Vltava

Roku 1950 odvlekl komunistický režim řeholnice ze svých klášterů a nasadil je na nucené práce ve fabrice v zapomenuté pohraniční vesnici nazvané Bílá Voda. Stejně nazvala i spisovatelka Kateřina Tučková svůj poslední román, ve kterém tematizuje opomíjenou kapitolu naší historie. Po brněnském Městském divadle uvede dnes Národní divadlo v Praze novou dramatizaci díla, ve kterém inscenátory nejvíce zaujalo téma víry.

Saša Michailidis se ptá architektky pražského metra Anny Švarc a designérky, zakladatelky neziskové organizace Naše kultivovaná města a odbornice na vizuální smog Veroniky Rút. Pražské metro vyjelo poprvé před padesáti lety. Proč se v něm mění infografika? Jak by mělo vypadat prostředí metra, aby plnilo praktický účel a zároveň bylo příjemné pro cestující? A proč se zase řeší plastika Moskva – Praha ve stanici Anděl?

Zásadním zlomem v jejím životě byl hurikán Sandy. Před lety jí zničil v New Yorku dům, a tak se musela i s rodinnou vydat cestou nomádského života. „New York je velký rybník a ryb je tady hodně i z celého světa,“ říká ve Vizitce Renátě Spisarové o šancích se prosadit. V čem se lišila výuka na americké umělecké škole od té české a co ji i po letech stále táhne do Prahy?

Architekt, herec, spisovatel a spoluzakladatel divadla Sklep – to všechno je David Vávra. Jeho rozhlasové vzpomínání teď přinášíme na Vltavě v pětidílných Osudech, které můžete slyšet také na našich stránkách nebo v aplikaci mujRozhlas. Mluví v nich třeba o studijních pobytech v Paříži a sklepáckém celoživotním stylu nebo objasňuje své architektonické směřování a přidává i vlastní básně.

Kutnohorská výstava světoznámého českého umělce Jana Švankmajera a jeho manželky Evy už vzbudila dostatečnou mediální pozornost. Režisér, animátor, všestranný výtvarník a spisovatel zde formou specifického obsáhlého kabinetu kuriozit prezentuje svou minulou i současnou tvorbu.

Po snímcích Kajínek, Já, Olga Hepnarová a Manželé Stodolovi je tu další film, jehož hlavní postava získala předobraz v usvědčených a odsouzených vrazích. Lesní vrah režiséra Radima Špačka téměř přesně rekonstruuje události z roku 2005, kdy mladý muž bez důvodu zabil tři náhodně vybrané lidi. Od zmíněných předskokanů se Lesní vrah liší. Je tajemnější, přímočařejší, duši, myšlenkové pochody a důvody hrůzných činů příliš nezkoumá. Chce spíš říct, že to nejde.

Začal Mezinárodní festival animovaných filmů Anifilm Liberec. Na severu Čech se znovu očekává osobnostní výkvět světové animace a to nejlepší, co se v tomto filmovém žánru za poslední rok, dva urodilo. Výběrová komise musela shlédnout více než tisíc šest set snímků, a je nasnadě, že to neměla jednoduché: i ten největší festival je kapacitně omezen. Diváci ale samozřejmě o nic podstatného nepřijdou.

Svobodomyslá malířka a celosvětově uznávaná představitelka československé meziválečné avantgardy Toyen dostala další jevištní podobu. Po Švandově divadle se k jejímu odkazu hlásí i Divadlo Kolowrat. Surrealistická inscenace Toyen – Všechny barvy samoty, opírající se o umělčino dílo, vznikla díky producentskému zápalu herečky Mileny Steinmasslové.

Saša Michailidis se ptá překladatelky a publicistky Blanky Stárkové a překladatelky, profesorky španělské a hispanoamerické literatury z FF UK Anny Houskové. V dubnu jsme si připomněli deset let od úmrtí spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze. A nedávno vyšla jeho kniha Uvidíme se v srpnu, kterou on sám chtěl původně spálit. Proč se nakonec dostala ke čtenářům? Potvrzuje Márquezovo výjimečné postavení ve světové literatuře?

Od smrti Kurta Cobaina uplyne 5. dubna třicet let. V čem spočívá přitažlivost písní jako Smells Like Teen Spirit? A čím to, že Kurt Cobain byl po nějakou dobu „nejvíce vydělávajícím mrtvým hudebníkem“ na celém světě? Pětidílný podcast Pavla Klusáka těží z bohatého trsu příběhů a témat, které se vážou ke Kurtovi, jeho ženě Courtney Love a Nirvaně. Premiéra 5. dubna.

