Plus

K profesi rozhlasového sportovního reportéra patřilo i pokrývání hromadných strahovských cvičení, které spíš než se sportem měly více společného s politikou. Jak se tato skutečnost odrazila ve formě reportáží? Byl „sporťák“ tím pravým reportérem pro tento druh akcí? A jak se na III. spartakiádě v roce 1965 protnuly osudy sportovních reportérů s tehdy začínajícím redaktorem armádní redakce Zdeňkem Svěrákem? Poslechněte si poslední epizodu podcastové série Rozehra.

Sportovní reportáž tvoří i sto let od svého vzniku jednu ze základních složek rozhlasového vysílání. Některé její principy se za tu dobu skoro nezměnily, jiné ale podstatně. Mezi nejvýraznější změny přitom patří posun žen-reportérek za reportážní mikrofon. Poslechněte si pátou epizodu podcastové série Rozehra.

Devadesátá léta patří k vrcholným dobám českého sportu. U všeho důležitého tehdy nechyběli ani reportéři Českého rozhlasu. Poslechněte si čtvrtou epizodu podcastové série Rozehra, která vás nechá nahlédnout za kulisy devadesátkové sportovní reportáže.

Střet mezi Západem a Východem se v 70. a 80. letech přelil ze sféry geopolitiky také do oblasti sportu. Sport byl nástrojem politiky, někdy dokonce i jejím rukojmím. Poslechněte si třetí epizodu podcastové série Rozehra.

Jak se politika 50. let minulého století otiskla do rozhlasového sportovního vysílání? Významně, i když pro to mnoho slyšitelných důkazů v rozhlasovém archivu nemáme. To málo, co nám z té doby zůstalo, k nám však promlouvá o to výmluvněji. Například tři reportáže z olympiády v Helsinkách v roce 1952, které zachycují slavná vítězství Emila Zátopka. Ukrývají v sobě také jednu pozapomenutou téměř detektivní záhadu. Pusťte si druhou epizodu podcastové série Rozehra.

Sportovní reportáž. Nesmírně populární fenomén rozhlasového vysílání. Jak vypadal první sportovní přenos a jak se profese sportovního reportéra vyvíjela v prvních desetiletích existence rozhlasu až po slavný triumf československých hokejistů na mistrovství světa 1947 v Praze? To se dozvíte v první epizodě nové podcastové série Rozehra.

Česko si připomnělo 20 let od vstupu do Evropské unie. Po prvotním optimismu a dobré náladě následovala četná zaškobrtnutí a i průzkum agentury STEM pro Český rozhlas ukazuje, že část společnosti je vůči Unii nadále skeptická a moc jí nerozumí. „Byli jsme možná až moc nadšení představou návratu zpátky do Evropy. Bylo to hodně symbolické, což trošku převálcovalo vše ostatní. A z toho pramení deziluze,“ zamýšlí se Klára Votavová z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

„Moc se mi líbil díl o měkkém podbřišku Ruska,“ napsal nám po posledním díle Na Východ! o Střední Asii novinář Petr Brod. Za chválu děkujeme a nejen jemu posíláme tipy na knihy, které tento region představují do větší hloubky. Tedy víc než cestovatelským stylem „tady jsem byl a měl jsem průjem,“ ujišťuje vtipně speciální host tohoto dílu Slavomír Horák.

Langšádlová odchází, Tuleja přichází. Má být novým ministrem pro vědu. Jenže vyvstává otázka – potřebujeme někoho takového? Co má ministr pro vědu vůbec na starosti? A jak se v Česku věda řídí? Otázky pro Petra Koubského, vědeckého redaktora Deníku N. Ptá se Matěj Skalický.

„Poprvé jsem vůbec nevěděla, co od toho čekat. Určitě jsem měla i předsudky směrem k lidem bez domova. Ale pak jsem nikdy neviděla větší vděk za tak maličké věci, jako je jen dát náplast, nebo si s člověkem popovídat – to pro ně znamená hrozně moc,“ říká Eliška Mocková, studentka pátého ročníku medicíny, která pracuje pro Mediky na ulici.

Více než dvacet let byl v čele Mezinárodního olympijského výboru Španěl Juan Antonino Samaranch. Z nevýznamné organizace udělal bohatou a úspěšnou instituci. Peníze ale přitahují i problémy, a těm se olympijský výbor pod Samaranchovým vedením nevyhnul, jak v Portrétech připomene historik Jan Adamec.

