Vltava

Saša Michailidis se ptá hostů na milánský týden designu, který ovládlo české lehané sklo. Jak dlouhá je cesta k prestižnímu ocenění? Bedřich Smetana nevalným studentem, přesto hudebním skladatelem evropského formátu. Benátské bienále reaguje na politické dění ve světě. Jak vyučovat literaturu a připravit studenty k maturitě?

Největším nepřítelem paměti a minulosti je historie, cituje francouzského historika Pierra Noru. Ve snímku o věznici v Uherském Hradišti chtěl s o generaci mladším spolurežisérem dospět k vícehlasu a různorodým pohledům na naši společnou minulost a tím i budoucnost. Proč bylo důležité vést mezigenerační rozhovor nejen před kamerou ale i za ní? A jak nás všechny může spojit naběračka nebo napařovák na knedlíky?

Dny, přesněji noci druhé poloviny letošního dubna byly pro všechny, kdo svůj život a práci spojili se zemí, hlínou a tím, co nám může dát, poměrně náročné. Zemědělcům, pěstitelům, ale i drobným zahrádkářům totiž – s ohledem na prudké výkyvy teplot a pro danou dobu relativně netypické mrazy – nezbylo nic jiného než hledat způsoby, jak zachránit všechno to, do čeho vložili kus svého srdce, nemalé fyzické námahy i financí.

Kersko na Nymbursku je malá osada v lesích – a nebýt toho, že tu měl chatu Bohumil Hrabal, věděli by o ní pouze místní. Chata je teď čerstvě opravená a v podobě, ve které ji spisovatel využíval – a návštěvníci se do ní mohou vypravit na prohlídku. Objekt bude součástí expozic Polabského muzea.

Kersko na Nymbursku je malá osada v lesích – a nebýt toho, že tu měl chatu Bohumil Hrabal, věděli by o ní pouze místní. Chata je teď čerstvě opravená a v podobě, ve které ji spisovatel využíval – a návštěvníci se do ní mohou vypravit na prohlídku. Objekt bude součástí expozic Polabského muzea.

Kersko na Nymbursku je malá osada v lesích – a nebýt toho, že tu měl chatu Bohumil Hrabal, věděli by o ní pouze místní. Chata je teď čerstvě opravená a v podobě, ve které ji spisovatel využíval – a návštěvníci se do ní mohou vypravit na prohlídku. Objekt bude součástí expozic Polabského muzea.

Surrealistický esprit a fantaskní, pastorální nebo mystické výjevy se silně sugestivní symbolikou spojují autory druhé generace takzvané klužské školy. Dva z mladých rumunských umělců teď českému publiku představuje pražská Bold Gallery na výstavě nazvané K2.

Divadelní hra Oslava, která se tuto sobotu představí na scéně Klicperova divadla, vychází z někdejší rozhlasové hry pro posluchače Vltavy. Spojili v ní síly spisovatelé Petr Pýcha a Jaroslav Rudiš. 22 let od prvního vydání titulu Nebe pod Berlínem vydává Jaroslav Rudiš svůj debutový román znovu a zároveň s ním vrací na scénu i svou literárně-punkovou kapelou U-Bahn. A to není všechno…

Saša Michailidis se ptá Roberta Kolára z Ústavu pro českou literaturu AV ČR a zástupkyně ředitele Anglického gymnázia v Praze, učitelky českého jazyka a literatury Aleny Švejdové. Letošní maturanti už mají za sebou didaktické testy, nyní je čeká profilová část státní maturity, a to znamená, že dojde i na tradiční ústní zkoušku z českého jazyka. Jak vyučovat literaturu na střední škole a jak dobře připravit studenty právě pro ústní část maturity z češtiny?

Veselé chvíle přichází s představením Triomphez s inspirací v barokní opeře, ve spolupráci Damúzy a Fekete Seretlek vzniklo kabaretní představení Exit, propojující folk-elektroniku se zvukem materiálů. Moderátorka Alžběta Žabová diskutovala s hosty Martou Hermannovou, Davidem Bolechem, režisérkou Annou Datiashvili (Veselé chvíle) a Pavolem Smolárikem (Fekete Seretlek, Studio Damúza).

