Jak to vidí...

Jsou velká města dostatečně přívětivá vůči sociálně slabším? Jak funguje solidární síť podniků, které nabízejí základní služby lidem v nouzi nebo bez domova? Proč by měly radnice takové podniky podporovat? Co přivedlo Ester Pacltovou k problematice bezdomovectví? Jak lidé bez domova vnímají majoritní společnost? Mají i oni stereotypy? Jaká systémová opatření by podle Ester Pacltové mohla jejich situaci zlepšit? Mělo by být samozřejmostí nalít komukoli sklenici vody?

Česká republika získala povolení od Evropské komise pro veřejnou finanční podporu k výstavbě nového jaderného bloku v Dukovanech. O tzv. notifikaci Česko požádalo zhruba před dvěma lety. Proč jsme potřebovali ano z Bruselu? A jak pokračuje tendr na dostavbu Dukovan, ve kterém soutěží francouzská firma EDF a jihokorejská KHNP? Analytička Jana Klímová v audiozáznamu ještě přiblíží trajektorii vývoje sazeb a vysvětlí, jakým impulzem pro tuzemskou ekonomiku je naše členství v EU.

Před 20 lety vstoupila Česká republika do Evropské unie. Členskými státy se spolu s ní stalo dalších devět zemí z jižní a východní Evropy a z Pobaltí. Co nám 20 let členství v evropské rodině dalo? Umíme plně využívat šance, které se nám nabízejí? A čeká Unii další rozšíření? Zita Senková se zeptala zahraničněpolitického komentátora Adama Černého.

Denisa Hejlová, expertka na strategickou komunikaci, okomentuje situaci ohledně slovenských veřejnoprávních médií. Zmíní také, jak fungují algoritmy sociální sítě TikTok, jak se k ní staví americká vláda a proč je u dětí čas strávený na mobilech alarmující.

Na ministra nebo ministryni pro vědu, výzkum a inovace má TOP 09 podle jejího místopředsedy a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka čtyři kandidáty. Proč musela skončit Helena Langšádlová? „Kdysi aktivní poslankyně se zneviditelnila ministerskou funkcí. A to jejím spolustraníkům vadilo,“ všímá si politolog Lukáš Jelínek. V audiozáznamu se vyjádří i k dozvukům hradní schůzky k důchodové reformě či k otázce, zda a do jaké míry má veřejnost znát soukromí vrcholných politiků.

Čím jsou pro biology tak zajímaví luskouni? Proč přitahují pozornost pašeráků zvířat? Jak pomůže genetická detekce původu luskounů v boji s jejich ilegálním obchodováním? V čem je výhoda velkých vědeckých týmů? Proč je výdrž nejdůležitější vlastnost vědce? Jak se žije ženám ve vědě? O čem přemýšlí zoolog při procházce přírodou?

Americký prezident Joe Biden podepsal objemný balík vojenské a finanční pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 95 miliard dolarů. Na schválení se i přes pokračující ruskou agresi nicméně čekalo od konce loňského roku. Proč takové prodlevy? Amerikanista Jiří Pondělíček ještě přiblíží, s jakými problémy se Amerika aktuálně potýká, co nejvíce zaměstnává Donalda Trumpa, a vrátí se i k návštěvě Petra Fialy v Bílém domě.

Extrémní počasí si loni v Evropě vyžádalo více než 150 životů a způsobilo škody v přepočtu za nejméně 330 miliard korun. Jak se adaptovat na změnu klimatu? A mohou se stát klimatické žaloby běžnou praxí? Meteorolog Michal Žák ještě vysvětlí, proč je aprílové počasí aprílové, a připomeneme i jadernou katastrofu z dubna 1986.

Světově známý architekt Jan Kaplický by se letos v dubnu dožil 87 let. Svým přístupem k architektuře a odvážnými projekty se nesmazatelně zapsal do dějin architektury jako neofuturistický tvůrce. Proč ho Češi nepřijali? Hudebník Jiří Hlaváč se zamyslí i nad tím, co dělá z veřejného prostoru kvalitní místo pro život, a prozradí, proč v umění není klid zbraní žádoucí.

Jak moc věří Češi politikům? A proč obecním zastupitelstvům důvěřují víc? Na otázky odpovídá sociolog Tomáš Kostelecký. Popíše také možná řešení spojená s důchodovou reformou nebo mimořádnou schůzi o dopadech migračního paktu EU.