Na čem staví Česká národní banka svojí aktuální, podstatně optimističtější ekonomickou prognózu? Jak může zapůsobit na voliče nejnovější příspěvek vládní koalice do souboje před eurovolbami, který hnutí ANO označilo za hybridní kampaň? A jak by mohli nynější protesty na amerických univerzitách ovlivnit šance Joea Bidena v podzimních prezidentských volbách? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Jak hodnotí dvacet let českého členství v Evropské unii parlamentní opozice? Proč chce hnutí SPD vyvolat referendum o vystoupení z EU? A co podle jeho předsedy znamená pro Česko migrační pakt? „Migrační pakt vznikl na základě iniciativy Německa, Itálie, Španělska a Francie právě proto, že se potýkají s nezvládnutým množstvím migrantů z Afriky a z islámských zemí,“ tvrdí šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Moderuje Tomáš Pancíř.

Ač máme za sebou superúspěšných 20 let, všechny dosavadní politické příběhy o naší roli v EU postupně zkrachovaly – federalistický, reformní a naštěstí i ten extremistický.

Před 20 lety provedla Evropská unie historický krok, když se rozšířila o deset nových zemí, tedy provedla takzvaný velký třesk. Nováčkové se ale nestali plnokrevnými členy EU okamžitě. Některým to trvalo chvíli, jiným déle, a někteří mají problém dodnes. Také Česko našlo své místo v evropském klubu teprve nedávno, přestože mu členství po celou dobu prospívalo.

Před dvěma týdny prošel prvním čtením v gruzínském parlamentu nový zákon o zahraničním vlivu. Kritici přirovnávají předlohu k obdobnému ruskému zákonu, který slouží Kremlu k umlčení opozice a nezávislých médií. Proti návrhu vládní strany Gruzínský sen se před sídlem parlamentu prakticky soustavě demonstruje.

Pomohlo by to skutečně státní kase i v boji proti obezitě? Hosty Pro a proti budou ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů Veronika Jakubcová a ekonom Jakub Komárek z PAQ Research. Moderuje Karolína Koubová.

Málokterý otec dokáže vypustit své politické dítě do světa a stoicky snášet jeho dospívání a zralý věk. Vidí všechny chybné kroky, omyly, slepé uličky, nevhodné partnery a osekávání základních ideových kamenů. Buď zatne zuby a nechá ratolest svému osudu, nebo ji nemilosrdně kritizuje, či dokonce zavrhne.

Zároveň se stále častěji prosazují na poli tzv. excelentní vědy. Jak je na tom česká věda ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské Unie? - Evropská unie chce jít cestou snižování odpadu a opakovaného použití některých obalů. Jak to bude chtít naplnit Česko? - Míra ohrožení pylem je dnes podle Českého hydrometeorologického ústavu vysoká. Jak si dokáže medicína s pylovými alergiemi v současnosti poradit?

Carpe diem. V zemi se šíří nová nálada. Kalouskova kritika netrefila terč. Gruzie přebírá ruský zákon proti nezávislým médiím. Když jsme po 20 letech konečně pochopili evropskou integraci, musíme se zasadit o její budoucnost. Tři příběhy o našich 20 letech v EU. Dějiny se sice neopakují, ale nějaké podobnosti tu jsou.

Na jakých kompenzacích za škody po jarních mrazech se domluvili zástupci ovocnářů s ministrem zemědělství? Proč se pořád tolik středoškoláků vyhýbá maturitním testů z matematiky? Jak vážně ohrožují gruzínskou vládu mohutné protesty proti takzvanému zákonu proti zahraničnímu vlivu?

Od vstupu do Evropské unie získala Česká republika z unijního rozpočtu o bilion a 120 miliard korun více, než kolik do něj zaplatila. Zvýšila se také kupní síla obyvatel a hrubý domácí produkt, přesto je pro řadu lidí členství zklamáním. „Od politiků často zaznívá, že musíme za každou cenu čerpat, vyčerpat a přečerpat, až má člověk dojem, že je to veletrh bazénů. Ale ve skutečnosti jde o to, zda ty dotace mají smysl,“ poznamenává Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

Česko si připomíná 20 let od vstupu do Evropské unie. To podle všech relevantních studií přineslo prosperitu. Ekonomická predikce, že do 20 let Evropu doženeme, se naplnila. Naše životní úroveň stoupla na 90 procent evropského průměru a předběhli jsme Portugalsko, Španělsko či Itálii. Co všechno to ovlivnilo? V pořadu Řečí peněz vysvětluje Lubor Lacina z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Rafah na jihu Gazy je posledním místem zatím odkládané izraelské vojenské operace a také místem s obrovskou koncentrací civilistů. „Pokud nebude hodnověrný plán evakuace civilistů – a takový při tak velkém množství lidí neexistuje –, tak hlavním důvodem stálého izraelského proklamování a neakce je, že není jasné, co by mělo následovat. Navíc je to velmi nebezpečné i pro izraelské vojáky, kde budou asi velké ztráty,“ říká analytik Oldřich Bureš.