Když poznám lásku, musím jít za ní. Nepoznám ji totiž nějak zvnějšku, reflexí, zvažováním. Nerozhoduji se, že si s ní začnu, že si ji vyberu. Ona si vybere mě. A začne mě vytahovat ze mě samého. V rozporu s mnoha povrchními představami láska se neodehrává především v nitru, není pokladem objeveným v nás, není tajemstvím našeho skrytého života.

Cenu Jiřího Ortena, která se udílí mladému autorovi či autorce prózy nebo poezie napsané v českém jazyce, obdržel v rámci 37. ročníku klání Marek Torčík za svůj román Rozložíš paměť. Ten již letos dostal také Magnesii Literu v kategorii prózy.

Saša Michailidis se ptá kreativního ředitele firmy Lasvit z Nového Boru a designéra Maxima Velčovského a kurátora, teoretika designu a spolupracovníka Vltavy Adama Štěcha. Nejlepší výstavou se stala na milánském týdnu designu expozice Re/Creation, která zaujala venkovní instalací Porta z lehaného skla. Které další české projekty obstály? Jak těžké je prosadit se na podobných přehlídkách?

Pokud ještě nemáte program na tento víkend, možná to teď změníme. Už od pondělí totiž po celé Praze probíhá jubilejní desátý ročník festivalu otevřených budov Open House Praha, který o tomto víkendu otevře 115 běžně nepřístupných budov a prostorů. Víte, kde byste našli jednu z nejstarších saun v Praze? Nebo co v Praze postavil autor Ještědu Karel Hubáček? I na to jsme se zeptali manažerky komunikace OH Praha Michaely Pánkové.

Pro spoluautorku podcastu Doba složitá je důležité dát lidem pocit respektu a toho, že jsou viděni. Ve Vizitce vypráví, jak jí zážitek s dialogickým jednáním Ivana Vyskočila změnil uvažování i to, jak začala přemýšlet ve své disertace z filozofie. „Umění je forma odstupu od světa a zároveň zorientování se v něm,“ vysvětluje mimo jiné v rozhovoru s Karolínou Koubovou.

Jak rezonuje Má vlast u šestice současných českých výtvarných umělců napříč generacemi? 79. ročník Pražského jara nabízí hned několik zajímavostí. Kromě unikátní kolekce výtvarných děl třeba experimentální sérii Prague Offspring nebo Springteen, tedy den věnovaný mladému publiku. David Pomahač pozval do studia ředitele Pražského jara Pavla Trojana, dramaturga Josefa Třeštíka a výtvarnici Iru Svobodovou.

Čtenářský festival vznikl díky synergii místních knihovníků a učitelů. Letošní 4. ročník má podtitul Cesta a návštěvníky na ní budou 8 dní provázet nejen autoři a autorky z regionu jako je Karin Lednická, ale třeba Petr Horáček či Robin Král. Oba byli také hosty ArtCafé Jitky Kostelníkové. Marika Zadembská a Veronika Dittrichová v pořadu představily program a atmosféru jedinečného festivalu.

Jakou barvu má modlitba? Možná má barev spoustu. Nekonečně moc. Možná naopak žádnou. Nebo tahle otázka postrádá smysl? Napadla mě každopádně při pohledu na kostelní okno, které hýří postavami a výjevy. Lidé, zvířata, hudební nástroje, předměty, všechno tak nějak létá vzduchem a vyzařuje z toho pocit naprostého štěstí. Cosi jako završení příběhu.

Saša Michailidis se ptá teoretika umění a spolupracovníka Vltavy Matěje Forejta a redaktora časopisu Reflex Marka Gregora. Benátským bienále hýbe politika. Tisíce lidí podepsaly už před jeho začátkem petici požadující vyloučení Izraele z letošního ročníku. Jak to vypadá na místě? Skutečně se stalo z proslulé přehlídky současného výtvarného umění další geopolitické bojiště? Jak se tato rovina projevuje v národních pavilonech?

