Osobnost Plus

Rafah na jihu Gazy je posledním místem zatím odkládané izraelské vojenské operace a také místem s obrovskou koncentrací civilistů. „Pokud nebude hodnověrný plán evakuace civilistů – a takový při tak velkém množství lidí neexistuje –, tak hlavním důvodem stálého izraelského proklamování a neakce je, že není jasné, co by mělo následovat. Navíc je to velmi nebezpečné i pro izraelské vojáky, kde budou asi velké ztráty,“ říká analytik Oldřich Bureš.

Vykopával masové hroby, zatýkal osnovatele vraždění a svědčil proti nim, vyslýchal pozůstalé, díval se do očí válečným zločincům. Co vidí v očích Vladimíra Putina, i když jsou to pohledy zprostředkované obrazovkou počítače nebo televize? Co s ním udělaly záběry teroristického útoku Hamásu na civilisty v Izraeli? A viděl u některých zatýkaných pokoru, nebo to se u nich nenosí? Moderuje Barbora Tachecí. Pořad vysíláme v repríze.

„Mám už dlouho pocit, že ve Spojených státech i v Evropě stále někde v podpalubí bloudí myšlenka: ,Co kdybychom tu válku na Ukrajině zastavili tak, že bychom ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského apod. přemluvili?‘ Aby přistoupil na to, o čem se jednalo někdy v dubnu 2022 na jejich mírových jednáních,“ uvažuje komentátor Českého rozhlasu a překladatel Libor Dvořák.

Lídr kandidátky Alternativy pro Německo (AfD) Maximilian Krah i přes obvinění svého asistenta ze špionáže pro Čínu povede stranu do eurovoleb. „Krah byl kromě jiného místopředsedou Skupiny přátelství v Evropském parlamentu, kterou jeden čas vedl i Jan Zahradil (ODS). Respektive až do chvíle, kdy byla činnost skupiny pozastavená na základě některých odhalení. To je jedna věc, která Kraha spojuje se Zahradilem,“ říká sinolog z projektu Sinopsis Martin Hála.

Dospívání v moravském Přerově. Zážitky queer chlapce vyrůstajícího v konzervativním průmyslovém městě, navíc v rodině, kde není peněz nazbyt. Prostředí, které trestá odlišnost. To jsou hlavní témata románu Rozložíš paměť, který vyhrál cenu Magnesia Litera v kategorii próza. „Lidská paměť funguje tak, že si pamatuje ty silnější impulzy. Jako třeba dnešek: budu si pamatovat spíš to, že jsem tady nervózní, než že jsem si ráno dal kafe,“ přiznává spisovatel a básník Marek Torčík.

„Ruská intelektuální menšina je uvedena do stavu pasivní letargie a má pocit, že to, o čem vedení státu rozhoduje, se děje bez toho, aby o tom oni cokoli věděli. A pak je další část společnosti, která je totálně zděšena agresivní politikou, kterou si analyzuje jako propagandistický tah,“ popisuje rusista Tomáš Glanc, který v Rusku dlouho žil a profesně sleduje vývoj jeho společnosti už dekády.

„Nějakou dobu potrvá, než budou nasazeny poslední rezervy z obou zemí. Záleží samozřejmě na tom, jak efektivně budou nasazovány. Nebo pokud je některá ze stran vyplýtvá, jak to vidíme na ruské straně při bojích o místa, která nejsou zas až tak významná. Válka bude ještě minimálně dva roky,“ odhaduje vojenský historik Tomáš Řepa v Osobnosti Plus.

Po ruských prezidentských volbách se u nás psalo, že drtivá většina Rusů na našem území Vladimira Putina nevolila. „To, že je u nás nejvíc těch, kteří volili proti Putinovi, mi připadá docela pravděpodobné. V tzv. špionážní relevanci bych tomu dal 95 procent. Problém je v tom, že se hovořilo o 20 tisících Rusů, ale žije jich tady asi 30 tisíc,“ naznačuje investigativní novinář Respektu Jaroslav Spurný.

Historik Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd tvrdí, že ruský prezident Vladimir Putin má hned čtyři „poradce“: Ivana Hrozného, Petra Velikého, Kateřinu Velikou a Josifa Vissarionoviče Stalina. „Ten rozšiřoval hranice Ruska skutečně svědomitě. Také se opakovaně dopouštěl genocidy na částech vlastního obyvatelstva, u kterých viděl třeba jen možné problémy,“ říká v Osobnosti Plus.