Ministerstvo zdravotnictví znovu oživilo plán na zavedení nové spotřební daně na slazené nápoje. Ta už platí ve více než 10 zemích Evropy. Mělo by se k nim Česko připojit? „Rozhodně ne, považujeme to za diskriminační. Cukr se nevyskytuje pouze v těchto nápojích,“ říká ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů Veronika Jakubcová. „Pochází z nich zhruba čtvrtina spotřeby cukru,“ oponuje ekonom Jakub Komárek z PAQ Research.

Když se vrátil premiér Petr Fiala z Ameriky, objevily se i pochyby o smyslu jeho cesty: Nic podstatného tam neřekl ani neprojednal, pouze ujistil hlavu amerického státu, že obě země sdílejí stejné hodnoty jako lidská práva či svoboda. Ta slova se nám mohou jevit jako fráze, pokud ovšem nevyjadřují postoje a skutky, a o ty jde.

Před 20 lety vstoupila Česká republika do Evropské unie. Členskými státy se spolu s ní stalo dalších devět zemí z jižní a východní Evropy a z Pobaltí. Co nám 20 let členství v evropské rodině dalo? Umíme plně využívat šance, které se nám nabízejí? A čeká Unii další rozšíření? Zita Senková se zeptala zahraničněpolitického komentátora Adama Černého.

Dobrá zpráva není žádná zpráva, říká stará novinářská moudrost a média se podle ní také řídí. Něco takového potkalo hlášení Českého statistického úřadu, podle kterého ekonomika vyrostla v prvním čtvrtletí o půl procentního bodu. Co je na tom vlastně zajímavého?

Skončí TikTok ve Spojených státech? Čínský majitel má velmi populární síť odprodat a stáhnout se ze země, nebo 170 milionů Američanů o TikTok přijde. Nechystá se něco podobného i v Evropě? I na to odpovídá Honza Cibulka z webu iRozhlas.cz. Ptá se Matěj Skalický.

„Uvažuji o limitech neuvěřitelně výkonné a všudypřítomné technologie, kterou drží většina světové populace v rukou,“ říká kanadská expertka na nová média a dokumentaristka Katerina Cizek z Massachussetského technologického institutu v pořadu Hovory.

Vynálezce, továrník, vlastenec, starosta. Pod těmito slovy se skrývá jedna výrazná osobnost, na kterou se skoro zapomnělo. Valašský rodák Josef Sousedík se narodil se před 130 lety ve Vsetíně. Zemřel před 80 lety při výslechu na gestapu.

Přesně před dvaceti lety vstoupilo Česko do Evropské unie. Co členství v EU přineslo české ekonomice? Nedalo se v posledních dvaceti letech získat víc? „Zhruba dvacet procent pracovních příležitostí v Česku závisí na tom, že jsme součástí jednotného evropského trhu,“ říká Tomáš Prouza, bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti za vlády Bohuslava Sobotky, v současnosti prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Moderuje Tomáš Pancíř.

Moravskoslezský kraj můžeme považovat za příklad úspěšného využití evropských fondů při řešení ekonomických a sociálních výzev, zjistil tento týden server iROZHLAS.cz. Podíváme-li se jen na růst HDP, dokázal původně nejchudší region v zemi za posledních 20 let vystoupat až na celorepublikový průměr. Znamená to, že se ve Slezsku a na severní Moravě jde správným směrem? V Interview Plus odpovídá Karin Lednická, spisovatelka, autorka třídílné bestsellerové série Šikmý kostel.

Od vstupu České republiky do Evropské unie uplynulo 20 let. Přinesla nám výhody politického ukotvení, volného cestování nebo ekonomického rozmachu. Současné mladé generace už mnohdy vnímají své evropanství jako automatické. Mnohé otázky, zejména ty týkající se budoucnosti bloku, se ale opět otevírají v souvislosti s blížícími se volbami do Evropského parlamentu.

Vykopával masové hroby, zatýkal osnovatele vraždění a svědčil proti nim, vyslýchal pozůstalé, díval se do očí válečným zločincům. Co vidí v očích Vladimíra Putina, i když jsou to pohledy zprostředkované obrazovkou počítače nebo televize? Co s ním udělaly záběry teroristického útoku Hamásu na civilisty v Izraeli? A viděl u některých zatýkaných pokoru, nebo to se u nich nenosí? Moderuje Barbora Tachecí. Pořad vysíláme v repríze.

„Po čtvrtstoletí, které mám v umění odžito a odpracováno, tak si uvědomuji, že jsem namalovala spoustu obrazů, kreseb, měla mnoho výstav, a když vím, kolik lidí se v mých obrazech dokázalo zorientovat, kolik zpětné vazby jsem dostala, mám pocit, že to má smysl,“ říká malířka Veronika Holcová.