Opoziční hnutí ANO zrušilo účast na plánovaném jednání o důchodové reformě. Prezident Petr Pavel vyjádřil své zklamání, schůzku nicméně zachová. Co postoj nejsilnější opoziční strany vypovídá o české politické scéně? „Není to neúspěch prezidenta. Záleží na vůli a ochotě vlády a opozice se dohodnout,“ komentuje politolog. Stala se migrace podle Petra Justa hlavním českým tématem před evropskými volbami? A jak pád politické hvězdy TOP 09 Dominika Feriho změnil českou politiku?

Co ho přivedlo z reklamní agentury do neziskové ekologické organizace? Proč se jeho tématem staly bioodpady? Co dokáže uhlík v půdě? Proč je důležité nejen snižovat emise uhlíku, ale i ukládat uhlík do půdy? Může kompostovat opravdu každý? Co dětem dává pozorování přírody? Čím to, že děti a mladí lidé mají často k přírodě mnohem vřelejší vztah než starší generace? Mají na tom podíl i moderní technologie a sociální sítě?

Migrace se v Česku stala hlavním tématem před evropskými volbami. Potvrzuje to i mimořádná schůze sněmovny k migračnímu paktu EU, kterou iniciovalo opoziční hnutí ANO. Proč téma migrace vzbuzuje tolik emocí? A proč se na podobě migračního paktu shodli politici až nyní? Novinářka Kateřina Šafaříková ještě vysvětlí, proč volby do Evropského parlamentu zajímají jen malou část voličstva i jakou pozici má aktuálně česká a slovenská vláda v Bruselu.

Válečný kabinet v Tel Avivu zatím nerozhodl, jakým způsobem odpoví na víkendový útok Íránu na stát Izrael. Vláda premiéra Netanjahua jednala o několika variantách, přičemž ve všech případech mělo jít o bolestivý protiúder, který by však nezažehl válku. Musí ale odvetný úder vůbec přijít? Bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský ještě přiblíží českou muniční iniciativu, podporu Severoatlantické aliance svému východnímu křídlu v Pobaltí i vývoj války na Ukrajině.

Zlato je považováno za investici, která chrání proti inflaci. Současně jeho hodnota velmi citlivě reaguje na vyostření mezinárodních krizí. Jsme v současné chvíli svědky ideálních podmínek pro růst ceny žlutého kovu? Jak moc se vyplatí do zlata investovat? Ekonomka Ilona Švihlíková ještě vysvětlí, jak mohou hospodářské problémy Spojených států ovlivnit globální trh, i to, co by aktuálně potřeboval tuzemský pracovní trh.

Petr Fiala se setkal s prezidentem USA, Joe Bidenem. Probrali mezinárodní situaci v souvislosti s válkou na Ukrajině, ale i ekonomické vztahy zemí. Jaký je význam této návštěvy a jaký má přínos pro česko-americké vztahy? Politolog Jan Kubáček také okomentuje dění kongresu ODS a SPD a rekordní počet prvovoličů, kteří budou moct ovlivnit podzimní volby v příštím roce.

Situace na Blízkém východě se znovu vyhrotila poté, co Írán v neděli v noci zaútočil na Izrael. Čeho chtěl Írán svým leteckým úderem dosáhnout? Ovlivní eskalace napětí mezi Izraelem a Íránem situaci v Pásmu Gazy a plánovanou izraelskou ofenzivu do Rafáhu? A jakou roli v konfliktu hrají Spojené státy, Evropa, Rusko a arabský svět? Zita Senková se zeptala odborníka na Blízký východ Břetislava Turečka.

V čem spočívá vzdělávací metoda akademického debatování? Jak vypadá debatní soutěž? Proč je soutěžní téma vždy kontroverzní? Co v dětech tato metoda rozvíjí? Obohatí je, když v rámci soutěže obhajují názor, se kterým sami nesouhlasí? Na jaké komunikační fauly můžeme narazit v internetových diskusích? Změnilo akademické debatování Barboře Lacinové život? Jak prožívá pokroky a úspěchy malých debatérů?

V České republice začaly v pátek 12. dubna 2024 přijímací zkoušky na střední školy, druhý pokus čeká studenty v pondělí. Jak by měla probíhat příprava ke zkoušce a jakou roli hraje v dnešní době moderních technologií učitel? Lékař a profesor Tomáš Zima také okomentuje rozvoj umělé inteligence a záměnu pacientek v nemocnici Bulovka.