„Smál jsem se v pár vyhrocených situacích, i v jedné hraniční na Ukrajině. Tam byl smích asi obranným mechanismem,“ popisuje Andreas Papadopulos, zahraniční zpravodaj České televize v Polsku, který byl několikrát jako válečný zpravodaj ve válčící Ukrajině. Tehdy jeli do obléhaného ukrajinského Bachmutu, který byl ze tří stran obklopen ruskými vojsky.

„Sobotní íránský útok izraelskou společnost vyděsil,“ myslí si ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově a analytička Irena Kalhousová. „V ten moment, kdy na Izraelce letělo více než 300 projektilů, seděla většina Izraelců doma a čekala, jak to celé dopadne. Jistě to na chvíli umlčelo vnitropolitické sváry a protesty, protože teď je nepřítel zcela jasně vnější a zásadní.“

Dotace, a to hlavně ty evropské, nás ženou do zhouby, myslí si ekonom Lukáš Kovanda. „Každá dotace totiž vlastně znamená, že v podnikání nevítězí ten, kdo dokáže klientovi nabídnout nejlepší, nejlevnější a nejceněnější službu. Vítězí ten, kdo má dobré politické konexe, kdo třeba umí korumpovat a pak se s politikem, který mu dotaci přiklepne, ,šábne‘,“ říká v Osobnosti Plus.

Návštěva premiéra Petra Fialy (ODS) v Bílém domě je podle vysokoškolského pedagoga New York University v Praze Tomáše Klvani důležitá. „Na Bílý dům se stojí velká fronta, všichni se tam chtějí dostat. My nemáme ve světě úplně největší palebnou sílu ohledně ekonomiky, takže je dobré, že tam premiér přijel právě v tuto chvíli. A koneckonců je to plus, protože nám to umožňuje hrát v krizových momentech naší vlastní kartou, kterou naše vláda hraje docela dobře.“

Předseda ODS Petr Fiala má za sebou úspěšný Kongres ODS, kde obhájil už po páté pozici předsedy a vzkázal, že jeho cílem bude výhra v příštích parlamentních volbách. Podle komentátorky z Czech News Center Lenky Zlámalové to tak dopadnout může, ale důvody jsou jiné, než si ODS asi myslí. „Vláda toho totiž dělá strašně málo, k tomu některé věci hrozně špatně. Má spoustu vysoce socialistických tendencí – a její voliči jsou z toho samozřejmě zpruzení.“

Vyhrála objev roku na Slavících i Cenách Anděl. Písničky píše od svých 12 let a na turné si vyjela i s kapelami Kryštof, Divokej Bill nebo Mirai. Tereza Balonová skládá písně o vztazích, lásce a naději. Jak vypadá její tvůrčí proces? A je podle ní předskakovat náročnější než hrát na vlastních koncertech?

Americké zpravodajské služby očekávají velký íránský útok na Izrael, přijít může během několika dnů. „Otázka je, jak ten útok může vypadat,“ hodnotí politický geograf Libor Jelen. „Útok ve stylu nějakého ostřelování z pozic Hizballáhu, případně z íránského území je ale něco, co se děje dlouhodobě a běžně,“ dodává v Osobnosti Plus.

„Co mě u nás štve, jsou politici-bábovky, kteří jen něco říkají a nic moc nedělají. Vedení lidovců má v zásadě pravdu, což se ukazuje i na tom, že když tedy vyzvou Cyrila Svobodu (KDU-ČSL), aby opustil stranu, tak on je obviní ze stalinismu – tedy ze systému, který ale vraždil lidi. To je úplně absurdní, je to plk a kec a už jen za to by měl Svoboda ze strany velmi rychle odejít – a dát se například ke Kateřině Konečné (KSČ),“ nešetří kritikou komentátor Martin Fendrych.

Profesor antické filozofie Filip Karfík podepsal mezi prvními výzvu evropským politikům s podtitulem S palčivou starostí. Byla to reakce na slova papeže Františka, který nabádal Ukrajinu k vyvěšení „bílého praporu“. „On to nebyl první papežův výrok podobného typu, stále se staví do pozice, kdy by se Ukrajinci neměli bránit. Dokonce vyzývá státy, které je podporují a dodávají zbraně, aby s tím přestaly,“ říká v Osobnosti Plus.

„Výsledek slovenských prezidentských voleb byl pro mne celkem překvapením, a to velmi nepříjemným. Protože jsem věřil, že se většina voličů na Slovensku vzpamatuje. Protože stojíme na křižovatce, a buď se vrátíme do minulosti, nebo budeme pokračovat na cestě, na kterou jsme se vydali po roce 1989,“ říká bývalý politik, bývalý kandidát na slovenského prezidenta a herec Milan Kňažko.