Její nové album Jediný na světě ovlivnily prostory středověkého domu v Úštěku, zvuk starého piana nebo taky pouť do Santiaga de Compostela. Ve Vizitce mluví s Ondřejem Cihlářem o tom, jak vypadá její tvůrčí proces, co jí dal songwriterský kemp, kde udělala úkrok stranou a zkusila si napsat popový hit. A přiznává taky, že je pro ni hudba terapií.

Vrátila se zima. Vtrhla do léta, které se předtím z budoucnosti nemístně nacpalo do doby určené jaru. Rozkvetlo, co mohlo; od petrklíčů k pivoňkám. Setřely se rozdíly mezi měsíci. Teď to vše udiveně stojí v tuhém vzduchu zimy. Pro mnohé květy je to první setkání s ní. Potkalo se, co se potkat nemělo.

V životě se orientujeme nejen skrze jasné poznatky a jistoty, někdy také na něco jen spoléháme a něčemu věříme. V době krizí je otázka, čemu vlastně věřit a proč, hodně podstatná.

Saša Michailidis se ptá zakladatelky iniciativy Digitální zdraví dětí Michaely Slussareff z FF UK a Michala Kučeráka, dramaturga Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání, který se koná v regionech až do konce května. Rozporuplné reakce vyvolal nedávno americký sociální psycholog Jonathan Haidt s knihou, ve které dává do souvislosti využití digitálních technologií a zhoršující se duševní zdraví mladých lidí. Je situace skutečně tak tristní?

Válečné motivy, křesťanské odkazy, zátiší vanitas nebo třeba kultura domorodých kmenů vystupují z děl našeho předního sochaře a malíře Jaroslava Róny. Pražská Trafo Gallery otevřela pod názvem Průzkumník výstavu jeho aktuální tvorby.

Krátkometrážní film Lawrence z Moravie odpremiéroval rovnou na lisabonském festivalu animovaného filmu Monstra. Příběh českého orientalisty Aloise Musila vměstnal do třinácti minut. Tyto časové ale i stylizační omezení krátkého a animovaného filmu jsou pro něj výzvou. „Mám rád filmy, které se vyjadřují hlavně obrazem,“ říká o filmu jako takovém. Ptá se Karolína Koubová.

Volnost zpravidla vnímáme jako samozřejmou podmínku svobodného života i nezávislé umělecké tvorby. 27. ročník přehlídky Divadelní Flora Olomouc nabízí divákům multižánrovou paletu inscenací, které volnost tematizují a svědčí o tom, že volnost není ani v evropském kontextu zdaleka samozřejmostí. Hosty ArtCafé jsou ředitel festivalu Divadelní Flora Petr Nerušil, dramaturgyně tanečně-performativního programu Jitka Pavlišová a režisérka Lucie Ferenzová. Moderuje Hanka Malaníková.

Hanuš Lamr (1967) je český šperkař a sochař. Vystudoval střední a vysokou školu se zaměřením na šperk a sochařství. Diplomovou práci psal na VŠUP v Praze v ateliéru V. K. Nováka. Jeho šperky i sochy jsou inspirované přírodou, hlavně světem rostlin.

Současnou západní kulturu si spojujeme s materialismem, ale jak si povšimla feministická filosofka Lucy Irigaray, Západ je spíše racionalistický nežli smyslový. Ekocida, v jejíž časech žijeme, to manifestuje víc než přesvědčivě. Tělo s velkým T začíná být západními ekofilosofy a vědci doceňováno teprve v poslední době.

„Česká loutka je fenomén. Koneckonců i svět se na ni dívá jako na něco ojedinělého,“ říká Pavel Jirásek, autor knihy Loutka mezi divadlem, filmem a televizí: Výtvarný jazyk filmů a televizních pořadů s divadelní loutkou 1950–2020.

Kunsthistorik, antikvář, kurátor a galerista Nicholas Lowry se do českého umění a designu zbláznil už jako malý. Jeho otec byl Čech, narodil se v Praze v roce 1932, do USA prchl jako sedmiletý, nicméně ke svým kořenům se vždycky hlásil. A hlásí se k nim i samotný Nicholas. V New Yorku má aukční síň, kde hojně prodává české umění a teď aktuálně (jako průvodce dějem) dotočil film Identita, který se věnuje českému grafickému a užitému designu.

Jak protibolševický exil prospěl Ruské pravoslavné církvi. Nebo neprospěl?

Rozverná oslava třiatřicátých narozenin v přírodě se spolužačkou ze střední se náhle změní v útěk před vlastní temnotou. Premiéru poslouchejte online.

Umělecký výzkum boří tradiční dualitu evropského myšlení – představu o protichůdnosti pojmů jako věda a umění, objektivita a subjektivita, mysl a tělo, myšlení a vnímání. ArtCafé se představí dva uměleckovýzkumné projekty Geology of Being a Parent-Friendly Culture. ArtCafé Hanky Malaníkové o uměleckém výzkumu s tanečnicí, choreografkou a pedagožkou Zdenou Brungot Svíteková a divadelní režisérkou Marikou Smrekovou.