Osvětlené objekty, malování světlem a příroda jsou typické pro tvorbu držitele Osobnosti české fotografie za rok 2023. Výstava fotek ukrajinských válečných reportérů, kterou zorganizoval, se dostala až do Spojených států, proč tedy ne do Prahy? Jak se skrytému skautovi fotila příroda ve Skandinávii? A proč ho nepřestává zajímat časový úsek v jednom fotografickém záběru. Ptá se Ondřej Cihlář

Jedna z prvních českých režisérek vzpomíná na mistry konverzačního divadla, přemítá nad tím, proč vlastně divadlo dělá a jakou zkušenost si odvezla z tří hostování v Rusku. Repríza pořadu z roku 2022.

Bylo nebylo – jedno pražské divadlo. A nebylo to Národní. I když této scény se má úvaha taky týká. O co jde? O nic menšího, než o masivní a patrně globální návrat realismu. A ne ledajakého, realismu doslovného, kopistického, kochajícího se v nápodobě. Na divadle i ve výtvarném umění, ve volné tvorbě, u scénografie, portrétní fotografie, designu a plakátů.

Co má smysl se učit, když se svět mění rychleji než školní osnovy? Poslechněte si filozofickou debatu o tom, jak různé způsoby vzdělávání ovlivňují naši současnost a budoucnost. Ve čtvrté epizodě podcastu Doba složitá se nad povahou a širšími souvislostmi učení a vyučování zamýšlí Alice Koubová, Tomáš Koblížek a Anna Beata Háblová.

Na více než 70 představení a dalších akcí zve 15. ročník Mezinárodního festivalu Divadelní svět Brno. Kromě prezentace domácí tvorby divadel z českých metropolí i regionů nebudou chybět ani zahraniční hosté zvučných jmen. Desetidenní program festivalu, na kterém se organizačně podílejí téměř všechna brněnská divadla, startuje v pátek 17. května.

Saša Michailidis se ptá muzikoložky Olgy Mojžíšové a publicistky Mileny Štráfeldové, autorky dokurománu Friedrich řečený Bedřich. 12. května začal mezinárodní festival Pražské jaro. Připomněli jsme si tím 140. výročí úmrtí Bedřicha Smetany a letos v březnu tomu bylo 200 let od jeho narození. Jak se utvářel Smetanův vztah k hudbě a povolání skladatele? Co se dozvídáme z jeho studentského deníku? Jaké smetanovské mýty se už podařilo vyvrátit?

Příští rok oslaví jubileum 35 let od založení Komorní pěvecký sbor Slezské univerzity v Opavě. Jeho členská základna se pohybuje v počtu okolo dvaceti zpěváků, prozradil pan Petr Vojtal, organizační vedoucí, který zde zpívá téměř 28 let. Účast na Největším sborovém koncertu Roku české hudby bude pro ně vyvrcholením jejich snah. V ranní Mozaice s ním hovořili Naděžda Hávová a František Šedivý.

Hlavním tématem letošního festivalu Open House Praha, probíhajícím ve dnech 13. – 19. května, je přístupnost a inkluze. 10. ročník se zaměřuje na bariéry, kterým čelí lidé s různými formami hendikepu, ale i celá společnost. Agáta Hrnčířová v ArtCafé mluví s Michaelou Pánkovou (Open House Praha), architektem Filipem Pšenčíkem a Radkem Seifertem (Ateliér asistivních technologií ATELIO, ČVUT).

Chcete si přečíst rozhovory s houbami, nechat se okouzlit jejich poezií nebo se dozvědět, jakou mají houby mytologii? Pokud ano, pak byste měli sáhnout po dalším počinu nakladatelství Baobab. V knížce Myko vystudovaný biotechnolog a spisovatel Jiří Dvořák nechává hravou, imaginativní formou vyprávět o svém původu, vývoji i životě ve všech možných formách samy houby.