Zakladatel Institutu moderní výživy Miloslav Šindelář má vizi naučit celé Česko stravovat se lépe. Se svým projektem edukuje veřejnost, vyvrací mýty a snaží se lidem vysvětlit, že zdravý životní styl není jen o penězích a volném čase. Proč je cílená detoxikace ztráta peněz a času? A co je pravidlo 80/20?

Podle vysokoškolského pedagoga a publicisty Bohumila Kartouse roste i u nás skupina lidí, kteří věří úplným bludům. S umělou inteligencí (AI) to může dosáhnout až fáze neřešitelnosti. „Nedávná bezpečnostní konference v Mnichově ukázala, že je to vážný problém. Také se reprezentace korporací, které ovládají velké sociální sítě a platformy, deklaratorně zavázala, že bude hledat cestu, jak zamezit zneužívání nástrojů umělé inteligence,“ říká v Osobnosti Plus.

„Míra solidarity je mně milá a jistě, že by pomoc Ukrajině mohla být i intenzivnější. Ale jestli jsem s něčím nespokojen, tak s tím, že Evropská unie sice přijala už pátý nebo šestý balík ekonomických sankcí na Ruskou federaci, ale to nestačí. Já bych Rusko prostě vyloučil ze všech mezinárodních institucí,“ říká bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v Osobnosti Plus.

„Vladimir Putin vždy dal na průzkumy veřejného mínění. Také se říká, že jsou to jediné božstvo, které doopravdy má a co ho ,bolí‘,“ říká politolog a reportér serveru Voxpot Vojtěch Boháč. Reaguje tak na nové informace, podle kterých mnoho Rusů sice Putina podporuje, ale ne jeho válku na Ukrajině, píše se v analýze pro americký magazín Foreign Affairs. „Tento průzkum je pro něj nepříjemný a bude se snažit, aby podpora zas vyrostla. Pro něj je lid totiž to hlavní,“ doplňuje.

Žijeme svou víru s humorem, říkají Pastoral Brothers a dokazují to ve videích na YouTube nebo na sociálních sítích, kde veřejnosti přibližují křesťanskou víru. Mimo to vydávají knihy nebo natáčí podcasty. Za svou práci získali uznání třeba zařazením do výběru Forbes 30 pod 30 nebo medailí od předsedy Senátu.

„Souhlas s členstvím Česka v NATO je dnes asi 70procentní – a to je v našich poměrech poměrně velké číslo. Zároveň platí, že máme relativně vysokou 62procentní důvěru veřejnosti v Armádu ČR – ta ale stále klesá,“ vysvětluje sociolog a ředitel výzkumu agentury STEM Jaromír Mazák v Osobnosti Plus.

„Nechci vystupovat ze své nezávislé zóny politologa, nicméně u jednoho tématu to udělám,“ naznačuje politolog a vysokoškolský pedagog Petr Just. „Je to mé zklamání a zároveň překvapení z postoje opozičního hnutí ANO k válce na Ukrajině. Od SPD bych jiný postoj ani neočekával,“ doplňuje v Osobnosti Plus.

„Západ by se mohl rozhodnout a Ukrajině pomoci daleko masivněji. Všichni jsme zaznamenali výrok francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, podle kterého by na Ukrajinu měli přijít nějací vojáci, přinejmenším poradci, a viděli jsme i tu reakci. Svět je uhranut jadernými zbraněmi, to si řekněme na rovinu. A to je to, co nás brzdí,“ myslí si hudebník a bývalý ministr Michael Kocáb.

„Vladimir Putin vyrostl koncem 90. let na válce proti Čečensku. A dá se v říct, že kdykoli mu padal ,rating‘, došlo k násilí, případně násilnému vpádu do jiné země typu Gruzie. Proto tu vidím dost jasnou spojitost,“ komentuje historička Daniela Kolenovská páteční teroristický čin proti lidem v koncertním sálu v Krasnogorsku u Moskvy, a ke kterému se už přihlásil tzv. Islámský stát.

Žil v pěti různých zemích, pracoval v Amsterdamu, Londýně nebo v Paříži, ale místo vlastního navrhování staveb se rozhodl architekturu propagovat. Adam Gebrian si s Michaelem Rozsypalem povídal mimo jiné o tom, co dělá z měst příjemná místa pro život. Zásadním předpokladem je kontinuita, která nestojí na jednom volebním období, a pak také to, jestli se podaří veřejný prostor propojit s veřejným životem, vysvětluje popularizátor architektury v Osobnosti Plus.