Labská Florencie, Benátky za Alpami. Město krásy a umění. Saská kurfiřtská metropole: Drážďany. Dodnes se sem jezdí především do muzeí všeho druhu.

Saša Michailidis se ptá filmového teoretika, historika, pedagoga na FAMU Jana Bernarda a publicisty, redaktora Filmového přehledu Martina Šrajera. 1. května uplynulo sto let od narození režiséra a scenáristy Karla Kachyni, v březnu tomu bylo dvacet let od jeho úmrtí. Jak ho formovalo studium na FAMU a 50. léta? Jaká byla jeho spolupráce s Janem Procházkou v letech šedesátých? A jaká byla pozdější Kachyňova tvorba?

Vydavatelství Akademie múzických umění přichází s objevnou knihou – jmenuje se Neznámé a zapomenuté filmy Václava Zykmunda. Napsal ji filmový historik Jan Bernard, který léta systematicky zkoumá mimo jiné i opomíjené součásti československé kinematografie a méně známé polohy osobností české a československé kultury, především filmu.

Vede tým, který má na starosti nově otevřený prostor pro živé umění a kulturu pod Muzeem umění Olomouc. „Základní ideou nového Centralu je polyfunkčnost prostoru. Měl by dávat co nejvíc možností, jak se dá umění zažít,“ říká Alexandr Jeništa ve Vizitce. S Alešem Spurným si povídá také o rusistice, kterou vystudoval, o správě činžovního domu i o životě v rodné Olomouci.

Zhruba třicet scén, jedenatřicet akrobatů a pět hudebníků na jevišti - takto velkolepým způsobem slaví soubor Cirk La Putyka 15. výročí svého založení. Principál Rosťa Novák mladší oslovil opět režiséra Maksima Komara, aby narozeninový projekt připravil. Pod názvem Okamžik má premiéru 2. května v šapitó Azyl78 na pražském Výstavišti.

Napadlo vás někdy, že skutečnost je metaforicky strukturovaná? Chápu, že pokud máte teprve před první kávou, může to znít jako poněkud nejapná otázka. Takže na ni zkusím odpovědět sám.

Na křehkost demokracie a sílu autoritářských režimů, na terorismus a hrůzy války nebo na rozdílné postavení žen v současné Evropě, ukazuje nový výstavní projekt Galerie hlavního města Prahy. Výstava Group Therapy začala v Domě u Kamenného zvonu v Praze a my Vás jí provedeme s ředitelkou galerie a jednou z kurátorek Magdalenou Juříkovou.

Sdílená radost, nadšení, respekt, týmový duch a disciplína. To jsou základní hodnoty sportu, který stojí na rychlosti, síle, komplexních dovednostech a tvrdých, leč přesto férových soubojích tělo na tělo. Právě svět ragby teď prostřednictvím řady rozhovorů, esejí, uměleckých fotografií a barevných ilustrací přibližuje stejnojmenná kniha nakladatelství Labyrint.

Za sebou má další turné po Spojených státech, tentokrát s projektem, který zkoumal zvuk klimatické změny. Ta se, jak zjistil, stále zásadněji odráží v tvorbě mladých Američanů. „Nedělat kompromisy v mé vlastní autorské tvorbě, v tom pro mě byla Nirvana velkou inspirací,“ říká taky ve Vizitce autor hudby k podcastu Cobain. Ptá se Ondřej Cihlář.

Marie König Dudziaková (1987) vystudovala žurnalistiku na UK v Praze. Je spisovatelkou, ilustrátorkou a copywriterkou na volné noze. Dlouhodobě se zajímá o tetování, tělesné modifikace, propojování těla a technologie , piercing a kyberpunk.

To pravidlo má jistě, jako všechno na světě, i světlé výjimky. Ale v osmdesáti případech ze sta platí: pravidlo úpadku mluveného slova ve veřejném prostoru. Přitom optimismus do budoucna zrovna nebudí fakt, že s klesajícím věkem úpadek nemizí, ale roste: v podcastech, debatách, u moderátorů, youtuberů, komentátorů i politiků.

Odkud dnes můžeme čerpat sílu a naději? A můžeme si dovolit být slabí? Co to znamená, že je člověk silná osobnost? Poslechněte si filozofickou debatu Alice Koubové, Tomáše Koblížka a Anny Beaty Háblové v druhé epizodě podcastu Doba složitá.

Dva koncerty projektu Tisíc hlasů adventu byly přesunuty na nové časy. 22. prosince si sborové zpěváky a SOČR můžete přijít poslechnout v 16 a 20 hodin. Spuštěn byl i předprodej vstupenek on-line, na pokladně Obecního domu v Praze a v rozhlasové prodejně na Vinohradské ulici v Praze.