V dnešním pořadu Jak to vidí… si spolu se spisovatelem Pavlem Kosatíkem připomeneme významné osobnosti české klasické hudby jako je Bedřich Smetana a přiblížíme si odkaz Karla Kryla. Zamyslíme se také nad tím, jak a o čem mluvit s našimi slovenskými sousedy.

Zájem o rekvalifikace roste. Jsou důležitým prvkem dynamicky se rozvíjející ekonomiky, zmínil ekonom Lukáš Kovanda na Dvojce. V pořadu Jak to vidí… hovořil i o růstu reálných mezd. Podle něj letos ještě nedoženeme úroveň před krizí. Moderuje Zita Senková.

Jak britská média reflektovala výsledky slovenských prezidentských voleb? V jakém stavu je britská armáda? Novinář Ivan Kytka okomentuje i nový skotský zákon na ochranu před nenávistí.

Novým slovenským prezidentem se o víkendu stal Peter Pellegrini, který nad svým protikandidátem zvítězil o 6 %. „Volební účast byla nezvykle vysoká,“ vysvětluje jeden z důvodů nečekaně velkého rozdílu mezi kandidáty politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity. Které voličstvo ve výsledku rozhodlo? A co si máme představit pod tím, že by část Slováků chtěla směřovat tzv. na Východ?

Čím to, že se z kynologů stali záchranáři? Spolupracují dobrovolní záchranáři s profesionály integrovaného záchranného systému? Jak může být lidem, kteří žijí sami nebo třeba trpí alzheimerovou nemocí, užitečná moderní technika? Co je to lokátor a jak důležitý je pro úspěšný výjezd Lokalizačního záchranného sboru? Proč vyjíždí Jan Doucha pravidelně se svojí sanitkou i na Ukrajinu? Drží se svého kréda: Život věnovaný druhým stojí za to žít?

V dnešním díle pořadu Jak to vidí… se spolu s biskupem Václavem Malým zaměříme na přístup mladých lidí k víře a na nutný mezigenerační dialog. Připomeneme si také život jednoho ze zakladatelů české provincie salesiánů – kardinála Štěpána Trochty.

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) není Česko dostatečně připravené na krize a mimořádné události. Jak hodnotí výsledky zprávy NKÚ ekonom Richard Hindls, emeritní rektor VŠE v Praze? Okomentuje i důchodovou reformu a připomene průkopníky behaviorální ekonomie.

„Odkazování k historii hraje v kampani před slovenskými volbami roli, kterou my z českých voleb neznáme, protože jsme k historii trošku vlažní,“ podotýká historik Michal Stehlík. Rozumí dnes Češi Slovákům? A jaké hodnoty jsou pro dnešní Slovensko zásadní? Michal Stehlík okomentuje i přerušení mezivládních konzultací se slovenským kabinetem a změnu dodavatele fotbalových dresů pro německou fotbalovou reprezentaci.

Hostem letošního prvního dubnového dílu pořadu Jak to vidí… je profesorka a politoložka Vladimíra Dvořáková, která působí jako ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT. Hlavní téma rozhovoru představuje odhalení vlivové skupiny, která v Evropě šířila proruské narativy. Dále se dotkneme i prezidentských voleb na Slovensku a připravenosti ČR na krizové situace.

Čím ho v dětství fascinovaly církevní stavby? Proč potřebuje souhlas církevních úřadů, aby mohl v poutním kostele fotografovat a psát o něm? Byly zázraky a vyslyšené prosby jedinou motivací, proč se v baroku lidé na pouť vydávali? Měli i jinou příležitost opustit svůj domov? Co přivádí dnešní nadšence k obnově zaniklých poutních míst a cest? Čím si Michal Bařinka vysvětluje současnou oblibu pěšího putování? Proč je pro něho tak důležité poutní místo Skoky?

Brzy uplyne 20 let od chvíle, kdy se Česká republika stala členskou zemí Evropské unie. V dnešním dílu pořadu Jak to vidí… představí analytička Tereza Masopustová projekt Rozděleni Evropou, unikátní spolupráci Českého rozhlasu a analytického ústavu STEM, který mapuje nálady a postoje Čechů k EU.

Co je motorem ekonomiky a pokroku? Jakou roli hraje důvěra v ekonomiku? A jak české firmy přistupují ke společensky odpovědnému a udržitelnému podnikání? Na otázky dnešního dílu pořadu Jak to vidí… odpovídá Tomáš Sedláček, makroekonom, filozof a pedagog Metropolitní univerzity Praha.