Podle bývalého místopředsedy ODS a exministra vnitra Ivana Langera by jeho strana měla držet směr více doprava. Pak by ovšem současná vládní koalice zřejmě nevznikla. „To je ale otázka mimo jiné leadershipu a touhy vítězit. Neříká se mi to snadno, protože členem ODS jsem přes 30 let. V pondělí jsem zas zaplatil členské příspěvky a teď se učím umění mlčet. Protože kdybych měl glosovat vše, co vláda dělá, tak by mě tentokrát vyloučili definitivně.“

Poradce prezidenta a bývalý diplomat Petr Kolář tvrdí, že neuznat Vladimira Putina jako ruského prezidenta nemá žádný smysl. „V tomto případě by to bylo jen plané gesto, které by k ničemu nevedlo. My tyto volby pokládáme za zmanipulované, určitě nečestné, nespravedlivé, nedemokratické a nebyly ani svobodné,“ říká v Osobnosti Plus.

To, proč je Západ ve válce na Ukrajině zdrženlivý, si dramatik, scenárista a novinář Karel Steigerwald vysvětluje strachem z jaderné války. „Ten je v Evropanech i Američanech pevně zakořeněný, protože v něm 40 let žili. Takže Západ se bojí, že by z Ruska mohly padat jaderné bomby – ta obava není úplně planá, přestože osobně si myslím, že není příliš pravděpodobná,“ říká v Osobnosti Plus.

Violoncellistka, zpěvačka, modelka a tvář výběru Forbes 30 pod 30 Terezie Kovalová vypráví o životě, otevřenosti v umění i o psychických problémech. Jak nadějná umělkyně překonává stereotypy? Jak se jí daří skloubit hudba a modeling? A jakým problémům čelí před vydáním své první desky?

„Očekávat od Ukrajiny, že vyvěsí ,bílý prapor‘ s tím, že se vzdává, by bylo zvláštní. Možná, že měl papež František na mysli něco jiného,“ uvažuje komentátor a publicista Jan Fingerland v Osobnosti Plus. Připomíná, že zatím známe opravdu jen útržek neodvysílaného rozhovoru pro švýcarskou televizi, kde se papeže ptali na jeho postoj k debatě, kde by se podle jedněch Ukrajina měla vzdát, podle druhých by „bílá vlajka“ ruský útok jen legitimizovala.

Jakou cestou by se mohl Andrej Babiš vydat, kdyby se mu podařilo vyhrát parlamentní volby? „Také jsem se touto otázkou zabýval, podle současných průzkumů nás to pravděpodobně čeká,“ odpovídá politický reportér ze serveru Seznam Zprávy Václav Dolejší. „Když se Babišovi podaří dostat do funkce premiéra, bude mu 71 let. Je ale také inspirován Robertem Ficem a Viktorem Orbánem, kteří také nejdřív skončili v opozici. Ale oba se pak docela výrazně změnili,“ připomíná.

Jakou cestou by se mohl Andrej Babiš vydat, kdyby se mu podařilo vyhrát parlamentní volby? „Také jsem se touto otázkou zabýval, podle současných průzkumů nás to pravděpodobně čeká,“ odpovídá politický reportér ze serveru Seznam Zprávy Václav Dolejší. „Když se Babišovi podaří dostat do funkce premiéra, bude mu 71 let. Je ale také inspirován Robertem Ficem a Viktorem Orbánem, kteří také nejdřív skončili v opozici. Ale oba se pak docela výrazně změnili,“ připomíná.

Od začátku války na Ukrajině se Rusové přeorientovali na nové partnery – jedničkou je Čína. „Je to velice spolehlivý podporovatel putinovského Ruska. Nabízí se myšlenka, že jen kdyby Rusko začalo používat taktické jaderné zbraně, tak by se museli nějak vymezit. To samozřejmě neznamená, že by úplně přestali Putina podporovat, což si ani neumím představit,“ říká sinolog Lukáš Zádrapa v Osobnosti Plus.

„Obrana Evropy v současné době bez případného příspěvku Spojených států a proti protivníkovi, jakým je Rusko, možná není,“ myslí si český velvyslanec při NATO Jakub Landovský. Odpovídá tak na otázku, co by se mohlo stát, kdyby USA „zařadily zpátečku“ po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. „Na druhou stranu i to zařazení zpátečky má různé podoby,“ dodává.

Co dělá s naším tělem mléko, alkohol? Proč trpíme nadýmáním, případně proč se nemusíme bát některých „éček“? To na sítích ráda vysvětluje chemička a popularizátorka vědy Olga Ryparová, známá pod přezdívkou Olinium. „Intolerance laktózy? Když se nad tím zamyslíte, velkému množství lidí je z mléka špatně – v Česku takových lidí moc nemáme, ale například v Asii nebo Africe žije až 98 procent těch, kteří z něj v dospělosti už nemůžou nic jíst,“ vysvětluje.