Saša Michailidis se ptá ředitelky Galerie Emila Filly a pedagožky UJEP v Ústí nad Labem Evy Imr Mrázikové a předsedkyně ostravského spolku Fiducia Ilony Rozehnalové. Debata sochaře Davida Černého a kurátorky GHMP Marie Foltýnové v ČT o instalaci stíhaček s motýlími křídly na fasádě pražského OD Máj vyvolala v médiích diskusi o roli a pravidlech umění ve veřejném prostoru. Jak k tomu přistupují spolky a galerie v regionech?

Český filmový a televizní scenárista a režisér mluví o současném českém hraném filmu i o svém přátelství s Jiřím Stránským. Zamýšlí se i nad stavem výuky na FAMU a důležitosti rodiny. Repríza z 3. října 2022.

Připouští, že nemá dokonalou češtinu a musí se tedy snažit vytvořit dobré dramatické situace. S režiséry se domlouvá už během psaní textů. Jak se pozná dobrý scénář? Proč své texty neodevzdává včas? Miro Šifra má za sebou třeba scénáře pro film Úsvit a televizní série To se vysvětlí, soudruzi! nebo Rédl. Teď chystá film Miky o mafiánovi, který na Slovensku spáchal desítku vražd. Ve Vizitce se ptala Karolína Koubová.

Na tenerifském pobřeží Atlantického oceánu v Puerto de la Cruz je spousta kamenů. Jsou tmavé, černé, vzniklé ze sopečné lávy. Baví mě objevovat jejich zajímavé tvary, nevšední barvy a především si s nimi hrát. Pokládám jeden kámen na druhý, menší na větší, hledám jejich balanc a postupně stavím do výšky kamennou věž.

Co vlastně znamená slovo „Stonehenge“? Postavil Stonehenge Merlin? Nebo Římané? Komu připadalo krásné a komu děsivé?

Koncert pro klavír a orchestr norského skladatele E. H. Griega patří k nejpopulárnějším dílům klavírního repertoáru. Na březnovém abonentním koncertu ho se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu provedla arménsko-dánská klavíristka Marianna Shirinyan. Provedení řídil estonský dirigent Olari Elts. A právě Marianna Shirinyan a Olari Elts byli hosty předkoncertního setkání v Talichově salónku pražského Rudolfina, které připravuje Jana Trojanová.

Příběh milostného vzplanutí, které svazující společenská pravidla a normy zbaví osudovým způsobem naplnění. Co se nepovede za života, může se zdařit po smrti?

Saša Michailidis mluví se svými hosty o roli filozofů v mediálním prostoru, na Vltavě můžete poslouchat nový filozofický podcast Doba složitá. Cirk La Putyka slaví patnácté narozeniny. Mladí ladí jazz, jaký vztah má mladé publikum k jazzové hudbě? V čem je kouzlo promítání z filmových pásů, kterému zůstávají věrní na festivalu 70mm filmů v Krnově?

V současné konzumní euroamerické společnosti jsme učeni, že v otázce materiálních statků platí čím více, tím lépe. Víc věcí, větší dům, víc domů. Spatřujeme v tom i reprezentaci úspěchu. Ve skutečnosti má ale někdy větší cenu prázdnota.

Absolutním vítězem cen Audiokniha roku za rok 2023 se staly memoáry královny detektivek, kterých se ujala herečka Alena Vránová v režii Michala Bureše. Nahrávka navíc bodovala i ve své kategorii jednohlasé četby. Několikanásobné ocenění získal i audioseriál podle novely Lukáše Csiscelyho Předvečer sv. Mikuláše v režii Petra Gojdy.

Začátkem tohoto roku mě oslovil Český rozhlas Vltava s nabídkou, zdali bych pro něj nechtěla moderovat filosofický podcast. Nevěděla jsem sice přesně, co mě čeká, ale představa zabývat se filosofií mě jednoznačně zlákala. Vzpomněla jsem si v tu chvíli na jednoho ze svých bratrů, který nějakou dobu filosofii studoval, a díky kterému jsem podlehla sympatiím ke všemu, co míří hlouběji, co jde po smyslu a podstatě věcí mého života.

Saša Michailidis se ptá principála Cirku La Putyka Rostislava Nováka ml. a publicistky, pedagožky a spolupracovnice Vltavy Hany Strejčkové. Cirk La Putyka, český divadelní soubor, který proslul v žánru zvaném nový cirkus, slaví 15 let své existence. Kam dospěl a kam směřuje? Jak těžké byly začátky? Nebylo naivní založit v Česku v roce 2009 soubor nového cirkusu? Co na to tuzemské publikum?