S čím souvisí nárůst infekčních onemocnění, které jsme považovali za vymýcené? V dnešním pořadu Jak to vidí… odpovídá molekulární genetik Jan Pačes z Akademie věd České republiky. Vysvětlí také, co jsou skákavé geny, jaké mají vliv na náš mozek a proč lidem během vývoje zmizel ocásek.

Prezidentští kandidáti Ivan Korčok a Peter Pellegrini postoupili do druhého kola voleb na Slovensku. Bývalý šéf slovenské diplomacie získal 42,5 %, předseda parlamentu 37 %. Rozdíl pěti bodů nepředpovídal žádný průzkum. „Pro Petera Pellegriniho je to velké zklamání,“ komentuje situaci politolog Petr Just. Kdo z kandidátů má větší šanci v druhém kole? Kdo by byl lepší variantou pro Roberta Fica? A jaký je smysl současné exploze mimořádných schůzí české Poslanecké sněmovny?

Co přivedlo manžela Kateřiny Jirglové k založení organizace, která posiluje mezigenerační vazby? Jaká kritéria musí splňovat senior, který chce chodit číst pohádky do mateřských škol? Mají děti, kterým čte Marie Dufková, rády i moderní pohádky, nebo vítězí ty o princeznách? Proč se ze společnosti vytrácejí přirozené vazby lidí různých generací? Co dává seniorům čas strávený s dětmi? Jak přimět seniory k nějaké aktivitě? Zažila Kateřina Jirglová při své práci nějaké zázraky?

Českou poštu čeká v letošním roce transformace. Jejím výsledkem by mělo být rozdělení podniku na dvě části. Zároveň bude soutěžit o novou licenci na poštovní služby hrazené státem. Jak přípravy na transformaci probíhají? A hrozí ještě propouštění zaměstnanců a zavírání poboček? Ekonomická analytička Jana Klímová ještě vysvětlí, jaká je ideální úroková sazba při nízké inflaci a při růstu ekonomiky, i to, co je za poklesem čistého zisku ČEZ.

Letošek se v Česku nese ve znamení Roku české hudby. Debatuje se o specificích národní hudby i o renomé českého umění ve světě. Existuje ale vedle národní hudby i národní film? Mají snímky české provenience jeden jednotící prvek? Filmový producent Kryštof Mucha ještě vysvětlí, co posiluje seriálovou tvorbu, i to, jak filmový průmysl mění umělá inteligence.

Na Slovensku končí kampaň před nadcházejícími prezidentskými volbami. O mandát nové hlavy státu usiluje jedenáct kandidátů. Kdo z nich předložil konkrétní vizi o budoucím Slovensku? Co můžou letošní volby rozhodnout? A v čem byly předchozí volby jiné? Sociolog Michal Vašečka ještě vysvětlí, jaké cíle sleduje svou politikou premiér Robert Fico i jaké dopady by mohl mít políček české vlády slovenskému kabinetu.

Co hlasování Rusů v prezidentských volbách vypovědělo o režimu federace? Může se v tomto případě vůbec hovořit o možnosti volby? A jak by vypadal mír podle Moskvy? Na otázky odpovídá Michael Romancov, politický geograf z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy.

Sněmovnu čeká zítra mimořádné jednání o bezpečnostních hrozbách pro Českou republiku. Schůzi svolal vládní tábor v reakci na postupy a některé výroky předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše. „Bude to mela. Jen si říkám, jestli vláda neotevírá zbytečně moc velký prostor opozici,“ reaguje politolog Lukáš Jelínek. V jakém stavu je politická kultura v Česku? Zita Senková se svého hosta zeptá i na protesty zemědělců, situaci v odborech i nálady na Slovensku před volbami.

Co je to homesharing, vysvětlují Martina Macurová a Petra Polednová z Centra pro komunitní práci. Co přináší čas, který spolu stráví hostitel nebo hostitelka a dítě s postižením nejen jim dvěma, ale i jejich rodinám? Co všechno je třeba brát v úvahu při párování dobrovolnic nebo dobrovolníků a dětí s postižením? Měli by hostitelé brzdit svoje počáteční nadšení? Proč je pro hostitelku Petru důležité, že v cukrárně mají i v zimě jahodovou zmrzlinu?