Úvaha Západu o vojenské přítomnosti na Ukrajině se u hlav států nesetkala s pochopením. „Byla to zásadní chyba,“ komentuje následné negativní komentáře politiků spoluautor knihy Dějiny Ukrajiny a historik Jan Rychlík. „Emmanuel Macron řekl správnou věc. Musíme o takové možnosti uvažovat. Doufejme, že to nebude nutné, ale vyloučit se to nedá,“ říká v Osobnosti Plus.

Politika s příchodem různých vůdců hrubne – od Donalda Trumpa po Andreje Babiše, tvrdí filozof a bývalý politik Daniel Kroupa. „Vůdci svým hulvátstvím demonstrují, že jsou silní a že si mohou dovolit všechno. I to, co si nedovolí obyčejný smrtelník – a tím také své příznivce fascinují,“ myslí si. Když vůdce prosazuje i jejich téma, prominou mu vlastně všechno.

Válka na Ukrajině rozhodně nekončí, nikdo nemá právo tlačit Ukrajince k příměří, navíc Rusové mají daleko děsivější cíle, tvrdí politolog Jan Šír. „Je totiž potřeba řešit akutní problém, který spočívá v tom, že Rusko v rozporu s mezinárodním právem používá sílu a okupuje části některých sousedních zemí. Rusové nenapadli pouze Ukrajinu, předcházela tomu agrese proti Gruzii v roce 2008,“ vypočítává.

Bývalý vyšetřovatel válečných zločinů u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Vladimír Dzuro tvrdí, že když vyšetřoval nějakého válečného zločince, vždy ho zajímaly oči, protože odrážejí to, co si člověk doopravdy myslí. „Vladimira Putina jsem nikdy ,na živo‘ neviděl, ale myslím, že je to velice chytrý člověk, zároveň bezcitný k okolí. A bez toho, abych dělal nějaké vědecké soudy, dá se na něj ,napasovat‘ sociopat, což není nadávka,“ říká v Osobnosti Plus.

„Z toho, co mám možnost pozorovat, je vidět, že si premiér Robert Fico (SMER – sociálna demokracia) opět vybral cestu strašení části voličů. Funguje to především na ty jeho, případně současné vládní koalice,“ říká investigativní novinářka Laura Kellö, která do redakce Aktuality.sk nastoupila v den, kdy se svět dozvěděl o vraždě Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Taky o celém vyšetřování napsala knihu.

Sociolog a bývalý politik Ivan Gabal si myslí, že prvním dělícím kamenem naší společnosti byla „bitva“ o radar. „Tehdy šlo o první rozpad společenského konsensu v oblasti geopolitiky, respektive o směřování na Západ. Tehdy se nám rozpadla hodnotová společenská dohoda o tom, že musíme přijmout změny a nové role, které jsou neznámé, nepohodlné a také se je musíme nejdřív naučit,“ říká v Osobnosti Plus.

Nikdo nemůže za to, kde a komu se narodil, je potřeba přestat lomit rukama, ale snažit se pochopit, říká na adresu Rusů bývalý zástupce ruské menšiny v Radě vlády pro národnostní menšiny Alexej Kelin. „Rusko nepotřebuje symptomatickou léčbu, ale kauzální. Pokud pochopíme, proč do současné situace spadlo, můžeme najít efektivní metody k vyléčení společnosti,“ říká v Osobnosti Plus.

Po posledních volbách do Sněmovny se šéf hnutí ANO Andrej Babiš rozhodl změnit politický marketing. „Nemyslím si, že proto, že odešel Marek Prchal, ale protože se to Babiš rozhodl dělat jinak. Taky se politický marketing za těch necelých deset let i sám naučil, stejně jako lidé kolem něj,“ myslí si spoluautor podcastu Kecy a politika a bývalý politický marketér Petros Michopulos.

Západ není sice tak silný, jak by v pomoci Ukrajině proti Rusku být měl, ale ani nějak zásadně slabý, domnívá se Pavel Šafr, šéfredaktor serveru a týdeníku Forum24. „S tím, že pomoc vázne, se trápím téměř denně. Protože kvůli tomu tam umírá víc lidí, než by umíralo, kdyby západní pomoc byla rychlejší a efektivnější,“ říká v Osobnosti Plus.

Za novým cyklem pořadu Historie Plus Špioni stojí historička, publicistka a od listopadu také členka Rady České televize Ivana Chmel Denčevová. Proč se rozhodla vyprávět příběhy českých špionů?