Transcendentno a experiment, to jsou pilíře dramaturgie divadelního spolku JEDL, kterého je spoluzakladatelkou, ředitelkou a hlavní herečkou. Ve Vizitce mluví s Karolínou Koubovou o přístupu k herectví i k autorství, o potřebě témat s duchovní hloubkou a zmiňuje se také o tom, jaké je pro ni učit budoucí herce. „Křehcí jsme všichni”, říká.

Alžběta Jungrová (1978) vystudovala Střední průmyslovou školu grafickou v Hellichově ulici. Fotit ale začala už jako dítě. Pracovala pro řadu velkých českých deníků a v letech 2000–2002 žila v USA a Londýně.

Knihu Svět včerejška napsal Stephan Zweig v Brazílii, ve svém domě v Petropolis u Rio de Janiera, kam se uchýlil z Londýna v roce 1941 před Hitlerem. Tam také krátce pro dopsání knihy spáchal se svou ženou v šedesáti letech sebevraždu.

Slouží P. David Horáček.

Jak řečtí učenci přišli na to, že Homérův Achilleus žije věčný život s krásnou Helenou na Hadím ostrově v dnešní Ukrajině.

Horor jsou vždy pouze dva příběhy: zlo uvnitř nás versus zlo tam venku.

Saša Michailidis se ptá hostů u příležitosti 50. narozenin pražského metra, jak v něm a kolem něj omezit takzvaný vizuální smog. Jak lze kreativně využít digitální technologie, jejichž nadměrná konzumace dle odborníků ohrožuje dětské zdraví? Jaká je posmrtně vydaná kniha Gabriela Garcíi Márqueze Uvidíme se v srpnu a potvrzuje jeho výjimečné postavení ve světové literatuře?

Česká hudba kvete, když se otevírá světu. Tato slova charakterizují 79. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, který začíná v neděli 12. května a potrvá do pondělí 3. června. Festival letos přinese na pět desítek projektů. Půjde o koncerty, workshopy, setkání s umělci a řadu dalších programů. Více nám o tom ve studiu řekl ředitel Pražského jara Pavel Trojan.

Skandály v Japonsku jako medializovaný sociální rituál – to je téma publikace, kterou zaujal i v britské Cambridgi. „Provinilci pláčou, klaní se. Medializovaným rituálem musí projít, aby mohli být očištěni.“ Nakolik nešťastná láska k japonské spolužačce zesílila jeho odhodlání poznávat japonskou kulturu? A co znamená název jeho alternativně rockové kapely Nantokanaru? Ptá se Karolína Koubová.

Právě jsme naše plně naložené auto proti jeho vůli odtlačili ke krajnici na čtyřproudé dálnici z Bologne směr Modena, Lago di Garda a dál, Rakousko a domů. Uprostřed silnice začalo zpomalovat a B. nezbylo než ho bravurně přibrzdit na ostrůvku s nápisem SOS na kraji automobilového pekla. Civilizace na nás, na chvíli vyvržené na území nikoho, ze kterého nejde jen tak odejít, tlačí neúprosnou silou.

Pro před prázdninami poslední z Mozaikových úvah o tom, jakou roli hraje architektura a vůbec prostředí v našem životě, se hodí rekapitulační téma. Původně jsem chtěla uvést několik inspirativních staveb z poslední doby a přidat třeba zásadní knihu o architektuře – knihy totiž považuji v ovlivňování prostředí okolo nás za neméně důležité, protože formují způsob, jakým prostředí vnímáme a jak o něm přemýšlíme.

Roku 1950 odvlekl komunistický režim řeholnice ze svých klášterů a nasadil je na nucené práce ve fabrice v zapomenuté pohraniční vesnici nazvané Bílá Voda. Stejně nazvala i spisovatelka Kateřina Tučková svůj poslední román, ve kterém tematizuje opomíjenou kapitolu naší historie. Po brněnském Městském divadle uvede dnes Národní divadlo v Praze novou dramatizaci díla, ve kterém inscenátory nejvíce zaujalo téma víry.

