsem měla i předsudky směrem k lidem bez domova. Ale pak jsem nikdy neviděla větší vděk za tak maličké věci, jako je jen dát náplast, nebo si s člověkem popovídat – to pro ně znamená hrozně moc,“ říká Eliška Mocková, studentka pátého ročníku medicíny, která pracuje pro Mediky na ulici.

Více než dvacet let byl v čele Mezinárodního olympijského výboru Španěl Juan Antonino Samaranch. Z nevýznamné organizace udělal bohatou a úspěšnou instituci. Peníze ale přitahují i problémy, a těm se olympijský výbor pod Samaranchovým vedením nevyhnul, jak v Portrétech připomene historik Jan Adamec.

Na čem staví Česká národní banka svojí aktuální, podstatně optimističtější ekonomickou prognózu? Jak může zapůsobit na voliče nejnovější příspěvek vládní koalice do souboje před eurovolbami, který hnutí ANO označilo za hybridní kampaň? A jak by mohli nynější protesty na amerických univerzitách ovlivnit šance Joea Bidena v podzimních prezidentských volbách? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Jak hodnotí dvacet let českého členství v Evropské unii parlamentní opozice? Proč chce hnutí SPD vyvolat referendum o vystoupení z EU? A co podle jeho předsedy znamená pro Česko migrační pakt? „Migrační pakt vznikl na základě iniciativy Německa, Itálie, Španělska a Francie právě proto, že se potýkají s nezvládnutým množstvím migrantů z Afriky a z islámských zemí,“ tvrdí šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Moderuje Tomáš Pancíř.