Veleslav Wahl byl autorem ojedinělé publikace Pražské ptactvo. Kromě této výrazné ornitologické stopy se ale Wahl zapsal do naší historie i jako účastník odboje proti dvěma totalitám. Jeho mladý život nesmyslně ukončila smrt na pankráckém popravišti v roce 1950. Nejen o pražské avifauně, ale i o osudu Veleslava Wahla se dozvíte v knize, kterou představí pořad Ex libris.

Proč se vedení TOP 09 rozhodlo, že novým ministrem pro vědu a výzkum bude bývalý rektor Slezské univerzity Pavel Tuleja? Proč slovenská vládní koalice chce, aby měly některé nevládní organizace už v názvu označení, že jsou financované ze zahraničí? A proč studenti z newyorské Kolumbijské univerzity stupňují své protesty? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Česká obec sokolská se usilovně připravuje na svůj červencový slet. Jak se ale sokolové vypořádají s dopady úvěrového a bankovního podvodu, který spáchala asistentka bývalé starostky? A jak reagovala Hana Moučková na oznámení, že po ní organizace bude vymáhat škodu? „Bývalá starostka se v tomto samozřejmě cítí nevinná, protože ona ty finanční prostředky nezneužívala,“ vysvětluje Martin Chlumský, nově zvolený starosta sokolské obce. Moderuje Tomáš Pancíř.

Pár palestinských vlaječek vyvěšených na pražské UMPRUM „na podporu civilního obyvatelstva v Gaze“ se v nesouhlasných reakcích stává jasnou podporou palestinského terorismu, i kdyby studenti říkali tisíckrát něco jiného.

V praxi to zatím vypadalo na Slovensku tak, že Robert Fico přestal komunikovat s oběma televizemi: s veřejnoprávní RTVS a privátní Markízou, označil je za nepřátelské. Podle nového zákona, který schválila ve středu 24. dubna 2024 jeho vláda a který začne platit hned po zveřejnění ve Sbírce zákonů, to má vypadat tak, že Rozhlas a televize Slovenska se má změnit na Slovenskou televizi a rozhlas.

Jsem zvědav, jestli prezident Petr Pavel udělí všechny vládou navrhované generálské hodnosti. Zajímavé bude, jestli se generálem stane bývalý šéf vojenské tajné služby a později civilní kontrarozvědky (BIS) Jiří Růžek.

„Neměla jsem lajky,“ tak Helena Langšádlová odůvodnila svoji rezignaci na ministerský post. Jak důležité je pro politika umět se mediálně prodat? „Pokud neumí dobře oslovovat veřejnost, politické partnery a komunikovat s politickými oponenty, je polovičním politikem,“ říká politický marketér Petros Michopulos. „Pro mě je ale stále vyšší kvalitou to, že člověk rozumí své práci,“ říká editor serveru Seznam Zprávy Jan Stránský.

Bývala by to vrcholná bláhovost. Tedy očekávat, že na českou žádost pokorně přicestují příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU Miškin a Čepiga a nechají se vyšetřovat jako podezřelí z vrbětických explozí.

Jestli jsou klíšťata infikovaná, testují ve Státním zdravotním ústavu. - Před 680 lety papež Kliment VI. povýšil pražské biskupství na arcibiskupství a prvním arcibiskupem jmenoval dosavadního pražského biskupa Arnošta z Pardubic. Jaké akce s výročím spojené se budou konat? - Lépe nahlédnout do lidských cév můžou čeští vědci i medici díky novému zařízení. Nejmodernější angiograf využívají v experimentální laboratoři Fyziologického ústavu v Praze na Albertově.

Vrbětice odložené, ale rozlousknuté. Lidovci chtěli zazářit, místo toho si ale koledují o izolaci. Vláda prezidentovi navrhla nové generály. Jiří Růžek a Vít Hendrych by se jimi stát neměli. Fico vyhlásil válku médiím. UMPRUM, další oběť ve válce propagand.

Jak odvážná je navrhovaná důchodová reforma, kterou dnes projednala vláda? ČEZ má na stole obě nabídky na dostavbu jaderných bloků v Česku – co víme o jejich obsahu? Kdo a co nejvíc ohrožuje cyklisty na silnicích?

Na amerických univerzitách dochází k potyčkám mezi policisty a studenty protestujícími proti postupu Izraele v Pásmu Gazy. „Evokuje to dávnější protesty ze 60. let, kdy dokonce na několika univerzitách přišli studenti o život v důsledku policejních zásahů. Zejména na Kolumbijské univerzitě to studenty ještě víc utvrdilo v tom, že stanové městečko neopustí,“ popisuje ze Spojených států redaktorka Deníku N Jana Ciglerová.