Rok české hudby, jehož součástí byly oslavy 200. výročí narození Bedřicha Smetany, je v plném proudu. Co dalšího projekt slibuje? Jak hudbu českých velikánů vnímá zahraniční publikum? A potřebujeme národní hudbu? Generální ředitel České filharmonie David Mareček ještě okomentuje chystané změny ve fungování veřejnoprávního rozhlasu a televize na Slovensku a vysvětlí, co mají společného hudba a matematika.

Klíčový mechanismus, na kterém funguje Severoatlantická aliance, je deklarace kolektivní obrany a bezpečnosti. Ultimátní jistota to však není. V jaké kondici NATO v současnosti je? Je potřeba změnit náhled na jeho poslání? A kam směřuje debata o možnosti působení vojsk Aliance na Ukrajině? Bezpečnostní analytik Michal Smetana ještě vysvětlí rozruch kolem výroků papeže Františka a zamyslí se nad otázkou, zda se volání po vyjednávání rovná výzvě ke kapitulaci.

Letošní únor byl celosvětově nejteplejší v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Copernicus, podle které průměrná únorová teplota u zemského povrchu činila 13,54 °C. Rekordní byla minulý měsíc i teplota oceánů. Co je příčinou takového výkyvu? A co to znamená pro přírodu a počasí v Evropě jako celek? Hydrolog Jan Daňhelka v audiozáznamu ještě vysvětlí, jak funguje klimatická škola pro farmáře v Indonésii nebo co by nastalo, kdyby došlo ke zhroucení Golfského proudu.

Před 25 lety, 12. března 1999, vstoupila Česká republika do Severoatlantické aliance. Stala se tak spolu s Polskem a Maďarskem součástí první trojice států, která se k NATO připojila po skončení studené války. Jak se o rozšíření zasloužil bývalý americký prezident Bill Clinton? Jakou proměnou od té doby prošla česká armáda? Na otázky odpovídá v pořadu Jak to vidí... analytik Jan Ludvík. Okomentuje také nejnovějšího člena NATO, Švédsko, a přiblíží vývoj války na Ukrajině.

Prezident Petr Pavel má za sebou první rok ve funkci hlavy státu. Jakých bylo uplynulých dvanáct měsíců? V čem se Pavlův prezidentský styl liší od jeho předchůdců? A není na české poměry kolem prezidenta až příliš málo rozruchu? Politolog Lubomír Kopeček v audiozáznamu ještě zhodnotí, do jaké míry se české hlavě státu daří využívat svých zkušeností v otázkách diplomacie, bezpečnosti a spolupráce v rámci NATO, a vysvětlí, jaký vztah má Petr Pavel k evropským tématům.

Je těžší oslovit dárce, nebo ty, kdo pomoc potřebují? Co nejvíc pálí lidi se zrakovým postižením a do jakých otázek přináší jasno Osvětlovna? Co pro člověka s handicapem znamená sport? Čím to, že se nevidomým tak daří v profesích, které jsou založené na technologiích? Jaké sny plní Světluška svým klientům? Má nějaký sen i Gabriela Drastichová?

Česko má za sebou už v pořadí třetí protest zemědělců. Cílem akce, kterou tentokrát organizovala Agrární komora a Zemědělský svaz, bylo upozornit na to, že konání vlády ve prospěch farmářů je nedostatečné. Jsou tuzemští zemědělci opravdu v tak zoufalé situaci? Jaká je ochota vlády slyšet jejich názory? Komentátor Radko Kubičko v audiozáznamu ještě vysvětlí, zda je Green Deal udržitelná dohoda, a přiblíží i poslední část reformy důchodového systému.

Znepokojení nad humanitární situací v Pásmu Gazy vyjádřily Spojené státy americké. Viceprezidentka Kamala Harrisová v pondělí vyzvala Izrael k dalšímu zajištění dodávek humanitární pomoci a upozornila na nutnost ochrany obyvatel Rafáhu. Jak diplomatické prohlášení Bílého domu číst? Proč k tak dramatické situaci vůbec došlo? A jak na dění reagují okolní země regionu? Jan Burda se ptal politologa a experta na náboženský fundamentalismus a terorismus Marka Čejky.

Falešná videa vytvořená umělou inteligencí se stala běžnou součástí internetu a sociálních sítí. S nadcházejícím supervolebním rokem jich navíc masivně přibude. Má uživatelstvo šanci poznat dílo, které vytvořil stroj? Jak snadné je takovou mystifikaci vyrobit? A kde leží současné hranice? Jan Burda se zeptal datového analytika a experta na nová média Josefa Šlerky.