Saša Michailidis se ptá architektky pražského metra Anny Švarc a designérky, zakladatelky neziskové organizace Naše kultivovaná města a odbornice na vizuální smog Veroniky Rút. Pražské metro vyjelo poprvé před padesáti lety. Proč se v něm mění infografika? Jak by mělo vypadat prostředí metra, aby plnilo praktický účel a zároveň bylo příjemné pro cestující? A proč se zase řeší plastika Moskva – Praha ve stanici Anděl?

Zásadním zlomem v jejím životě byl hurikán Sandy. Před lety jí zničil v New Yorku dům, a tak se musela i s rodinnou vydat cestou nomádského života. „New York je velký rybník a ryb je tady hodně i z celého světa,“ říká ve Vizitce Renátě Spisarové o šancích se prosadit. V čem se lišila výuka na americké umělecké škole od té české a co ji i po letech stále táhne do Prahy?

Architekt, herec, spisovatel a spoluzakladatel divadla Sklep – to všechno je David Vávra. Jeho rozhlasové vzpomínání teď přinášíme na Vltavě v pětidílných Osudech, které můžete slyšet také na našich stránkách nebo v aplikaci mujRozhlas. Mluví v nich třeba o studijních pobytech v Paříži a sklepáckém celoživotním stylu nebo objasňuje své architektonické směřování a přidává i vlastní básně.

Kutnohorská výstava světoznámého českého umělce Jana Švankmajera a jeho manželky Evy už vzbudila dostatečnou mediální pozornost. Režisér, animátor, všestranný výtvarník a spisovatel zde formou specifického obsáhlého kabinetu kuriozit prezentuje svou minulou i současnou tvorbu.

Po snímcích Kajínek, Já, Olga Hepnarová a Manželé Stodolovi je tu další film, jehož hlavní postava získala předobraz v usvědčených a odsouzených vrazích. Lesní vrah režiséra Radima Špačka téměř přesně rekonstruuje události z roku 2005, kdy mladý muž bez důvodu zabil tři náhodně vybrané lidi. Od zmíněných předskokanů se Lesní vrah liší. Je tajemnější, přímočařejší, duši, myšlenkové pochody a důvody hrůzných činů příliš nezkoumá. Chce spíš říct, že to nejde.

Začal Mezinárodní festival animovaných filmů Anifilm Liberec. Na severu Čech se znovu očekává osobnostní výkvět světové animace a to nejlepší, co se v tomto filmovém žánru za poslední rok, dva urodilo. Výběrová komise musela shlédnout více než tisíc šest set snímků, a je nasnadě, že to neměla jednoduché: i ten největší festival je kapacitně omezen. Diváci ale samozřejmě o nic podstatného nepřijdou.

Svobodomyslá malířka a celosvětově uznávaná představitelka československé meziválečné avantgardy Toyen dostala další jevištní podobu. Po Švandově divadle se k jejímu odkazu hlásí i Divadlo Kolowrat. Surrealistická inscenace Toyen – Všechny barvy samoty, opírající se o umělčino dílo, vznikla díky producentskému zápalu herečky Mileny Steinmasslové.

Saša Michailidis se ptá překladatelky a publicistky Blanky Stárkové a překladatelky, profesorky španělské a hispanoamerické literatury z FF UK Anny Houskové. V dubnu jsme si připomněli deset let od úmrtí spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze. A nedávno vyšla jeho kniha Uvidíme se v srpnu, kterou on sám chtěl původně spálit. Proč se nakonec dostala ke čtenářům? Potvrzuje Márquezovo výjimečné postavení ve světové literatuře?

Její nové album Jediný na světě ovlivnily prostory středověkého domu v Úštěku, zvuk starého piana nebo taky pouť do Santiaga de Compostela. Ve Vizitce mluví s Ondřejem Cihlářem o tom, jak vypadá její tvůrčí proces, co jí dal songwriterský kemp, kde udělala úkrok stranou a zkusila si napsat popový hit. A přiznává taky, že je pro ni hudba terapií.